Jan III. Popel z Lobkowicz: Porovnání verzí
m Mikuláš IV. Zajíc z HAzmburka a Napřímen odkaz na Hazmburk. |
m oprava prolinku |
||
Řádek 67: | Řádek 67: | ||
== Majetek == |
== Majetek == |
||
Zdědil polovinu [[Zbiroh]]u, druhou polovinu odkoupil od svého bratra [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava II.]] Dále vlastnil [[Krakovec]], [[Točník]], [[Žebrák]], [[Libochovice]] a [[Hazmburk]]. |
Zdědil polovinu [[Zbiroh]]u, druhou polovinu odkoupil od svého bratra [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava II.]] Dále vlastnil [[Krakovec]], [[Točník]], [[Žebrák (hrad)|Žebrák]], [[Libochovice]] a [[Hazmburk]]. |
||
== Rodina == |
== Rodina == |
||
Řádek 165: | Řádek 165: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Juřík | titul = Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu | url = | vydavatel = Euromedia Group – Knižní klub | místo = Praha | rok = 2017 | vydání = | počet stran = 160 | kapitola = | strany = 30–31 | isbn = 978-80-242-5429-6}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Juřík | titul = Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu | url = | vydavatel = Euromedia Group – Knižní klub | místo = Praha | rok = 2017 | vydání = | počet stran = 160 | kapitola = | strany = 30–31 | isbn = 978-80-242-5429-6}} |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Kasík | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Mašek | jméno2 =Petr | autor2 = | odkaz na autora2 = Petr Mašek | příjmení3 = Mžyková | jméno3 = Marie | autor3 = | odkaz na autora3 = Marie Mžyková | titul = Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu | url = | vydavatel = Bohumír Němec - Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2002| vydání = | počet stran = 240 | kapitola = | strany = 30–31, 109, 216| isbn = 80-903040-3-6}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Kasík | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Mašek | jméno2 =Petr | autor2 = | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mžyková | jméno3 = Marie | autor3 = | odkaz na autora3 = Marie Mžyková | titul = Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu | url = | vydavatel = Bohumír Němec - Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2002| vydání = | počet stran = 240 | kapitola = | strany = 30–31, 109, 216| isbn = 80-903040-3-6}} |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 12. 10. 2020, 22:25
Jan III. Popel z Lobkowicz | |
---|---|
Erb Lobkoviců | |
Nejvyšší hofmistr Českého království | |
Ve funkci: 1554 – 14. červen 1569 | |
Panovník | Ferdinand I., Maxmilián II. |
Předchůdce | Zdislav Berka z Dubé a Lipé |
Nástupce | Ladislav II. Popel z Lobkowicz |
Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
Ve funkci: 17. leden 1541 – 1554 | |
Panovník | Ferdinand I. |
Předchůdce | Jindřich Berka z Dubé |
Nástupce | Jan z Valdštejna |
Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
Ve funkci: 15. květen 1538 – 17. leden 1541 | |
Panovník | Ferdinand I. |
Narození | 1490 |
Úmrtí | 14. června 1569 (ve věku 78–79 let) Libochovice Habsburská monarchie |
Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
Choť | Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567) |
Rodiče | Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505) Anna Krajířová z Krajku († 1520) |
Děti | Jan V. (1521–1590) Mikuláš († 1588) Ladislav III. (1537–1609) Bohuslav Havel (1543–1595) Jiří starší (asi 1551–1607 nebo 1613) |
Příbuzní | bratr: Ladislav II. Popel z Lobkowicz (1501–1584) děd: Jiří Krajíř z Krajku († 1492) babička: Apolonie z Puchheimu († 1495) děd: Jan I. Popel z Lobkowicz († 1470) babička: Anna Švihovská z Rýzmberka († 1476) |
Zaměstnání | politik, úředník |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan III. Popel z Lobkowicz (1490 – 14. června 1569 Libochovice), také zvaný starší a nejstarší byl příslušník chlumecké větve šlechtického rodu Lobkoviců a zakladatel její starší zbirožské linie. Zastával vysoké zemské úřady, byl nejvyšším dvorským sudím, nejvyšším zemským sudím a nejvyšším hofmistrem. Byl literárně činný.
