Biškek: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m napřím.
rozšíření dle angl. wiki
značka: možné problémové formulace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Biškek
| jméno = Biškek
| originální jméno = Бишкек
| originální jméno = Бишкек
| koláž = {{Koláž
| obrázek = Bischkek.jpg
| photo1a = Ala-too Square in Bishkek, Kyrgyzstan, 2007-09-11 (color-corrected).jpg{{!}}
| photo2a = Bishkek.jpg{{!}}
| photo2b = High way 2.jpg{{!}}
| photo3a = Bishkek historical museum.jpg{{!}}
| photo3b = Bishkek 10.JPG{{!}}
| photo4a = BISHKEK.WHITE HOUSE - panoramio.jpg{{!}}
| photo4b = Katedrální kostel svatého Vzkříšení, Biškek.jpg{{!}}
| photo5a = BISHKEK KNATOB 3.jpg{{!}}
| photo5b = Bishkek-capital-of-Kyrgyzstan.jpg{{!}}
| spacing = 2
| size = 266
| foot_montage =
}}
| vlajka = Flag of Bishkek Kyrgyzstan.svg
| vlajka = Flag of Bishkek Kyrgyzstan.svg
| znak = Coat of arms of Bishkek Kyrgyzstan.svg
| znak = Coat of arms of Bishkek Kyrgyzstan.svg
Řádek 10: Řádek 23:
| zeměpisná délka = 74.5833333
| zeměpisná délka = 74.5833333
| loc-map = {{LocMap |Kyrgyzstán |label=Biškek |lat=42.8666667 |lon=74.5833333 |float=center|caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Kyrgyzstán |label=Biškek |lat=42.8666667 |lon=74.5833333 |float=center|caption=}}
| vznik = 1878
| vznik = 1868
| telefonní předvolba = +996
| telefonní předvolba = +996
}}
}}
'''Biškek''' ({{Vjazyce2|ky|Бишке́к}}; {{Vjazyce2|ru|Бишке́к}}), dříve '''Pišpek''' a '''Frunze''', je hlavní a [[Seznam měst v Kyrgyzstánu|největší]] město [[Kyrgyzstán|Kyrgyzstánu]]. Biškek je také správním centrem Čujské oblasti. Oblast ho obklopuje, i když samotné město není její součástí, ale samostatnou jednotkou na úrovni kyrgyzstánské oblasti. Leží také blízko [[Kazachstán|kazašské]] hranice. Na ploše 170 km<sup>2</sup> bydlí {{Počet obyvatel|pád=1}} obyvatel.
[[Soubor:E7903-Bishkek-Ala-Too-Square.jpg|náhled|Hlavní náměstí v Biškeku]]


V roce 1825 založil [[Kokandský chanát]] pevnost „Pišpek“, která kontrolovala karavany na místní cestě a vybírala odměny od [[Kyrgyzové|kyrgyzských kmenů]]. Dne 4. září 1860 ruské síly vedené plukovníkem Apollonem Zimmermannem se souhlasem Kyrgzů pevnost zničily. V roce 1868 byla na místě pevnosti založena ruská osada pod jejím původním názvem „Pišpek“. Ležela v generálním guvernéru ruského Turkestánu a jeho Semirejské oblasti.
'''Biškek''' (Бишкек) je hlavní a&nbsp;s&nbsp;{{Počet obyvatel|pád=7}} obyvateli také největší město [[Kyrgyzstán]]u. Město bylo založeno roku [[1878]] jako ruská pevnost pod jménem '''Pišpek''' (Пишпек), v letech [[1926]] až [[1991]] neslo jméno '''Frunze''' (Фрунзе) na počest velitele [[Rudá armáda|Rudé armády]] a zdejšího rodáka [[Michail Frunze|Michaila Frunzeho]].

