Wikipedista:Daniel Forst/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Mladá Boleslav-Debř''' je železniční stanice v statutárním [[Okres Mladá Boleslav|okresním]] městě [[Mladá Boleslav]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] nacházející se v městské části [[Debř]], vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrifikovaných železničních tratích [[Železniční trať Praha–Turnov|070]] a [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|080]] v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 215 metrů nad mořem.
'''Mladá Boleslav-Debř''' je železniční stanice v statutárním [[Okres Mladá Boleslav|okresním]] městě [[Mladá Boleslav]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] nacházející se v městské části [[Debř]], vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrifikovaných železničních tratích [[Železniční trať Praha–Turnov|070]] a [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|080]] v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 215 metrů nad mořem.
[[Soubor:Bezdězský rychlík.jpg|alt=Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku|vlevo|náhled|Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku]]


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Bezdězský rychlík.jpg|alt=Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku|vlevo|náhled|Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku]]
Nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. V tento slavnostní den se po [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupské dráze]] projel slavnostní vlak s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice na sebe hned v tento den upozornila, bohužel ne v dobrém slova smyslu. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané [[Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)|Josefův důl]], obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní [[Textilní strojírenství|textilka]], kterou vlastnil Němec [[Leitenbergerové|Leitenberger]]. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o dost bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení [[Praha|Prahy]] a [[Neratovice|Neratovic]] (nemuselo se jezdit oklikou přes [[Kralupy nad Vltavou|Kralupy]]) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.
Nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. V tento slavnostní den se po [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupské dráze]] projel slavnostní vlak s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice na sebe hned v tento den upozornila, bohužel ne v dobrém slova smyslu. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané [[Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)|Josefův důl]], obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní [[Textilní strojírenství|textilka]], kterou vlastnil Němec [[Leitenbergerové|Leitenberger]]. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o dost bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení [[Praha|Prahy]] a [[Neratovice|Neratovic]] (nemuselo se jezdit oklikou přes [[Kralupy nad Vltavou|Kralupy]]) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.



Verze z 13. 11. 2020, 14:36

Mladá Boleslav-Debř je železniční stanice v statutárním okresním městě Mladá Boleslav ve Středočeském kraji nacházející se v městské části Debř, vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrifikovaných železničních tratích 070 a 080 v nadmořské výšce 215 metrů nad mořem.

Historie

Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku
Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku

Nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. V tento slavnostní den se po Turnovsko-kralupské dráze projel slavnostní vlak s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice na sebe hned v tento den upozornila, bohužel ne v dobrém slova smyslu. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané Josefův důl, obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní textilka, kterou vlastnil Němec Leitenberger. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o dost bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení Prahy a Neratovic (nemuselo se jezdit oklikou přes Kralupy) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.


Stavby ve stanici

Staniční budova

DOPLNIT

Drážní domečky

DOPLNIT

Koleje, zabezpečovací zařízení

DOPLNIT

Provoz

Osobní doprava

Dvojice ,,Catrů" ČD Cargo v čele nákladního vlaku loženým pískem
Dvojice ,,Catrů" ČD Cargo v čele nákladního vlaku loženým pískem

Provoz je zde velmi pestrý, bohužel málo který z vlaků stanici obslouží. Ve stanici zastavují pouze osobní a spěšné vlaky S30. To znamená několik párů osobních vlaků v relaci Mladá Boleslav-Město - Turnov a zpět, v pracovní dny jeden pár osobních v relaci Mladá Boleslav-Město - Dolní Bousov a zpět a v pracovní dny ještě 3 spěšné vlaky v relaci Praha-Masarykovo nádraží - Turnov a zpět. Všechny tyto vlaky zajišťují České dráhy. Stanicí denně projíždějí rychlíky linky R21 v relaci Praha hl.n. - Tanvald a zpět a rychlíky linky R22 v relaci Kolín - Rumburk / Šluknov a zpět. Tyto vlaky od GVD 2019 / 2020 zajišťuje společnost Arriva vlaky. Další vlaky, které touto stanicí projíždí, jsou osobní vlaky linky L4, které denně jezdí trasu Mladá Boleslav - Rumburk pod záštitou ČD. Stanicí čas od času projíždí i zvláštní vlaky, v letošním roce to byl např. Bezdězský rychlík v režii KŽC.

Nákladní a jiná doprava

Přestože jsou ve stanici hned 3 DOPLNIT koleje a dvě skladiště, žádné nákladní vlaky do stanice nejezdí za účelem nakládky, vykládky nebo manipulace. Pravidelné nákladní vlaky v režii ČD Cargo z Nymburka na sever a zpět stanicí pouze projíždí. Pravidelné nákladní vlaky, také pod záštitou společnosti ČD Cargo, ložené sklářským pískem z Jestřebí do Nymburka a dál nejčastěji na Slovensko, zde staví za účelem křižování s pravidelnými vlaky osobní dopravy. Díky umístění depa Správy železnic v areálu stanice se tu často objevují i pracovní vlaky.

Literatura

Divnopis, Proč se to tak jmenuje? (2006) - Janáč M., Tumlíř P., Harvalík M. - Radioservis

Debř, Hrdlořezy a Josefův Důl na starých pohlednicích a fotografiích (2010) - H. Průšková Hendrychová

Externí odkazy

Jak dorazila do Boleslavi železnice

ČD-stanice MB-Debř

Debř-wikipedie

Detail stanice-ŽelPage