Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele 77.92.197.66 v tématu „Veligrad
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 387: Řádek 387:
Lokalizace k Staroměstsko-uherskohradišťské aglomeraci není žádná domněnka, ani poměrně pravděpodobná. Nikde jinde totiž Veligrad stát nemohl. O tom už se nepochybuje. Stačí sledovat vyhodnocení archeologických nálezů. Archeologie již dnes není žádná bezmocná věda. Že na místě staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace existovalo velké město, jehož opevněná plocha byla asi 20 až 25 krát větší, než kterákoliv jiná velkomoravská lokalita, tedy řádově úplně někde jinde, než ostatní pevnosti, svědčí o velkém centru s vypovídajícím názvem. Že tam archeologové aznamenali urbanistický záměr, svědčí o tom, že rozvoj, který začal v polovině 9. století, řídil někdo mocný. Že Staré Město se až do roku 1315 jmenovalo Veligrad, toho času již trhová ves, to doloženo je. Proč si asi udržela trhové právo i přes již existující Nový Velehrad? Že se ve Svatoplukově sídle konaly každý měsíc třídenní trhy v 9. století, to doloženo je. Že se pevnost na Ostrově svatého Jiří na místě dnešního centra Uherského Hradiště jmenovala rok po založení v r. 1257 Howa Welgrad, to je doloženo také. Že blízký klášter založený roku 1203 ve vzdálenosti 5 km od Veligradu dostal po něm jméno a nová ves, která vznikla u něj, nese jméno Velehrad dodnes, to je doloženo také. Že se na území starého Města je největší pohřebiště z 9. století, kde na jediném pohřebišti je prozkoumáno přes 2000 hrobů, je doloženo také, přičemž ještě víc jich bylo již zničeno a stajně tak jich je možná stejný počet ještě skryt pod zástavbou. Že v poloze Na Dědině byly odkryty základy paláce velmože s velkomoravskou rotundou v bezprostřední blízkosti, je známo. Že ve Starém Městě se přes nemožnost celoplošného průzkumu našlo zatím nejvíc zlata ze všech nalezišť, asi o něčem svědčí. Je to nad slunce jasné. Kam jinam, probůh, byste chtěl Veligrad lokalizovat? Mimo Moravu, jak bylo docela nesmyslně napsáno ještě nedávno? O tom, kde stál Veligrad, věděl již skvělý moravský zemský archivář Vincenc Brandl a před 60 lety to věděla každá kostelní babka ve Starém Městě. Publikace Staré Město-velkomoravský Velehrad, vyšla již v roce 1964 a vydalo ji Nakladatelství Československé akademie věd. Nepište tam, prosím vás pěkně, že se o tom neví a že je to pouze pravděpodobné. Jestli o tom ještě dnes někdo pochybuje, tak buď nečte nebo je ignorant. Jestli se něco neví, tak název centra prvních Mojmírovců na dnešních Valech u Mikulčic. Tam se název opravdu nedochoval, tam se to jen matně tuší. O Veligradu ve Starém Městě proběhlo již několik desítek přednášek. [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 2. 10. 2020, 04:03 (CEST)
Lokalizace k Staroměstsko-uherskohradišťské aglomeraci není žádná domněnka, ani poměrně pravděpodobná. Nikde jinde totiž Veligrad stát nemohl. O tom už se nepochybuje. Stačí sledovat vyhodnocení archeologických nálezů. Archeologie již dnes není žádná bezmocná věda. Že na místě staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace existovalo velké město, jehož opevněná plocha byla asi 20 až 25 krát větší, než kterákoliv jiná velkomoravská lokalita, tedy řádově úplně někde jinde, než ostatní pevnosti, svědčí o velkém centru s vypovídajícím názvem. Že tam archeologové aznamenali urbanistický záměr, svědčí o tom, že rozvoj, který začal v polovině 9. století, řídil někdo mocný. Že Staré Město se až do roku 1315 jmenovalo Veligrad, toho času již trhová ves, to doloženo je. Proč si asi udržela trhové právo i přes již existující Nový Velehrad? Že se ve Svatoplukově sídle konaly každý měsíc třídenní trhy v 9. století, to doloženo je. Že se pevnost na Ostrově svatého Jiří na místě dnešního centra Uherského Hradiště jmenovala rok po založení v r. 1257 Howa Welgrad, to je doloženo také. Že blízký klášter založený roku 1203 ve vzdálenosti 5 km od Veligradu dostal po něm jméno a nová ves, která vznikla u něj, nese jméno Velehrad dodnes, to je doloženo také. Že se na území starého Města je největší pohřebiště z 9. století, kde na jediném pohřebišti je prozkoumáno přes 2000 hrobů, je doloženo také, přičemž ještě víc jich bylo již zničeno a stajně tak jich je možná stejný počet ještě skryt pod zástavbou. Že v poloze Na Dědině byly odkryty základy paláce velmože s velkomoravskou rotundou v bezprostřední blízkosti, je známo. Že ve Starém Městě se přes nemožnost celoplošného průzkumu našlo zatím nejvíc zlata ze všech nalezišť, asi o něčem svědčí. Je to nad slunce jasné. Kam jinam, probůh, byste chtěl Veligrad lokalizovat? Mimo Moravu, jak bylo docela nesmyslně napsáno ještě nedávno? O tom, kde stál Veligrad, věděl již skvělý moravský zemský archivář Vincenc Brandl a před 60 lety to věděla každá kostelní babka ve Starém Městě. Publikace Staré Město-velkomoravský Velehrad, vyšla již v roce 1964 a vydalo ji Nakladatelství Československé akademie věd. Nepište tam, prosím vás pěkně, že se o tom neví a že je to pouze pravděpodobné. Jestli o tom ještě dnes někdo pochybuje, tak buď nečte nebo je ignorant. Jestli se něco neví, tak název centra prvních Mojmírovců na dnešních Valech u Mikulčic. Tam se název opravdu nedochoval, tam se to jen matně tuší. O Veligradu ve Starém Městě proběhlo již několik desítek přednášek. [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 2. 10. 2020, 04:03 (CEST)
:Dobrý den, dodal jsem tam jako zdroj citaci pana Vavřínka, zastánce hypotézy, že šlo o prostor Uh. Hradiště. Sám tam v abstraktu píše, že je to "very likely" (=hodně pravděpodobné), což ale není totéž jako jisté. Jisté je, že tam bylo ve velkomoravské době relativně velké město (velii grad), ale není s nevývratnou jistotou prokázáno, že to bylo zrovna to hledané hlavní město, sídlo vládce a biskupa.--[[Wikipedista:Ioannes Pragensis|Ioannes Pragensis]] ([[Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis|diskuse]]) 2. 10. 2020, 11:01 (CEST)
:Dobrý den, dodal jsem tam jako zdroj citaci pana Vavřínka, zastánce hypotézy, že šlo o prostor Uh. Hradiště. Sám tam v abstraktu píše, že je to "very likely" (=hodně pravděpodobné), což ale není totéž jako jisté. Jisté je, že tam bylo ve velkomoravské době relativně velké město (velii grad), ale není s nevývratnou jistotou prokázáno, že to bylo zrovna to hledané hlavní město, sídlo vládce a biskupa.--[[Wikipedista:Ioannes Pragensis|Ioannes Pragensis]] ([[Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis|diskuse]]) 2. 10. 2020, 11:01 (CEST)
:: Dobrý den! To se mýlíte, že není známo, kde ležel Veligrad. To, že to nevíte vy, ještě neznamená, že to známo není. Tedy alespoň nám, co se pohybujeme přes 30 let mezi archeology a historiky a účastníme se archeologických přednášek a konferencí. A pokud používáte reference, nepoužívejte, pokud možno, ty zastaralé a překonané. [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 4. 10. 2020, 01:00 (CEST)
:: Dobrý den! To se mýlíte, že není známo, kde ležel Veligrad. To, že to nevíte vy, ještě neznamená, že to známo není. Tedy alespoň nám, co se pohybujeme přes 30 let mezi archeology a historiky a účastníme se archeologických přednášek a konferencí. A pokud používáte reference, nepoužívejte, pokud možno, ty zastaralé a překonané. Jisté není jen to, že tam bylo relativně veké město. Jisté je to, že to bylo zdaleka největší město ve střední Evropě, a to řádově. Jisté je i to, že ve 2. polovině 9. stol. tam sídlila nejvyšší nobilita. Jisté je to, že tam působila misie řeckého původu. Jisté je to, že v tom ístě se vyráběly nejluxusnější šperky. Jisté je to, že výrocní areály byly účelově rozmístěny a svou rozlohou byly jen ty výrobní areály srovnatelné s rozlohou jiných celých hradišť. Jisté je to, že lokalitu navštěvovali obchodníci z daleka. Jisté je to, že lokalita se jmenovala Veligrad do roku 1315 a od roku 1321 se již jmenovala Staré Město. Jisté je to, že pouze tady vznikly další lokality, které převzaly jméno po Veligradu. Co více byste chtěl, když je doloženo, že Staré Město se jmenovalo dříve Veligrad? [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 4. 10. 2020, 01:00 (CEST)

Verze z 4. 10. 2020, 01:37

Keep Calm and Carry On
Keep Calm and Carry On
Archiv diskuse do října 2007do února 2008do června 2008do března 2008do prosince 2009do března 2010do prosince 2010do března 2011do září 2011do září 2015do března 2019

Pro koho je určena stránka Nápověda:Úvod pro nováčky

Jsem rád, že pracujete na té nové úvodní stránce, ale je potřeba vyjasnit, pro koho je stránka určena. Nápověda:Úvod je orientována na nové editory a nově založené uživatelské účty. Na koho je orientována vaše nová stránka? --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 22:38 (CEST)Odpovědět

Pro totéž, ale chtěl bych, aby to bylo psané tak, aby tomu lidé z uvedené cílové skupiny rozuměli a bylo to pro ně užitečné. Ani jedno z toho si o současné stránce Nápověda:Úvod nemyslím.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 4. 2019, 22:44 (CEST)Odpovědět
Tak v tom případě nerozumím, proč stránky nesloučíte, resp. nepřepracujete stránku Nápověda:Úvod a vytváříte místo toho duplicitní stránku? Stejně tak netuším, proč jste tedy zamítl návrh na sloučení? To mi přijde jako kdyby se vám nelíbil článek Dějiny Dánska a tak jste napsal vlastní článek Historie Dánska. --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 22:47 (CEST)Odpovědět
Tak prosím počkejte, až se ta stránka usadí. Je pár dní stará. Nevím, proč to tak tlačíte. Tohle přece nejsou články v hlavním jmenném prostoru, takže vůbec ničemu nevadí, když je vedle sebe Historie Dánska a Dějiny Dánska.--Ioannes Pragensis (diskuse) 9. 4. 2019, 22:50 (CEST)Odpovědět
Ne, nejsou, jsou ale relativně stejně důležité jako kterýkoliv článek, vzhledem k tomu, že a) každý nový účet je na ně přesměrován, b) každá úvítací šablona na ně odkazuje, c) každá důležitější stránka (HS) na ně odkazuje, apod. Mně ale nejde o podobu stránek, jde mi čistě o princip. Původně jsem myslel, že jsou určeny pro stejnou cílovou skupinu, tak jsem navrhl sloučení. Byl jsem revertován a bylo mi vysvětleno, že jsou pro různé cílové skupiny a tak jsem navrhl přejmenování (jedné nebo obou na libovolný rozlišující název), abychom to tedy rozlišili. Byl jsem revertován a bylo mi vysvětleno, že jsou pro stejnou cílovou skupinu. Tak já nevím. Buď se jedná o nějakou hnusnou praktiku, kdy vytvoříte duplicitní stránku (Historie Dánska) a postupně všude přeházíte odkazy, což mi přijde jako zcela proti tomu rozumnému člověku, za jakého jsem vás dosud měl, nebo fakt teda nevím. Jako nemám nic proti koexistenci obou stránek ani proti jejich sloučení, ale zatím si připadám, že vy nechcete ani jednu z těch věcí. Co teda vlastně chcete?
Jinak konstruktivně podle obsahu. Řekl bych, že vaše stránka je více zaměřená na anonymy a také trochu na čtenáře, což by ji odlišovalo od Nápověda:Úvod. Pak bych navrhl přejmenovat obě stránky, jednu jako Úvod pro editory a druhou jako Úvod nebo Úvod pro nováčky. Případně se nabízí druhá možnost z té vaší stránky udělat Úvod a z Nápověda:Úvod udělat Vítejte. To by také dávalo smysl. --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 23:05 (CEST)Odpovědět
Ještě lehká výtka: Asi by vůbec nevadilo, že tu je druhá čerstvě připravená stránka a že tu jsou vedle sebe, kdybyste tedy nezačal přehazovat odkazy v důležitých šablonách a na důležitých stránkách. V tuto chvíli docela hodně vadí, že tu máme dvě stránky s duplicitním názvem a duplicitní cílovou skupinou. --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2019, 23:07 (CEST)Odpovědět
Pane kolego, podívejte se prosím napřed na stránku Nápověda:Úvod a povšimněte si, že to není dobře zpracovaný úvod, pokud je to vůbec úvod. Stránka obsahuje přivítání (což je jediná zcela správná část), pak odkaz na wizarda - kurs pro nováčky (je dobře, že ho z této stránky odkazujeme, ale člověk ho přece nepotřebuje absolvovat jako předpoklad toho, aby začal editovat - odkaz by měl být spíš stranou nebo dole, jako nabídka možnosti prohloubit si vědomosti, a ne jako první "informace"), dále je tam text o editaci článku, který vychází z představy, že lidé na Wikipedii přijdou s tím, že půjdou editovat článek o konkrétní věci, který si napřed musejí vyhledat (takto skutečně přicházejí spammeři, ale běžný editor začne editovat, až když ho některý již nalezený článek podnítí k tomu, aby ho vylepšil), a nakonec nováčka pobízí k vytvoření článku (což je ale typický kámen úrazu pro čerstvé nováčky - ve skutečnosti bychom měli takové lidi od vytváření článků spíš odrazovat, dokud nezískají cit pro encyklopedický text, protože jinak jejich první pokus nejspíš skončí s šablonou odloženého mazání). Navíc používá žargon nesrozumitelný pro nezasvěcené ("vyvarujte se ... experimentů") a je věcně nesprávný ("vkládejte pouze ověřené informace doložené odkazy na konkrétní zdroje" - ve skutečnosti je povinnost zdrojovat pouze u nezjevných nebo zpochybněných informací). Takže ten úvod podle mě není úvod, ale jen nepovedený polotovar, který neplní svou funkci a neměl by být v této podobě nikomu nabízen.
Ještě jsem se však nerozhodl, co s ním. Nabízí se ho buď změnit na přesměrování na nový úvod pro nováčky, anebo pro něj vymyslet nějakou rozumnou funkci a přepracovat ho podle ní (například uvedení pro obecné publikum s rozcestníkem na různé oblasti informací o Wikipedii, tedy cosi jako úvod pro čtenáře). Dokud se to však nerozhodne, tak opravdu nemíním s Vámi diskutovat o navrhovaných sloučeních a přejmenováních. Aby se mohlo něco slučovat nebo přejmenovávat, tak si napřed člověk musí ujasnit, čeho tím chce dosáhnout. Já jsem si zatím ujasnil jenom to, že tu potřebujeme úvod pro začínající editory, a tak jsem ho začal psát, ale nic jiného, a ještě ho nemám úplně dotažený ani nemám domyšlené širší souvislosti nápovědy, takže Vašimi huráakcemi a reverty mě jenom zdržujete.--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 4. 2019, 08:07 (CEST)Odpovědět
Odkaz na průvodce hned nahoře byl požadavek komunity, stejně tak informace o zdrojování a experimentech. Pokud vám vadí, že si editor musí nejdříve článek vyhledat, můžeme to vypustit (i když z mojí zkušenosti vím, že ne každý hned ví, co by měl editovat a jak by měl najít na Wikipedii článek, chytřejší použijí Google, hloupější zkusí prozkoumat portály). Vsadím se, že až se komunita doslechne o vašem návodu, bude po vás chtít to samé. Co se týče přepracování, opravdu se zde chováte, jako kdybyste na Wikipedii byl týden. Pokud chci vytvořit novou verzi stránky, tak to snad udělám přímo ve stránce nebo někde bokem. Pokud někde bokem, tak ale nepřekopávám hned odkazy na novou stránku. Dal jsem vám medaili za články o nobelistech za chemii, ale jestli jste ty články psal tímto způsobem, tak mě to teď trochu mrzí. Jinak ale jednoznačně musíme probrat v širší komunitě, jak to chceme s nápovědou koncipovat, protože tahle vaše huráakce nás zdržuje akorát od jiných nápovědních stránek, které roky čekají na úpravu. --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2019, 11:04 (CEST)Odpovědět

