Réseau Express Régional: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Aktualizovány informace o síti RER, doplněna tablka a odkazy+reference
Řádek 7: Řádek 7:


== Historie ==
== Historie ==
První plány železniční rychlodráhy se datují do roku [[1936]]. Tehdy vznikla koncepce na vybudování druhé sítě metra, s řidší sítí stanic a expresním charakterem. Tento plán oprášil [[Régie Autonome des Transports Parisiens|RATP]] v 50. letech a na základě rozhodnutí komise v roce [[1960]] se začala připravovat výstavba první trasy, vedené západo-východním směrem. Již přesnější a propracovanější koncepce s názvem ''Schéma directeur d'aménagement et d'urbanisme'' s výhledem do několika desetiletí pak vznikla o pět let později, roku [[1965]]. Bylo navrženo vybudovat dvě expresní trasy východo-západním směrem (dnešní linky [[RER A]] a [[RER C]]) a dvě severo-jižním (postavena však byla jen jedna, místo druhé slouží [[13 (linka metra v Paříži)|třináctá linka metra]].
První plány železniční rychlodráhy se datují do roku [[1936]]. Tehdy vznikla koncepce na vybudování druhé sítě metra s řidší sítí stanic a expresním charakterem. Tento plán oprášil [[Régie Autonome des Transports Parisiens|RATP]] v 50. letech a na základě rozhodnutí komise v roce [[1960]] se začala připravovat výstavba první trasy, vedené západo-východním směrem. Již přesnější a propracovanější koncepce s názvem ''Schéma directeur d'aménagement et d'urbanisme'' s výhledem do několika desetiletí pak vznikla o pět let později, roku [[1965]]. Bylo navrženo vybudovat dvě expresní trasy východo-západním směrem (dnešní linky [[RER A]] a [[RER C]]) a dvě severo-jižním, postavena však byla jen [[RER B]], místo druhé slouží [[13 (linka metra v Paříži)|třináctá linka metra]].


První fáze výstavby systému začala už v 60. letech, roku [[1961]]. Jednalo se o první linku A, jejíž jednotlivé stanice se otevíraly v několika etapách mezi lety [[1969]] a [[1977]]. Po dokončení tohoto úseku začaly být budovány další, především do [[La Défense]], které se tehdy hodně rozrůstalo a současně s tímto i nová linka [[RER B|B]]. Tím skončila první fáze výstavby a začala druhá. Během té vznikla s linkou A rovnoběžná, označená jako C, ta se postavila metodou vykopej a přikryj na levém břehu [[Seina|Seiny]] a vede většinou pod nábřežím (i pod [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]]). Další linky D a E se připojily k síti později, procházejí také důležitými dopravními uzly jako je například [[Châtelet (stanice metra v Paříži)|Châtelet]]. Dnes je sice většina sítě dokončená, plánují se však další rozšiřování, do roku [[2025]] mají být zprovozněné další tři linky.
První fáze výstavby systému začala už v 60. letech, roku [[1961]]. Jednalo se o první linku [[RER A|A]], jejíž jednotlivé stanice se otevíraly v několika etapách mezi lety [[1969]] a [[1977]]. Po dokončení tohoto úseku začaly být budovány další, především do čtvrti [[La Défense]], která se tehdy hodně rozrůstala. Současně začala přestavbou původních železničních tratí i výstavbou nových vznikat také nová severo-jižní linka [[RER B|B]]. Jejím otevřením byla ukončena první fáze výstavby sítě RER. Součástí druhé fáze byla výstavba linky [[RER C|C]] metodou vykopej a přikryj na levém břehu [[Seina|Sieny]]. Tato linka vede většinou pod nábřežím (i pod [[Eiffelova věž|Eiffelovou věží]]) a je částečně rovnoběžná s linkou [[RER A|A]]. Linky [[RER D|D]] a [[RER E|E]], které procházejí také důležitými dopravními uzly jako je například [[Châtelet – Les Halles (stanice RER v Paříži)|Châtelet – Les Halles]] či [[Gare de Paris-Nord|Gare du Nord]], se k síti připojily na konci osmdesátých a devedesátých letech 20. století. V současnosti probíhají práce na prodloužení linky E ze stanice [[Haussmann – Saint-Lazare (stanice RER v Paříži)|Haussman – Saint Lazare]] do čtvrti [[La Défense]] a dále na západ do města [[Mantes-la-Jolie]].


