Nejvyšší lovčí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění seznamu
m oprava prolinku
Řádek 107: Řádek 107:
<references>
<references>
<ref name="Huss">{{Citace monografie | příjmení = Huss | jméno = Frank | odkaz na autora = | titul = Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II. | url = | vydavatel = Euromedia Group, k. s. - Knižní klub | místo = Praha | rok = 2014 | vydání = | počet stran = 392 + 20 stran obrázkové přílohy | kapitola = | strany = 223-224 | isbn = 978-80-242-4267-5}}</ref>
<ref name="Huss">{{Citace monografie | příjmení = Huss | jméno = Frank | odkaz na autora = | titul = Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II. | url = | vydavatel = Euromedia Group, k. s. - Knižní klub | místo = Praha | rok = 2014 | vydání = | počet stran = 392 + 20 stran obrázkové přílohy | kapitola = | strany = 223-224 | isbn = 978-80-242-4267-5}}</ref>
<ref name="Lobkowiczové 93">{{Citace monografie | příjmení = Kasík | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Mašek | jméno2 =Petr | autor2 = | odkaz na autora2 = Petr Mašek | příjmení3 = Mžyková | jméno3 = Marie | autor3 = | odkaz na autora3 = Marie Mžyková | titul = Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu | url = | vydavatel = Bohumír Němec - Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2002| vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 93, 217 | isbn = 80-903040-3-6}}</ref>
<ref name="Lobkowiczové 93">{{Citace monografie | příjmení = Kasík | jméno = Stanislav | odkaz na autora = | příjmení2 = Mašek | jméno2 =Petr | autor2 = | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mžyková | jméno3 = Marie | autor3 = | odkaz na autora3 = Marie Mžyková | titul = Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu | url = | vydavatel = Bohumír Němec - Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2002| vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 93, 217 | isbn = 80-903040-3-6}}</ref>
<ref name="Lobkowiczové 98">Lobkowiczové, s. 98, 217</ref>
<ref name="Lobkowiczové 98">Lobkowiczové, s. 98, 217</ref>
<ref name="Lobkowiczové 100">Lobkowiczové, s. 100, 217</ref>
<ref name="Lobkowiczové 100">Lobkowiczové, s. 100, 217</ref>

Verze z 12. 10. 2020, 22:20

Nejvyšší lovčí (latinsky summus venator, německy Oberst-Jägermeister nebo Oberstjägermeister, případně Obrist-Jägermeister), původně jen lovčí patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), stolník, číšník (dapifer) a mečník (ensifer).

V Českém knížectví se lovčí připomíná už v 11. století. Kníže Jaromír (vládl 1003, 1004–1012, 1033–1034) odměnil svého zachránce Hovoru udělením úřadu lovčího s příslušností ke Zbečnu. Ve 12. století se hodnost lovčího změnila ve skutečný, stálý a institucionalizovaný úřad. Lovčí měl dohled nad celkem lesních komplexů, které byly rozděleny na menší lesní úseky dozorované hajnými (forestarii) a které panovnická družina využívala k honitbě. Lovci teoreticky podléhali nejvyššímu lovčímu. Úřad existoval až do konce 18. století. Významný královský lovecký revír se nacházel na Křivoklátsku (přemyslovský hvozd), v nejbližším okolí Prahy panovník a jeho družina lovili v Královské oboře.

V Rakouském arcivévodství se nejvyšší dvorský a zemský lovčí (Obersthof- und Landjägermeister) zdržoval v císařově blízkosti. Navrhoval program císařských lovů a honiteb, nesl zodpovědnost za dostatečné množství lovné zvěře v loveckých revírech, o jejichž stavech musel mít dobrý přehled. Jeho podřízenými byli podlesní, tajemníci, písaři, kaplani, psovodi, kováři, polní bradýři, fořti, lovčí, náhončí a další pomocné síly. Později mu byl podřízen i úřad dvorního sokolníka.[1]