Morgante

Kolego, to cantare je uvedeno ve Slovníku italkých spsiovatelů, který je uveden jako jeden z referencí. Cantare je zvláštní žánr italké literatury a z nich se skládá epos. Podívejte se do slovníku a napište svůj názor na údaje z toho slovníku, které jsme použil. Slovník je český a jeho autoři měli určitě nějaký důvod, proč psali cantare a ne zpěv.--Chalupa (diskuse) 14. 4. 2019, 18:52 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, ten slovník bohužel nemám po ruce. V [1] se cantare skládá ze zpěvů a ne naopak, a naznačuje se možnost slovo cantare překládat "zpěv" nebo "píseň". Ve všeobecné encyklopedii, jako je tato, bych doporučoval používat spíš český překlad, byť trochu zavádějící, a slovo cantare uvést jen poprvé v závorce jako originální pojem. Protože to slovo rozhodně u nás nepatří mezi všeobecně známé pojmy a mohlo by čtenářům překážet v pochopení textu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 4. 2019, 22:06 (CEST)Odpovědět

Právo veta

Dobrý den. Teď máte už druhý revert. Ovšem já už jsem z toho přetahování unavený, asi si dám pohov. Uvědomte si pouze, že řadový čtenář ani neví, že právo veta existuje a co znamená.

To je jedna věc. Ta druhá je "zapeklitá". Doufám, že jste pro svobodnou diskusi. Tak tedy: pražské zastoupení OSN se podle mne z mezinárodně-politického hlediska mýlí. Přebralo prastarý zvyk československého a pak českého MZV, že označují UK jako "Velká Británie". Nepochopím, jak tohle může mezi diplomaty procházet. Když to ale takhle je, tak to já nechám, dokud nenajdu/nenajdeme jiné zdroje s SK. Krom toho je zapotřebí článek jinak doplňovat. Vnitropolitický vývoj, brexit atd. To je momentálně všechno. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 4. 2019, 10:37 (CEST)Odpovědět

I když najdete zdroje s SK, tak to stejně nic nemění na tom, že oficiální stránky OSN (tedy nejdůležitější zdroj) udávají VB. A tím také dokazují, že se mýlíte ve svém celkovém hodnocení tohoto názvu. Jako Češi bychom měli spíš být hrdí na to, že naše mateřština si občas "dovolí" se odchýlit od úzu v jiných zemích, a ne prosazovat kalky na úkor tradičních domácích názvů jen proto, že jsou doslovnější.
Jinak právo veta je poměrně známý koncept aspoň u lidí, kteří se mezinárodní politikou zabývají, protože se často v RB používá. Ovšem pokud je mi známo, tak zrovna britské veto nebylo moc často tím rozhodujícím v důležitých otázkách - nejčastěji ho používají Američané a Rusové. Proto si myslím, že ho nemá cenu popisovat v úvodu, snad by stačila zmínka v sekci o mezinárodní politice Velké Británie, nejlépe v souvislosti s nějakým případem, kdy ho Britové sami použili a rozhodli tím nějaké hlasování.
Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 4. 2019, 10:55 (CEST)Odpovědět
Hodnocení názvu: Za současné situace s brexitem je používání VB velmi problematické. Už jsem to naznačoval. A naše národní hrdost na název VB pro SK je s prominutím zcela bezvýznamný argument. Spíš to vypadá na hledání vlastní terminologie za cenu mezinárodní izolace. A "dokonce" je tady soulad s ru:Wiki. To samotné není důvod, proč tak oponuji. Jde o věcnou stránku. Opakuji: Severní Irsko není součástí Velké Británie, ale Spojeného království, které si tuto svoji část chce dlouhodobě udržet. Přinejmenším vláda UK a lidé jako James Rees-Mogg a Boris Johnson to chtějí. To je ten mezinárodně-politický velký problém. Otázka backstopu je s tím spojená. Chceme nahrávat nějakému jinému vývoji? Nedělal bych to. Hezký den rovněž, teď toho za sebe nechám. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 4. 2019, 11:21 (CEST)Odpovědět
Názvy v ruštině ani v angličtině nejsou pro češtinu směrodatné. Každý jazyk si svoje názvosloví tvoří zvlášť. A vzhledem k tomu, že pod názvem Velká Británie (či přesněji Britannie Veliká, jak se to tehdy psalo) pojednává o diskutovaném státě i Ottův slovník naučný z 19. století, tedy dávno před Evropskou unií a brexitem, tak nás jistě nikdo nemůže podezřívat, že chceme nahrávat jakémukoli politickému vývoji, pokud používáme po staletí ustálený zkrácený český název tohoto království.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 4. 2019, 18:14 (CEST)Odpovědět

Ahmose I.

Děkuji moc za reformulace textu. Teď je to mnohem lepší. S pozdravem a přáním hezkého dne --Khamul1 (diskuse) 27. 4. 2019, 12:09 (CEST)Odpovědět

Rádo se stalo, já děkuji za zajímavý článek. Mějte se hezky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 4. 2019, 12:28 (CEST)Odpovědět

Velká Británie

Nevpisujte svůj vlastní textu ke zdrojům, které uvádím. Text pak nesouhlasí s tím, co je reálně uvedené ve zdrojích. Děkuji.--Pimlico27 (diskuse) 1. 5. 2019, 17:18 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, nevím přesně, nač narážíte.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2019, 17:58 (CEST)Odpovědět
V článku Spojené království, v kapitole Název země nebo Název státu, jste v podstatě odstranil většinu mého textu, který byl řádně ozdrojovaný a nahradil jste ho svým vlastním. Původní zdroje, které jsem uvedl, jste tam ponechal, ale váš text se s těmi reálnými zdroji již neshodoval.--Pimlico27 (diskuse) 1. 5. 2019, 20:18 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27: Bohužel je to přesně naopak. Píšete "Název Velká Británie, oficiální nezkrácený název země Spojené království Velké Británie a Severního Irska a druhý zkrácený název země Spojené království, jsou prostřednictvím Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního standardizované podoby názvu státu doporučené k užívání." což je jednak hrozná čeština, a jednak to neodpovídá zdroji, který citujete - tam se doporučuje pouze Velká Británie, zkrácený název Spojené království vůbec zmíněn není. Anebo píšete "Podle Geografické sekce OSN, která stanovuje a standardizuje mezinárodní názvy států platné v normě ISO 3166, je jediným oficiálním mezinárodním názvem země Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V mezinárodním kontextu tak Spojené království Velké Británie a Severního Irska nemá žádný oficiální zkrácený název." Ale v odkazovaném zdroji se přitom píše "Short name lower case - United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland (the)", což česky znamená, že zkrácený název státu je v angličtině "United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland", takže není pravda, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska nemá žádný oficiální zkrácený název, jak tvrdíte. Čili není pravda, že můj text se se zdroji neshodoval, ale neshoduje se s nimi naopak Vámi prosazované znění. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2019, 20:55 (CEST)Odpovědět
Váš text se neshoduje se zdroji. Vy máte nyní k dispozici publikaci Jména států a jejich územních částí (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). Zpracovali LIŠČÁK, Vladimír; BOHÁČ, Pavel. 4. vyd. Praha: Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2009. 112 s. ISBN 978-80-86918-57-0? Protože já vycházím z této tištěné publikace od CUZK, ne z internetové zkrácené verze, spíše nástinu. Vy máte nyní k dispozici geografickou encyklopedii Merriam-Webster's Geographical Dictionary? Protože jste tam vepsal něco, co v této encyklopedii vůbec není. Vy jste nahradil můj text, který se opírá o reálné doložitelné zdroje vlastním textem, který se vůbec neshoduji s textem v těch zdrojích. To nelze.--Pimlico27 (diskuse) 1. 5. 2019, 21:57 (CEST)Odpovědět
Jména států a jejich územních částí opravdu v papírové podobě nemám, tak jsem tedy změnil citaci na on-line dokument, který uvádíte a který je zjevně aktualizovaný k letošnímu roku, takže lepší než deset let stará papírová publikace. Pokud se týče Merriam-Webster, tak jsem se snažil postihnout to, co píšete, pouze to převést do srozumitelné češtiny. Pokud jsem něco nepochopil, tak mi prosím sdělte, co je jinak, a opravíme to.
Byl bych rád, kdybyste při revertování bezdůvodně neodstraňoval doložené informace, které jsem do článku přidal, a nevracel méně česky znějící a zašmodrchané formulace. Kromě přesnosti bychom měli usilovat také o srozumitelnost. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 5. 2019, 23:03 (CEST)Odpovědět
Verze kolegy Pimlica27 je i pro mne naprosto nepřijatelná. Píši to tady proto, abych varoval před dalším celkovým revertem verze kolegy Ioannese. --Zbrnajsem (diskuse) 1. 5. 2019, 23:22 (CEST)Odpovědět
Vpisujete k mnou uvedeným zdrojům text, který vůbec ve zdrojích není. Vycházím především z tištěných zdrojů, které mám k dispozici. Pokud text z těchto zdrojů nahrazujete vlastní verzí, jedná se o podvodné jednání.--Pimlico27 (diskuse) 1. 5. 2019, 23:45 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27: Pane kolego, pokud nejde o doslovnou citaci (text v uvozovkách), tak není povinné a ani dobré přepisovat text přímo ze zdrojů. Jde o vystižení smyslu zdroje. Vámi uváděný zdroj Liščák-Boháč jsem nahradil jiným, který k dispozici máme všichni a je aktuálnější. A co se týče Merriam-Webster, neuvedl jste přesně, čím se moje interpretace protiví tam uvedeným faktům. Místo očerňování a nedůvodných revertů zkuste prosím diskutovat a upřesnit Vaše námitky.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 5. 2019, 07:37 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Ano, jde o vystižení smyslu zdroje. A váš text nesouhlasil s uvedenými zdroji. Pokud jste ty zdroje odstranil, je to v určitém smyslu v pořádku. Pořád zůstává, že jste vzal můj nápad a koncept kapitoly a nahradil ho svým textem. To nepovažuji za solidní. Udělal jsem drobné opravy a dál se v této věci již nechci angažovat. V ISO 3166 dle OSN nemá Velká Británie žádný zkrácený název. To si můžete dohledat. Má jen alfa kód 2 a alfa kód 3, což nejsou zkrácené názvy státu. Je také mírně zavádějící, k tomu internetovému materiálu od CUZKU udávat rok 2019, když je tento materiál z roku 2013. To se obvykle řeší citačním parametrem datum přístupu, ne takto.--Pimlico27 (diskuse) 2. 5. 2019, 11:08 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27: Pane kolego, citovaný materiál CUZK obsahuje mimo jiné větu "V roce 2019 došlo ke změně názvu Makedonie na Severní Makedonie..." Takže asi nepůjde o materiál z roku 2013, jak tvrdíte, když hovoří o roce 2019 v minulém čase. Musí jít o letošní aktualizovanou verzi.
Pokud jde o ISO, tak citovaná stránka https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:GB uvádí jako zkrácený název (Short name) "UNITED KINGDOM OF GREAT BRITAIN AND NORTHERN IRELAND". Tedy z ní plyne, že tento stát oficiální zkrácený název v angličtině podle normy ISO má, a to shodou okolností stejný jako název plný. Takže buď je citovaná webová stránka podvrh, anebo je informace, kterou do článku vkládáte, nepravdivá.
No a co se týče tvrzení, že je nesolidní přejímat koncept kapitoly a dále ji upravovat, tak v tom si dovolím ostře nesouhlasit. Na postupném zdokonalování textu různými editory spočívá princip Wikipedie. Vaše zásluha o článek zůstane navždy zaznamenaná v jeho historii a budete patřit ke spoluautorům, i kdyby někdo později celý Váš text nahradil něčím jiným. Takto se zde postupuje běžně a je to tak dobře, pokud změny vedou ke zlepšení textu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 5. 2019, 12:05 (CEST)Odpovědět
Jinak řečeno zkrácený název nemá, protože je v místě zkráceného názvu uveden dlouhý název. Zatímco většina zemí, ten zkrácený název má (Czechia, Slovakia, Italy, Mexico atd.). Ale z mého pohledu jste to nezdokonalil, jen nahradil vlastním textem atd.--Pimlico27 (diskuse) 2. 5. 2019, 12:17 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27: Mýlíte se. Pokud je v na místě zkráceného názvu něco smysluplného uvedeno, tak je to zkrácený název. Abyste mohl říci, že země zkrácený název nemá, tak by tam muselo být prázdné místo, případě uvedeno něco jako "none" nebo "not assigned".--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 5. 2019, 12:20 (CEST)Odpovědět
Vy dobře víte, že za zkrácený název této země je považován název United Kingdom, který je oficiálně používán pouze v rámci UK.--Pimlico27 (diskuse) 2. 5. 2019, 12:24 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27: Teď se bavíme o zkráceném názvu dle normy ISO, tj. o tom, co se používá v mezinárodním kontextu. Toho se ta sporná věta týká. A tvrdím, že podle této normy je zkráceným kapitalizovaným názvem "UNITED KINGDOM OF GREAT BRITAIN AND NORTHERN IRELAND". Vidíte to v tom dokumentu ISO také?--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 5. 2019, 12:28 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27:A vy dobře víte, ře zkrácený název podle uvedeného zdroje je "UNITED KINGDOM OF GREAT BRITAIN AND NORTHERN IRELAND". To nemůžete popřít. Nesnažte se opomíjet nebo faulovat zdroje, které se Vám nelíbí. Celá tato diskuze nemá žádnou cenu, je naprosto nekonečná a naprosto zbytečná. Já už ani nechápu, co vlastně chcete. Pokud opravdu něco chcete, zaože žádost o komentář nebo něco podobného a hlavně neničte článek o Velké Británii. Vaše editace tohoto článku se mi zdáse naplňuji Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení. --Chalupa (diskuse) 2. 5. 2019, 12:32 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Ano zkráceným názvem je United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, tzn. nezkrácený název státu, který se jinak obvykle zkracuje United Kingdom. Viz jiné zdroje, které jsem k tomu uváděl, například Webstrovu geografickou encyklopedii nebo ten vládní materiál ministerstva obrany UK, ten zdroj tam zůstal. Tam se rovněž píše o obvykle zkracovaném názvu UK--Pimlico27 (diskuse) 2. 5. 2019, 12:46 (CEST)Odpovědět
@Pimlico27: Dobře, děkuji, shodujeme se tedy, že podle ISO je zkráceným názvem United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, zatímco pro jiné účely a v jiných kontextech může být zkráceným názvem něco jiného, jak je popsáno v článku. Opravím článek v tomto smyslu. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 5. 2019, 13:15 (CEST)Odpovědět

