Piotr Horzyk: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Spisovatelé; přidána Kategorie:Polští spisovatelé za použití HotCat
hierarchie odstavců, dílo kurzívou, -spam
Řádek 6: Řádek 6:
'''Piotr Horzyk''' ([[5. duben|5. dubna]] [[1946]] [[Třinec]]) je polský básník a organizátor literárního dění na slezském Zaolziu. Od roku 1977 je členem GL´63 (grupa literacka - literární skupina) a od r. 1984 jejím předsedou''.'' Byl členem SLA (sekce literárně-artistická), ZLP (Zrzeszenie Literatów Polskich – Sdružení polských literátů) v ČR a také GTL (Górnośląskie Towarzystwo Literackie – Hornoslezský literární spolek) v polských Katovicích. Dlouholetý člen pléna a prezidia HV PZKO (Hlavní výbor Polského svazu kulturně-osvětového).
'''Piotr Horzyk''' ([[5. duben|5. dubna]] [[1946]] [[Třinec]]) je polský básník a organizátor literárního dění na slezském Zaolziu. Od roku 1977 je členem GL´63 (grupa literacka - literární skupina) a od r. 1984 jejím předsedou''.'' Byl členem SLA (sekce literárně-artistická), ZLP (Zrzeszenie Literatów Polskich – Sdružení polských literátů) v ČR a také GTL (Górnośląskie Towarzystwo Literackie – Hornoslezský literární spolek) v polských Katovicích. Dlouholetý člen pléna a prezidia HV PZKO (Hlavní výbor Polského svazu kulturně-osvětového).


=== Životopis ===
== Životopis ==
Během svého proplouvání v oceánu literatury se účastnil mnoha celostátních i zahraničních literárních soutěží (Kraków, Chełmek) jakožto účastník a později i jako porotce. Organizoval také literární soutěže pro mládež základních i středních škol. Několik let organizoval setkání s poezií pod názvem „Kawiarenka u Adama“ (Kavárnička u Adama) se zajímavými hosty z ČR a Polska.
Během svého proplouvání v oceánu literatury se účastnil mnoha celostátních i zahraničních literárních soutěží (Kraków, Chełmek) jakožto účastník a později i jako porotce. Organizoval také literární soutěže pro mládež základních i středních škol. Několik let organizoval setkání s poezií pod názvem „Kawiarenka u Adama“ (Kavárnička u Adama) se zajímavými hosty z ČR a Polska.


Řádek 13: Řádek 13:
Piotr Horzyk  pochází z Třince. Povoláním hutní inženýr, který 30 let působil v Třineckých železárnách jako technik, pracovník Ministerstva národní obrany MNO Praha a vedoucí technické kontroly. Od roku 1991 je soukromým podnikatelem v oboru bylinných doplňků stravy. Je potřetí ženatý a se svou manželkou žije nyní v polské Ustroni ve slezských Beskydech, z prvního manželství má syna a troje vnoučat.
Piotr Horzyk  pochází z Třince. Povoláním hutní inženýr, který 30 let působil v Třineckých železárnách jako technik, pracovník Ministerstva národní obrany MNO Praha a vedoucí technické kontroly. Od roku 1991 je soukromým podnikatelem v oboru bylinných doplňků stravy. Je potřetí ženatý a se svou manželkou žije nyní v polské Ustroni ve slezských Beskydech, z prvního manželství má syna a troje vnoučat.


