Martianus Capella: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m po přesunu
přepracování
Řádek 3: Řádek 3:
| popisek = Stránka z rukopisu ''De nuptiis Philologiae et Mercurii''
| popisek = Stránka z rukopisu ''De nuptiis Philologiae et Mercurii''
}}
}}
'''Martianus Minneus Felix Capella''' byl [[Starověký Řím|římský]] básník, právník a filosof.
'''Martianus Minneus Felix Capella''' byl [[Starověký Řím|římský]] básník, právník a filosof žijící v 5. století.<ref name=EB>{{Citace elektronické monografie
| titul = Martianus Minneus Felix Capella {{!}} Encyclopædia Britannica
| url = https://www.britannica.com/biography/Martianus-Minneus-Felix-Capella
| vydavatel = Encyclopædia Britannica, inc.
| datum přístupu = 2020-09-28
| jazyk = en
}}</ref> Je autorem významného díla ''De nuptiis Philologiae et Mercurii''.


== Život a dílo ==
O jeho životě není téměř nic známo, ví se že působil jako obhájce v [[Madaura|Madauře]].
O jeho životě není známo téměř nic kromě toho, že se narodil [[Madaura|Madauře]] v severní Africe a později působil jako obhájce v [[Kartágo|Kartágu]].<ref name=EB1911>{{Citace sborníku
| titul = Capella, Martianus Minneus Felix
| sborník = Encyklopedie Britannica
| vydavatel = Encyclopædia Britannica Inc.
| místo = Chicago
| rok vydání = 1911
| jazyk = en
| url = https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Capella,_Martianus_Minneus_Felix
| svazek = 5
}}</ref>


⚫
Je autorem [[De nuptiis Philologiae et Mercurii|''De nuptiis Philologiae et Mercurii'']] (''Svatba Filologie a Merkura''), 9 knih, sepsaných po vzoru [[Marcus Terentius Varro Reatinus|Varronových]] [[satira|satir]] Menippských. Toto dílo je psáno částečně [[próza|prózou]] a částečně [[verš]]em. Hojně využívá také [[alegorie]]. V první knize hledá posel Bohů [[Merkur (mytologie)|Merkur]] nevěstu. [[Apollón]] mu za manželku doporučí nejvzdělanější pozemskou dívku [[Filologie (mytologie)|Filologii]], která ve druhé knize odhodí vše lidské a po svolení Bohů vystoupá na [[Olymp]], kde se s ní Merkur ožení.<ref name=CE>{{Citace sborníku
⚫
== Dílo ==
| příjmení = Lejay
⚫
''Satira de nuptiis Philologiae et Mercurii'', 9 knih, sepsaných po vzoru [[Marcus Terentius Varro Reatinus|Varronových]] [[satira|satir]] Menippských jsou psány částečně [[próza|prózou]] a částečně [[verš]]em. V první knize hledá [[Merkur (mytologie)|Merkur]] nevěstu a [[Apollon]] mu poradí [[Filologie (bohyně)|Filologii]], která ve druhé knize odhodí vše lidské a vystoupá na [[mléčná dráha|mléčnou dráhu]] kde se vezmou.
| jméno = Paul
| titul = Martianus Capella
| sborník = Catholic Encyclopedia
| vydavatel = D. Appleton & Company
| místo = New York
| rok vydání = 1913
| url = https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Martianus_Capella
| svazek = 9
| jazyk = en
}}</ref>


Tyto dvě knihy jsou úvod k [[encyklopedie|encyklopediím]] [[Sedm svobodných umění|sedmi svobodných věd]], které vystupují jako svatebčané. Každé z nich je věnována jedna kniha v tomto pořadí: [[gramatika]], [[dialektika]], [[rétorika]], [[geometrie]], [[aritmetika]], [[astronomie]], [[harmonie]].
Tyto dvě knihy slouží jako úvod k [[Encyklopedie|encyklopediím]] [[Sedm svobodných umění|sedmi svobodných věd]], které v příběhu personifikuje sedm dívek, jež k novomanželům na Olympu postupně promlouvají. Každé z nich je věnována jedna kniha v tomto pořadí: [[gramatika]], [[dialektika]], [[rétorika]], [[geometrie]], [[aritmetika]], [[astronomie]], [[harmonie]] ([[hudba]]). Tyto knihy jsou shrnutím dosavadního poznání v dané disciplíně. Veršované části jsou stylisticky povedenější než pasáže psané prózou.<ref name=CE />


Celý příběh vyjadřuje [[Novoplatonismus|novoplatónskou]] představu o vzestupu duše, jíž ukončuje spojení (svatba na Olympu) pozemského člověka (Filologie) s božským principem (Merkur). Capella se v tomto procesu snažil zdůraznit úlohu právě sedmi svobodných umění, jejichž koncept poté přejali středověcí učenci. Celé dílo je určeno spíše pro méně vzdělané čtenáře.<ref>{{Citace monografie
⚫
== Externí odkazy ==
| příjmení = Špelda
| jméno = Daniel
| titul = Astronomie ve středověku
| vydavatel = Montanex
| místo = Ostrava
| rok = 2008
| počet stran = 254
| strany = 66–67
| isbn = 978-80-7225-273-2
| poznámka = [dále jen Špelda]
}}</ref>