Smím-li diskutéry poprosit, věci související s článkem o VB/SK diskutujte u článku o VB/SK, ať se to netříští a člověk nemusí dohledávat po různých diskusních stránkách uživatelů, kdo se s kým na čem domluvil. Díky. --Bazi (diskuse) 2. 5. 2019, 13:52 (CEST)Odpovědět

Prehistorie Velké Británie

Co tak náhle? Lid kultury se zvoncovitými poháry, tak navečer?--Pimlico27 (diskuse) 5. 5. 2019, 00:18 (CEST)Odpovědět

Musíte za každou cenu uvádět jen a pouze svoji verzi? Jste schopen nějaké kooperace? Něco napíšu a vy hned vytvoříte paraelní článek. Neumíte navázat, rozšířit text? Podle mne ne. Tak a teď se místo odpovědi budete odvolávat na etiketu na Wikipedii, kterou sám hrubě porušujete. Hezký den.--Pimlico27 (diskuse) 5. 5. 2019, 00:26 (CEST)Odpovědět
Milý pane kolego, vůbec jsem o Vaší editaci věnované prehistorii nevěděl. Je mi líto, že jsme oba pracovali na stejné věci ve stejný čas, avšak nedívám se na poslední změny každých pět minut.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 5. 2019, 16:24 (CEST)Odpovědět

Dějiny Spojeného království

Jen krátce, kolego Ioannesi. V článku Spojené království budete mít staré dějiny příliš podrobné. Na to by byl článek Dějiny Anglie (a jiné). Takhle se čtenáři diví, kde zůstal Richard Lionheart, dále i shakespearovské postavy krále Richarda III. a dalších, kde jsou York a Lancaster, Jindřich VIII. a Anne Boleyn, Walsingham, Nelson a bůhvíkdo. Zde stručněji aspoň něco, ve speciálních článcích pak všechno, to by bylo mé doporučení. Pracujete usilovně, to vím, ale trochu nesoustavně. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 5. 2019, 07:15 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, dějiny Anglie (a Skotska a Irska a Walesu) k dějinám VB patří, protože tam se ustavily základy dnešní britské státnosti. Jak podrobně mají být, toť otázka, ale čtenář by měl dostat základní přehled politických a kulturních dějin státu. Já se snažím inspirovat článkem en:Germany, což je mimořádně kvalitní text o podobné zemi, a tam se středověkým a starším dějinám věnují poměrně podrobně. Na Yorky, Lancastery a Jindřicha VIII. by tak mělo dojít také.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 5. 2019, 08:01 (CEST)Odpovědět
Zajisté jsou tyto dějiny velmi rozsáhlé, komplikované. Otázkou je, nač máme ty speciální články, když by bylo všechno u SK. A doufám, že to SK tam jako pojem necháte. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 5. 2019, 09:22 (CEST)Odpovědět
Smyslem speciálních článků je vyložit látku do většího detailu, než je možné v článku shrnujícím. A Spojené království jistě v článku nechám, jelikož je dobře doloženo jako jeden z pojmů v současnosti používaných. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 5. 2019, 09:46 (CEST)Odpovědět
Mezitím ovšem nabyl popis dějin takového rozsahu, že už zastiňuje všechno ostatní. Sport doplňuje kolega Stilff velmi rozsáhle, ale např. hospodářství je chabé. Vaše úsilí velmi obdivuji. Ale opravdu se naskýtá otázka, zda nebude tady třeba to uspořádat jinak, vyčleněním do speciálních dějinných článků. Přitom chybí i v dějinách mnohé. 21. století, bezprostřední současnost, a Falklandská válka a Indie atd. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 5. 2019, 11:11 (CEST)Odpovědět
Zlomových bodů britských dějin bylo mnoho, vynechat některé dost dobře nejde. IMHO je také vznik USA v článku málo popsán. Tak vznikl velký mocenský rival tehdejší Británie a dnešní spojenec, který UK po mnoha stránkách zastiňuje. I ten americký podíl na tom, že UK přežilo dvě světové války, zatím není moc zřejmý. Krymská válka a jiná dobrodružství asi také chybějí. Prostě je toho hodně - a do tohoto článku to všechno nelze vtěsnat. Naopak některé věci jsou tam nadbytečné. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 5. 2019, 11:45 (CEST)Odpovědět
@Zbrnajsem: Článek zatím chápu jako ve výstavbě. Výběr jednotlivých událostí britských dějin samozřejmě může být podroben další diskusi - vždy ovšem proti sobě stojí potřeba popsat toho co nejvíc a zároveň nutnost nepřekročit rozumnou délku kapitoly o historii. A někde se musí najít kompromis. Předpokládám, že až bude celý článek zralejší, nastane čas diskutovat podrobnosti, ale zatím bych se do toho nepouštěl, protože celkově pořád není moc kvalitní a navíc asi ještě leccos změním, než budu mít pocit, že text stojí za recenzi.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 5. 2019, 19:22 (CEST)Odpovědět
Prosím Vás snažně, na recenzi s cílem DČ nebo NČ zatím nepomýšlejte. Na to jsou jiné části článku příliš slabé. Co se snažím já tady uplatnit jako podklad diskuse je, že není možné odkazovat na speciální dějinné články jako Dějiny Spojeného království, že jsou jako podrobnější, a přitom toho tam je mnohem méně a jinak než tady. Ale Vy na tento problém nereagujete. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 5. 2019, 23:39 (CEST)Odpovědět
Vždyť jsem Vám to napsal v předchozí replice, že článek není celkově moc kvalitní, takže samozřejmě v tomto stavu na DČ nemá. A problémy s jinými články jako Dějiny Spojeného království nemám teď čas řešit. Jsem dobrovolník stejně jako Vy a Wikipedii nemohu věnovat víc času. Jestli se Vám ty články nelíbí, tak je prostě zkuste vylepšit.--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 5. 2019, 23:45 (CEST)Odpovědět
To ale budeme muset všichni čekat, až Vy budete tady hotov. Pak vznikne problém, jak to všechno nějak propojit a skloubit. Bylo by lepší, kdybyste tohle zohlednil od samého začátku. Stejně mám pojem, že moje připomínky nejsou nadarmo, že jste mnohé doplňoval podle nich. V tom budu pokračovat, nemá smysl, abych Vám jinak hodně fušoval do řemesla. --Zbrnajsem (diskuse) 18. 5. 2019, 23:55 (CEST)Odpovědět
Slyšel jste už o takovém jednom pravidlu na Wikipedii, za ta léta...? WP:ESO. Kibic se najde vždycky snadno, dříč už hůře. --Bazi (diskuse) 19. 5. 2019, 01:28 (CEST)Odpovědět
Nebuďte labutí, Bazi. O tom, kdo je tady kibic, bychom mohli diskutovat. Vy jste do článku Spojené království nepřispěl skoro ničím, na rozdíl ode mne. Kolega Ioannes si jede po své linii. Pracuje usilovně, ale to neznamená, že nemá nikdo právo nadhazovat vůči němu určité problémy či dávat návrhy. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 5. 2019, 10:39 (CEST)Odpovědět
Taky jsem neustále nefrflal, že to není dost podle mého gusta, což bylo a je jaksi Vaší hlavní náplní „spolupráce“. --Bazi (diskuse) 19. 5. 2019, 13:28 (CEST)Odpovědět
Co to má být, „frflat“? Vyjadřujte se prosím spisovně. Kolego Bazi, pokud ale nemáte k samotnému obsahu toho článku, o který tady jde, a článků o dějinách SK, Anglie atd., vůbec co říci, tak se mně laskavě tady nesnažte dávat pokyny. Nemyslím si ani, že by kolega Ioannes Pragensis byl obzvláště nadšený tím, že jste se Vy tady přihlásil ke slovu. A k tomu jen malá poznámka: Víte, co znamená slovo Kiebitz původně v němčině? Respektive co to je doopravdy v překladu do češtiny kromě toho přeneseného významu, který je ten, že se někdo plete jiným lidem do hry. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 5. 2019, 13:49 (CEST)Odpovědět
Frflat. O článku se má vést diskuse na diskusní stránce k článku, jak už jsem Vám ostatně opakovaně připomínal. Zde je diskuse kolegy I.P. Hezký den. --Bazi (diskuse) 19. 5. 2019, 14:23 (CEST)Odpovědět

Odpověď na stránce WP:POMOC

Dobrý den, děkuji Vám za Vaši odpověď na otázku nováčka, položenou skrz panel Potřebuji pomoc. Rád bych Vás požádal, zdali byste nováčka vždycky, když mu odpovídáte, mohl zmínit/pingnout pomocí šablony {{re|uživatelské jméno nováčka}}. Panel Potřebuji pomoc slibuje, že nováček o odpovědi dostane notifikaci. Bohužel jejího odeslání zatím jinak, než manuálním zmíněním, dosáhnout nejde. Pracujeme ale na tom. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 11. 5. 2019, 15:17 (CEST)Odpovědět

@Martin Urbanec: Děkuji za upozornění, budu se to snažit tak dělat. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 11. 5. 2019, 17:15 (CEST)Odpovědět

Mandelinka bramborová

Dobrý den, potřebuji pomoc ohledně Mandelinky bramborové, neboť bych ji chtěl dotáhnout mezi DČ, ale ještě předtím bych chtěl abyste mi dal nějaké typy na nedostatky (co doplnit, nedoplnit, upravit, atd.), protože Vy , jelikož máte hodně dobrých článků, tak právě od Vás bych chtěl poradit. Předem moc díky!! --Adámoz 14. 5. 2019, 20:03 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za důvěru a budu-li mít chvíli času, tak se na to podívám. Ale nejsem bohužel biolog, takže odbornou stránku věci konzultovat nemohu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 5. 2019, 08:22 (CEST)Odpovědět

Mnichovská zrada

Dobrý den, kolego Ioannesi. Nehodlám se přít, ale něco jako zrada to bylo. Byl to nezodpovědný ústupek, a byla to bezohlednost. Krom toho Francii (Daladiera) přemluvili, aby zradila. Takovými bezradnými resp. nepromyšlenými kroky ztrácelo UK pozice ve světě. Ovšem, nebyli na válku připravení. Kaštany z ohně pak tahali jiní, a sami Britové platili také strašnou daň. Něco v tomto smyslu by do článku patřilo. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 5. 2019, 09:24 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, hodnocení Mnichova historiky je vskutku všeobecně špatné. Metaforicky se dá říci asi i to, že to byla ze strany Velké Británie zrada, přinejmenším zrada rodiny demokratických států a kapitulace před diktátorem. Ale přísně technicky to z jejich strany (na rozdíl od Francouzů) zrada nebyla, protože nebyl porušen žádný slavnostní slib nebo právní závazek. A myslím, že to v článku je už teď ukázané celkem jasně jako hrubá chyba. Do toho stručného přehledu historie bych detailní hodnocení událostí dávat nechtěl, protože to zabírá moc místa (ve Wikipedii musíte vždy napsat, kdo to hodnocení řekl, citovat ho, a případně stejným způsobem popsat i významnější opačný názor, pokud existuje, vizte Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu). Pěkně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 5. 2019, 19:19 (CEST)Odpovědět

Benjamin Roll

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Benjamin Roll. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Valdemar (diskuse) 23. 6. 2019, 12:29 (CEST)Odpovědět

Husita Václav Klaus

Vaše označení Václava Klause staršího za husitu mě velmi pobavilo, blahopřeji, to je skvělý fór. Nemám nic proti jeho vyřazení z oddílu Představitelé českého státu protestantského vyznání, skutečně tam nepatří. Jeho rodiče nějaký vztah k CČSH možná měli, on už sotva, leda snad zcela formální. Ale příkré oddělování CČSH od protestantismu asi není správné. Tato církev ovšem historicky vznikla v 20. století odtržením části duchovních a věřících od církve římskokatolické na podkladě modernismu, ale v současné době navazuje i na reformaci, a to nejen na reformaci českou. Výslovně se hlásí k reformační tradici, což dává najevo i tím, že je členkou Společenství protestantských církví v Evropě (Die Gemeinschaft Evangelischer Kirchen in Europa – GEKE). Tak jsem se to alespoň dočetl na internetových stránkách CČSH.