=== Dílo ===
== Dílo ==
Horzykův život a tvorba je typickým příkladem regionálního literáta, který tvoří v polštině za hranicemi ČR, daleko od velkoměstského prostředí. Jeho láska k přírodě v její pravé přirozenosti se také promítá v jeho tvorbě. Kromě toho, že básník byl většinu života spjat s prostředím těžkého průmyslu, přesto se nevzdává dominující technokracii. Jeho východiskem, záchranou před valícím se světem hmoty je umění, v jeho případě poezie. Básník hledá hodnoty a krásu v tom, co je skromné, bezbranné, nepovšimnuté. Z druhé strany to ovšem není opěvování „krásy ošklivosti“.
Horzykův život a tvorba je typickým příkladem regionálního literáta, který tvoří v polštině za hranicemi ČR, daleko od velkoměstského prostředí. Jeho láska k přírodě v její pravé přirozenosti se také promítá v jeho tvorbě. Kromě toho, že básník byl většinu života spjat s prostředím těžkého průmyslu, přesto se nevzdává dominující technokracii. Jeho východiskem, záchranou před valícím se světem hmoty je umění, v jeho případě poezie. Básník hledá hodnoty a krásu v tom, co je skromné, bezbranné, nepovšimnuté. Z druhé strany to ovšem není opěvování „krásy ošklivosti“.


Řádek 22: Řádek 22:
Toto se odráží i v Horzykově existenci – pracuje v Českém Těšíně a žije na polském území v malebné Ustroni, kde úvahy o existenci a bytí doplňuje poznatky z pozorování vesmíru ze své malé hvězdárny umístěné na střeše svého domu.
Toto se odráží i v Horzykově existenci – pracuje v Českém Těšíně a žije na polském území v malebné Ustroni, kde úvahy o existenci a bytí doplňuje poznatky z pozorování vesmíru ze své malé hvězdárny umístěné na střeše svého domu.


==== Sbírky poezie ====
=== Sbírky poezie ===
* „Obecność“ 1982/Třinec – spoluautor Gabriel Palowski
* ''Obecność'' 1982/Třinec – spoluautor Gabriel Palowski
* „Czas brzozy“ 1990/Třinec
* ''Czas brzozy'' 1990/Třinec
* „Marginesy pamięci“ 1992/Třinec
* ''Marginesy pamięci Bajki Piotrusia'' 1992/Třinec
* „Bajki Piotrusia“ 1998/Český Těšín, 2. vydání 2007, 3. vydání 2012, 4.vydání 2019
* ''Marginesy pamięci Bajki Piotrusia'' 1998/Český Těšín, 2. vydání 2007, 3. vydání 2012, 4.vydání 2019
* „Powroty na rozdroża – Návraty na rozcestí“ 2009/Český Těšín, překlad: Eva Sobková, 2. vydání 2013
* ''Powroty na rozdroża'' – Návraty na rozcestí“ 2009/Český Těšín, překlad: Eva Sobková, 2. vydání 2013
* „PoszukiwaniaHledání“ 2015/ Český Těšín, překlad: Eva Sobková
* ''PoszukiwaniaHledání'' 2015/ Český Těšín, překlad: Eva Sobková
* „Czas uwzględniony“ 2015/Český Těšín
* ''Czas uwzględniony'' 2015/Český Těšín
* „Czas uwzględniony – Ztělesněný čas“ 2018/ Český Těšín, překlad: František Všetička, 2. vydání 2020
* ''Czas uwzględniony – Ztělesněný čas'' 2018/ Český Těšín, překlad: František Všetička, 2. vydání 2020
* „Zapomniana prawda“ 2019/Český Těšín
* ''Zapomniana prawda'' 2019/Český Těšín
* „Białe pióropusze“ 2019/Český Těšín
* ''Białe pióropusze'' 2019/Český Těšín


Piotr Horzyk úzce spolupracoval s malířem a grafikem Bronislavem Liberdou, se kterým ho spojovalo dlouholeté přátelství. Dílo Bronislava Liberdy bylo propůjčeno na všech obálkách Horzykových básnických sbírek. Pouze básně pro děti „Bajki Piotrusia“ ilustroval jeho další přítel, významný slezský malíř a grafik Józef Drong.
Piotr Horzyk úzce spolupracoval s malířem a grafikem Bronislavem Liberdou, se kterým ho spojovalo dlouholeté přátelství. Dílo Bronislava Liberdy bylo propůjčeno na všech obálkách Horzykových básnických sbírek. Pouze básně pro děti „Bajki Piotrusia“ ilustroval jeho další přítel, významný slezský malíř a grafik Józef Drong.


==== Poetické publikace GL´63 ====
=== Poetické publikace GL´63 ===
* „Z tej ziemi“ (Třinec 1983) Piotr Horzyk, Gabriel Palowski, Jan Pyszko - spoluautorství
* „Z tej ziemi“ (Třinec 1983) Piotr Horzyk, Gabriel Palowski, Jan Pyszko - spoluautorství
* „Tobie ziemio“ (Třinec 1984) kolektiv autorů, redakce Piotr Horzyk
* „Tobie ziemio“ (Třinec 1984) kolektiv autorů, redakce Piotr Horzyk
Řádek 55: Řádek 55:




==== Časopisecké publikace ====
=== Časopisecké publikace ===
Głos Ludu, Zwrot, Nasza Gazetka, Głos Ziemi Cieszyńskiej, Przekrój, Echo Chełmka, Gazeta Katowicka, Profile, Radostowa, Hutník, Třinecký zpravodaj, Kulturní měsíčník, Perspektivy, Průhledy, Těšínsko, Tvar a další.
Głos Ludu, Zwrot, Nasza Gazetka, Głos Ziemi Cieszyńskiej, Przekrój, Echo Chełmka, Gazeta Katowicka, Profile, Radostowa, Hutník, Třinecký zpravodaj, Kulturní měsíčník, Perspektivy, Průhledy, Těšínsko, Tvar a další.


Řádek 71: Řádek 71:
* Pokłosie Konkursów Jednego Wiersza „Pojednanie“ (1988–1993, Český Těšín 1995)
* Pokłosie Konkursów Jednego Wiersza „Pojednanie“ (1988–1993, Český Těšín 1995)


==== Překlady ====
=== Překlady ===
Z češtiny přeložil do polštiny několik děl z básnických sbírek autora Jiřího Květoslava Hrubého. Také některé články českého literárního historika a teoretika, vysokoškolského pedagoga Františka Všetičky. Jednalo se hlavně o překlady prózy, textové příspěvky do polských literárních časopisů a v neposlední řadě i několik básní japonského stylu haiku.
Z češtiny přeložil do polštiny několik děl z básnických sbírek autora Jiřího Květoslava Hrubého. Také některé články českého literárního historika a teoretika, vysokoškolského pedagoga Františka Všetičky. Jednalo se hlavně o překlady prózy, textové příspěvky do polských literárních časopisů a v neposlední řadě i několik básní japonského stylu haiku.

== Externí odkazy ==
* web: [[www.wacho.cz]]                                    


[[Kategorie:Polští spisovatelé]]
[[Kategorie:Polští spisovatelé]]

Verze z 14. 10. 2020, 08:06

Piotr Horzyk
Narození5. dubna 1946 (77 let)
Třinec
Povoláníbásník a redaktor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piotr Horzyk (5. dubna 1946 Třinec) je polský básník a organizátor literárního dění na slezském Zaolziu. Od roku 1977 je členem GL´63 (grupa literacka - literární skupina) a od r. 1984 jejím předsedou. Byl členem SLA (sekce literárně-artistická), ZLP (Zrzeszenie Literatów Polskich – Sdružení polských literátů) v ČR a také GTL (Górnośląskie Towarzystwo Literackie – Hornoslezský literární spolek) v polských Katovicích. Dlouholetý člen pléna a prezidia HV PZKO (Hlavní výbor Polského svazu kulturně-osvětového).

Životopis

Během svého proplouvání v oceánu literatury se účastnil mnoha celostátních i zahraničních literárních soutěží (Kraków, Chełmek) jakožto účastník a později i jako porotce. Organizoval také literární soutěže pro mládež základních i středních škol. Několik let organizoval setkání s poezií pod názvem „Kawiarenka u Adama“ (Kavárnička u Adama) se zajímavými hosty z ČR a Polska.

