Liboc: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m comm z wd, adata
+Související, aktualizace odkazu, -Nedostupný zdroj.
Řádek 51: Řádek 51:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1911
| rok = 1911
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:4327b100-57fd-11dd-bb4b-000d606f5dc6?page=uuid:30468c70-580a-11dd-8417-000d606f5dc6
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/70789
| kapitola = Liboc, fara
| kapitola = Liboc, fara
| stránky = 45-58
| stránky = 45-58
| edice = [[Posvátná místa Království českého]]
| edice = [[Posvátná místa Království českého]]
| url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:4327b100-57fd-11dd-bb4b-000d606f5dc6?page=uuid:309c9bb0-580a-11dd-a74c-000d606f5dc6
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=83630&mcp=&s=jpg&author=Podlaha_Anton%C3%ADn
}}
}}{{Nedostupný zdroj}}

== Související články ==
* [[Seznam uměleckých realizací z období socialismu v Liboci]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 26. 9. 2020, 18:35

Tento článek je o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny na stránce Liboc (rozcestník).
Liboc
Domy v Liboci nedaleko kostela sv. Fabiána a Šebastiána
Domy v Liboci nedaleko kostela sv. Fabiána a Šebastiána
Lokalita
Městská částPraha 6
Správní obvodPraha 6
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 980 (2021)[1]
PSČ161 00, 162 00
Počet domů622 (2011)[2]
Počet ZSJ6
Liboc na mapě
Liboc
Liboc
Další údaje
Kód části obce400408
Kód k. ú.729795
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liboc je část Prahy nedaleko od krajinné oblasti Divoká Šárka a obory Hvězda.

Do jejího katastru patří stará část Dolní i Horní Liboce (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky.

Historie

Kostel sv. Fabiána a Šebastiána, starosvětská atmosféra Liboce
Královský letohrádek Hvězda
Nový obytný komplex se svým rázem značně liší od zbytku výstavby

První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k okresu Smíchov. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě.

Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Železniční zastávka byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.

Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 byla Liboc připojena k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila k Praze XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k obvodu Praha 6, jehož původní, jádrová část se stala městskou částí Praha 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek.

Ve 20. až 50. letech bylo zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od sedmdesátých let 20. století došlo k demolici některých statků a na jejich místě vznikly panelové domy. Po roce 1980 bylo budováno sídliště Na Dědině, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Liboci.

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy