Vladislav Gajda: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Absolventi Sochařsko-kamenické školy v Hořicích za použití HotCat |
m přesunuto do kategorie Absolventi sochařsko-kamenické školy v Hořicích pomocí Cat-a-lot |
||
| Řádek 78: | Řádek 78: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 4. ledna]] |
[[Kategorie:Úmrtí 4. ledna]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Absolventi |
[[Kategorie:Absolventi sochařsko-kamenické školy v Hořicích]] |
||
Verze z 9. 10. 2020, 21:35
| Vladislav Gajda | |
|---|---|
| Narození | 17. července 1925 Moravská Ostrava |
| Úmrtí | 4. ledna 2010 (ve věku 84 let) Ostrava |
| Místo pohřbení | hřbitov Ostrava |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Střední uměleckoprůmyslová škola sochařská a kamenická, Hořice Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | sochař, medailér, plastik, kreslíř |
| Významná díla | nástěnný reliéf stanice metra Kačerov, Památník revolučních bojů |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1986) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladislav Gajda (17. července 1925 Moravská Ostrava – 4. ledna 2010 Ostrava) byl český sochař, medailér, plastik a kreslíř. Podílel se na řadě plastik a soch nejen v ostravském regionu, ale celého Moravskoslezského kraje. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl je kamenná stěna na stanici pražského metra Kačerov, kterou vytvořil během let 1972–1973.
Život
Pocházel z havířské rodiny, která bydlela v kolonii Šalamoun. Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře K. Vávru, žáka O. Španiela. Poté studoval nejprve sochařsko-kamenickou školu v Hořicích a později na pražské Akademii výtvarného umění u profesora Jana Laudy. Zprvu se věnoval především figurálně tvorbě, ale po návštěvě Spojeného království v 60. letech 20. století ho inspiroval Henry Moore, a tak rozšířil svou tvorbu také na nefigurální díla. Vedle děl se sociálními motivy: Památník revolučních bojů, Slezská píseň, Nikdy bídu, nikdy válku, vytvářel i řadu poetických realizací.[1] Významným dílem se stal cyklus s názvem Otvírání kamene z 80. let, který se stal díky technice stříkání písku do kamene, převratem v sochařském umění.
Byl ostravským levicovým intelektuálem, miloval život, umění, divadlo, film, poezii a také hudbu. V jeho třebovickém ateliéru se scházeli podobně naladěné osobnosti a tvůrci ostravského regionu z různých uměleckých oborů.
V roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem.[2]
Měl 4 děti, syny Jana, Jakuba a dcery Gabrielu a Ivu. Jeho synové se rozhodli pokračovat v jeho stopách a stali se akademickými sochaři či restaurátory Moravskoslezského kraje. Jakub je také přednášejícím oboru architektury na VŠB.
Dílo
Vedle děl se sociálními motivy: Památník revolučních bojů, Slezská píseň, Nikdy bídu, nikdy válku, vytvářel i řadu poetických realizací. [3]
Významným dílem se stal cyklus s názvem Otvírání kamene z 80. let, který se stal díky technice stříkání písku do kamene, převratem v sochařském umění.
Jeho nejznámější ostravskou sochou se stalo sousoší pojmenované jako Památník revolučních bojů, které bylo do centra Ostravy instalováno v roce 1965. Práci na něm započal už během svých studií v roce 1951. Měl připomínat stávku na jámě Trojice, při níž bylo v roce 1884 zastřeleno dvanáct horníků.[4] Vytvořil desítky plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých spisovatelů 1957 zhotovil medaili k poctě 90. narozenin Petra Bezruče a navrhoval ryté i ražené medaile, např. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k 25. a 30. výročí založení Vysoké školy báňské v Ostravě (1970 a 1975); poté je vystavoval na souborných anebo samostatných výstavách nejen na severní Moravě, ale i v Praze a zahraničí (např. Amsterdam, Coventry, Lodž, Katovice, Varadero, Varšava, Volgograd).
Odkazy
Reference
- ↑ UHLÁŘ, Břetislav. Zemřel sochař Gajda, uměl vdechnout život kameni. Moravskoslezský denik [online]. a, 2010-01-06 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Vladislav Gajda. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ UHLÁŘ, Břetislav. Zemřel sochař Gajda, uměl vdechnout život kameni. Moravskoslezský denik [online]. 2010-01-06 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ JAKUB, Ivánek. Ostravské sochy #46. www.msstavby.cz [online]. 2017-03-04 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladislav Gajda
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladislav Gajda na Wikimedia Commons - Databáze uměleckých děl Vladislava Gajdy