Se svým slezským prostředím je básník spjat natolik , že když v roce 1986 došlo v Třinci k výbuchu panelového domu následkem úniku plynu, napsal pietní báseň pod názvem „Lidém z jednoho paneláku v Lyžbicích“ („Ludziom z jednego bloku v  Łyżbicach“). Tato báseň ještě několik let po této události byla publikována v různých regionálních časopisech jako vzpomínka na zemřelé blízké.

Piotr Horzyk  pochází z Třince. Povoláním hutní inženýr, který 30 let působil v Třineckých železárnách jako technik, pracovník Ministerstva národní obrany MNO Praha a vedoucí technické kontroly. Od roku 1991 je soukromým podnikatelem v oboru bylinných doplňků stravy. Je potřetí ženatý a se svou manželkou žije nyní v polské Ustroni ve slezských Beskydech, z prvního manželství má syna a troje vnoučat.

Dílo

Horzykův život a tvorba je typickým příkladem regionálního literáta, který tvoří v polštině za hranicemi ČR, daleko od velkoměstského prostředí. Jeho láska k přírodě v její pravé přirozenosti se také promítá v jeho tvorbě. Kromě toho, že básník byl většinu života spjat s prostředím těžkého průmyslu, přesto se nevzdává dominující technokracii. Jeho východiskem, záchranou před valícím se světem hmoty je umění, v jeho případě poezie. Básník hledá hodnoty a krásu v tom, co je skromné, bezbranné, nepovšimnuté. Z druhé strany to ovšem není opěvování „krásy ošklivosti“.

Horzykova tvorba zahrnuje kromě přírody a krásy v pojetí umění i otázky takových hodnot jako je etika, čas ve smyslu existence, trvání a otázky filozofické. (Viz  např. básně: „Bez zazdrości,  Rozważania przy zabawie,  Nie wchodźcie, Forum, Poszukiwania, U stóp Krywania, A czas gwiżdże, Podnieś beskidzki kamień,  List otwarty, Razem, Chciałbym zacząć odo zera, Quo Vadis, Ztělesněný čas - Minuta“ a další).

František Všetička, univerzitní pedagog a Horzykův přítel, zhodnotil jeho úvahy o čase následovně:  „ u Horzyka ukazuje na posun od přírody a běžných jevů do světa úvah a myšlenkové abstrakce. Krásně to zachycuje v titulu básnické sbírky „Ztělesněný čas“, který je zvolen záměrně, až provokativně, neboť obsahuje jen jednu báseň, poému s názvem „Minuta“. Piotr Horzyk, propadlý hvězdářství, v této poémě dovádí, co vše se za jednu minutu v člověku, ve společnosti, ve světě a ve vesmíru stane. Jde o postih nepostižitelného, o spěšné úsilí vyjádřit nevyjádřitelné…“

Toto se odráží i v Horzykově existenci – pracuje v Českém Těšíně a žije na polském území v malebné Ustroni, kde úvahy o existenci a bytí doplňuje poznatky z pozorování vesmíru ze své malé hvězdárny umístěné na střeše svého domu.

Sbírky poezie

  • Obecność 1982/Třinec – spoluautor Gabriel Palowski
  • Czas brzozy 1990/Třinec
  • Marginesy pamięci Bajki Piotrusia 1992/Třinec
  • Marginesy pamięci Bajki Piotrusia 1998/Český Těšín, 2. vydání 2007, 3. vydání 2012, 4.vydání 2019
  • Powroty na rozdroża – Návraty na rozcestí“ 2009/Český Těšín, překlad: Eva Sobková, 2. vydání 2013
  • Poszukiwania – Hledání 2015/ Český Těšín, překlad: Eva Sobková
  • Czas uwzględniony 2015/Český Těšín
  • Czas uwzględniony – Ztělesněný čas 2018/ Český Těšín, překlad: František Všetička, 2. vydání 2020
  • Zapomniana prawda 2019/Český Těšín
  • Białe pióropusze 2019/Český Těšín

Piotr Horzyk úzce spolupracoval s malířem a grafikem Bronislavem Liberdou, se kterým ho spojovalo dlouholeté přátelství. Dílo Bronislava Liberdy bylo propůjčeno na všech obálkách Horzykových básnických sbírek. Pouze básně pro děti „Bajki Piotrusia“ ilustroval jeho další přítel, významný slezský malíř a grafik Józef Drong.