Srdečně zdraví --37.48.24.154 28. 7. 2019, 23:14 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, CČSH je svou naukou a praxí asi tak na půl cestě mezi katolictvím a protestantismem. Ale nikdy jsem neslyšel, že by se oficiálně označovala za protestantskou církev a své členy za protestanty. A jak píšete, sama z reformace nevyšla. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 7. 2019, 21:02 (CEST)Odpovědět

Hlasuje se o Carmen jako o možném NČ

Zdravím, spustil jsem hlasování o Carmen. Budu rád, když se zapojíte. --Pavouk (diskuse) 28. 8. 2019, 09:28 (CEST)Odpovědět

Muzeum současného umění - Zámek Montsoreau

Dear @Ioannes Pragensis:, I have created this article. Would you mind to check it? Thank you very much. All my very best, --Philippe49730 (diskuse) 26. 11. 2019, 16:39 (CET)Odpovědět

Osobní schůzka nebo kontakt mailem?

Dobrý den, potřeboval bych se s Vámi spojit mailem nebo sejít osobně. Pokud souhlasíte, prosím pošlete vzkaz na adresu jindrich.nosek@wikimedia.cz.--NoJin (diskuse) 1. 12. 2019, 00:24 (CET)Odpovědět

Mark Bernes

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Mark Bernes. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --David V. (diskuse) 28. 12. 2019, 22:13 (CET)Odpovědět

@David V.: Pane kolego, přečtěte si prosím definici Wikipedie:Subpahýl. Je dobré, že se staráte o kvalitu článků, ale měl byste to dělat ve shodě s návody a zvyklostmi. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 12. 2019, 22:35 (CET)Odpovědět
Zdravím, asi máte pravdu, na SP to úplně nebylo. Osobně si nicméně myslím, že článek o třech větách na hranici subpahýlu je. --David V. (diskuse) 29. 12. 2019, 08:58 (CET)Odpovědět
@David V.: Na hranici možná ano, nicméně už zřetelně na té správné straně. Pro Wikipedii je mnohem lepší mít aspoň minimálně krátký článek než nemít vůbec nic. - A ještě drobnou poznámku: myslím, že šablony jsou vhodné spíš pro komunikaci s naprostými nováčky a s vandaly. Pokud něco chci sdělit zavedenému editorovi, volím pokud možno zdvořilý dotaz vlastními slovy. V tomto případě byste se tak ode mne dozvěděl, že jsem ten článeček ponechal v nedokončeném stavu, protože jsem mezitím měl jinou naléhavou věc na práci, a že se k němu chci brzy vrátit. Hodně štěstí v novém roce,--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 12. 2019, 10:15 (CET)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Je pravda, že na Wikipedii jste už velmi dlouho, toho jsem si bohužel při vkládání šablony nevšiml. Ale nebylo by lepší předejít tomu přidáním šablony Pracuje se, když jste jej chtěl ještě v blízké době dokončit? --David V. (diskuse) 29. 12. 2019, 10:20 (CET)Odpovědět
Ta neslouží k upozornění, že chci v budoucnu pokračovat, ale naopak k upozornění, že na tom aktuálně pracuji, aby se předešlo editačním konfliktům.--Ioannes Pragensis (diskuse) 29. 12. 2019, 10:30 (CET)Odpovědět

Rasputin

Zdravím, kolego, nechtěl byste se výhledově podívat na Rasputina? V těchto kruzích jste pracoval a náš článek je celkem nedobrý a bez zdrojů, tak tip na článek. OJJ, Diskuse 21. 1. 2020, 14:32 (CET)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za tip. Mně Rasputin není moc sympatický, ale kdybych někdy nevěděl, co dělat lepšího, tak se tam můžu podívat. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 1. 2020, 19:11 (CET)Odpovědět

Politické spektrum

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Politické spektrum. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, aby splňoval základní požadavky na vzhled, styl a jazyk článků. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení.

S omluvou, že jsem nenašel lepší šabl. kvůli referencím, a s pozdravem --Sokoljan (diskuse) 7. 2. 2020, 21:36 (CET)Odpovědět

Dobrý den, pane profesore, článek vznikl oficiálním překládacím nástrojem z části paralelního anglického článku. Chápu, že reference takto nevypadají dobře, ale odmítám dělat práci za robota, který neumí přeložit jednoduchou šablonu. Domnívám se, že to časem někdo opraví roboticky, aby se s tím nemuseli přepisovat lidé. Srdečně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 2. 2020, 22:15 (CET)Odpovědět
A hlásil jste to jako chybu? Já jsem před měsícem hlásil chybu, že překladač "sežral"=zrušil kategorie, které jsem tam ručně (a celkem pracně), přidával. A vypadá to, že to opravili. --Pavouk (diskuse) 7. 2. 2020, 23:05 (CET)Odpovědět
Už ani nevím, nějaké chyby jsem kdysi hlásil, ale mám pocit, že to nějak "vyšumělo" do ztracena.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 2. 2020, 23:10 (CET)Odpovědět

Hvězdy

Zdravím, odebral jste šablonu významnost u hvězd, které podle Vás mají interwiki. Nicméně článek nemá anglická wikipedie, a všude na kde je interwiki, je článek zdrojován katalogy, SIMBAD počínaje, a tam hvězda nějak musí být, stejně jako každý z nás má záznam v matrice. Když to dám v diskuzi na smazání, všichni budou argumentovat tím, že hvězda je v katalogu, a nějak jde slovy rozepsat její katalogové záznamy, polohu, spektrum, vzdálenot, vlastní pohyb, nicméně článek nebude mít žádnou přidanou hodnotu. Ostatně kvůli tomu smazali na en hodně článku o asteroidech, a nechali jen přesměrování na seznam astroidů. Když o asteroidu článek může mít něco navíc- např. blízkozemní astroid, nechali jej. Ale Gliese 204, smazali viz en:Wikipedia:Articles for deletion/Gliese 204, a mají tam en:Wikipedia:Notability (astronomical objects). Škoda, že to na české wikipedii nemáme.Mirek256 13. 2. 2020, 07:03 (CET)Odpovědět

Dobrý den, oni Gliese 204 nesmazali, ale přesměrovali na seznam, kde je uveden. To bych považoval za možné řešení i v našem případě. A můžete ho udělat sám, pokud seznam založíte a méně důležité hvězdičky do něj sloučíte a na seznam přesměrujete. Pokud ovšem článek smažeme bez náhrady, což by se stalo Vaším postupem, tak užitečná informace prostě zmizí, což je trochu škoda. Zdravím Vás,--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 2. 2020, 19:14 (CET)Odpovědět
To já vím, souhvězdí Orionu ještě nemáme, a další maličkost, přeložil jsem z angličtiny Galaxie Mléčná dráha, mohl byste se podívat na mytolgii a etymologii, víc očí více vidí. Děkuji.Mirek256 14. 2. 2020, 09:49 (CET)Odpovědět
Přečetl jsem to a upravil. Díky za překlad. Mějte se!--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 2. 2020, 23:15 (CET)Odpovědět

Loděnka makedonská

Dobrý den, nejprve opravdu kvituji, že upravujete články na smazání, jako je [2]. Rád bych Vás ale upozornil na to, že v tomto případě se nejedná o loděnku makedonskou, ale o loděnku kaledonskou, což si lze snadno ověřit i kontrolou přes BioLib nebo i skrze areál výskytu. Nová Kaledonie a Severní Makedonie jsou trošku někde jinde. :) To píšu jako člověk, co se před lety upsal Nový Zéland × Nový Jižní Wales, takže nejsem neomylný a podobné hrubky se sem tam stanou :), bohužel u tohoto kolegy spíš nejde najít článek v nějakém normálním stavu a ostatní si to bohužel ani neověří, vizte [3], [4]. Druh z období eocén z období před 450 miliony lety, který vyhynul roku 1650 nebo 1783, to jsou skutečně šoky na mozek. Prosím, je třeba také dávat pozor primárně na obsah článku a ne na omalovánky kolem. Dotyčného jsem už i blokoval. Navzdory tomu přeji pěkný den a ať to zakončíme pozitivně, loděnku jsem už přepsal alespoň stručně podle enwiki a může to zůstat. --OJJ, Diskuse 14. 2. 2020, 11:26 (CET)Odpovědět

Ještě jsem se díval, že ani žádný druh loděnka makedonská neexistuje. Nevím, kdo to dotyčný vzal. OJJ, Diskuse 14. 2. 2020, 13:27 (CET)Odpovědět
Asi to dotyčný prostě popletl. Bohužel nejsem biolog, takže mi někdy také nedojde, že je to potřeba zkontrolovat. V každém případě Vám děkuji, že jste si toho všiml a opravil.--Ioannes Pragensis (diskuse) 14. 2. 2020, 20:06 (CET)Odpovědět
Vidím, že dotyčný už zase perlí. :-) Nautilus stenomphalus: Dlouho byl tento druh rodu Nautilus považován za vyhynulý , ale o několik let později byl znovu nalezen . − kde, kdy, jak, kým? Zdroje mlčí. Osobně soudím, že chce psát, že loděnky jsou živoucí fosílie nebo co a ty údaje si cucá z prstu. Hibbertopterus je taky dobrý článek, letmě podle enwiki žil v řekách a mohl se pohybovat i na suché zemi, tedy těžko v hloubkách přes sto metrů. Pokud něco takového budete upravovat, prosím, zmiňte mě ve shrnutí (již to prostředí Wiki umožňuje jako [[User:OJJ]]), já se na to pak mrknu. Teď chystám něco velkého, celý živočišný řád a nám asi nejbližší, mám knih jak mnich, tak uvidíme. :-) --OJJ, Diskuse 18. 2. 2020, 16:55 (CET)Odpovědět
Díky za upozornění, asi je to človíček ještě ne moc znalý tématu. Ať se Vám daří,--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 2. 2020, 23:07 (CET)Odpovědět

Volt, odstranění šablony

Zdravím kolego, jste si jistý že Vaše odstranění urgentní šablony z hesla volt bylo šťastné ? U šablony Urgentně ověřit se explicitně nepíše že se nemá používat když jeden zdroj je - chybějící 2NNVZ zdroje jsou podle mě dostačující (že nejsou jen v tom případě naprosto bez diskuse). A především heslo je tu s jedním zdrojem sedm let (hned druhý den po založení autor hesla bezdůvodně odstranil šablonu neověřeno), já jsem šablonu ověřit znovu vložil před půl rokem a dvakrát psal autorovy hesla a stále nic. Kolik let tu ještě tohle neověřitelné heslo (které celou dobu existence prostě nemá 2NNVZ) musí být se s ním začne dít ?--Crinkly.sun (diskuse) 16. 2. 2020, 08:11 (CET)Odpovědět

@Crinkly.sun: Dobrý den, WP:OS říká „Při odloženém smazání se očekává, že zareaguje autor článku a pokusí se zjednat nápravu. Proto pokud je článek starší než tři měsíce a jeho hlavní autor nemá zaznamenánu žádnou editaci v posledních třech měsících, doporučuje se místo odloženého mazání zvážit raději diskusi o smazání.“ Hlavní autor už needituje skoro rok, takže se nelze spoléhat, že s tím něco udělá. Navíc stejné doporučení říká, že „Odložené smazání článků se uplatňuje v případě, že potřeba smazat článek je zřejmá,“ přičemž s jedním zdrojem už podle mého názoru potřeba mazat kvůli neověřenosti zřejmá vůbec není. Obojí vede k tomu, že by bylo nejlepší buď článek zlepšit sám, nebo založit WP:AfD a pořádně zdůvodnit, proč je to potřeba mazat. Hezkou neděli,--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 2. 2020, 10:32 (CET)Odpovědět
Díky za odpověď, ale ono právě o „Odložené smazání článků se uplatňuje v případě, že potřeba smazat článek je zřejmá,“, existence jediného zdroje je přece samozřejmým důvodem pro smazání. A jde právě o existenci jediného zdroje, nikoliv o to že by byl jediný ve hesle uvedený, marně jsem se snažil hledat pouhou zmínku o tomto pojmu v kontextu čarodějnictví jinde než u Vondráčka. Založím tedy diskusi o smazaní, ač jsem přesvědčen že existence jediného zdroje je zcela dostatečným důvodem pro smazaní hesla - jinak to znamená že jsem na Wikipedii zcela rezignovali.--Crinkly.sun (diskuse) 16. 2. 2020, 10:42 (CET)Odpovědět
@Crinkly.sun: Možná si úplně nerozumíme. Pokud by opravdu na celém světě existoval jen jeden zdroj k danému tématu, tak je potřeba článek odstranit, protože téma nevyhovuje WP:2NNVZ. To je však potřeba odlišit od situace, kdy je jen jeden zdroj v samotném článku - potom je dost možné, že buď ještě někde lze najít druhý zdroj, anebo že se text dá sloučit do nějakého nadřazeného tématu a článek přesměrovat. Takže není úplně zřejmá potřeba mazat, protože se nabízejí i jiná řešení.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 2. 2020, 11:00 (CET)Odpovědět
Je to možné, Urgentně ověřit jsem spíše chápal jako „nedaří se dohledat dostatek zdrojů“. Každopádně jsem založil diskusi o smazaní, ať je to korektně. Díky.--Crinkly.sun (diskuse) 16. 2. 2020, 11:05 (CET)Odpovědět

Složená jména šlechtických rodů

Dobrý den, pane kolego, obracím se na vás ohledně složených rodových jmen šlechty, konkrétně rozrod Wittgensteinů. V několika posledních editacích jste použil variantu, kde jsou všechny části vyskloňované. V odborné literatuře se však jako správná forma považuje skloňování pouze poslední části predikátu - Colloredo-Mansfeldové, Waldstein-Wartenbergové, Salm-Reifferscheidtové, Clam-Gallasové, Clam-Martinicové, Lichtenštejn-Kastelkornové a další. Z jazykového hlediska jde o rodové jméno, byť složené, a podle platného jazykového úzu se tedy předpokládá, že tento celek je skloňován až na samém konci. Píši do diskuse, protože je dobré tuto věc metodologicky ujasnit a též se vyhnout případným editačním konfliktům. S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 7. 3. 2020, 17:25 (CET)Odpovědět

@Ruchadlo, VitVit: Jsem stejného názoru jako kolega Ruchadlo. Konkrétně se budu zasazovat za návrat názvu článku Sayn-Wittgenstein-Saynové místo překomplikovaného a neodborného nynějšího Saynové-Wittgensteinové-Saynové. Původní autor VitVit k tomu přesunu nebyl Vámi dotázán, kolego Ioannesi. A ani jste to nediskutoval na stránce článku. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 3. 2020, 18:15 (CET)Odpovědět
V pořádku, asi máte pravdu, řídil jsem se citem, ale Příručka skutečně u složených jmen neslovanského původu upřednostňuje skloňování až poslední části, není-li to vžito opačně. Což zrovna tady nejspíš není. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 3. 2020, 19:29 (CET)Odpovědět
Díky a moc prosím také o opravu u všech návazných editací, kterých se to týká - ať předejdeme zmatku a zmenšíme možnost, že by podobný nesprávný model mohl v budoucnu někdo převzít. Děkuji a přeji pěkný den. --Ruchadlo (diskuse) 7. 3. 2020, 19:36 (CET)Odpovědět

Subpahýly

Dobrý den, kolego, já vím, že inkluzionismus je relevantní wikinázor, ale současně jsem přesvědčen, že „články“ jako [5] nebo [6] nedosahují úrovně/rozsahu pahýlu. Při vší úctě, existence, resp. samostatnost článků má také své meze. V prvním případě jsem si dovolil navrátit šablonu {{Subpahýl}}, ve druhém jsem navrhl sloučení.