V roce 1925 byla v ruském Turkestánu založena Kara-Kirghizská autonomní oblast a Pišpek povýšil na její hlavní město. V roce 1926 [[Komunistická strana Sovětského svazu]] přejmenovala město na ''Frunze'', podle [[Bolševici|bolševického]] vojenského vůdce [[Michail Frunze|Michaila Frunzeho]] (1885–1925), který se zde narodil. V roce 1936 se město Frunze stalo hlavním městem [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzské sovětské socialistické republiky]], během závěrečných fází národního vymezení v Sovětském svazu. V roce 1991 změnil kyrgyzský parlament název hlavního města na „Biškek“.

Biškek leží v nadmořské výšce asi 800 metrů, jen kousek od severního okraje pohoří [[Kyrgyzský hřbet|Kyrgyzský Alatau]], prodloužení pohoří [[Ťan-šan]]. Tyto hory se tyčí do výšky 4895 metrů. Severně od města leží úrodná a mírně zvlněná step, která zasahuje daleko na sever do sousedního [[Kazachstán|Kazachstánu]]. Řeka [[Ču (řeka)|Ču]] odvádí většinu oblasti. Biškek je spojen regionální železnicí spojen s [[Turksib|Turkestánsko-sibiřskou dráhou]].

Biškek je město širokých bulvárů a veřejných budov s mramorovými fasádami v kombinaci s řadou [[Chruščovka|bytových domů v sovětském stylu]] obklopujících vnitřní centrum. Existují také tisíce menších soukromě postavených domů, většinou mimo centrum města. Ulice vytváří mřížkový vzor, přičemž většina je na obou stranách lemována úzkými zavlažovacími kanály, které zalévají řadu stromů poskytujících stín v horkém létě.


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 38: Řádek 57:
* {{flagicon|Čína}} [[Urumči]], [[Čína]]
* {{flagicon|Čína}} [[Urumči]], [[Čína]]
* {{flagicon|Belarus}} [[Minsk]], [[Bělorusko]]
* {{flagicon|Belarus}} [[Minsk]], [[Bělorusko]]

== Geografie ==
[[Soubor:Alma-Ata_NK-43_(1948)_-_panoramio.jpg|vlevo|náhled|Mapa včetně Biškeku (označeného jako Frunze) (AMS, 1948)]]

=== Orientace ===
Ačkoli je město relativně mladé, jeho okolí má několik zajímavých prehistorických míst. Existují také místa z období [[Gandhárské umění|gandhárského umění]], období nestoriánského vlivu, éry středoasijských ''[[Chanát|chanátů]]'' a sovětského období.
Centrální část města je rozložena do obdélníkového rastru. Hlavní ulicí města je východozápadní Čujská třída (''Čuj prospekti''), pojmenovaná po [[Ču (řeka)|hlavní řece]] regionu. V sovětské éře se nazývala [[Vladimir Iljič Lenin|Leninova]] třída. Vedle ní nebo v její blízkosti leží mnoho z nejdůležitějších vládních budov a univerzit. Patří mezi ně i komplex Akademie věd. Nejzápadnější část třídy je známá jako třída [[Teng Siao-pching|Teng Siao-pchinga]].

Hlavní severojižní ulicí je ulice Jusupa Abdrachmanova, která se stále běžně označuje starým názvem Sovietska. Jeho severní a jižní část se nazývá ulice Jelebesova a Bajtyk Batyr. Podél ní se nachází několik velkých nákupních center a na severu umožňuje přístup na Dordoj bazar.

Erkindik bulvár („Svoboda“) vede ze severu na jih, od hlavního nádraží (Biškek II) jižně od Čujské třídy k muzejní čtvrti a sochařskému parku severně od Chujské třídy a dále na sever směrem k ministerstvu zahraničních věcí. V minulosti se mu říkalo Dzeržinského bulvár, pojmenovaný po komunistickém revolucionáři [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixi Dzeržinským]], a jeho severní pokračování se dodnes nazývá Dzeržinského ulice.

Důležitou východo-západní ulicí je Jibek Jolu („[[Hedvábná stezka]]“). Vede paralelně s Čujskou třídou asi 2 km severně od ní a je součástí hlavní silnice z východu na západa Čujské provincie. Východní i západní autobusové terminály se nacházejí podél Jibek Jolu.