Původ a život
Narodil se v roce 1490 jako syn Ladislava I. Popela z Lobkowicz na Chlumci († 1505) a jeho manželky Anny Krajířové z Krajku († 1520). Jeho mladším bratrem byl Ladislav II. Popel z Lobkowicz (1501 – 15. 12. 1584), který rovněž udělal kariéru, zastával úřad dvorského maršálka, prezidenta apelačního soudu a nejvyššího hofmistra.
Jan III. získal dobré vzdělání, které zúročil při zastávání významných zemských úřadů, prošel od postu nejvyššího dvorského sudího (1538–1541), přes nejvyššího zemského sudího (1541–1554) až po nejvyššího hofmistra (1554–1569).
Vydával literární pozůstalost svého příbuzného Bohuslava Hasištejnského z Lobkowicz († 1510) a korigoval mimo jiné Kroniku českou (vydána 1541) Václava Hájka z Libočan († 1553).
Vystupoval jako přesvědčený katolík, ochránce pražské jezuitské koleje. V době prvního stavovského protihabsburského povstání v roce 1547 stál neochvějně na straně krále Ferdinanda I. (českým králem 1526-1564), finančně ho podporoval v boji proti protestantům během Šmalkaldské války a působil i jako jeho politický vyjednavač.
Ve zralém věku přeložil z latiny do češtiny dílo Erasma Rotterdamského (1466–1536) pod titulem Kniha jakby se (člověk) k smrti hotoviti měl, kterou vydal v roce 1563 Jiří Melantrich z Aventina († 1580) a Sixt z Ottersdorfu (1500–1583). Sám napsal Napomenutí ke všem lidem, aby jsouce na světě, na věci budoucí se rozpomínali.
Smrt a náhrobek
Jan III. zemřel 14. června 1569 v Libochovicích a byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze.
Jeho mramorový zlacený náhrobek se nachází na západní zdi Martinické kaple, je 4,40 m vysoký. Jsou na něm latinské nápisy: HODIE MIHI CRAS TIBI a IOANNI POPEL FAMILIAE BARONVM A LOBKOWICZ // SENIORI CVRIAE REGNIQ BOEMIAE IVDICI PRIMO // AC EIVSDEM REGNI CVRIAE SVPREMO PRAEFECTO ANNO 1569 DIE 6 IVNII AETATIS // VITA FVNCTO GRATA POSTERITAS.[1]
Majetek
Zdědil polovinu Zbirohu, druhou polovinu odkoupil od svého bratra Ladislava II. Dále vlastnil Krakovec, Točník, Žebrák, Libochovice a Hazmburk.
Rodina
Oženil se s Annou Žehrovskou z Kolowrat († po 1567), dcerou Mikuláše Žehrovského z Kolowrat a jeho manželky Elišky Bezdružické z Kolowrat. Měli spolu minimálně 14 dětí:
- 1. Jan V. (starší, 1521 – 18. 6. 1590)
- 1. ∞ (1546) Anna z Roupova († po 1550)
- 2. ∞ Johana Novohradská z Kolovrat († po 1586), všechny děti z tohoto manželství
- 3. ∞ (asi 1588) Markéta Popelovna z Lobkovic (1541 – 17. 9. 1600)
- 1. [z 2. manž.] Eliška († před 1637)
- ∞ 17.8.1581 Kryštof mladší Popel Lobkowicz, zvaný Tlustý (1549 – 24. 5. 1609)
- 2. [z 2. manž.] Eva († 30. 7. 1599, pohřbena v říjnu 1599 Bechyně)
- ∞ (20. 7. 1578 Točník) Adam II. ze Šternberka († 10. 4. 1623)
- 3. [z 2. manž.] Regina († 1612)
- 1. ∞ (13. 5. 1582 zámek Neu-Fistritz) Ferdinand Albrecht Hoyos (1533 – 2. 3. 1609)
- 2. ∞ neznámý šlechtic z Friesu
- 1. [z 2. manž.] Eliška († před 1637)
- 2. Anna Dorota († 29. 8. 1571)
- 3. Mikuláš (asi 1528 – 2. 10. 1598, pohřben v kostele sv. Jakuba v Praze)
- ∞ Anežka z Gutštejna († 1581), jejich děti:
- 1. Anna († 1604)