Když se namátkově podíváte na některé články ze seznamu WP:SPKČ, tak tam naleznete celou řadu článků obdobného rozsahu. To ovšem neznamená, že ten seznam slouží k jakési legitimizaci subpahýlů (stylem „ponecháme, ale současně zaneseme na seznam“) – jeho smyslem je vyhnout se homadnému mazaní stovek starších, „uniklých“ subpahýlů. --Mario7 (diskuse) 20. 3. 2020, 01:35 (CET)Odpovědět

@Mario7: Dobrý den, za prvé bych se chtěl ohradit proti označení za inklusionistu. Mnohem víc se blížím inkrementalistům a eventualistům. Ale o to nejde. Wikipedie:Subpahýl popisuje tento literární žánr tak, že "Subpahýly nejsou obyčejně delší než slovníková definice nebo jsou pouhou zprávou o existenci objektu a zpravidla obsahují pouze informace, které by věděl každý." To se jistě nevztahuje na uvedené články (je tam víc než pouhá definice a navíc "každý" ani neví o existenci štítování nebo Havířova-města, natož aby znal detaily). Proto to nemohou být subpahýly. Samozřejmě je v pořádku navrhnout (nebo i sám provést) sloučení, v daném případě je to zcela namístě. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 3. 2020, 18:40 (CET)Odpovědět
Díky za reakci. Co se týče úvodu mého příspěvku, nemám o Vašich wiki-názorech tak detailní přehled a nebylo mým cílem Vás urazit – pokud jsem se Vás snad dotkl, přijměte tedy, prosím, mou omluvu, kolego. Zdraví --Mario7 (diskuse) 20. 3. 2020, 20:11 (CET)Odpovědět
Vůbec jsem se neurazil, jen uvádím na pravou míru. :-) Mějte se hezky a hlavně zdraví!--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 3. 2020, 22:28 (CET)Odpovědět
@Mario7: Dodatek: na článku Isabella z Maru píšete ve shrnutí editace "proč UU pryč bez náhrady?" Nevím přesně, na co se ptáte. Kolegyně Silhankova šablonu odstranila po nějakých malých úpravách a ve shrnutí editace uvedla zdroj. Vy jste tam zase šablonu přidal zpátky (což je v rozporu s WP:OS "Pokud kdokoliv, včetně tvůrce článku, odstraní z článku šablonu pro odložené smazání, nevracejte ji zpět bez diskuse..."), a já ji pak odstranil po pár úpravách prostě proto, že podle mého názoru do článku nepatří, jelikož nevystihuje jeho stav. Jakou náhradu byste za tuto šablonu chtěl dávat?--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 3. 2020, 22:48 (CET)Odpovědět
Žádnou, měl jsem na mysli {{Ověřit}}. Ale původně tam nebyla UO, nýbrž UU, takže ano, já jsem se poněkud spletl a Vaše editace byla zcela v pořádku :). Mimochodem, díky za vytvoření článečku o IM – při jeho rekonstrukci jsem si povšiml, že jedna z nejvýraznějších (a nejkontroverznějších) postav slovenské politiky zde něměla zastoupení téměř deset let :(. Hodně zdraví přeje také --Mario7 (diskuse) 21. 3. 2020, 20:18 (CET)Odpovědět
@Mario7: Byl jsem moc rád, že jste se toho Matoviče ujal, byla by ostuda to tu nemít pořádně. Díky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 21. 3. 2020, 21:17 (CET)Odpovědět
@Mario7: Štítování rozhodně není a ani nebyl subpahýl. Obsahuje vše základní - co to je, stručná popis, odkazy na další články. Subpahýl obvykle nemá ani definici, o co vlastně jde.
Dnes jsme zhýčkaní možnostmi Wikipedie a internetu, ale před dvaceti lety by toto bylo plnohodnotné encyklopedické heslo ve stručném encyklopedickém slovníku. JAn (diskuse) 22. 3. 2020, 11:17 (CET)Odpovědět
Jenom podotýkám, že ono to je plnohodnotné heslo pro většinu wikipedií ještě dnes. A nejde jen o jazyky s pár miliony mluvčích, i ta tolik vzývaná anglická wikipedie je plná článečků o dvou třech větách a nikomu to nevadí (schválně si vyzkoušejte funkci „random article“). Tohle je bohužel specialita české wikipedie, ty přemrštěné nerealistické požadavky na kvalitu, které většinu editorů odradí hned na počátku.--Hnetubud (diskuse) 23. 3. 2020, 16:19 (CET)Odpovědět
@JAn Dudík, Hnetubud: OK, kolegové, jak je libo :). Sice nerozumím, proč tedy existuje seznam WP:SPKČ, resp. proč obsahuje některé články (vlastně docela dost z těch článků), ale nehodlám se v tomto směru nijak dál angažovat. A případné úpravy typu sundání šablony {{Sloučit}} nebudu revertovat. Zdraví --Mario7 (diskuse) 24. 3. 2020, 04:05 (CET)Odpovědět
Seznam WP:SPKČ je určený k řízení kvality příliš krátkých článků. Takové články lze rozšířit, sloučit nebo smazat podle konkrétního případu. Přičemž ke smazání jsou vhodné pouze subpahýly. Definice subpahýlu ke smazání není závislá na délce článku, ale na jeho informační obsažnosti. Články Štítování a Havířov střed obsahovaly základní definici a několik málo informací navíc, takže šlo o pahýlky. --Palu (diskuse) 24. 3. 2020, 09:02 (CET)Odpovědět

Pandemie

Jsem zcela konsternován Vaším zásahem do toho článku. V případě revertu Vás už teď budu hlásit na NS pro šíření poplašných zpráv. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 3. 2020, 12:09 (CET)Odpovědět

Asi si mě s někým pletete. Já jsem článek Pandemie nikdy needitoval. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 3. 2020, 12:14 (CET)Odpovědět
Ne, nepletu. Vy dobře víte, jak jsem to myslel. Berte moje varování vážně. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 3. 2020, 12:16 (CET)Odpovědět
Máte to na NS. Jde o přiostřenost Vašich formulací, o nedůvěryhodný zdroj atd. Vaše zdůvodnění revertu a vrácení těch spekulací do úvodu nepokládám za správné. Jsem nadále konsternován tím, že si myslíte, že jste v právu. Kdybyste aspoň trochu vyhodnocoval situaci podle všech dostupných informací a se smyslem pro spravedlnost vůči orgánům ČR, tak byste to tak napsat nemohl. Mně se jedná o to, aby článek byl vyvážený a neobsahoval skryté spekulace a obvinění, která nejsou přiměřená dané situaci. Opravdu Vás nechápu, zklamal jste mne. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 3. 2020, 13:02 (CET)Odpovědět
Pokud jde o článek Pandemie COVID-19 v Česku o větu "Česko se však v lednu a únoru 2020 na možnost nákazy prakticky nepřipravovalo následkem nečinnosti vedení hygienické služby a ministerstva zdravotnictví, takže nebyl v předstihu pořízen dostatečný počet ochranných pomůcek.", také jsem ji chtěl dnes dopoledne odstranit. Ne že bych si myslel, že se ČR dobře připravovala, ale jsou to vágní informace (prakticky, dostatečný). V úvodu textu by mělo být vyladěno maximálně neutrálně. Pokud jsem se neztratil v historii editací článku, tak bych tentokrát dal za pravdu (ve smyslu nevhodnosti věty, způsob komunikace neřeším) kolegovi Zbrnajsem. --Pavouk (diskuse) 23. 3. 2020, 15:07 (CET)Odpovědět
Dodávám, že jste se dnes v tom článku podle mého úsudku dopustil čtyř revertů, kolego Ioannesi. Tentokrát jsem to ještě nechal projít, nezmínil jsem se o tom na NS, ale upozorňuji Vás na to. V dané situaci byl způsob komunikace z mé strany takový, jaký byl. Vy jste na všechna moje upozornění a varování reagoval dalšími reverty. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 3. 2020, 18:11 (CET)Odpovědět
Děkuji, na oplátku za to ani já se na NS nezmíním o Vás, že odstraňujete z článků relevantní ozdrojované informace. Hlavně ať nám přeje zdraví.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 3. 2020, 18:17 (CET)Odpovědět
Mnohé z toho, co jste do úvodu Vy napsal, už tam není. Samozřejmě, také já Vám přeji, abyste zůstal zdráv. Co se děje, je absolutně mimořádné. Jaké budou ekonomické dopady? Česká koruna klesla proti euru asi o 9 procent, což je dost neúměrné. Ale tím se aspoň trochu pomůže exportům, ovšem ne zrovna teď. Celosvětově? To se uvidí, zda budou jisté velmoci mít komparativní výhody nebo ne. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 3. 2020, 18:26 (CET)Odpovědět
@Pavouk: Je neoddiskutovatelným faktem, že ČR nepatří mezi státy, které jsou (byly) dostatečně připravené na pandemii. Svědčí o tom např. „žebříček - Global Health Security Index“, který hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii. Podrobněji zde str. 20-22 dokumentu, resp. 26-28 souboru. Zejména když dle „overall score“ (celkové skóre) je ČR na 42 místě na světě, což jistě žádná sláva není. Proto si o editu kolegy Ioannes Pragensis nemyslím, že jde o šíření poplašných zpráv, nýbrž o odraz reality. Nevyjadřuji se k současnému stavu, nýbrž jen a pouze k „připravenosti“. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 24. 3. 2020, 15:57 (CET)Odpovědět

Wandervogel

Milý kolego, především velký dík za článek. Na Wandervogly jsem narazil při četbě několika vzpomínkových knih, např. v pamětech W. Heisenberga, ale i v pamětech jedné sudetské Němky z východních Čech atd. Měl jsem dost přesnou představu, co to bylo zač, ale až teď jsem se něco dozvěděl o jejich původu a historii. Článek je velmi informativní, ale domnívám se, že by se měla ještě doplnit romantická stránka hnutí, od národovectví a lidové písně přes poněkud "pohanský" vztah k tzv. "přírodě" (tj. k lesu a horám) až po pozdější nudismus ("Freikoerperkultur"). Hnutí jistě nebylo nacistické, ale právě ten "novopohanský" vztah k národu, k "lidu" a k přírodě nebyl ani Hitlerovi cizí. Jako dík jsem opravil pár překlepů a pokusil se vyjasnit pár dvojznačností. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 31. 3. 2020, 21:57 (CEST)Odpovědět

@Sokoljan: Milý pane profesore, děkuji za pochvalu. Jsem rád, že Vás článek potěšil. Já jsem to překládal z anglické verze a více méně jsem tam dal skoro vše, co bylo v originále. Zkusím se ještě podívat do německé, jestli tam něco mají, jinde bych to moc nečekal a rešeršovat knihy teď nemám čas a asi ani možnost, dokud trvá ta epidemie. Srdečně,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 3. 2020, 23:27 (CEST)Odpovědět
@Sokoljan: Tak jsem přidal pár slov aspoň do úvodu a trochu to přeformuloval, snad to tak bude lepší. Srdečně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 4. 2020, 11:01 (CEST)Odpovědět

Akrotiri (archeologické naleziště)

Dobrý den, textovou a obrazovou část článku jsem prakticky dokončila, jen bych ještě chtěla zítra doplnit nějaké odkazy na literaturu do textu (musím vzít za vděk německou stránkou). Nejsem spokojena s infoboxem, zdá se mi pro tento typ článků nedostatečně vybavený (na německé stránce mají lepší). Ráda bych založila šablonu Infobox - archeologické naleziště (do budoucna bych se ráda věnovala této tematice na wikipedii podrobněji), ale nemám v tomto směru žádné zkušenosti a potřebovala bych poradit, jak na to. Také budu ráda, když se na úpravu mého článku podíváte a dáte mi vědět, co není dobré a co by se dalo ještě zlepšit. Děkuji. --Ivas1950 (diskuse) 3. 4. 2020, 16:26 (CEST)Odpovědět