Římskokatolický kostel se nachází na ul. Vasiljeva 197 (poblíž náměstí Bajat). Je to jediná katolická katedrála v Kyrgyzstánu.

Nedaleko centra Biškeku leží stadion Dolona Omurzakova, který je největším stadionem v Kyrgyzstánu.

=== Centrum města ===
[[Soubor:Bishkek_square.jpg|vpravo|náhled|[[Náměstí Ala-Too]], {{Nowrap|hlavní náměstí v Biškeku}}]]

* Státní historické muzeum, které se nachází na [[Náměstí Ala-Too]], hlavním náměstí města
* Státní muzeum užitého umění, obsahující ukázky tradičních kyrgyzských [[Ruční práce|řemesel]]
* Muzeum Dům Frunzeho
* Socha [[Ivan Vasiljevič Panfilov|Ivana Panfilova]] v parku poblíž Bílého domu.
* Jezdecká socha [[Michail Frunze|Michaila Frunzeho]] stojící ve velkém parku (Bulvár Erkindik) naproti vlakovému nádraží.
* Vlakové nádraží bylo postaveno v roce 1946 německými válečnými zajatci a od té doby přežilo bez další renovace nebo oprav; většina z těch, kdo ji postavili, zahynula a byla pohřbena v neoznačených hrobech poblíž stanice.
* Hlavní vládní budova, Bílý dům, je obrovský sedmipodlažní mramorový blok a bývalé sídlo komunistické strany [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzské sovětské socialistické republiky]]
* Na Náměstí Ala-Too je památník nezávislosti, kde lze sledovat střídání stráží.
* [[Bazar Oš]], západně od centra města, je velké, malebné tržiště
* Koncertní hala Kyrgyzské národní filharmonie

=== Vnější čtvrti ===
Bazar Dordoj, hned uvnitř obchvatu na severovýchodním okraji města, je významným maloobchodním a velkoobchodním trhem.

=== Mimo město ===
[[Kyrgyzský hřbet|Kyrgyzské hřbet]] (Kyrgyzský Alatau) ležící asi 40 km od města, poskytuje velkolepou kulisu městu; národní park Ala Archa je vzdálený jen 30 až 45 minut jízdy.

=== Vzdálenosti ===
Biškek leží asi 300&nbsp;km daleko od [[Oš|Oše]], druhého města v zemi. Jeho nejbližším velkým městem je však kazachstánská [[Almaty]], ležící 190&nbsp;km na východ. Dále je to 470&nbsp;km do [[Taškent|Taškentu]] (Uzbekistán), 680&nbsp;km do [[Dušanbe]] (Tádžikistán) a asi 1 000&nbsp;km do [[Nur-Sultan|Nur-Sultanu]] (Kazachstán), [[Urumči]] (Čína), [[Islámábád|Islámábádu]] (Pákistán) a [[Kábul|Kábulu]] (Afghánistán).