Capella čerpal z antických autorů jako byl Varro, [[Lucius Apuleius]], [[Plinius starší|Plinius]], [[Gaius Julius Solinus|Solinus]], [[Aquila Romanus]] a [[Aristides Quintilianus]].<ref name="EB1911" /><ref name="CE" /> Spis vznikl zřejmě mezi lety 410 a 429.<ref name="EB" /> Co se týče astronomie Capella v něm představuje [[Geocentrismus|geo]]-[[Heliocentrismus|heliocentrický]] model vesmíru.<ref>Špelda, s. 79.</ref>

Capellovo dílo zásadně ovlivnilo středověkou kulturu.<ref name="EB" /><ref name="CE" /> Podle [[Řehoř z Tours|Řehoře z Tours]] sloužilo dokonce jako školní učebnice. Komentovali ho středověcí autoři [[Jan Scotus Eriugena]], [[Hadoard]], [[Alexander Neckam]] a [[Remigius z Auxerre]].<ref name="CE" />

Po Capellovi je rovněž pojmenován měsíční kráter [[Capella (kráter)|Capella]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Planetary Names: Crater, craters: Capella on Moon
| url = https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/1011
| datum přístupu = 2020-09-28
}}</ref>

⚫
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| titul = Martianus Capella and the Seven Liberal Arts
| vydavatel = Columbia University Press
| místo = New York
| rok = 1971
| počet stran = 389
| isbn = 978-0231096362
| jazyk = en
}}

⚫
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [https://archive.org/details/denuptiisphilolo00martuoft Dílo ''De nuptiis Philologiae et Mercurii''] online na webu archive.org


{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Starověký Řím}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Starověký Řím|Astronomie|Hudba}}


{{DEFAULTSORT:Capella, Martianus Minneus Felix}}
{{DEFAULTSORT:Capella, Martianus Minneus Felix}}

Verze z 28. 9. 2020, 14:05

Martianus Minneus Felix Capella
Stránka z rukopisu De nuptiis Philologiae et Mercurii
Stránka z rukopisu De nuptiis Philologiae et Mercurii
Rodné jménoMartianus Mineus Felix Capella
Narození360
Madauros
Úmrtí428 (ve věku 67–68 let)
Povoláníspisovatel, básník, hudební teoretik a filozof
Významná dílaThe Marriage of Mercury and Philology
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martianus Minneus Felix Capella byl římský básník, právník a filosof žijící v 5. století.[1] Je autorem významného díla De nuptiis Philologiae et Mercurii.

Život a dílo

O jeho životě není známo téměř nic kromě toho, že se narodil Madauře v severní Africe a později působil jako obhájce v Kartágu.[2]

Je autorem De nuptiis Philologiae et Mercurii (Svatba Filologie a Merkura), 9 knih, sepsaných po vzoru Varronových satir Menippských. Toto dílo je psáno částečně prózou a částečně veršem. Hojně využívá také alegorie. V první knize hledá posel Bohů Merkur nevěstu. Apollón mu za manželku doporučí nejvzdělanější pozemskou dívku Filologii, která ve druhé knize odhodí vše lidské a po svolení Bohů vystoupá na Olymp, kde se s ní Merkur ožení.[3]

Tyto dvě knihy slouží jako úvod k encyklopediím sedmi svobodných věd, které v příběhu personifikuje sedm dívek, jež k novomanželům na Olympu postupně promlouvají. Každé z nich je věnována jedna kniha v tomto pořadí: gramatika, dialektika, rétorika, geometrie, aritmetika, astronomie, harmonie (hudba). Tyto knihy jsou shrnutím dosavadního poznání v dané disciplíně. Veršované části jsou stylisticky povedenější než pasáže psané prózou.[3]

Celý příběh vyjadřuje novoplatónskou představu o vzestupu duše, jíž ukončuje spojení (svatba na Olympu) pozemského člověka (Filologie) s božským principem (Merkur). Capella se v tomto procesu snažil zdůraznit úlohu právě sedmi svobodných umění, jejichž koncept poté přejali středověcí učenci. Celé dílo je určeno spíše pro méně vzdělané čtenáře.[4]

Capella čerpal z antických autorů jako byl Varro, Lucius Apuleius, Plinius, Solinus, Aquila Romanus a Aristides Quintilianus.[2][3] Spis vznikl zřejmě mezi lety 410 a 429.[1] Co se týče astronomie Capella v něm představuje geo-heliocentrický model vesmíru.[5]

Capellovo dílo zásadně ovlivnilo středověkou kulturu.[1][3] Podle Řehoře z Tours sloužilo dokonce jako školní učebnice. Komentovali ho středověcí autoři Jan Scotus Eriugena, Hadoard, Alexander Neckam a Remigius z Auxerre.[3]

Po Capellovi je rovněž pojmenován měsíční kráter Capella.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Martianus Minneus Felix Capella | Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, inc. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Capella, Martianus Minneus Felix. In: Encyklopedie Britannica. Chicago: Encyclopædia Britannica Inc., 1911. Dostupné online. Svazek 5. (anglicky)
  3. ↑ a b c d e LEJAY, Paul. Martianus Capella. In: Catholic Encyclopedia. New York: D. Appleton & Company, 1913. Dostupné online. Svazek 9. (anglicky)
  4. ↑ ŠPELDA, Daniel. Astronomie ve středověku. Ostrava: Montanex, 2008. 254 s. ISBN 978-80-7225-273-2. S. 66–67. [dále jen Špelda]. 
  5. ↑ Špelda, s. 79.
  6. ↑ Planetary Names: Crater, craters: Capella on Moon [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Martianus Capella and the Seven Liberal Arts. New York: Columbia University Press, 1971. 389 s. ISBN 978-0231096362. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martianus_Capella&oldid=19029251“