@Ivas1950:Dobrý den, moc Vám děkuji, odvedla jste na tom spoustu práce. Na článek se rád podívám. Co se týče infoboxu, mohli bychom se inspirovat anglickým en:Template:Infobox ancient site, který je pro podobné účely určený, nebo paralelními infoboxy v jiných jazycích. Hezký víkend!--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 4. 2020, 19:05 (CEST)Odpovědět
@Ivas1950: Přečetl jsem to, je to hezké, z hlediska hlavních kritérií kvality Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria by to chtělo ještě dopracovat úvod, aby byl delší a shrnoval hlavní informace článku, a dále doplnit zdroje, aby všechny kapitolky byly zdrojovány - a článek se již bude blížit úrovni WP:DČ (náročnější wikipedisté budou ještě požadovat detaily typu nezlomitelných mezer a alternativních popisků obrázků, takže by to povýšení ještě bylo asi sporné, ale podle mě to jsou na tuto úroveň už nároky spíše přehnané). Co se týče toho infoboxu, tak by to chtělo, abyste se jako odbornice podívala na ten anglický, jestli stačí, a pak budeme muset připravit překlad těch parametrů a infobox vyrobit - o což bych raději požádal někoho, kdo už to dělal, protože se mi nechce se to učit. :-) Srdečně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 4. 2020, 22:06 (CEST)Odpovědět
Děkuji, pokusím se to ještě vylepšit. Je možné alternativní popisky obrázků doplnit? Případně bych to provedla. Nepochopila jsem, přiznávám, jejich funkci, takže jsem tuto položku přeskočila. Nezlomitelné mezery znám z běžného textového editoru, ale osobně jsem se jim vyhýbala, protože v běžném textu spíše překáží. Zde asi máte na mysli ojedinělý výskyt neslabičných předložek a spojek na konci řádků. To lze většinou vyřešit i stylistickou úpravou.
Osobně mi trochu vadí, že s obrázky nelze libovolně v textu pohybovat, jak jsem byla zvyklá. Vždy to skáče jen na začátek odstavce. A také mi není jasné, jak dosáhnout toho, aby byly v textu dva obrázky vedle sebe (na německé stránce to autor tak má - viz dva obrázky hráčů na harfu). Zdravím --Ivas1950 (diskuse) 4. 4. 2020, 21:31 (CEST)Odpovědět
@Ivas1950:Dobrý den, alternativní popisky obrázků se zadávají pomocí parametru alt=, ale je to podle mého názoru něco, co počká až na konec. Já je nemám moc rád, protože podle mého názoru jsou implementovány špatně - měly by být vytvářeny a ukládány centrálně na Commons a sem na Wikipedii se jen propisovat, a ne abychom je vymýšleli pokaždé znovu. Co se týče nezlomitelných mezer, tak i tam bych byl zdrženlivý, podstatné jsou jen tam, kde by jejich nepřítomnost mohla vést k chybám, jako třeba u dlouhých čísel typu 123 456 789. Hlavní je, aby ten článek byl dobře ozdrojovaný a měl dobře zpracovaný, obsáhlý úvod.
Co se týče pozice obrázků, tak mám pocit, že je to bez nějakých složitostí opravdu možné jen mezi odstavci. Obrázky vedle sebe je možné v editoru zdrojového kódu vložit konstrukcí
{| align="right" style="margin-right:-1.8%" | [[Soubor:obr1.jpg|thumb|]] |- [[Soubor:obr2.jpg|thumb|]] |}
ale dělal bych to jen v případě, že je to opravdu velmi přínosné. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 4. 4. 2020, 21:47 (CEST)Odpovědět
Na dva obrázky vedle sebe (resp. více obrázků vedle sebe nebo i pod sebou) máme šablonu Šablona:Více obrázků. Je užita třeba hned v úvodu článku Gioacchino_Rossini, vkládá se např. takto
{{Více obrázků| hlavička =Rossiniho rodiče| zarovnání patičky = vlevo | obrázek1 = Giuseppe Rossini (father of Gioachino Rossini).jpg| velikost obrázku1 = 180px| alt1=malba staršího muže, usmíval se na umělce| popisek1 = Otec Giuseppe Rossini<br />(1758–1839) | obrázek2 = Anna Rossini (mother of Gioachino Rossini).jpg|alt2=malba ženy středního věku, dívající se vážně ve směru malíře| velikost obrázku2 = 175px | popisek2 = Matka Anna Rossini<br />(1771–1827)}} Jde hezky vložit i přes vizuální editor, tam dáte vložit, vyberete šablona a napíšete "více obrázků". Dále už vás to samo navede. Ať se daří. --Pavouk (diskuse) 5. 4. 2020, 00:27 (CEST)Odpovědět
@Ivas1950: S dovolením, neslabičné předložky apod. na konci řádků stylistickými úpravami nevyřešíte, protože čtenáři čtou wikipedii na monitorech různé šířky - takže někdo má na řádku 100 znaků, někdo 140, někdo 260... někdo čte z mobilu... čili odstavec může být pro někoho na tři řádky, ale pro jiného na devět. Podobně musíte počítat s tím, že když obrázky vidíte "hezky rozmístěné" na svém monitoru, tak na užší nabo širší obrazovce to bude vypadat jinak. --Jann (diskuse) 5. 4. 2020, 12:34 (CEST)Odpovědět

Florence Welch

Dobrý den, vím o doporučení ohledně přechylování jmen, ale zdůraznila nono slovo „doporučení.“ Tedy je na místě zvážit zda jméno přechýlit či ne - viz. máme nějaké osobnosti u kterých je přechylování jejich jmen zažité, ale pochybuji že se to dá říct o Florence Welch. Je to mladá umělkyně, která tvoří pod svým jménem a rozhodně není častým tématem pro česká média, která by zdůrazňovala otázku přechylování její příjemní. Jestli si myslíte, že se toto automaticky dělá podle doporučení, tak proč nejdete přesměrovat Amy Whitehouse na Amy Whitehousová....Stejně tak neděláme z Emy Smetany Emu Smetanovou. Takže prosím zamyslete se a dejte mi pro své změny, lepší vyjádření než odkaz. Děkuji--Halfirien (diskuse) 12. 4. 2020, 19:32 (CEST)Odpovědět

@Halfirien:Dobrý den, Halfirien, pokud je něco doporučení, tak musí dost vážné důvody naopak uvést ten, kdo ho chce porušit. Břemeno odůvodnění leží na Vás, nepřesouvejte ho prosím na mne. Že FW vystupuje pod svým nepřechýleným jménem, je u anglofonních umělkyň zcela obvyklý jev; po pravdě mě nenapadá žádná, která by to dělala jinak. Jestli se jí česká média nevěnují, tak tím spíš by se měla v češtině přechylovat, protože obvyklý (a korektní) důvod nepřechylování bývá to, že se jméno v seriózních českých textech objevuje zpravidla nepřechýlené (Greta Garbo třeba), ale pokud se FW neobjevuje prakticky vůbec, tak tento argument padá nebo je velmi slabý. Co se týče Amy Whitehouse, tam to možná bude podobně jako u GG, nevím, ten případ jsem nezkoumal. U Emy Smetana je důvod ten, že se sama rozhodla přechylování nepoužívat s vědomím toho, co to znamená, takže její rozhodnutí ctíme - to ale není případ FW, která možná vůbec neví, že něco jako přechylování existuje, natož aby to nějak chtěla ovlivnit. Hezké svátky,--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 4. 2020, 19:49 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Doporučení není pravidlo, tedy není co porušovat. Odůvodnění mého rozhodnutí bylo uvedeno. Píšu vám, protože jste to byl vy, kdo vrátil stránku zptáky na přechýlenou verzi, bez odůdnění s pouhým paušálník odkazem na doporučení. Moje rozhodnutí, je uvedeno v diskuzi tak i v historii změn, takže je na vás abyste, obhájil toto rozhodnutí u tohoto konkrétního případu. Tím, že Florence Welch užívá své jméno, jsem myslela, že neužívá žádný umělecký pseudonym, tedy dá se říct, že je obojím - jejím uměleckým i vlasním jménem. A co se týče zvyklosti psaní určitého jména - když neexistuje zvyklost, pak není na místě rozhodovat jaká verze to bude. Pokud se FW, proslaví stejně jako Greta Garbo, tak se ukáže jak jí bude česká veřejnost nazývat, zda přechýleně nebo nepřechýleně. Zatím bych jí raději nazvývala jejím originálním, nepřechýleným jménem. Argument, že FW o přechylobání ani nemusí vědět, mi nepřijde nijak relevantní. Mohli bychom se domluvit na kompromisu, že stránku vrátím na Florence Welch a přechýlená verze bude na začátku článku? Děkuji, hezké svátky i Vám --Halfirien (diskuse) 12. 4. 2020, 20:24 (CEST)Odpovědět
@Halfirien: Jen upozorňuji, že doporučení je také pravidlem. Vaše důvody toto doporučení nepřebijou. Viz WP:Pravidlo. Přeji hezký večer. --Ján Kepler (diskuse) 12. 4. 2020, 20:32 (CEST)Odpovědět
@Ján Kepler: O této problematice se vedou na wikipedii rozsáhlé diskuze, takže bych neřekla, že toto doporučení je jasně validní. Navíc pokud by bylo, proč třeba není na wiki přechýlené jméno zniňované Amy Whitehouse? Existence pravidla (doporučení) neznamená, že je nezpochybnitelné zvláště v případě, kdy se objevuje tolik hlasů, které požadují přinejmenším diskuzi o jeho užívání. --Halfirien (diskuse) 12. 4. 2020, 20:41 (CEST)Odpovědět
@Halfirien: Dobrý den, podle závazného pravidla WP:PW je možno jít v konkrétním případě proti doporučení, pokud se o tom dosáhne dohody v diskusi. Jinak doporučení platí. Protože ho navrhujete porušit Vy, tak by bylo potřeba, abyste předestřela argumenty, proč zrovna paní Welch(ová) má zůstat nepřechýlena, a v diskusi je obhájila. Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 4. 2020, 22:50 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Ta diskuze byla na stránce FW, založena už před nějakou dobou i s argumentací proč bych jméno nepřechylovala tak se mnou diskutujte :) Jestli uznáváte, že výjimka od doporučení může být, tak mi řekněte svoje stanovisko, protože já už své argumenty předložila. Navrhla jsem vám i verzi co považuji za kompromis.--Halfirien (diskuse) 12. 4. 2020, 23:15 (CEST)Odpovědět
@Halfirien: Pokud se tedy mohu účastnit diskuse, rád bych jen poznamenal, že v této chvíli nemáte žádné argumenty kromě toho, že je to "jen" doporučení. Je jasné, že (například) v anglicky mluvících zemích něřeknou bývalé premiérce Spojeného království Theresa Mayová, nýbrž Theresa May. V češtině přechylujeme proto, aby to 1. dávalo větší smysl a 2. aby se to dalo co nejlépe česky skloňovat. --Ján Kepler (diskuse) 13. 4. 2020, 06:50 (CEST)Odpovědět
@Ján Kepler: Argumentem je, že její originální jméno je Florence Welch. Česká pohodlnost/'větší smyslnost' není argumentem, to už rovnou ženám co mají pro četinu složité jméno můžeme vymýslet vlastní. Rovnou by to mohla být třeba 'Velčová'. Jděte si tedy 'smysluplně' přejmenovat Amy Winehouse a další. Pokud jde o lepší skloňování už jsem navrhla kompromis, aby se stránka jmenovala podle originálního změní a na začátku a uvnitř článku zůstala přechýlená verze. --Halfirien (diskuse) 13. 4. 2020, 09:12 (CEST)Odpovědět
@Halfirien: Ano, ale toto je česká wikipedie, nikoliv anglická, tak se přizpůsobte zavedenému doporučení. Nebo mi snad chcete říci, že Welch je islandské příjmení a nemá se tak přechylovat? Neexistuje jediný normální důvod, proč by se mělo diskutovat o názvu článku, když ten stávající je nanejvýš vhodný. --Ján Kepler (diskuse) 13. 4. 2020, 09:30 (CEST)Odpovědět
@Halfirien: Napsal jsem tedy krátké stanovisko na diskusní stránku onoho článku. Co se týče Vámi navrhovaného kompromisu, tak ten mi připadá dost nesystémový a matoucí, protože normálně tady čtenář očekává, že název článku o člověku a vytučněná slova v úvodu biografie se shodují. - A ještě jedna důležitá poznámka: mám pocit, že veškeré argumenty, které používáte, by se daly vztáhnout na téměř kteroukoli ženu pocházející z jazykových oblastí, kde se nepřechyluje. To znamená, že pokud byste je prosadila u FW, tak by bylo logické výsledek rozhodnutí aplikovat i na tisíce jiných článků české Wikipedie, a to znamená, že by se muselo změnit doporučení o přechylování a že by se to muselo potom i nějak roboticky zpracovat, protože by to byl obrovský zásah do Wikipedie. Tak důležitou změnu však není možné diskutovat na mé diskusní stránce nebo u nějakého konkrétního článku, ale muselo by se to dělat nějak centrálně, aby o tom všichni věděli, tedy podle postupů uvedených v WP:PW. Nicméně podobných pokusů už tady bylo hodně a mám pocit, že se přitom už jen mlátí prázdná sláma - půlka editorů má pocit, že se máme držet Ústavu pro jazyk český, drhá půlka, že se máme držet jazykového citu mladší generace, která si odvyká přechylovat cizí jména...--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 4. 2020, 09:55 (CEST)Odpovědět
@Halfirien:Zdejší zastánci přechylování jsou natolik silnou skupinou, že prosadit výjimku je velmi těžké, dokonce i u případů, kde je přechylování věcně nevhodné (např. patronyma). Asi je jednodušší se s tím smířit a věnovat své úsilí něčemu méně kontroverznímu. JAn (diskuse) 14. 4. 2020, 08:25 (CEST)Odpovědět
BTW, i ta Winehouse už tu byla přechýleně. JAn (diskuse) 14. 4. 2020, 08:26 (CEST)Odpovědět

Lokální infoboxy

Dobrý den, kolego, díky za zakládání článků o italských univerzitách. Chtěl bych Vás pouze upozornit na jednu ne zcela zřejmou okolnost, a to že pokud do článku vložíte nevyplněný infobox, tak prázdné lokální parametry potlačují přebírání údajů z WIkidat – čímž nechtěně dochází k informačnímu ochuzení infoboxu. Srovnej třeba [7]/[8], [9]/[10]. Lokální vyplňování parametrů je možné (a v případě zkušeného wikipedistu snad i žádoucí), ale každý nevyplněný parametr může způsobit potlačení zobrazení informace dostupné na WD. V takovém případě je vhodnější názvy (nevyplněných) parametrů smazat. Je to samozřejmě nepodstatná drobnost, ale řekl jsem si, že možná podobné upozornění neshledáte tak úplně neužitečným :). Zdraví --Mario7 (diskuse) 17. 4. 2020, 10:52 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, Mario, děkuji za upozornění, tohle jsem nevěděl. Člověk se tu pořád učí. :-) Hezký den a hodně zdraví,--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 4. 2020, 10:55 (CEST)Odpovědět

Jungmannova medaile

Moc Vám děkuji a jsem rád, že se Vám články líbí. Srdečně,--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 4. 2020, 18:26 (CEST)Odpovědět

