Litosféra: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 77.78.88.122 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tchoř
značka: rychlé vrácení zpět
cc
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 6: Řádek 6:
* magnetických anomálií tzv. [[paleomagnetismus]],
* magnetických anomálií tzv. [[paleomagnetismus]],
* opsaných kružnic kolem transformích zlomů.
* opsaných kružnic kolem transformích zlomů.

Pohyby litofsférických desek:
* '''přibližování''' – dvě litosférické desky se pohybují proti sobě, což má za následek jejich srážku. Jedná se o tzv. pohyb konvergentní. Můžou nastat následující možnosti: jedna deska se začne podsouvat pod druhou ([[subdukce]] – typická pro oceánsko-kontinentální rozhraní; [[Obdukce (geologie)|obdukce]] – oceánská deska se začne nasouvat na pevninskou desku), anebo se dvě pevninské desky zapříčí a nastane horotvorný proces ([[orogeneze]]). Příkladem je kolize Eurasijské a Indické desky, což vyúsťuje ve vznik Himálají.
* '''oddalování''' – jedná se o pohyb divergentní, typický je pro středooceánské hřbety, kde vzniká nová oceánská kůra. Příkladem je Středoatlantský hřbet.
* '''transformní rozhraní''' – jedná se o pohyb dvou desek vedle sebe, čímž vzniká tzv. [[transformní zlom]]. Ani jedna se nezasouvá pod druhou, jenom o sebe třou rozhraním, což má za následek uvolňovaní obrovských hodnot energie v podobě zemětřesení. Příkladem je zlom [[Zlom San Andreas|San Andreas]] v [[Kalifornie|Kalifornii]] v [[Spojené státy americké|USA]].
* '''trojný bod''' – místo, kde se setkávají tři tektonické desky.

Myšlenku deskové tektoniky jako první vyslovil německý geolog [[Alfred Wegener]] ([[1880]]–[[1930]]) ve 20. letech [[20. století|20. století]], když si povšiml zvláštní podobnosti mezi pobřežím [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a [[Afrika|Afriky]]. Myšlenka se ale naplno ujala až s dalšími vědeckými objevy v 60. letech [[20. století|20. století]], kdy se práce ujali geologové Wilson, La Pichon a Hess.

Teorie deskové tektoniky vysvětluje:
* pohyb litosférických desek,
* přenos energie a tepla mezi vnitřním a vnějším obalem,
* látkovou a chemickou bilancí zemské kůry a zemského pláště.

Aby teorie mohla být uvedena v praxi, musí předpokládat čtyři podmínky:
* existence inhomogenit a nespojitostí v zemské kůře,
* přítomnost plastické vrstvy tzv. [[astenosféra|astenosféry]],
* při těchto pochodech se rozměry [[Země]] ani nezmenšují ani nezvětšují,
* stálou teplotu zemského povrchu.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 17. 10. 2020, 12:13

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70-100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 2 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev. Skládá se ze 7 velkých desek a 12 menších.

Litosféra nepředstavuje kompaktní obal, je rozčleněna na mohutné bloky - litosférické desky, které „plavou“ na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské, které se navzájem k sobě neustále pohybují, čímž přeměňují tvar planety Země. Jejich pohyb je vůči sobě těžké popisovat, vztahuje se vzhledem k osám Země anebo k horkým skvrnám (hot spots). To, že se litosférické desky pohybují, můžeme pozorovat pomocí:

  • geodetických měření,
  • magnetických anomálií tzv. paleomagnetismus,
  • opsaných kružnic kolem transformích zlomů.

Externí odkazy