Poetické publikace GL´63

  • „Z tej ziemi“ (Třinec 1983) Piotr Horzyk, Gabriel Palowski, Jan Pyszko - spoluautorství
  • „Tobie ziemio“ (Třinec 1984) kolektiv autorů, redakce Piotr Horzyk
  • „Samosiewy“ (Třinec 1988) kolektiv autorů, redakce Piotr Horzyk
  • „Przemijanie dni“ (Třinec 1990) kolektiv autorů, redakce Piotr Horzyk
  • „Miłość o zmierzchu“ (Třinec 1990) Gabriel Palowski, redakce Piotr Horzyk
  • „Raczkowanie czyli wierszyki z kojca“ (Třinec 1991) Kazimierz Kaszper, redakce a projekt obálky Piotr Horzyk
  • „Kocham“ (Třinec 1991) Gustav Sajdok, redakce Piotr Horzyk
  • „Krzyk zielonej ciszy“(Třinec 1992) Gabriel Palowski, redakce Piotr Horzyk
  • „Tercyny“ (Třinec 1992) Władysław Sikora, redakce Piotr Horzyk
  • „Oczekiwanie“ (Třinec 1992) Renata Putzlacher, redakce Piotr Horzyk
  • „Zakola pamięci“ (Třinec 1996) Gabriel Palowski, redakce Piotr Horzyk
  • „Przed progiem“ (Třinec 1999) Gabriel Palowski, redakce Piotr Horzyk
  • „Strzałą zieloną po...“ (Třinec 2001) Jan Pyszko, redakce Piotr Horzyk
  • „Dwa poematy“ (Třinec 2002), Kazimierz Kaszper, redakce Piotr Horzyk
  • „Niepokój – Neklid“ (Český Těšín 2011) Gabriel Palowski, redakce Piotr Horzyk
  • „I pójdę...“ (Český Těšín 2017) Gabriel Palowski, redakce Piotr Horzyk


Časopisecké publikace

Głos Ludu, Zwrot, Nasza Gazetka, Głos Ziemi Cieszyńskiej, Przekrój, Echo Chełmka, Gazeta Katowicka, Profile, Radostowa, Hutník, Třinecký zpravodaj, Kulturní měsíčník, Perspektivy, Průhledy, Těšínsko, Tvar a další.

  • Almanachy a antologie: „Městu – Miastu“ (Třinec 1981)
  • „Spotkanie“ (Ostrava 1985)
  • „Zaproszenie do źródła“ (Toruń 1987, PL)
  • „Samosiewy“ (Třinec 1988)
  • „Z biegiem Olzy“ (Katovice 1990, PL)
  • „W górę doliny – Zaolziańscy ludzie pióra“ (Český Těšín 1993)
  • „Odnajdywanie siebie“ (Třinec 2003)
  • „Polsko-Czeski Almanach Poetycki“ (Prudnik 2013, PL)
  • „Prudnik miasto pogranicza. Almanach Poetycki“ (Prudnik 2014. PL)
  • „Duše plné slov. Almanach Obce spisovatelů“ (Praha 2017)
  • Výběr ze soutěží Jedné básně: „Punkt Zwrotny“ (1978–1987, Český Těšín 1987)
  • Pokłosie Konkursów Jednego Wiersza „Pojednanie“ (1988–1993, Český Těšín 1995)

Překlady

Z češtiny přeložil do polštiny několik děl z básnických sbírek autora Jiřího Květoslava Hrubého. Také některé články českého literárního historika a teoretika, vysokoškolského pedagoga Františka Všetičky. Jednalo se hlavně o překlady prózy, textové příspěvky do polských literárních časopisů a v neposlední řadě i několik básní japonského stylu haiku.