Spojené království

Kolego Ioannesi, Vy píšete, že Vám velmi záleží na kvalitě tohoto článku. To je velmi hezké, ale ten článek Vám nepatří. Tak to na Wikipedii není zavedeno. Mně na kvalitě tohoto článku také velmi záleží, a napsal jsem tam toho také už hodně. Řekl bych, že to byly dost podstatné informace. Právě proto se snažím udržet logickou výstavbu celého úvodu a základní fakta v něm a nenechávat tam formulace, které této logice a těm faktům odporují. S pozdravem, --Zbrnajsem (diskuse) 3. 5. 2020, 19:46 (CEST)Odpovědět

V článku je jasně doloženo a ocitováno, že oficiálním zkráceným názvem státu v češtině je "Velká Británie". Vy do úvodu napíšete pravý opak. O jakých faktech tedy mluvíte?--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 5. 2020, 20:09 (CEST)Odpovědět
Když diskuse k posledním změnám [11] započala tady, tak krátkou poznámku: Přimlouval bych se za to, aby případné zlepšovací návrhy v úvodu byly předjednány v diskusi. Ten současný stav je docela dobrý kompromis, navíc v článku je dobře vysvětleno podle jaké standardizace je Velká Británie standardní jméno, proč tomu najednou říkat "zvykový název" je nejasné (jestli došlo k nějaké změně, nejlépe vysvětlit na základě zdrojů ve Spojené_království#Název). --marv1N (diskuse) 3. 5. 2020, 21:00 (CEST)Odpovědět

EK

Tady se omlouvám potloukli jsme se při editačním konfliktu. Nicméně se osobně domnívám, že významnost je spíše doložena. — Draceane diskusepříspěvky 13. 5. 2020, 09:45 (CEST)Odpovědět

Nic se neděje. Ale já významnost doloženu nevidím, blogy a automaticky tvořené seznamy a vedlejší role v různých aférkách se totiž nepočítají. Je potřeba, aby zdroje byly netriviální a věnované té osobě samotné.--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 5. 2020, 09:50 (CEST)Odpovědět

Wikivšem

Ahoj! Tímto bych ti chtěl poděkovat za napsání 30 článků za sebou v rámci výzvy #wikivšem! Doufám, že tě tvé nadšení neopustí. Uděluji i tobě zlatou hvězdu účastníka výzvy! Aktron (|) 13. 5. 2020, 22:19 (CEST)Odpovědět

Děkuji ti, Aktrone!--Ioannes Pragensis (diskuse) 13. 5. 2020, 22:28 (CEST)Odpovědět

Prosba o rozhovor do závěrečné diplomové práce

Dobrý den,

kontaktuji Vás jako jakožto zkušeného wikipedistu, který má podle dostupných informací z Wikipedie zkušenosti se zpracováním, úpravou či komentováním sociologických či příbuzných společenskovědních témat. Zajímaly by mne Vaše názory na kvalitu a ověřitelnost sociologických poznatků na české Wikipedii, na Sociologickou encyklopedii a na možnou spolupráci těchto zdrojů. Proto bych Vás v tomto ohledu velice rád požádal o rozhovor, jehož předpokládaná délka je 1 hodina. Vaše názory budou pro celý výzkum jistě velmi hodnotné, a proto budu velice rád pokud se mi ozvete na můj e-mail (rozek1app2@gmail.com).

Jste jedním z několika hodnotných respondentů, které s touto prosbou oslovuji. Vaší ochoty ke spolupráci bych si velmi vážil.

Předem Vám děkuji za odpověď

S úctou a pozdravem

Štěpán Rožek student navazujícího magisterského studia oboru Informační studia a knihovnictví Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--Rozek1app2 (diskuse) 19. 5. 2020, 11:09 (CEST)Odpovědět

Pražský Mariánský sloup a současnost

Nestojím o nějaký marginální spor, ale včerejší revertaci článku Mariánský sloup (Staroměstské náměstí) nepovažuji za odůvodněnou, ještě ji prosím zvažte. Jednak je v rozporu s pravidlem Wikipedie:Encyklopedický styl (příklad 11), ale hlavně podle sdělení pana Váni budou zbývající části včetně sochy instalovány už za několik dní, takže "současnost" už nebude platit a jednodušší časové vymezení vzniku repliky v úvodním odstavci než "v roce 2020" mě nenapadá. Celý rok samozřejmě nezabrala instalace ani v roce 1650 :-) --Xyzabec (diskuse) 31. 5. 2020, 11:28 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, podle mého chápání ten příklad 11 je cílen hlavně na to, aby ve Wikipedii nezůstávala "současnost" dlouho poté, co událost přestala být současná. Což se u nějakého pozapomenutého článku může snadno stát. Ale v tomto případě to nehrozí, protože dění kolem sloupu já i několik dalších kolegů sledujeme, a jakmile bude nový sloup hotov, změníme úvodní odstavec - v tomto případě to zřejmě bude chtít hlubší změny než jenom zaměnit "současnost" (či "rok 2020", kdyby bylo po Vašem) za jiné slovo.
Mně ten "rok 2020" v současné situaci připadá až moc vágní, nedostatečně informativní, a kdyby se tam mělo uvést přesné datum ("k 31. květnu 2020"), tak by se to muselo pořád aktualizovat a bylo by to zbytečně těžkopádné.
Pokud pan Váňa již dílo dokončuje, tak bych prostě těch pár dní vyčkal a pak první větu přepíšeme. Tam potom už bude na místě ten rok 2020 jako přibližné určení doby obnovy s tím, že přesné datum odhalení nového sloupu se může objevit dále v úvodu. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 31. 5. 2020, 11:51 (CEST)Odpovědět
Nechávám aktualizaci článku s důvěrou na Vás. On se teď možná bude snažit přispět kde kdo (např. dnešní duplicita vzniklá přidáním sekce "Kritika obnovy sloupu"), takže po čase bude zřejmě opravdu potřebná hlubší revize. Zdravím, --Xyzabec (diskuse) 4. 6. 2020, 14:54 (CEST)Odpovědět

Železná hvězda kvalitního wikipedisty

Moc děkuji! Snažím se sem důležitá muzea a chrámy pomalu dodávat, protože jsou to opěrné body lidské kultury a cítil jsem, že na české Wikipedii potřebují trochu systematické pozornosti. Protože při nahodilém přidávání lze očekávat, že na některé z nejdůležitějších by se dostalo opravdu až za dlouho. Srdečně zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 6. 2020, 07:35 (CEST)Odpovědět
Gratuluji k zaslouženému ocenění! --Sokoljan (diskuse) 1. 6. 2020, 20:31 (CEST)Odpovědět

Agitka

Krásné reverty kolego, já zas můžu revertovat s tím, že je to proislámská agitka...--Rottweiler (diskuse) 6. 6. 2020, 18:56 (CEST)Odpovědět

To bych nedoporučoval. Text, který zjevně porušuje WP:NPOV a zákaz vlastního výzkumu by nebylo rozumné sem vnucovat, nevedlo by to podle mne k ničemu dobrému. Hezký den,--Ioannes Pragensis (diskuse) 6. 6. 2020, 19:22 (CEST)Odpovědět
@Rottweiler: Upřímně řečeno, mám ten dojem, že článek Ženy v islámu obsahuje jen blahosklonné povídání o tom, jak jsou ženy v islámských zemích převážně rovnoprávné, což bohužel až tak není pravda. Kdo kdy viděl ženy zahalené tak, že jsou maximálně vidět jejich oči, nebo je viděl třeba i jen v televizi cupitat za mužem, tak má o tom trochu jiný názor. Ten stupeň rovnoprávnosti s muži jako v EU rozhodně pro ně nikde v oněch zemích neexistuje, ani v Tunisku, a to je snad jediný demokratický stát. Dokonce ani islámské ženy žijící v EU úplně rovnoprávné s muži nejsou. Mladé ženy podléhají „zákonu“ rodinné cti atd. Jak to dopadlo v Turecku po konci kemalistické politiky, to víme dobře. Před zhruba 15 lety měly ženy v Ankaře zakázáno mít šátek na hlavě. A dnes? Netřeba to rozvádět. Musím se na to všechno ještě podívat, ale proč by v tom článku neměly být doslovné citáty z koránu o této problematice? Podobně náš článek Džihád, ten je nesrovnatelný s en:Jihad, tedy nic moc. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 6. 2020, 19:52 (CEST)Odpovědět
@Zbrnajsem: Vyjímečně souhlasím, je to určitá cenzura - nepříjemnosti se zmiňují okrajově a s opatrností jak na lékarnické váze nebo se rovnou vynechají a pozitiva se umocní s přispěním několika suchých statistik a umlacováním referencemi (že měl zdroje i smazaný text je zřejmě šumák...) takových článků je tu na wiki ale víc i z jiných branží, každopádně WP:NPOV článek je tako jako tak, ale jinak než měl zřejmě na mysli kolega Ioannes Pragensis--Rottweiler (diskuse) 6. 6. 2020, 22:48 (CEST)Odpovědět
P.S. viz Sol Hachuel, krásně by se to do článku "Ženy v islámu" hodilo...--Rottweiler (diskuse) 6. 6. 2020, 23:10 (CEST)Odpovědět

@Rottweiler, Zbrnajsem: V čem je jako článek „proislámský“ nebo „cenzurovaný“? Hned v první větě jasně zmiňuje, že v některých fundamentalistických zemích je postavení žen chápáno jako druhořadé a práva jim tam jsou upírána. I u odstavce o liberálnějších zemích je napsáno, že tam ženy čelí řadě obtíží. De facto u všech (z mého pohledu) pozitiv jsou hned nějaká negativa. Nelze ale v článku (jakémkoliv) uvádět internetové senzace nebo jednotlivé události a na základě těch vlastním výzkumem vyvozovat nějaké závěry, tj. jak to bylo v předchozích verzích článku a jak se to tam snaží protlačit Rottweiler.

Samostatně stojící citace ze svatých knih pak do článku nepatří, protože jsou zavádějící. Náboženství nejsou ideologie a víc u nich záleží na výkladu jednotlivých veršů než jejich doslovném znění. --Dominikosaurus (diskuse) 7. 6. 2020, 01:32 (CEST)Odpovědět

Nebudem to rozmazávat, článkek sice ideální nebyl, ale i tak mu čouhá sláma z bot, to je prostě fakt, a spoustu toho opomíjí...např. anglická verze má i samostatnou pasáž v článku věnovanou řízení aut v SA, ba dokonce i článek! (@Dominikosaurus: ty mi laskavě do shrnutí nepiš co si tu mám přečíst, píšu sem o dekádu déle než ty!), dále pohled kleriků v takové záležitosti jako je náboženství není důležitý? Kleriků, kteří v mnoha muslimských zemích ovlivňují i politiku a život? Jako např. zmíněné řízení aut?
Dominikosaurus:
Samostatně stojící citace ze svatých knih pak do článku nepatří, protože jsou zavádějící.
Nesmysl. Všude jinde, jak na české wiki, tak na anglické mutaci jsou tyto citace běžné i s příslušným popisem, podobně jako to bylo i zde, než to bylo zuřivě smazáno. A zavádějící? Pro islám jsou zcela zásadní a mnohde se jimi i řídí. Ale co se rozčilovat, člověk si tu za ty roky zvyknul na ledacos. Např. právě @Ioannes Pragensis: po založení článku Europoidní rasa přispěchal a napsal
...Navíc se čerpá z anglického pramene, ale u nás ve střední Evropě se na to díváme přece jen jinak.

-

jako by měly být nějaké "dvě pravdy", jedna pro Anglii a jedna pro střední Evropu, to se tu pak edituje...a brát se už dá vážně sotva co, ještě že máme tu anglickou verzi...--Rottweiler (diskuse) 7. 6. 2020, 10:14 (CEST)Odpovědět
@Rottweiler, Dominikosaurus: Ano, tak to je. Co se týče společenských jevů, neexistuje jedna velká pravda s velkým „P“, aní dvě pravdy, ani dvacet. Všechno je relativní, všechny vyřčené či popsané „pravdy“ podléhají nějakým třeba skoro neviditelným vlivům, vyplývajícím z rozdílných zájmů. Wikipedie by ale měla být kompletně neutrální vůči všem ideologickým směrům včetně náboženských teorií, jenže není a nebude. Zase ty vlivy a zájmy ... Mimochodem, na papíře vypadala komunistická ideologie také pěkně, ale praxe byla jiná. Proto by měla být teorie islámu co se týče postavení žen včetně míst z koránu aspoň se zásadními prvky (a v průběhu vývoje) nastíněna a pak ukázáno, jak se praxe od teorie liší. Totéž s džihádem atd. V článku ani asi není dostatečná kritika postoje radikálních směrů jako je wahhábismus apod. Protože tato diskuse sem ani nepatří, tak ji celou zkopíruji do diskuse článku Ženy v islámu. Kolega Ioannes to tady mít nemusí, stejně se už ani neozývá. Může si to zde smazat, jak bude chtít. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 6. 2020, 12:03 (CEST)Odpovědět

Pišme spolu

Neměl by to někdo aktualizovat??? --Xanthan1 (diskuse) 15. 6. 2020, 09:57 (CEST)Odpovědět

To může udělat kdokoli :-) ale děkuji za upozornění, pustil jsem se do toho.--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 6. 2020, 12:23 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Kolego, funguje Vám ještě mail? Chtěl bych Vám pak ohledně Pišme spolu napsat. OJJ, Diskuse 15. 6. 2020, 12:25 (CEST)Odpovědět
Pište, pište, občas to čtu.--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 6. 2020, 12:27 (CEST)Odpovědět

Wikikytička

Děkuji moc!--Ioannes Pragensis (diskuse) 15. 6. 2020, 12:48 (CEST)Odpovědět
Já se také přidávám ke gratulaci. Jsem moc rád, že jste něco takového vymyslel. --Xanthan1 (diskuse) 15. 6. 2020, 13:02 (CEST)Odpovědět

Stalin

Dobrý večer, Vaší úpravě úvodu článku o Stalinovi nelze nic vytknout. Jen přemýšlím, zda světová prestiž SSSR nebyla vyšší v době prvních kosmických úspěchů, tj. mezi roky 1957 a 1960, před berlínskou a kubánskou krizí. Těžko exaktně definovat. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 22. 6. 2020, 22:23 (CEST)Odpovědět

