Běleč – střelnice: Porovnání verzí
m →Přírodní rozměry: úprava |
m úprava hesla |
||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== |
=== Flora === |
||
| ⚫ | Rozloha je především zarostlá travním porostem. Příkladem je [[pýr plazivý]] (''Elytrigia repens''). Setkáme se tu i s kapradinou [[Hasivka orličí|hasivkou orličí]] (''Pteridium aquilinum''). Zástupci drobnějších rostlin jsou [[zvonek rozkladitý]] (''Campanula patula''), divizna malokvětá (''Verbascum thapsus'')<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| jazyk = cs |
|||
| ⚫ | }}</ref>, [[přeslička lesní]] (''Equisetum sybaticum''), [[rdest alpský]] (''Potamogeton alpinus''), [[rdest tupolistý]] (''Potamogeton obtusifolius''), [[rdesno blešník]] (''Persicaria lapathifolia'') a [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis''). Nejhojnější dřevinou je zde [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), říká se jí také bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Právě bříza je nejčastějším vysazovacím stromem při rekultivaci krajiny. Další dřevinou, s kterou se můžeme na tomto území setkat, je [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'').<ref name=":4" /><ref name=":0" /> |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | V západní a střední Evropě se v minulosti považovala za rozšířený druh vážky, avšak |
||
| ⚫ | |||
| jméno = Filip |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Z ptactva zde můžeme sledovat [[Sluka lesní|sluku lesní]] (''Scolopax rusticola''), [[Dudek chocholatý|dudka chocholatého]] (''Upupa epops''), [[Skřivan lesní|skřivana lesního]] (''Lullula arborea''), [[Linduška lesní|lindušku lesní]] (''Anthus pratensis'') nebo také [[Červenka obecná|červenku obecnou]] (''Erthacus rubecula'') a [[Drozd zpěvný|drozda zpěvného]] (''Turdus philomelos'').<ref name=":5" /> |
Z ptactva zde můžeme sledovat [[Sluka lesní|sluku lesní]] (''Scolopax rusticola''), [[Dudek chocholatý|dudka chocholatého]] (''Upupa epops''), [[Skřivan lesní|skřivana lesního]] (''Lullula arborea''), [[Linduška lesní|lindušku lesní]] (''Anthus pratensis'') nebo také [[Červenka obecná|červenku obecnou]] (''Erthacus rubecula'') a [[Drozd zpěvný|drozda zpěvného]] (''Turdus philomelos'').<ref name=":5" /> |
||
| Řádek 126: | Řádek 118: | ||
}}</ref>, která je největším zástupcem rodu Leucorrhinia. Velikost vážky u samic se pohybuje kolem 32 mm a u samců kolem 39 mm. Samci mají hruď a zadeček zbarvený do červenohnědé barvy a na sedmém článku zadečku se vyskytuje světle žlutá skvrna. Samice mají na zadečku skvrny spíše do oranžova.<ref name=":6" /> Obě pohlaví mají plamky na křídlech tmavé. Vážka se líhne na přelomu dubna a května, nejčastěji je pozorovatelná během léta. Často se vyskytují u tůní, na větvích, anebo v korunách stromů.<ref name=":5" /> |
}}</ref>, která je největším zástupcem rodu Leucorrhinia. Velikost vážky u samic se pohybuje kolem 32 mm a u samců kolem 39 mm. Samci mají hruď a zadeček zbarvený do červenohnědé barvy a na sedmém článku zadečku se vyskytuje světle žlutá skvrna. Samice mají na zadečku skvrny spíše do oranžova.<ref name=":6" /> Obě pohlaví mají plamky na křídlech tmavé. Vážka se líhne na přelomu dubna a května, nejčastěji je pozorovatelná během léta. Často se vyskytují u tůní, na větvích, anebo v korunách stromů.<ref name=":5" /> |
||
== |
== Ochrana == |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Rozloha je především zarostlá travním porostem. Příkladem je [[pýr plazivý]] (''Elytrigia repens''). Setkáme se tu i s kapradinou [[Hasivka orličí|hasivkou orličí]] (''Pteridium aquilinum''). Zástupci drobnějších rostlin jsou [[zvonek rozkladitý]] (''Campanula patula''), divizna malokvětá (''Verbascum thapsus'')<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | V západní a střední Evropě se v minulosti považovala za rozšířený druh vážky, avšak za posledních pár let, kvůli hospodaření v krajině se její populace velmi rychle snížila. V České republice se stále vyskytuje, a to hlavně na trvale zamokřených biotopech s pH okolo 5-8,5. Dále se s ní můžeme setkat u rybníků, v post-těžebních lokalitách, anebo právě v oblastech po vojenském zásahu.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| |
| jméno = Filip |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | }}</ref>, [[přeslička lesní]] (''Equisetum sybaticum''), [[rdest alpský]] (''Potamogeton alpinus''), [[rdest tupolistý]] (''Potamogeton obtusifolius''), [[rdesno blešník]] (''Persicaria lapathifolia'') a [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis''). Nejhojnější dřevinou je zde [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''), říká se jí také bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Právě bříza je nejčastějším vysazovacím stromem při rekultivaci krajiny. Další dřevinou, s kterou se můžeme na tomto území setkat, je [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'').<ref name=":4" /><ref name=":0" /> |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Turismus == |
== Turismus == |
||
Verze z 10. 11. 2020, 21:14
 Běleč – střelnice | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) Břízy v Bělečské střelnici | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. květen 2016 |
| Vyhlásil | Vláda České republiky |
| Nadm. výška | 255–264 m n. m. |
| Rozloha | 7,9 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Hradec Králové |
| Umístění | Běleč nad Orlicí |
| Souřadnice | 50°10′20,26″ s. š., 15°56′28,4″ v. d. |
  Běleč – střelnice | |
| Další informace | |
| Kód | 6040 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běleč – střelnice je evropsky významná lokalita, chráněné území soustavy Natura 2000. Chráněná lokalita se nachází na katastrálním území Bělče nad Orlicí v hradeckých lesích přibližně 9 km jihovýchodně od Hradce Králové. Hlavním předmětem ochrany je biotop vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis).[1] Území bylo v minulosti využíváno pro vojenské účely, v současnosti se zde nacházejí hodnotná pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva. Vyskytují se zde například čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[2]
Lokalita
Tato evropsky významná lokalita má rozlohu 7,9 ha a nachází se 9 km jihovýchodně od Hradce Králové, 2,5 km jižně od obce Běleč nad Orlicí a 2 km severně od obce Bělečko (15°56'30''N, 50°10'22''E). Severně 600 m od střelnice vede cyklostezka č. 4258 směrem na Hradec Králové. Poblíž ústí Bělečský potok, jehož ramena vedou právě do zmiňovaného území. [3]
Historie
V roce 1939 došlo po okupaci Československa na lokalitě k vykácení stromů, načež se území začalo využívat jako vojenská střelnice. Po druhé světové válce se střelnice využívala pro nácvik bombardování. V roce 1990 armáda přestala prostor využívat, a tak docházelo k osidlování náletovými dřevinami. Především to byly borovice lesní (Pinus sylvestris), břízy bělokoré (Betula pendula), či olše lepkavé (Alnus glutinosa). Nejen, že se postupně zalesňovaly všechny volné plochy, ale docházelo i zazemňování prohlubní s vodou, kde se vyskytovala řada vodních organismů.[4][5][6]
Začala extinkce místních druhů rostlin a živočichů. K obnově tohoto biotopu se přihlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Městskými lesy Hradec Králové. Mnoho náletových dřevin se odstranily a prohlubně se odbahnily a vrátily tak do původního stavu. V roce 2004 byl velký zlom, kdy se zrenovovaly tři tůně, kde se začalo dařit místní vegetaci. Po pár letech došlo k dalšímu obnovení tůní, v jejichž okolí se prořezaly dřeviny, aby vznikla větší osluněná místa.[4][5][6]
V roce 2016 byla střelnice vyhlášena jako evropsky významná lokalita.[7]
Přírodní rozměry
Během výcviků se používaly těžké vojenské techniky a docházelo tak k nepravidelnému poníčení lokality vedoucí k větší pestrosti biotopu. Výbuchy munice vytvářely prohlubně, kde zůstávala voda, ve které se začalo dařit řadě vodních organismů. Když oblast přestala armáda využívat, začala zarůstat nálety a prohlubně se začaly zazemňovat. Na lokalitě tak probíhala sukcese. Značná část lokality však proběhla obnovou a můžeme tu tak nalézt pískomilná, vřesovištní a mokřadní společenstva.[6][5]
Mokřadní společenstva
Místa, jež jsou bohatá na povrchovou vodu či na podpovrchovou vodu[8]. Právě Běleč- střelnice má mokřady vytvořené z ramen již ze zmiňovaného Bělečského potoka, ale také z prohlubní, ve kterých zůstává voda. Nalezneme zde tůně, které jsou ideálním místem pro život vážky jasnoskvrnné(Leucorrhinia pectoralis)[9], čolka horského (Ichtyosaura alpestris) nebo například ropuchy obecné (Bufo bufo).[4][5]
Geomorfologie
Běleč – střelnice se nachází v 253–256 m n. m.[7], tudíž podle této hodnoty se může konstatovat, že se zde nevyskytují žádné velké vyvýšeniny, či hluboké prohlubně. Celá lokalita je obklopena lesním komplexem, který je tvořen převážně borovicemi.
Podloží se skládá hlavně ze sedimentů české křídové pánve.[10]
Flora
Rozloha je především zarostlá travním porostem. Příkladem je pýr plazivý (Elytrigia repens). Setkáme se tu i s kapradinou hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). Zástupci drobnějších rostlin jsou zvonek rozkladitý (Campanula patula), divizna malokvětá (Verbascum thapsus)[11], přeslička lesní (Equisetum sybaticum), rdest alpský (Potamogeton alpinus), rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius), rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) a bublinatka jižní (Utricularia australis). Nejhojnější dřevinou je zde bříza bělokorá (Betula pendula), říká se jí také bříza bradavičnatá, nebo bříza bílá. Právě bříza je nejčastějším vysazovacím stromem při rekultivaci krajiny. Další dřevinou, s kterou se můžeme na tomto území setkat, je borovice lesní (Pinus sylvestris).[11][4]
Fauna
Z ptactva zde můžeme sledovat sluku lesní (Scolopax rusticola), dudka chocholatého (Upupa epops), skřivana lesního (Lullula arborea), lindušku lesní (Anthus pratensis) nebo také červenku obecnou (Erthacus rubecula) a drozda zpěvného (Turdus philomelos).[6]
Zdejší lokalita bohatá na tůně a mokřady, je domovem především obojživelníků, a to čolka horského (Ichtyosaura alpestris), čolka obecného (Lissotriton vulgaris), skokana hnědého (Rana temporaria) a ropuchy obecný (Bufo bufo). Nejcennějším lokálním obojživelníkem je skokan ostronosý (Rana arvalis), který je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. Skokani ostronosí mohou dorůst až 8 cm a samci jsou v době rozmnožování lehce zbarveni do modra.[4]
Dále se zde i nacházejí tři zástupci plazů. Je jím ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis).[5][4]
Jako nakonec nesmíme zapomenout zmínit vážku jasnoskvrnou (Leucorrhinia pectoralis)[12], která je největším zástupcem rodu Leucorrhinia. Velikost vážky u samic se pohybuje kolem 32 mm a u samců kolem 39 mm. Samci mají hruď a zadeček zbarvený do červenohnědé barvy a na sedmém článku zadečku se vyskytuje světle žlutá skvrna. Samice mají na zadečku skvrny spíše do oranžova.[12] Obě pohlaví mají plamky na křídlech tmavé. Vážka se líhne na přelomu dubna a května, nejčastěji je pozorovatelná během léta. Často se vyskytují u tůní, na větvích, anebo v korunách stromů.[6]
Ochrana
Hlavním důvodem, proč chránit toto území, je vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis).
V západní a střední Evropě se v minulosti považovala za rozšířený druh vážky, avšak za posledních pár let, kvůli hospodaření v krajině se její populace velmi rychle snížila. V České republice se stále vyskytuje, a to hlavně na trvale zamokřených biotopech s pH okolo 5-8,5. Dále se s ní můžeme setkat u rybníků, v post-těžebních lokalitách, anebo právě v oblastech po vojenském zásahu.[13]
Dalším důvodem k ochraně je ohledně sledování vývoje porostů vzniklých sukcesí. Znalosti se pak mohou uplatnit při hospodářských postupech.[6]
Turismus
Tato unikátní oblast je ještě více atraktivní, jelikož tudy vedou krásné turistické stezky a cyklostezky. Po návštěvě střelnice, může být další cílovou lokalitou Mlýnský rybník (Běleč nad Orlicí), který se nachází poblíž obce Běleč nad Orlicí. Zde je možné i ubytování.
Galerie
-
-
-
-
-
-
břízy bělokoré
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam ochrany přírody – EVL Běleč – střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ NATURA 2000 – Běleč - střelnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Běleč - střelnice [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Chráněná území | Městské lesy Hradec Králové a.s.. www.mestske-lesy.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Blanka Mikátová. Informační tabule Běleč-střelnice, Městské lesy Hradec Králové. [cit. 2020-10-29].
- ↑ a b www.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Mokřady. mokrady.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná | Libellulidae - vážkovití | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ česká křídová pánev - Geologická encyklopedie. www.geology.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Bylinkopedie.cz [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Leucorrhinia pectoralis - vážka jasnoskvrnná | Libellulidae - vážkovití | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ HARABIŠ, Filip. Analýza habitatových nároků a identifikace potenciálních rizik pro „naturové“ druhy vážek Analysis of habitat requirements and identification of potential risks for dragonflies of Natura 2000 Habitats Directive [online]. Dostupné online.