=== Podnebí ===
Biškek má [[vlhké kontinentální podnebí]] ovlivněné Středomořím ([[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenova klasicikace podnebí]] ''Dsa''.), protože průměrná průměrná teplota v zimě je pod 0 °C.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Asia_Koppen_Map.png
}}</ref> Průměrné [[srážky]] se pohybují kolem 440 milimetrů za rok. Denní průměrné nejvyšší teploty se pohybují od 3 °C v lednu, po přibližně 31 °C v červenci. V letních měsících dominují suchá období přerušovaná občasnou [[Bouřka|bouřkou]], která produkuje silný nárazový vítr a vzácné [[Písečná bouře|písečné bouře]]. Hory na jihu poskytují přirozenou hranici a ochranu před většinou škodlivého počasí, stejně jako menší hřebeny pohoří, které vede od severozápadu k jihovýchodu. V zimních měsících dominují řídké sněhové bouře a časté silné [[Mlha|mlhy]]. Někdy dochází k teplotním inverzím, během nichž může mlha trvat několik dní po sobě.{{Clear}}
{{Podnebí
|místo=Biškek
|width = auto
|nejvyšší teplota C leden = 19,2
|nejvyšší teplota C únor = 25,3
|nejvyšší teplota C březen = 30,5
|nejvyšší teplota C duben = 34,7
|nejvyšší teplota C květen = 35,6
|nejvyšší teplota C červen = 40,9
|nejvyšší teplota C červenec = 42,8
|nejvyšší teplota C srpen = 39,7
|nejvyšší teplota C září= 36,8
|nejvyšší teplota C říjen = 34,1
|nejvyšší teplota C listopad = 27,9
|nejvyšší teplota C prosinec = 23,3
|nejvyšší teplota C rok = 42,8
|průměrné denní maximum C leden = 3,2
|průměrné denní maximum C únor = 4,9
|průměrné denní maximum C březen = 11,2
|průměrné denní maximum C duben = 18,5
|průměrné denní maximum C květen = 23,6
|průměrné denní maximum C červen = 29,0
|průměrné denní maximum C červenec = 31,7
|průměrné denní maximum C srpen = 30,9
|průměrné denní maximum C září = 25,5
|průměrné denní maximum C říjen = 17,8
|průměrné denní maximum C listopad = 11,0
|průměrné denní maximum C prosinec = 5,0
|průměrné denní maximum C rok = 17,7
| průměrná teplota C leden = −2,6
| průměrná teplota C únor = −0,8
| průměrná teplota C březen = 5,3
| průměrná teplota C duben = 12,3
| průměrná teplota C květen = 17,4
| průměrná teplota C červen = 22,4
| průměrná teplota C červenec = 24,9
| průměrná teplota C srpen = 23,8
| průměrná teplota C září = 18,5
| průměrná teplota C říjen = 11,0
| průměrná teplota C listopad = 4,7
| průměrná teplota C prosinec = −0,9
| průměrná teplota C rok = 11,3
| průměrné denní minimum C leden = −7,1
| průměrné denní minimum C únor = −5,2
| průměrné denní minimum C březen = 0,4
| průměrné denní minimum C duben = 6,4
| průměrné denní minimum C květen = 11,1
| průměrné denní minimum C červen = 15,6
| průměrné denní minimum C červenec = 17,9
| průměrné denní minimum C srpen = 16,4
| průměrné denní minimum C září = 11,3
| průměrné denní minimum C říjen = 5,0
| průměrné denní minimum C listopad = −0,1
| průměrné denní minimum C prosinec = −5,1
| průměrné denní minimum C rok = 5,6
| nejnižší teplota C leden = −31,9
| nejnižší teplota C únor = −34,0
| nejnižší teplota C březen = −21,8
| nejnižší teplota C duben = −12,3
| nejnižší teplota C květen = −5,5
| nejnižší teplota C červen = 2,4
| nejnižší teplota C červenec = 7,4
| nejnižší teplota C srpen = 5,1
| nejnižší teplota C září = −2,8
| nejnižší teplota C říjen = −11,2
| nejnižší teplota C listopad = −32,2
| nejnižší teplota C prosinec = −29,1
| nejnižší teplota C rok = −34,0
|precipitation colour = green
|průměrné srážky mm leden mm = 26
|průměrné srážky mm únor mm = 35
|průměrné srážky mm březen mm = 55
|průměrné srážky mm duben mm = 67
|průměrné srážky mm květen mm = 61
|průměrné srážky mm červen mm = 34
|průměrné srážky mm červenec mm = 21
|průměrné srážky mm srpen mm = 13
|průměrné srážky mm září mm = 19
|průměrné srážky mm říjen mm = 45
|průměrné srážky mm listopad mm = 42
|průměrné srážky mm prosinec mm = 35
|průměrné srážky mm rok mm = 453
|leden humidity = 75
|únor humidity = 75
|březen humidity = 71
|duben humidity = 63
|květen humidity = 60
|červen humidity = 50
|červenec humidity = 46
|srpen humidity = 45
|září humidity = 48
|říjen humidity = 62
|listopad humidity = 70
|prosinec humidity = 75
|year humidity = 62
|leden rain days = 3
|únor rain days = 5
|březen rain days = 9
|duben rain days = 12
|květen rain days = 13
|červen rain days = 10
|červenec rain days = 10
|srpen rain days = 6
|září rain days = 6
|říjen rain days = 8
|listopad rain days = 7
|prosinec rain days = 4
|year rain days = 93
|leden snow days = 9
|únor snow days = 9
|březen snow days = 5
|duben snow days = 2
|květen snow days = 0.3
|červen snow days = 0
|červenec snow days = 0
|srpen snow days = 0
|září snow days = 0
|říjen snow days = 1
|listopad snow days = 4
|prosinec snow days = 7
|year snow days = 37
|leden sun = 137
|únor sun = 128
|březen sun = 153
|duben sun = 194
|květen sun = 261
|červen sun = 306
|červenec sun = 332
|srpen sun = 317
|září sun = 264
|říjen sun = 196
|listopad sun = 144
|prosinec sun = 114
|year sun = 2546
|zdroj 1 = Pogoda.ru.net<ref name=Pogoda>
{{cite web
| url = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/38353.htm
| title = Weather and Climate-The Climate of Bishkek
| publisher = Weather and Climate
| language = Russian
| accessdate = 8 únorruary 2015
}}</ref>
|source 2 = NOAA (sun, 1961–1990)<ref name=NOAA>
{{cite web
| url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_II/KY/38353.TXT
| title = Frunze (Bishkek) Climate Normals 1961–1990
| publisher = [[National Oceanic and Atmospheric Administration]]
| accessdate = 8 únorruary 2015}}</ref>
|date=srpenust 2010
}}

