Negroidní rasa

Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2

Negroidní rasa (též kongoidní nebo černá) je souhrné označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky na základě společných somatických (vzhledových) vlastností Na rozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor pěti samostatných vývojových linií.

Dříve byli k negroidní rase přiřazováni také rasy kapoidní a australoidní. Jde však o svébytné skupiny, u kterých se vlivem stejných podmínek vyvinuly podobné znaky, např. tmavá pokožka.

Etymologie

Slovo negroid vychází z latinského niger (v překladu „černý“) a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“). Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako urážlivé kvůli jeho historické konotaci k otroctví (kdy byl výraz „negro“ používán k označení afroamerických otroků) a rasismu. Některé rasové teorie pracovaly s označením kongoid, vycházejícím z demonyma konžský.

Charakteristika

Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako výrazný nadočnicový oblouk, absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý nosní otvor a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti (prognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.

Fylogeneze a rozšíření

Homo sapiens je v současnosti jediným recentním lidským druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve východní Africe, přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl Homo rhodesiensis. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém mitochondriálním genomu informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako mitochondriální Eva a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.

Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry. Jako první se od zbytku lidstva oddělili Khoisanové, ti si zachovali dodnes řadu původních znaků a jsou řazeni do samostatné kapoidní rasy. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví (genetických klastrů), které korelují s jednotlivými haploskupinami lidské mitochondriální DNA. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány právě jako negroidní rasa, šestou větví jsou populace, které opustili Afriku, tedy příslušníci tří zbylých ras (europoidní, mongoloidní a australoidní).

Jako první se odštěpila mitochondriální haploskupina L1, která se vyskytuje v genomu středoafrických Pygmejů. Dále se postupně oddělili populace hovořící kúšitskými jazyky (haploskupina L5), nigerokonžskými jazyky (haploskupina L2) a nilosaharskými jazyky (haploskupina L6). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti (haploskupina L3) a jim sesterští Hadzové (haploskupina L4).

• 
  Pygmejové
• 
  Hadzové
• 
  Kúšité
• 
  Nigerokonžané
• 
  Nilosahařané

Rasová problematika

Člověk se typicky dělí do pěti hlavních rasových skupin (europoidní, mongoloidní, negroidní, australoidní a kapoidní). V současnosti je dělení člověka na rasy často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za sociální konstrukci Dle některých zdrojů byl význam rasy jako biologické kategorie zpochybněn. V některých zemích světa většina antropologů existenci rasy popírá (např. Spojené státy), v některých ji zase uznává (např. Rusko a Čína). V Evropě je názor antropologů rozdělen. Většina antropologů z východní Evropy podporují koncept rasy, kdežto západní jej z většiny odmítají. Interpretace a používání pojmu lidská rasa se často liší v různých disciplínách a zemích. Mnohdy je v závislosti na kontextu nahrazováno konkrétnějšími a více vypovídajícími označeními jako národ nebo etnicita, v širším měřítku pak populace, komunita nebo obyvatelstvo.

Reference

Portály: Lidé