[[Soubor:Central_RER_network.png|střed|500px|náhled|Současná síť RER]]
[[Soubor:Central_RER_network.png|střed|500px|náhled|Současná síť RER]]


== Linkové vedení ==
== Linky RER ==
{| class="wikitable" style="margin: 0 auto; text-align:left; width:50em;"
{| class="wikitable" style="margin: 0 auto; text-align:left; width:50em;"
|+ style="margin:inherit; padding-bottom:0.25em"|
|+ style="margin:inherit; padding-bottom:0.25em"|
!Linka
!
! Článek
! název linky
!Obrázek
! otevření
! Rok otevření
! poslední prodloužení
! Poslední prodloužení
! stanic v provozu
! Stanic v provozu
! délka
! Délka
! průměrná<br />mezistaniční vzdálenost
! Průměrná mezistaniční vzdálenost
!Vozový park
|-
|-
|[[Soubor:Paris RER A icon.svg|30x30pixelů]]
| bgcolor="#fe370f" | &nbsp;
| style="text-align:left;"|[[RER A|Linka A]]
| style="text-align:left;"|[[RER A|článek]]
|[[Soubor:Ligne de Nanterre a Sartrouville - Viaduc de Nanterre - MI09 - Avril 2012 (4) cropped.jpg|150x150pixelů]]
| [[1977]]
| [[1977]]
| [[1994]]
| [[1994]]
| 46
| 46
| 108,5&nbsp;km
| 109&nbsp;km
| 2411&nbsp;m
| 2 360&nbsp;m
|MI 2N, MI 09
|-
|-
|[[Soubor:Paris RER B icon.svg|30x30pixelů]]
| bgcolor="#537db9" | &nbsp;
| style="text-align:left;"|[[RER B|Linka B]]
| style="text-align:left;"|[[RER B|článek]]
|[[Soubor:Mi79 renové bourg la reine.jpg|150x150pixelů]]
| [[1977]]
| [[1977]]
| [[1981]]
| [[1994]]
| 47
| 47
| 80,0&nbsp;km
| 80&nbsp;km
| 1739&nbsp;m
| 1 700&nbsp;m
|MI 79, MI 84
|-
|-
|[[Soubor:Paris RER C icon.svg|30x30pixelů]]
| bgcolor="#e8ce10" | &nbsp;
| style="text-align:left;"|[[RER C|Linka C]]
| style="text-align:left;"|[[RER C|článek]]
|[[Soubor:Z 20900 — RER C.1.jpg|150x150pixelů]]
| [[1979]]
| [[1979]]
| [[2000]]
| [[2000]]
| 86
| 84
| 185,6&nbsp;km
| 187&nbsp;km
| 2184&nbsp;m
| 2 160&nbsp;m
|Z5600, Z8800, Z20500, Z20900
|-
|-
|[[Soubor:Paris RER D icon.svg|30x30pixelů]]
| bgcolor="#18964c" | &nbsp;
| style="text-align:left;"|[[RER D|Linka D]]
| style="text-align:left;"|[[RER D|článek]]
|[[Soubor:Gare Malesherbes Malesherbois 2.jpg|150x150pixelů]]
| [[1987]]
| [[1987]]
| [[1995]]
| [[1995]]
| 58
| 59
| 160,0&nbsp;km
| 197&nbsp;km
| 2807&nbsp;m
| 3 300&nbsp;m
|Z5600, Z20500, Z57000
|-
|-
|[[Soubor:Paris RER E icon.svg|30x30pixelů]]
| bgcolor="#c760ad" | &nbsp;
| style="text-align:left;"|[[RER E|Linka E]]
| style="text-align:left;"|[[RER E|článek]]
|[[Soubor:RER E train in Magenta station.JPG|150x150pixelů]]
| [[1999]]
| [[1999]]
| [[2003]]
| [[2003]]
| 21
| 22
| 52,3&nbsp;km
| 56&nbsp;km
| 2615&nbsp;m
| 2 615&nbsp;m
|MI 2N, Z50000
|}
|}


Řádek 85: Řádek 97:
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[S-Bahn]]
* [[S-Bahn]]

=== Reference ===
{{Překlad|fr|Réseau express régional d'Île-de-France|175520125}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 13. 10. 2020, 10:48

Stanice Haussman – Saint Lazare linky  E

Réseau Express Régional (česky přeložitelné jako Regionální rychlodrážní síť, obvykle se zkracuje jako RER) je systém rychlé příměstské železnice či expresního metra v Paříži, doplňující klasické metro v Paříži. V současné době má RER pět linek označených písmeny A B C D E.

Popis a statistiky

Všech pět linek sítě RER je koncipováno tak, že spojují zhruba centrum města s jeho vzdálenými čtvrtěmi či předměstími. V husté zástavbě jsou vedeny tunely (celkem 60 km tunelů), v řidší pak po normálních tratích, většinou železničních. Celou síť provozují dohromady francouzské železnice (státní společnost SNCF) a pařížský dopravní podnik RATP. V provozu je 571 km tratí, na nich je 246 stanic a nádraží.