České království

Seznam nejvyšších lovčích Českého království

  • 1184–1185 Matyáš
  • 1189 Vecel
  • 1194 Vilém
  • 1221 Záviš
  • 1225 Častolov ze Žitavy
  • 1227 Radoslav z Ceblovic
  • 1232–1233, 1239 Slavata a Spytata
  • 1233 Bohuslav
  • 1230–1259 Beneda
  • 1234 Bohobud, Ranožír, Veceň
  • 1234–1238 Řim
  • 1238 Zdislav
  • 1239 Vrch
  • 1367–1378 Ctibor z Fuchsberka
  • 1380–1385 Jíra z Roztok
  • 1385 Ctibor Tlam z Drastu
  • před 1397 Sulek z Chlistova
  • 1396–1412 Filip Lanta z Dědic
  • 1417–1419 Janek ze Smilkova a z Kostelce
  • 1437 Hanuš z Kolowrat na Krašově
  • 1500 Jan Vratislav z Mitrovic
  • 1579–1581 Dětřich ze Švendy
  • 1582–1588 Abundus Šlik
  • 1594–1603 Jan z Vřesovic na Podsedicích
  • 1603 (18. 6.) – 1606 Václav Kinský z Vchynic a Tetova na Zásmucích
  • 1611 (srpen) – 1628 Vilém Kinský z Vchynic a z Tetova
  • 1620 Bertold Bohubud z Lipé
  • 1629–1633 Volf Ilburg z Vřesovic
  • 1634 (26. 12.) – 1647 (1. 1.) Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 1575 – 1. 1. 1647; bílinská linie)[2]
  • 1647 (11. 2.) – 1659 František Vilém Popel z Lobkowicz (14. 8. 1616 – 26. 2. 1670)[3]
  • 1659 (3. 4.) – 1664 Rudolf Kounic (1617 – 21. 4. 1664)
  • 1665 (7. 2.) – 1680 Jan Adam Hrzán z Harasova
  • 1681 (4. 3.) – ? Ferdinand Vilém Popel z Lobkowicz (16. 8. 1647 – 24. 1. 1708)[4]
  • 1696 (6. 10.) – 1712 Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (1650 – 4. 8. 1722)[5]
  • 1727–1732 František Karel Clary-Aldringen (1675–1751)
  • 1756 Leopold Kinský
  • 1767–1780 (17. 4.) Josef Jan Maxmilián Kinský (15. 11. 1705 – 17. 4. 1780 Praha)
  • 1781–1790 (13. 1.) Jan Karel Špork († 13. 1. 1790)
  • 1790–1816 (2. 6.) Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1745–1816)

Seznam nejvyšších místolovčích Českého království

Čestný post dědičného místolovčího Českého království byl v roce 1655 udělen šlechtickému rodu Věžníkům z Věžník.

Seznam nejvyšších lovčích Moravského markrabství

  • 1203 Blud (Olomouc)
  • 1203 Slavata
  • 1210 Milej (Brno)
  • 1227 Radoslav (Znojmo)
  • 1230–1239 Beneda (Olomouc)
  • 1232 Slavata, Spytata (Olomouc)
  • 1233 Bohuslav
  • 1234 Bohobud, Beneda, Ranožír (Znojmo)
  • 1234 Rym (Olomouc)
  • 1234 Vécen (Olomouc)
  • 1238 Zdislav
  • 1238 Rym (Brno)
  • 1239 Spytata a Vrch (?)
  • 1251–1259 Beneda
  • 1259 Ludslav (Brno)
  • 1278 Vlček
  • (80. léta ?) Albert Z Donky
  • 1306 Rajmund z Lichtenburka (kolem 1265–1329)
  • 1341 Berchtold z Lipé, Jan z Cimburka

Seznam nejvyšších císařských lovčích

Úřad císařského nejvyššího lovčího (kaiserlicher Oberstjägermeister) zastávali:

  • ?–? (někdy po 1722) Jan Julius z Hardeggu
  • 1849–1874 Rudolf Bruntálský z Vrbna (1801–1874)
  • 1874–1897 Hugo Abensperg und Traun (20. 9. 1828 Vídeň – 3. 8. 1904 Maissau, Dolní Rakousy)[6]
  • 1897–1904 Leopold Gudenus (15. 9. 1843 Mühlbach, Dolní Rakousy – 1. 10. 1913 Ulrichskirchen, Dolní Rakousy)
  • ?–? Maxmilián Theodor Thun-Hohenstein (1857–1950)

Seznam dědičných lovčích Štýrského vévodství

Úřad dědičných zemských lovčích ve Štýrsku (Oberst-Erbland-Jägermeister in Steiermark) zastával šlechtický rod Ditrichštejnů.

Odkazy

Reference

  1. HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5. S. 223-224. 
  2. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. ISBN 80-903040-3-6. S. 93, 217. 
  3. Lobkowiczové, s. 98, 217
  4. Lobkowiczové, s. 100, 217
  5. Lobkowiczové, s. 102, 217
  6. Österreichisches Biographisches Lexikon ab 1815, heslo: Abensperg und Traun, Hugo [online]. Österreichische Akademie der Wissenschaften [cit. 2018-08-18]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • BOČEK, Antonín. Přehled Knížat a Markrabat i jiných nejvyšších důstojníků zemských v markrabství moravském. Brno: Jednota národní s. Cyrilla a Methuda, 1850. Dostupné online. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 25, 47, 57, 62, 63, 66, 124. 
  • HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5. 
  • PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 321-417. 

Související články