- 1. ∞ Jiří z Montfortu († před 1591)
- 2. ∞ (28. 8. 1591) Pavel Sixtus z Trautsonu a Falkensteinu (asi 1550 – 30. 7. 1621)
- 2. Jan Viktorín († 1595)
- 3. Mikuláš († 1599)
- 1. Anna († 1604)
- ∞ Anežka z Gutštejna († 1581), jejich děti:
- 4. Kryštof (asi 1524 – 8. 4. 1571), jeho dcera:
- 1. Voršila († asi 1574)
- ∞ Jiřík Pruskovský z Pruskova († 1584)
- 1. Voršila († asi 1574)
- 5. Ladislav III. (starší, 1537 – 11. 3. 1609)
- ∞ (23. 9. 1565 Bratislava) Marie Magdalena ze Salm-Neuburgu (1548 – 23. 7. 1607), jejich děti:
- 1. Eliška (Alžběta)
- ∞ Ferdinand Trčka z Lípy († 1577)
- 2. Adam († před 1607)
- 3. Jan Mikuláš († 1614)
- ∞ (1608) Eva Eusebie Popelovna Lobkowicz (1574 – 12. 8. 1624)
- 4. Marie Magdalena (1569 – 8. 1. 1633, pohřbena ve Světlé nad Sázavou)
- ∞ (8. 2. 1588) Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557 – 29. 9. 1634 Německý Brod, pohřben ve Světlé nad Sázavou)
- 5. Kateřina
- ∞ (21. 10. 1584) Jindřich mladší Kurzpach z Trachenburgu (20. 3. 1555 – 22. 3. 1618)
- 6. Eva
- ∞ (16. 7. 1607) František Batthyány (1577 – 13. 9. 1629)
- 7. Sabina (Zbyňka) (1583 - 1623 Praha, pohřbena v Ledči nad Sázavou)
- ∞ (28. 4. 1603 Praha) Filip ze Solms-Lichu (1569 – 1631 Vídeň, pohřben v Ledči nad Sázavou)
- 8. Julie
- ∞ (26. 2. 1595) István Török z Enyingu
- 9. Adam († 1608 u Chebu)
- ∞ Ester z Vřesovic
- 1. Eliška (Alžběta)
- ∞ (23. 9. 1565 Bratislava) Marie Magdalena ze Salm-Neuburgu (1548 – 23. 7. 1607), jejich děti:
- 6. Kateřina
- 7. Marjana
- 8. Jiří starší, (1540 † 28. 5. 1607 uvězněný na Lokti)
- ∞ (2. 9. 1567) Kateřina z Lokšan (1530 – 6. 5. 1590 zavražděna svým šíleným synem z prvního manželství), jejich dcery:
- 1. Eva Eusebie (1574 – 12. 8. 1624, pohřbena v kostele sv. Salvátora v Praze)
- ∞ (1608) Jan Mikuláš Popel Lobkowicz († 1614)
- 2. Anna Marie († 9. 4. 1603 Praha, pohřbena v kostele sv. Jakuba v Praze)
- ∞ (1601) Václav Rozdražovský z Rozdražova († 7. 6. 1625)
- 1. Eva Eusebie (1574 – 12. 8. 1624, pohřbena v kostele sv. Salvátora v Praze)
- ∞ (2. 9. 1567) Kateřina z Lokšan (1530 – 6. 5. 1590 zavražděna svým šíleným synem z prvního manželství), jejich dcery:
- 9. Bohuslav Havel (1543 – 7. 7. 1595, pohřben v kostele sv. Michala v Blšanech)
- 1. ∞ (30. 1. 1570) Magdalena ze Starhembergu
- 2. ∞ Alžběta Krakowská z Kolowrat († 29. 4. 1597, pohřbena v Blšanech)
- 10. Hynek († mlád před 1569)
- 11. Bartoloměj († po 1569)
- 12. Griselda (asi 1560 – 1607)
- 1. ∞ Aleš Albrecht Berka z Dubé († 1578)
- 2. ∞ (27. 1. 1580) Adam ze Švamberka († 1590)
- 3. ∞ (26. 4. 1593) Jaroslav Libštejnský z Kolowrat († 12. 6. 1595, pohřben v Petrohradě)
- 13. Ludmila († asi 1606)
- ∞ Arnošt ze Schleinitz
- 14. Veronika
Odkazy
Reference
- ↑ PODLAHA, Antonín; HILBERT, Kamil. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Královské hlavní město Praha: Hradčany. I. Metropolitní chrám sv. Víta. Praha: [s.n.], 1906. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. S. 172.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 30–31.
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 30–31, 109, 216.