Chorvatská kuna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+wikilink
přepracování hesla - především grafické, externí zdroje
Řádek 19: Řádek 19:
| issn =
| issn =
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| url archivu =
| datum archivace =
| nedostupné =
}}</ref>
}}</ref>
| datum inflace = 2019
| datum inflace = 2019
Řádek 29: Řádek 26:
| bankovky = 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun
| bankovky = 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun
}}
}}
'''Kuna''' je [[platidlo]], které se používá v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila [[chorvatský dinár]]. Kuna ale předtím už existovala během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], když stát [[Jugoslávie]] fakticky neexistoval.
'''Kuna''' je [[platidlo]], které se používá v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila [[chorvatský dinár]]. Kuna ale předtím už existovala během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], když stát [[Jugoslávie]] fakticky neexistoval. [[ISO 4217]] kód kuny je '''HRK''', jedna kuna se dělí na 100 „lip“ (jednotné číslo lipa).

[[ISO 4217]] kód kuny je '''HRK''', jedna kuna se dělí na 100 '''lip''' (jednotné číslo lipa).


== Vznik a vývoj ==
== Vznik a vývoj ==
Poprvé byla kuna zavedena za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] jako platidlo [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého chorvatského státu (NDH)]]; převáděla se v poměru 1 [[dinár]] = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945.
Poprvé byla kuna zavedena za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] jako platidlo [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého chorvatského státu (NDH)]]; převáděla se v poměru 1 [[jugoslávský dinár]]&nbsp;=&nbsp;40&nbsp;kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.

Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn

Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.


Po vyhlášení nezávislosti země na [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] [[Chorvatsko]] okamžitě zavedlo [[Chorvatský dinár|vlastní dináry]], které měly nahradit ty [[Jugoslávský dinár|jugoslávské]] ('''chorvatský dinár''' používalo i chorvatské obyvatelstvo [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], odmítali ho však [[Srbové]] žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní [[dinár Republiky Srbská Krajina]]). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do [[hyperinflace]]. Proto v roce 1994 provedla země [[Měnová reforma|měnovou reformu]] a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro [[Srbové|Srby]] v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé [[Rakousko-uherská koruna|rakousko-uherské koruny]].
Po vyhlášení nezávislosti země na [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] [[Chorvatsko]] okamžitě zavedlo [[Chorvatský dinár|vlastní dináry]], které měly nahradit ty [[Jugoslávský dinár|jugoslávské]] (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], odmítali ho však [[Srbové]] žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní [[dinár Republiky Srbská Krajina]]). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do [[hyperinflace]]. Proto v roce 1994 provedla země [[Měnová reforma|měnovou reformu]] a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro [[Srbové|Srby]] v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé [[Rakousko-uherská koruna|rakousko-uherské koruny]].


Od 10. července 2020 je kuna zapojena do [[ERM II]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Od 10. července 2020 je kuna zapojena do [[ERM II]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 50: Řádek 41:


== Mince a bankovky ==
== Mince a bankovky ==
[[Mince]] mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25&nbsp;kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku.Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používají zřídka.<ref>{{Citace elektronické monografie
[[Mince]] mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25&nbsp;kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku. Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používají zřídka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Otkrivamo: Trgovci zarade 2 milijuna kn godišnje ne vraćajući 1 lipu
| titul = Otkrivamo: Trgovci zarade 2 milijuna kn godišnje ne vraćajući 1 lipu
| url = https://www.vecernji.hr/biznis/trgovci-zarade-2-milijuna-kn-godisnje-ne-vracajuci-1-lipu-1001205
| url = https://www.vecernji.hr/biznis/trgovci-zarade-2-milijuna-kn-godisnje-ne-vracajuci-1-lipu-1001205
Řádek 58: Řádek 49:
}}</ref>
}}</ref>


