František Hrobař: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Památné stromy za použití HotCat značka: revertováno |
m odebrána Kategorie:Památné stromy za použití HotCat značka: ruční vrácení zpět |
||
| Řádek 80: | Řádek 80: | ||
[[Kategorie:Úmrtí v Jindřichově Hradci]] |
[[Kategorie:Úmrtí v Jindřichově Hradci]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Památné stromy]] |
|||
Verze z 23. 10. 2020, 21:47
| František Hrobař | |
|---|---|
| Narození | 2. června 1893 Kostelecká Lhota  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. října 1985 (ve věku 92 let) Jindřichův Hradec  Československo |
| Povolání | pedagog, spisovatel a zoolog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Hrobař (2. června 1893 Kostelecká Lhota[1] na Rychnovsku - 19. října 1985 Jindřichův Hradec) byl český pedagog, botanik, ornitolog a jeden z prvních iniciátorů ochrany přírody a památných stromů.
Životopis
Vystudoval reálku, následně si udělal pedagogický kurz v Praze. Poté učil v řadě obcí v okolí Rychnova nad Kněžnou, kde se mimo pedagogickou činnost věnoval botanice, dendrologii, ornitologii a ochraně přírody. Později působil jako ředitel školy ve Vamberku a konservátor pro ochranu přírody MŠVU. Roku 1953 odešel do Jindřichova Hradce. Během svého života spolupracoval s několika významnými kapacitami, jako byli Prof. techn. dr. Jaromír Klika a Bohumil Kinský[2]
Dílo
Svým přístupem k ochraně přírody o desítky let předběhl dobu, zasloužil se o vyhlášení ochrany 53 druhů rostlin na Rychnovsku a několika set památných stromů - 20 let před vydáním celostátní vyhlášky. Také prosadil vyhlášení ptačí rezervace v kosteleckém parku a ochranu Zámělského borku. Vydal zhruba 80 odborných článků a několik významných publikací:
- Květena Kostelecka a Rychnovska (1931)
- Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kněžnou (1940)
- Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách (1949)
Svým dílem v oblasti památných stromů na regionální úrovni navázal na práce Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského. Mnohá z doporučení k ochraně památných stromů, která roku 1940 popsal, se ujala a jsou využívána dodnes. Patří k nim například:
- prodloužení věku památného stromu ošetřením kmene, koruny a větví
- ofotografování a archivace snímků všech význačných stromů
- archivace konzervovaných průřezů z kmene zaniklých památných stromů (pokud to stav kmene dovoluje)
- vysazení nového stromku téhož druhu na témže místě po zániku památného stromu
- umístění vhodného památníčku na místě zániku památných stromů národního významu
- tabulka označující památný strom umístěná opodál (odpovídá zákonu o ochraně přírody z r.1992!)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kostelec nad Orlicí
- ↑ František Hrobař botany.cz
- ↑ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20.
- ↑ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hrobař
- František Hrobař botany.cz