To máte pravdu, opravdu je těžké to měřit exaktně. Stalin byl ten, za koho se SSSR na úroveň supervelmoci dostal a dá se snad říci, že v celých 50. letech byl zhruba na vrcholu. Byť právě druhá polovina 50. let už naznačovala, že v sovětské ideologii něco začíná drhnout: Chruščovův odvrat od stalinismu a zhoršení vztahu s Čínou. Zkuste vymyslet lepší formulaci, já budu jen rád.--Ioannes Pragensis (diskuse) 22. 6. 2020, 22:49 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis: Co třeba: "Na konci Stalinovy vlády se tak Sovětský svaz ocitl na počátku období vrcholné moci a prestiže; toto období trvalo ještě několik let po jeho smrti." Ale nemám na takové tvrzení zdroj, takže je to spíš vlastní výzkum :-). Asi nechme Vaši formulaci, pokud okolo ní nevznikne diskuse; nejde o život. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 23. 6. 2020, 14:25 (CEST)Odpovědět
@Svenkaj: S dovolením. Můj návrh by byl následující. „Na konci Stalinovy vlády a krátce po jeho smrti dosáhl Sovětský svaz v důsledku svého vítězství ve druhé světové válce a upevnění své nadvlády nad Střední a Východní Evropou (včetně části Německa) nejvyššího rozmachu své moci a prestiže.“ Tady se jedná o Stalina; ale postavení SSSR jako druhé světové supervelmoci bylo ovšem upevňováno a umocňováno značným zbrojením, zvláště pomocí arzenálu raket a jaderných zbraní vyrobených dost dlouho po jeho smrti. (Ten arzenál je teď v Rusku na ještě vyšší úrovni.) Např. v roce 1963 byla krize kolem Kuby, ta ale nedopadla pro SSSR úplně špatně, jak se mnohde myslelo. Již potlačení maďarského povstání v roce 1956 asi postavení SSSR upevnilo. Kdy nastal jakýsi zlom v jeho postavení, to bychom museli analyzovat. Určitě v tom hrálo roli mnoho faktorů, mj. technologický pokrok na Západě včetně počítačů a informační technologie - a hospodářského zázraku v Západním Německu. Asi se dá říct, že Sověti nakonec prohráli s definitivní účinností až v letech 1989-1991 kvůli horečnému zbrojení ve světě v 80. letech a ztrátě ideologické a psychologické kontroly nad NDR, Polskem, Československem a Maďarskem. Také nad vlastním obyvatelstvem, hlavně v Pobaltí, na Ukrajině a v Gruzií. Jakou roli v tom hrála Čína, to by byl další bod programu. Čili to bylo všechno až dlouho po Stalinově smrti. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 6. 2020, 17:27 (CEST)Odpovědět
@Zbrnajsem: Každá z těch verzí věty (včetně Vaší a mnoha myslitelných dalších) je podle mne akceptovatelná; problém je v tom, že není opřena o zdroj, ale jen o naši osobní zkušenost a názor. Proto jsem zdrženlivý, každý může vidět vrcholné období SSSR trochu jinak. Po každé významnější redakci vznikají debaty těch, kteří by si článku jinak nevšimli. Když jsem si to rozmyslel, nechal bych článek tak, jak je; lépe neprovokovat nekvalifikované diskuse. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 23. 6. 2020, 18:17 (CEST)Odpovědět
@Svenkaj: Tak jako tak je problém, že je vždycky plno lidí, kteří mají jiný názor nebo si myslí, že zrovna jejich názor je ten pravý. Máte pravdu, ta trochu neurčitá věta v úvodu by celkem stačila. Sice, co je to „krátce po jeho smrti“ ...? Ať si lidé myslí, co chtějí. 1956, 1963, 1969 ... --Zbrnajsem (diskuse) 23. 6. 2020, 18:31 (CEST)Odpovědět
@Svenkaj: Teď jsem si uvědomil, že tam to „krátce po jeho smrti“ momentálně není. Ve světle celé diskuse a vzhledem k tomu, že se jedná o moc a prestiž SSSR (nikoliv jen Stalina), tak bych navrhoval tu moji větu, ale zkráceně. Tedy - „Na konci Stalinovy vlády a krátce po jeho smrti dosáhl Sovětský svaz nejvyššího rozmachu své moci a prestiže.“ Konec Stalinovy vlády byl jak známo na začátku roku 1953, to by ale bylo příliš sporné datum. Co tomu říkáte, kolegové Ioannesi a Svenkaji? Jen dodám, že Chruščov měl na Západě jistý úspěch (také s tím odsouzením Stalinaǃ) a byl přece i na oficiální návštěvě USA. To by jaksi zapadlo, kdybychom tu moc a prestiž limitovali do roku 1953. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 6. 2020, 18:44 (CEST)Odpovědět
Ano, šlo o celé delší období a přesné okamžiky tam opravdu stanovovat nelze.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 6. 2020, 18:48 (CEST)Odpovědět
@Ioannes Pragensis, Svenkaj: Četl jsem ten úvod pak několikrát a rozhodl jsem se jej upravit (dokud na to mám dnes čas). Bylo tam i jedno typo. Doufám, že s těmi změnami budete souhlasit. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 6. 2020, 19:47 (CEST)Odpovědět
Za mne v pořádku, hezký večer.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 6. 2020, 20:25 (CEST)Odpovědět

Komunismus

Komunismus je ideologie, která však není v článku ani pořádně popsána či definována. Přinejmenším naprosto ne ve stávajícím úvodu, a nikde jinde jsem něco vhodného také neviděl. Aby bylo jasno, já nejsem ten Slovák/ta Slovenka s IP adresou, jehož/jejíž příspěvky Vy soustavně revertujete. Ani nehodlám tu ideologii v nejmenším obhajovat. Ale mám v úmyslu něco z toho, co bylo napsáno, použít jako vykreslení toho, jakými utopiemi se nás KSČ/KSS před 1968 a za doby normalizace snažily „ochytřovat“. Myslím, že to ten článek docela potřebuje, neboť nemůže být jen o tom, co se z toho v praxi vyvinulo. Podle ideového základu a mnoha lidí, kteří tomu věřili, to mělo být jinak, ale bohužel nikde nebylo. Zdravím, --Zbrnajsem (diskuse) 16. 7. 2020, 00:10 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, komunistických ideologií bylo a je více různých, což se ten článek snaží postihnout. Proto tam není žádná přesná definice podána, protože pokud vím neexistuje taková, na které by se všichni shodli.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 7. 2020, 12:53 (CEST)Odpovědět
Přenesl jsem tu látku do nově založeného článku Komunistická společnost, kam se hodí mnohem lépe. Stávající článek Komunismus je spíš přehled historie hnutí, zatímco toto je velmi detailní pohled na jedno ideologické téma.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 7. 2020, 13:13 (CEST)Odpovědět
Dobrý den. OK, ten nový článek může být rozvinut. Ale kým? Náš slovenský kolega z toho asi udělá dosti propagační drama, zatímco já jsem se snažil to trochu „namočit do kakaa“ (to je odvozeno z němčiny - durch den Kakao ziehen). Nevím ovšem, zda by v tom původním článku neměly být aspoň někde jedna či dvě věty o té utopické ideologii. Možná máte možnost citovat Milana Šimečku, který se asi už v roce 1967 zabýval tím utopismem. Já tu knihu nemám, a kolega Slovák to zdá se špatně pochopil nebo si vyznění knihy přikrášlil. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 7. 2020, 14:00 (CEST)Odpovědět
Dobrý den, ty věty o komunistické utopii tam jsou už dávno, akorát ne hned na začátku. Zdravím,--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 7. 2020, 14:06 (CEST)Odpovědět

NSR - jmeno

Dobrý den, Kanadský retrívr je naprosto nesmyslný název. Můžete mi vysvětlit, jak to může být běžný název? Ani jeden z chovatelských klubů ho takto nenazývá - KCHLS [12] RkCZ [13]. Dokonce existuje i český klub, který se věnuje výhradně tomuto plemenu - Toller Club [14]. A co ČMKU a pak taková věc jako PP.

Zato jako zdroj jména berete stránku Hafiky.cz, která ani neexistuje. Můžete citovat nějaký relevantní zdroj, kde takto plemeno někdo uvádí? Strojmír (diskuse) 26. 8. 2020, 23:29 (CEST)Odpovědět

Můžu, https://budejovice.rozhlas.cz/tolleri-puvodne-lovci-kachen-se-hodi-do-rodiny-s-detmi-jsou-ale-velmi-7040192. Je to podle mne podobná situace jako u druhů zvířat - odborně se říká Nymphicus hollandicus, ale česky každý řekne korela. Kluby mají svoji odbornou terminologii, kde převažují mezinárodní názvy, aby se usnadnil přeshraniční styk, ale tady na Wikipedii bychom měli preferovat českou terminologii, pokud existuje.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 8. 2020, 11:29 (CEST)Odpovědět
Dobře, asi jsem to nenapsal dobře, citace takový zdroj, který se tomuto věnuje - tzn. ČMKU, ČMMJ, ... a nebo OMS. Na základě článku ČRo nelze stanovit jméno plemene. Má korela PP? Retrieveři ano a v nich je uvedené jméno i české. A ten český název by podle mě měl být i držen na Wiki. Proč tedy není BMW uvedené jako Bavorák, Škoda jako Škodovka a takových je nespočetné množství. Strojmír (diskuse) 28. 8. 2020, 23:41 (CEST)Odpovědět

Pišme spolu

Zdravím. Všimla jsem si, že projekt Pišme spolu je stále pozastavený, máte v úmyslu jej znovu rozjíždět? Možná bych se zase zapojila. Přeji hezký zbytek večera, --Leome 323 ♥ (diskuse) 20. 9. 2020, 22:16 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, teď mám zrovna hodně práce, ale možná se časem zase odhodlám to spustit. Anebo může kdokoli jiný, ten projekt není moje osobní vlastnictví. Mějte se hezky!--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 9. 2020, 09:49 (CEST)Odpovědět

Veligrad

Lokalizace k Staroměstsko-uherskohradišťské aglomeraci není žádná domněnka, ani poměrně pravděpodobná. Nikde jinde totiž Veligrad stát nemohl. O tom už se nepochybuje. Stačí sledovat vyhodnocení archeologických nálezů. Archeologie již dnes není žádná bezmocná věda. Že na místě staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace existovalo velké město, jehož opevněná plocha byla asi 20 až 25 krát větší, než kterákoliv jiná velkomoravská lokalita, tedy řádově úplně někde jinde, než ostatní pevnosti, svědčí o velkém centru s vypovídajícím názvem. Že tam archeologové aznamenali urbanistický záměr, svědčí o tom, že rozvoj, který začal v polovině 9. století, řídil někdo mocný. Že Staré Město se až do roku 1315 jmenovalo Veligrad, toho času již trhová ves, to doloženo je. Proč si asi udržela trhové právo i přes již existující Nový Velehrad? Že se ve Svatoplukově sídle konaly každý měsíc třídenní trhy v 9. století, to doloženo je. Že se pevnost na Ostrově svatého Jiří na místě dnešního centra Uherského Hradiště jmenovala rok po založení v r. 1257 Howa Welgrad, to je doloženo také. Že blízký klášter založený roku 1203 ve vzdálenosti 5 km od Veligradu dostal po něm jméno a nová ves, která vznikla u něj, nese jméno Velehrad dodnes, to je doloženo také. Že se na území starého Města je největší pohřebiště z 9. století, kde na jediném pohřebišti je prozkoumáno přes 2000 hrobů, je doloženo také, přičemž ještě víc jich bylo již zničeno a stajně tak jich je možná stejný počet ještě skryt pod zástavbou. Že v poloze Na Dědině byly odkryty základy paláce velmože s velkomoravskou rotundou v bezprostřední blízkosti, je známo. Že ve Starém Městě se přes nemožnost celoplošného průzkumu našlo zatím nejvíc zlata ze všech nalezišť, asi o něčem svědčí. Je to nad slunce jasné. Kam jinam, probůh, byste chtěl Veligrad lokalizovat? Mimo Moravu, jak bylo docela nesmyslně napsáno ještě nedávno? O tom, kde stál Veligrad, věděl již skvělý moravský zemský archivář Vincenc Brandl a před 60 lety to věděla každá kostelní babka ve Starém Městě. Publikace Staré Město-velkomoravský Velehrad, vyšla již v roce 1964 a vydalo ji Nakladatelství Československé akademie věd. Nepište tam, prosím vás pěkně, že se o tom neví a že je to pouze pravděpodobné. Jestli o tom ještě dnes někdo pochybuje, tak buď nečte nebo je ignorant. Jestli se něco neví, tak název centra prvních Mojmírovců na dnešních Valech u Mikulčic. Tam se název opravdu nedochoval, tam se to jen matně tuší. O Veligradu ve Starém Městě proběhlo již několik desítek přednášek. 77.92.197.66 2. 10. 2020, 04:03 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, dodal jsem tam jako zdroj citaci pana Vavřínka, zastánce hypotézy, že šlo o prostor Uh. Hradiště. Sám tam v abstraktu píše, že je to "very likely" (=hodně pravděpodobné), což ale není totéž jako jisté. Jisté je, že tam bylo ve velkomoravské době relativně velké město (velii grad), ale není s nevývratnou jistotou prokázáno, že to bylo zrovna to hledané hlavní město, sídlo vládce a biskupa.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 10. 2020, 11:01 (CEST)Odpovědět
Dobrý den! To se mýlíte, že není známo, kde ležel Veligrad. To, že to nevíte vy, ještě neznamená, že to známo není. Tedy alespoň nám, co se pohybujeme přes 30 let mezi archeology a historiky a účastníme se archeologických přednášek a konferencí. A pokud používáte reference, nepoužívejte, pokud možno, ty zastaralé a překonané. Jisté není jen to, že tam bylo relativně veké město. Jisté je to, že to bylo zdaleka největší město ve střední Evropě, a to řádově. Jisté je i to, že ve 2. polovině 9. stol. tam sídlila nejvyšší nobilita. Jisté je to, že tam působila misie řeckého původu. Jisté je to, že v tom ístě se vyráběly nejluxusnější šperky. Jisté je to, že výrocní areály byly účelově rozmístěny a svou rozlohou byly jen ty výrobní areály srovnatelné s rozlohou jiných celých hradišť. Jisté je to, že lokalitu navštěvovali obchodníci z daleka. Jisté je to, že lokalita se jmenovala Veligrad do roku 1315 a od roku 1321 se již jmenovala Staré Město. Jisté je to, že pouze tady vznikly další lokality, které převzaly jméno po Veligradu. Co více byste chtěl, když je doloženo, že Staré Město se jmenovalo dříve Veligrad? 77.92.197.66 4. 10. 2020, 01:00 (CEST)Odpovědět