Motivy na rubu mincí:<ref>{{Citace elektronické monografie
{|class="wikitable"
| titul = Kovani novac
! Obraz !! Hodnota !! Podoba [[Avers|líce]]
| vydavatel = Chorvatská národní banka
|-
| url = https://www.hnb.hr/novac/kovani-novac
|
| datum přístupu = 2020-10-12
! 1 lipa
| jazyk = hr
| [[kukuřice setá]]<br />(''Zea mays'')
}}</ref>
|-
* 1 lipa: [[kukuřice setá]] (''Zea mays'')
| [[Soubor:Img227 — копия (6).jpg|100px]]
* 2 lipy: [[Réva vinná|vinný hrozen]](''Vitis vinifera'')
! 2 lipy
| [[Réva vinná|vinný hrozen]]<br />(''Vitis vinifera'')
* 5 lip: [[dub]] (''Quercus robur'')
* 10 lip: [[tabák]] (''Nicotiana tabacum'')
|-
* 20 lip: [[oliva]] (''Olea europaea'')
| [[Soubor:Img227 — копия (12).jpg|100px]]
* 50 lip: [[degenie]] (''Degenia velebitica'')
! 5 lip
* 1 kuna: [[Slavík obecný|slavík]] (''Luscinia megarhynchos'')
| [[dub]]<br />(''Quercus robur'')
* 2 kuny: [[Tuňák obecný|tuňák]] (''Thynnus thunnus'')<ref group="p" name="Poznámka A">správně Thunnus thynnus, na minci 2 HRK je však „Thynnus thunnus“.</ref>
|-
* 5 kun: [[medvěd hnědý|medvěd]] (''Ursus arctos'')
|
* 25 kun: řada různých pamětních motivů
! 10 lip
| [[tabák]]<br />(''Nicotiana tabacum'')
|-
|
! 20 lip
| [[oliva]]<br />(''Olea europaea'')
|-
|
! 50 lip
| [[degenie]]<br />(''Degenia velebitica'')
|-
|
! 1 kuna
| [[Slavík obecný|slavík]]
(''Luscinia megarhynchos'')
|-
|
! 2 kuny
| [[Tuňák obecný|tuňák]]
(''Thynnus thunnus*'')


[[Bankovka|Bankovky]] mají nominální hodnoty '''5, 10, 20, 50, 100, 200, 500''' a '''1000''' kun.<ref>{{Citace elektronické monografie
<nowiki>*</nowiki> správně Thunnus thynnus,
| titul = Novčanice

| vydavatel = Chorvatská národní banka
na minci 2 HRK je však
| url = https://www.hnb.hr/novac/novcanice

| datum přístupu = 2020-10-12
Thynnus thunnus
| jazyk = hr
|-
}}</ref> Bankovka 5 kun není v běžném platebním styku příliš častá.
|
! 5 kun
| [[medvěd hnědý|medvěd]]
(''Ursus arctos'')
|}

[[Bankovka|Bankovky]] mají nominální hodnoty '''5, 10, 20, 50, 100, 200, 500''' a '''1000''' kun.