== Demografie ==
Biškek je nejlidnatější město v Kyrgyzstánu. Bydlí v něm, dle odhadu z roku 2019, 1 012 500 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://citypopulation.de/Kyrgyzstan.html
}}</ref> Od založení města do poloviny 90. let 20. století tvořili většinu obyvatel města etničtí Rusové a další národy evropského původu (Ukrajinci, Němci). Podle sčítání lidu z roku 1970 bylo etnických Kyrgyzů pouze 12,3 %, zatímco Evropané tvořili více než 80 % populace Frunze. Nyní je Biškek převážně kyrgyzským městem s přibližně 66 % obyvatel Kyrgyzany, zatímco evropské národy tvoří méně než 20 % populace. Navzdory této skutečnosti je ruština hlavním jazykem, zatímco kyrgyzština stále ztrácí půdu pod nohama, zejména u mladších generací.<ref name="Ferdinand and Komlósi">{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.academia.edu/27246121
}}</ref>

== Ekologie a životní prostředí ==
Emise látek znečišťujících ovzduší v Biškeku dosáhly v roce 2010 14 400 tun<ref name="meteo.ktnet.kg">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.nature.kg/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=11&lang=ru
}}</ref> Ze všech měst v Kyrgyzstánu je úroveň znečištění ovzduší v Biškeku nejvyšší a občas několikrát překročí maximální přípustné koncentrace, zejména v centru města.<ref>[http://www.nature.kg/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=11&lang=ru Web-site of the State Agency on Environment Protection and Forestry: Assessment of Air Pollution]. Meteo.ktnet.kg. Retrieved on 11 March 2012.</ref> Například koncentrace [[Formaldehyd|formaldehydu]] občas překračují maximální přípustné limity čtyřnásobně.

Odpovědnost za monitorování kvality vnějšího ovzduší v Biškeku nese Kyrgyzská státní hydrometeorologická agentura. V Biškeku je sedm monitorovacích stanic kvality ovzduší, které měří hladiny oxidu siřičitého, oxidů dusíku, formaldehydu a [[Amoniak|amoniaku]].<ref name="meteo.ktnet.kg">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.nature.kg/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=11&lang=ru
}}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
{{Překlad|en|Bishkek|982478930}}
<references />
<references />


Řádek 51: Řádek 282:
{{Portály|Geografie}}
{{Portály|Geografie}}



{{Pahýl}}


[[Kategorie:Biškek| ]]
[[Kategorie:Biškek| ]]
Řádek 60: Řádek 289:
[[Kategorie:Města na hedvábné stezce]]
[[Kategorie:Města na hedvábné stezce]]
[[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Kyrgyzstánu]]
[[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Kyrgyzstánu]]
[[Kategorie:Oblasti v Kyrgyzstánu]]

Verze z 9. 10. 2020, 01:07

Biškek
Бишкек
Biškek – znak
znak
Biškek – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice42°52′ s. š., 74°35′ v. d.
Nadmořská výška750 m n. m.
StátKyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán
Biškek
Biškek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha127 km²
Počet obyvatel1 120 827 (2022)[1]
Hustota zalidnění8 825,4 obyv./km²
Správa
StarostaAziz Surakmatov (od 2018)
Vznik1868
Oficiální webmeria.kg
Telefonní předvolba+996
PSČ720000–720085
Označení vozidelB, E a 01
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biškek (kyrgyzsky Бишке́к; rusky Бишке́к), dříve Pišpek a Frunze, je hlavní a největší město Kyrgyzstánu. Biškek je také správním centrem Čujské oblasti. Oblast ho obklopuje, i když samotné město není její součástí, ale samostatnou jednotkou na úrovni kyrgyzstánské oblasti. Leží také blízko kazašské hranice. Na ploše 170 km2 bydlí přibližně 1,12 milionu[1] obyvatel.

V roce 1825 založil Kokandský chanát pevnost „Pišpek“, která kontrolovala karavany na místní cestě a vybírala odměny od kyrgyzských kmenů. Dne 4. září 1860 ruské síly vedené plukovníkem Apollonem Zimmermannem se souhlasem Kyrgzů pevnost zničily. V roce 1868 byla na místě pevnosti založena ruská osada pod jejím původním názvem „Pišpek“. Ležela v generálním guvernéru ruského Turkestánu a jeho Semirejské oblasti.

V roce 1925 byla v ruském Turkestánu založena Kara-Kirghizská autonomní oblast a Pišpek povýšil na její hlavní město. V roce 1926 Komunistická strana Sovětského svazu přejmenovala město na Frunze, podle bolševického vojenského vůdce Michaila Frunzeho (1885–1925), který se zde narodil. V roce 1936 se město Frunze stalo hlavním městem Kyrgyzské sovětské socialistické republiky, během závěrečných fází národního vymezení v Sovětském svazu. V roce 1991 změnil kyrgyzský parlament název hlavního města na „Biškek“.

Biškek leží v nadmořské výšce asi 800 metrů, jen kousek od severního okraje pohoří Kyrgyzský Alatau, prodloužení pohoří Ťan-šan. Tyto hory se tyčí do výšky 4895 metrů. Severně od města leží úrodná a mírně zvlněná step, která zasahuje daleko na sever do sousedního Kazachstánu. Řeka Ču odvádí většinu oblasti. Biškek je spojen regionální železnicí spojen s Turkestánsko-sibiřskou dráhou.

Biškek je město širokých bulvárů a veřejných budov s mramorovými fasádami v kombinaci s řadou bytových domů v sovětském stylu obklopujících vnitřní centrum. Existují také tisíce menších soukromě postavených domů, většinou mimo centrum města. Ulice vytváří mřížkový vzor, přičemž většina je na obou stranách lemována úzkými zavlažovacími kanály, které zalévají řadu stromů poskytujících stín v horkém létě.

Historie

Nejstarší osídlení na místě dnešního Biškeku bylo spojeno s historií Hedvábné stezky, neboť se v této lokalitě spojovaly její dvě větve – východní větev a větev, která vedle přes pohoří Ťan-šan. V okolí města vzniklo v letech 1925 až 1932 československé družstvo Interhelpo[2].

Partnerská města

Geografie

Mapa včetně Biškeku (označeného jako Frunze) (AMS, 1948)

Orientace

Ačkoli je město relativně mladé, jeho okolí má několik zajímavých prehistorických míst. Existují také místa z období gandhárského umění, období nestoriánského vlivu, éry středoasijských chanátů a sovětského období. Centrální část města je rozložena do obdélníkového rastru. Hlavní ulicí města je východozápadní Čujská třída (Čuj prospekti), pojmenovaná po hlavní řece regionu. V sovětské éře se nazývala Leninova třída. Vedle ní nebo v její blízkosti leží mnoho z nejdůležitějších vládních budov a univerzit. Patří mezi ně i komplex Akademie věd. Nejzápadnější část třídy je známá jako třída Teng Siao-pchinga.

Hlavní severojižní ulicí je ulice Jusupa Abdrachmanova, která se stále běžně označuje starým názvem Sovietska. Jeho severní a jižní část se nazývá ulice Jelebesova a Bajtyk Batyr. Podél ní se nachází několik velkých nákupních center a na severu umožňuje přístup na Dordoj bazar.

Erkindik bulvár („Svoboda“) vede ze severu na jih, od hlavního nádraží (Biškek II) jižně od Čujské třídy k muzejní čtvrti a sochařskému parku severně od Chujské třídy a dále na sever směrem k ministerstvu zahraničních věcí. V minulosti se mu říkalo Dzeržinského bulvár, pojmenovaný po komunistickém revolucionáři Felixi Dzeržinským, a jeho severní pokračování se dodnes nazývá Dzeržinského ulice.

Důležitou východo-západní ulicí je Jibek Jolu („Hedvábná stezka“). Vede paralelně s Čujskou třídou asi 2 km severně od ní a je součástí hlavní silnice z východu na západa Čujské provincie. Východní i západní autobusové terminály se nacházejí podél Jibek Jolu.

Římskokatolický kostel se nachází na ul. Vasiljeva 197 (poblíž náměstí Bajat). Je to jediná katolická katedrála v Kyrgyzstánu.

Nedaleko centra Biškeku leží stadion Dolona Omurzakova, který je největším stadionem v Kyrgyzstánu.

Centrum města

Soubor:Bishkek square.jpg
Náměstí Ala-Too, hlavní náměstí v Biškeku
  • Státní historické muzeum, které se nachází na Náměstí Ala-Too, hlavním náměstí města
  • Státní muzeum užitého umění, obsahující ukázky tradičních kyrgyzských řemesel
  • Muzeum Dům Frunzeho
  • Socha Ivana Panfilova v parku poblíž Bílého domu.
  • Jezdecká socha Michaila Frunzeho stojící ve velkém parku (Bulvár Erkindik) naproti vlakovému nádraží.
  • Vlakové nádraží bylo postaveno v roce 1946 německými válečnými zajatci a od té doby přežilo bez další renovace nebo oprav; většina z těch, kdo ji postavili, zahynula a byla pohřbena v neoznačených hrobech poblíž stanice.
  • Hlavní vládní budova, Bílý dům, je obrovský sedmipodlažní mramorový blok a bývalé sídlo komunistické strany Kyrgyzské sovětské socialistické republiky
  • Na Náměstí Ala-Too je památník nezávislosti, kde lze sledovat střídání stráží.
  • Bazar Oš, západně od centra města, je velké, malebné tržiště
  • Koncertní hala Kyrgyzské národní filharmonie

Vnější čtvrti

Bazar Dordoj, hned uvnitř obchvatu na severovýchodním okraji města, je významným maloobchodním a velkoobchodním trhem.

Mimo město

Kyrgyzské hřbet (Kyrgyzský Alatau) ležící asi 40 km od města, poskytuje velkolepou kulisu městu; národní park Ala Archa je vzdálený jen 30 až 45 minut jízdy.

Vzdálenosti

Biškek leží asi 300 km daleko od Oše, druhého města v zemi. Jeho nejbližším velkým městem je však kazachstánská Almaty, ležící 190 km na východ. Dále je to 470 km do Taškentu (Uzbekistán), 680 km do Dušanbe (Tádžikistán) a asi 1 000 km do Nur-Sultanu (Kazachstán), Urumči (Čína), Islámábádu (Pákistán) a Kábulu (Afghánistán).