Historie

První plány železniční rychlodráhy se datují do roku 1936. Tehdy vznikla koncepce na vybudování druhé sítě metra s řidší sítí stanic a expresním charakterem. Tento plán oprášil RATP v 50. letech a na základě rozhodnutí komise v roce 1960 se začala připravovat výstavba první trasy, vedené západo-východním směrem. Již přesnější a propracovanější koncepce s názvem Schéma directeur d'aménagement et d'urbanisme s výhledem do několika desetiletí pak vznikla o pět let později, roku 1965. Bylo navrženo vybudovat dvě expresní trasy východo-západním směrem (dnešní linky RER A a RER C) a dvě severo-jižním, postavena však byla jen RER B, místo druhé slouží třináctá linka metra.

První fáze výstavby systému začala už v 60. letech, roku 1961. Jednalo se o první linku A, jejíž jednotlivé stanice se otevíraly v několika etapách mezi lety 1969 a 1977. Po dokončení tohoto úseku začaly být budovány další, především do čtvrti La Défense, která se tehdy hodně rozrůstala. Současně začala přestavbou původních železničních tratí i výstavbou nových vznikat také nová severo-jižní linka B. Jejím otevřením byla ukončena první fáze výstavby sítě RER. Součástí druhé fáze byla výstavba linky C metodou vykopej a přikryj na levém břehu Sieny. Tato linka vede většinou pod nábřežím (i pod Eiffelovou věží) a je částečně rovnoběžná s linkou A. Linky D a E, které procházejí také důležitými dopravními uzly jako je například Châtelet – Les Halles či Gare du Nord, se k síti připojily na konci osmdesátých a devedesátých letech 20. století. V současnosti probíhají práce na prodloužení linky E ze stanice Haussman – Saint Lazare do čtvrti La Défense a dále na západ do města Mantes-la-Jolie.

Současná síť RER

Linky RER

Linka Článek Obrázek Rok otevření Poslední prodloužení Stanic v provozu Délka Průměrná mezistaniční vzdálenost Vozový park
článek 1977 1994 46 109 km 2 360 m MI 2N, MI 09
článek 1977 1994 47 80 km 1 700 m MI 79, MI 84
článek 1979 2000 84 187 km 2 160 m Z5600, Z8800, Z20500, Z20900
článek 1987 1995 59 197 km 3 300 m Z5600, Z20500, Z57000
článek 1999 2003 22 56 km 2 615 m MI 2N, Z50000

Fotogalerie

  • Uvnitř vlaku RER A
    Uvnitř vlaku RER A
  • vlak RER A ve stanici Charles de Gaulle - Etoile
    vlak RER A ve stanici Charles de Gaulle - Etoile
  • Lidé nastupují a vystupují z vlaku RER
    Lidé nastupují a vystupují z vlaku RER
  • Stanice Auber
    Stanice Auber
  • Stanice Auber
    Stanice Auber
  • Stanice Luxembourg na lince RER B
    Stanice Luxembourg na lince RER B
  • Uvnitř vlaku na lince RER B
    Uvnitř vlaku na lince RER B
  • Nástup cestujících do vlaku linky RER B ve stanici Châtelet
    Nástup cestujících do vlaku linky RER B ve stanici Châtelet
  • La Plaine - Stade de France
    La Plaine - Stade de France
  • vlak typu MI79 ve stanici Saint-Rémy-lès-Chevreuse
    vlak typu MI79 ve stanici Saint-Rémy-lès-Chevreuse

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Réseau express régional d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

Linky Réseau Express Régional (RER)
Doprava v Paříži a její aglomeraci
Metro
1 • 2 • 3 • 3bis • 4 • 5 • 6 • 7 • 7bis • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 • 14 • Plánované linky v rámci GPE: 15 • 16 • 17 • 18 • 19 • (seznam stanic metra)
Městská rychlodráha
RER A • RER B • RER C • RER D • RER E
Autobusová doprava
Tramvajová doprava
1 • 2 • 3a / 3b • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 11 (Tram Express Nord) • 13 • Plánované linky: 10 • 12
Železnice a nádraží
Říční doprava
Ostatní typy dopravy
Jízdenky
Letiště
Dopravní společnosti
Plánované projekty
Zrušené projekty
Městská hromadná doprava ve Francii (Podrobná mapa el. trakce)
Metro
Laon • Lille • Lyon • Marseille • Paříž • Rennes • Toulouse
Příměstská železnice
Tramvajová doprava
Trolejbusová doprava
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Réseau_Express_Régional&oldid=19068810“