{|class="wikitable"
{|class="wikitable"
! Obraz !! rowspan="2" | Hodnota !! rowspan="2" | Rozměry !! colspan="2" | Motiv !! colspan="2" | Platnost
! Hodnota !! Rozměry !! Motiv (avers) !! Motiv (revers)
|-
|-
! [[Avers]] !! [[Avers a revers|Revers]] !! Neplatné bankovky<br />–&nbsp;vzor z roku !! Platné bankovky<br />–&nbsp;vzor z roku
|-
|[[File:5 kuna.png|122px]]
! 5 kun
! 5 kun
| 122&nbsp;mm × 61&nbsp;mm || chorvatský [[bán]] [[Peter Zrinský]] (1624–1671) a kníže [[Fran Krste Frankopan]] (1643–1671) || [[hrad Varaždín]] a jeho půdorys || 1993 || 2001
| 122&nbsp;mm × 61&nbsp;mm || chorvatský [[bán]] [[Peter Zrinský]] (1624–1671) a kníže [[Fran Krste Frankopan]] (1643–1671) || [[hrad Varaždín]] a jeho půdorys
|-
|-
! 10 kun
|
| 126&nbsp;mm × 63&nbsp;mm || [[Juraj Dobrila]] (1812–1882), [[biskup]] z [[Terst]]u a [[Poreč]]e || [[Starověký Řím|Římský]] [[amfiteátr]] v [[Pula|Pule]], půdorys [[Istrijská župa|istrijského]] městečka [[Motovun]]
! 10 kun
| 126&nbsp;mm × 63&nbsp;mm || [[Juraj Dobrila]] (1812–1882), [[biskup]] z [[Terst]]u a [[Poreč]]e || [[Starověký Řím|Římský]] [[amfiteátr]] v [[Pula|Pule]], půdorys [[Istrijská župa|istrijského]] městečka [[Motovun]] || 1993<br />1995 || 2001<br />2004
|-
|-
! 20 kun
|
| 130&nbsp;mm × 65&nbsp;mm || chorvatský [[bán]] [[Josip Jelačić]] (1801–1859) || Zámeček Eltz ve [[Vukovar]]u
! 20 kun
| 130&nbsp;mm × 65&nbsp;mm || chorvatský [[bán]] [[Josip Jelačić]] (1801–1859) || Zámeček Eltz ve [[Vukovar]]u || 1993 || 2001
|-
|-
! 50 kun
|
| 134&nbsp;mm × 67&nbsp;mm || chorvatský [[Renesance|renesanční]] básník [[Ivan Gundulić]] (1589–1638) || Historické centrum [[Dubrovník]]u, dubrovnický Rektorský palác
! 50 kun
| 134&nbsp;mm × 67&nbsp;mm || chorvatský [[Renesance|renesanční]] básník [[Ivan Gundulić]] (1589–1638) || Historické centrum [[Dubrovník]]u, dubrovnický Rektorský palác || – || 1993<ref name="a">V platnosti byly do konce roku 2009, tj. od 1.&nbsp;ledna 2010 jsou neplatné</ref><br />2002
|-
|-
! 100 kun
|
| 138&nbsp;mm × 69&nbsp;mm || chorvatský [[bán]] a [[básník]] [[Ivan Mažuranić]] (1814–1890) || [[Chrám svatého Víta (Rijeka)|Chrám sv. Víta]] v [[Rijeka|Rijece]] a jeho půdorys
! 100 kun
| 138&nbsp;mm × 69&nbsp;mm || chorvatský [[bán]] a [[básník]] [[Ivan Mažuranić]] (1814–1890) || [[Chrám svatého Víta (Rijeka)|Chrám sv. Víta]] v [[Rijeka|Rijece]] a jeho půdorys || – || 1993<ref name="a"/><br />2002
|-
|-
! 200 kun
|
| 142&nbsp;mm × 71&nbsp;mm || chorvatský politik [[Stjepan Radić]] (1871–1928), odpůrce ideje [[Velké Srbsko|Velkého Srbska]] || Budova vojenského velitelství v [[Osijek]]u, tamější [[Pevnost (stavba)|pevnost]]
! 200 kun
| 142&nbsp;mm × 71&nbsp;mm || chorvatský politik [[Stjepan Radić]] (1871–1928), odpůrce ideje [[Velké Srbsko|Velkého Srbska]] || Budova vojenského velitelství v [[Osijek]]u, tamější [[Pevnost (stavba)|pevnost]] || – || 1993<ref name="a"/><br />2002
|-
|-
! 500 kun
|
| 146&nbsp;mm × 73&nbsp;mm || [[Marko Marulić]] (1450–1524), spisovatel a [[humanista]], otec chorvatské literatury || [[Diokleciánův palác]] ve [[Split]]u
! 500 kun
| 146&nbsp;mm × 73&nbsp;mm || [[Marko Marulić]] (1450–1524), spisovatel a [[humanista]], otec chorvatské literatury || [[Diokleciánův palác]] ve [[Split]]u || – || 1993
|-
|-
! 1000 kun
|
| 150 mm × 75 mm || chorvatský právník [[Ante Starčević]] (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti || Jezdecká socha prvního [[Seznam chorvatských panovníků|chorvatského krále]] [[Tomislav I.|Tomislava]], [[záhřeb]]ská katedrála
! {{nowrap|1000 kun}}
| {{nowrap|150 mm × 75 mm}} || chorvatský právník [[Ante Starčević]] (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti || Jezdecká socha prvního [[Seznam chorvatských panovníků|chorvatského krále]] [[Tomislav I.|Tomislava]], [[záhřeb]]ská katedrála || – || 1993
|}
|}


== Fotogalerie ==
{{Kurz měny|HRK}}
<gallery mode="packed" heights="150px">
File:Img227 — копия (12).jpg|5 lip
File:Img227 — копия (6).jpg|2 lipy
File:5 kuna.png|5 kun
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p"/>
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Seznam měn Evropy]]
* [[Seznam měn Evropy]]