Podnebí

Biškek má vlhké kontinentální podnebí ovlivněné Středomořím (Köppenova klasicikace podnebí Dsa.), protože průměrná průměrná teplota v zimě je pod 0 °C.[3] Průměrné srážky se pohybují kolem 440 milimetrů za rok. Denní průměrné nejvyšší teploty se pohybují od 3 °C v lednu, po přibližně 31 °C v červenci. V letních měsících dominují suchá období přerušovaná občasnou bouřkou, která produkuje silný nárazový vítr a vzácné písečné bouře. Hory na jihu poskytují přirozenou hranici a ochranu před většinou škodlivého počasí, stejně jako menší hřebeny pohoří, které vede od severozápadu k jihovýchodu. V zimních měsících dominují řídké sněhové bouře a časté silné mlhy. Někdy dochází k teplotním inverzím, během nichž může mlha trvat několik dní po sobě.

Biškek – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 19,2 25,3 30,5 34,7 35,6 40,9 42,8 39,7 36,8 34,1 27,9 23,3 42,8
Průměrné denní maximum [°C] 3,2 4,9 11,2 18,5 23,6 29,0 31,7 30,9 25,5 17,8 11,0 5,0 17,7
Průměrná teplota [°C] −2,6 −0,8 5,3 12,3 17,4 22,4 24,9 23,8 18,5 11,0 4,7 −0,9 11,3
Průměrné denní minimum [°C] −7,1 −5,2 0,4 6,4 11,1 15,6 17,9 16,4 11,3 5,0 −0,1 −5,1 5,6
Nejnižší teplota [°C] −31,9 −34 −21,8 −12,3 −5,5 2,4 7,4 5,1 −2,8 −11,2 −32,2 −29,1 −34
Zdroj: Pogoda.ru.net[4]

Demografie

Biškek je nejlidnatější město v Kyrgyzstánu. Bydlí v něm, dle odhadu z roku 2019, 1 012 500 obyvatel.[5] Od založení města do poloviny 90. let 20. století tvořili většinu obyvatel města etničtí Rusové a další národy evropského původu (Ukrajinci, Němci). Podle sčítání lidu z roku 1970 bylo etnických Kyrgyzů pouze 12,3 %, zatímco Evropané tvořili více než 80 % populace Frunze. Nyní je Biškek převážně kyrgyzským městem s přibližně 66 % obyvatel Kyrgyzany, zatímco evropské národy tvoří méně než 20 % populace. Navzdory této skutečnosti je ruština hlavním jazykem, zatímco kyrgyzština stále ztrácí půdu pod nohama, zejména u mladších generací.[6]

Ekologie a životní prostředí

Emise látek znečišťujících ovzduší v Biškeku dosáhly v roce 2010 14 400 tun[7] Ze všech měst v Kyrgyzstánu je úroveň znečištění ovzduší v Biškeku nejvyšší a občas několikrát překročí maximální přípustné koncentrace, zejména v centru města.[8] Například koncentrace formaldehydu občas překračují maximální přípustné limity čtyřnásobně.

Odpovědnost za monitorování kvality vnějšího ovzduší v Biškeku nese Kyrgyzská státní hydrometeorologická agentura. V Biškeku je sedm monitorovacích stanic kvality ovzduší, které měří hladiny oxidu siřičitého, oxidů dusíku, formaldehydu a amoniaku.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bishkek na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ POLÁK, František. Cestou ze sovětského koncentráku [online]. Ergo Brauner, 2019. S. 176. ISBN 978-80-88245-09-4. 
  3. ↑ Dostupné online. 
  4. ↑ Weather and Climate-The Climate of Bishkek [online]. Weather and Climate [cit. Chyba: neplatný čas]. Dostupné online. (Russian) 
  5. ↑ Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ a b Dostupné online. 
  8. ↑ Web-site of the State Agency on Environment Protection and Forestry: Assessment of Air Pollution. Meteo.ktnet.kg. Retrieved on 11 March 2012.

Externí odkazy

Kyrgyzstán – Кыргызстан – (KS)
Oblasti (hlavní město)
Samosprávná města
Hlavní města Asie
Nezávislé státy
Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Biškek&oldid=19057764“