=== Reference ===
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=hr|článek=Kuna (NDH)|revize=4524728}}
<references />
<references />


Řádek 160: Řádek 122:
* {{Commonscat|Money of Croatia}}
* {{Commonscat|Money of Croatia}}
* {{Wikislovník|heslo=kuna}}
* {{Wikislovník|heslo=kuna}}
* {{hr}} [http://www.banknotes.com/hr.htm Kuny na stránkách Banknotes.com]
* {{en}} [http://www.banknotes.com/hr.htm Kuny na stránkách Banknotes.com]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20140609024204/http://www.hnb.hr/novcan/enovcan.htm Papírové bankovky na stránkách chorvatské národní banky]
* {{hr}} [http://www.kunalipa.com/katalog/ Chorvatské mince a bankovky (katalog) na webu kunalipa.com]
* {{en}} [http://www.ucoin.net/catalog/?country=croatia&pid=29 Chorvatské mince (katalog a galerie) na webu ucoin.net]
* {{hr}} [http://www.hnb.hr/novcan/hnovcan.htm?tsfsg=a573c724ea47562bbbaede17e6b6961d Vyobrazení mincí na stránkách Chorvatské národní banky]{{Nedostupný zdroj}}

* {{hr}} [http://www.kunalipa.com/katalog/ Chorvatské mince a bankovky (katalog)]
=== Směnný kurz ===
* {{en}} [http://www.ucoin.net/catalog/?country=croatia&pid=29 Chorvatské mince (katalog a galerie)]
{{Kurz měny|HRK}}


{{Portály|Chorvatsko}}
{{Portály|Chorvatsko}}

Verze z 12. 10. 2020, 17:41

Chorvatská kuna
Hrvatska kuna (chorvatsky)
Mince a bankovky
Mince a bankovky
ZeměChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ISO 4217HRK
Inflace0,77%[1] (2019)
Symbolkn
Mince1, 2, 5, 10, 20, 50 lip; 1, 2, 5, 25 kun
Bankovky5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun

Kuna je platidlo, které se používá v Chorvatsku. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval. ISO 4217 kód kuny je HRK, jedna kuna se dělí na 100 „lip“ (jednotné číslo lipa).

Vznik a vývoj

Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 jugoslávský dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941. Konec platnosti nastal od 30. června do 9. července 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.

Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.

Od 10. července 2020 je kuna zapojena do ERM II.[2] Minimálně dvouleté setrvání v ERM II je jednou z podmínek pro přijetí eura.

Mince a bankovky

Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku. Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používají zřídka.[3]

Motivy na rubu mincí:[4]

Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun.[5] Bankovka 5 kun není v běžném platebním styku příliš častá.

Hodnota Rozměry Motiv (avers) Motiv (revers)
5 kun 122 mm × 61 mm chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671) hrad Varaždín a jeho půdorys
10 kun 126 mm × 63 mm Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun
20 kun 130 mm × 65 mm chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859) Zámeček Eltz ve Vukovaru
50 kun 134 mm × 67 mm chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589–1638) Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác
100 kun 138 mm × 69 mm chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890) Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys
200 kun 142 mm × 71 mm chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce ideje Velkého Srbska Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost
500 kun 146 mm × 73 mm Marko Marulić (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury Diokleciánův palác ve Splitu
1000 kun 150 mm × 75 mm chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ správně Thunnus thynnus, na minci 2 HRK je však „Thynnus thunnus“.

Související články

Reference

  1. ↑ INFLATION RATE (CONSUMER PRICES). [[1]] [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Communiqué on Croatia [online]. Evropská centrální banka [cit. 2020-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Otkrivamo: Trgovci zarade 2 milijuna kn godišnje ne vraćajući 1 lipu [online]. 2011-05-05 [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. ↑ Kovani novac [online]. Chorvatská národní banka [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  5. ↑ Novčanice [online]. Chorvatská národní banka [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy

Směnný kurz

Aktuální kurz měny Chorvatská kuna
Podle ČNB:
Podle Google Finance:
Podle Kurzy.cz:
Podle Yahoo! Finance:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chorvatská_kuna&oldid=19067343“