Letiště M. R. Štefánika Bratislava: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Uniroma (diskuse | příspěvky)
564 editací
m →‎Letecké společnosti a destinace: Bologna byla celkem 2x
m odkazy
Řádek 31: Řádek 31:
Přípravné práce pro výstavbu dnešního letiště započaly v roce [[1947]], s vlastní stavbou se začalo roku následujícího. Byla vybudována [[vzletová a přistávací dráha]] ve směru 04/22 o délce 1900 m a ve směru 13/31 o délce 1500 m. Letecký provoz na novém bratislavském letišti v [[Ivanka pri Dunaji|Ivance pri Dunaji]] byl zahájen roku [[1951]].
Přípravné práce pro výstavbu dnešního letiště započaly v roce [[1947]], s vlastní stavbou se začalo roku následujícího. Byla vybudována [[vzletová a přistávací dráha]] ve směru 04/22 o délce 1900 m a ve směru 13/31 o délce 1500 m. Letecký provoz na novém bratislavském letišti v [[Ivanka pri Dunaji|Ivance pri Dunaji]] byl zahájen roku [[1951]].


V roce [[1970]] zde byl otevřen dnešní terminál A spolu s příslušným přednádražím a novým komunikačním systémem. V květnu 1970 začala fungovat linka Bratislava – [[Letiště Václava Havla Praha|Praha-Ruzyně]] – [[Schiphol|Amsterdam Schiphol]] – [[Letiště JFK|New York JFK]], kterou ČSA provozovaly s letadly typu [[Iljušin Il-62]]. V [[1980–1989|80. letech]] došlo v rámci komplexní rekonstrukce dráhového systému letiště k prodloužení dráhy 04/22 na 2900 m a dráhy 13/31 na 2950 m.
V roce [[1970]] zde byl otevřen dnešní terminál A spolu s příslušným přednádražím a novým komunikačním systémem. V květnu 1970 začala fungovat linka Bratislava – [[Letiště Václava Havla Praha|Praha-Ruzyně]] – [[Letiště Amsterdam Schiphol|Amsterdam Schiphol]] – [[Letiště JFK|New York JFK]], kterou ČSA provozovaly s letadly typu [[Iljušin Il-62]]. V [[1980–1989|80. letech]] došlo v rámci komplexní rekonstrukce dráhového systému letiště k prodloužení dráhy 04/22 na 2900 m a dráhy 13/31 na 2950 m.


Od 21. června [[1993]] nese bratislavské letiště jméno významného slovenského politika, vědce, diplomata a generála [[Milan Rastislav Štefánik|Milana Rastislava Štefánika]].
Od 21. června [[1993]] nese bratislavské letiště jméno významného slovenského politika, vědce, diplomata a generála [[Milan Rastislav Štefánik|Milana Rastislava Štefánika]].
Řádek 91: Řádek 91:
|{{Vlajka a název|Irsko}}
|{{Vlajka a název|Irsko}}
|[[Letiště Atény|Athény]], [[Letiště Orio al Serio|Milán–Bergamo]], [[Letiště Beauvais|Beauvais]], [[Letiště Orio al Serio|Bergamo]], [[Letiště Birmingham|Birmingham]], [[Letiště Bologna|Bologna]], [[Letiště Brusel-Charleroi|Brusel–Charleroi]], [[Letiště Dublin|Dublin]], [[Letiště Edinburgh|Edinburgh]], [[Letiště Girona|Girona]], [[Letiště Leeds Bradford|Leeds/Bradford]], [[Letiště London Stansted|Londýn–Stansted]], [[Letiště Adolfa Suáreze|Madrid]], [[Letiště Malta|Malta]], [[Letiště Manchester|Manchester]], [[Letiště Niš|Niš]], [[Letiště Pafos|Pafos]], [[Letiště Řím Ciampino|Řím–Ciampino]], [[Letiště Soluň|Soluň]]
|[[Letiště Atény|Athény]], [[Letiště Orio al Serio|Milán–Bergamo]], [[Letiště Beauvais|Beauvais]], [[Letiště Orio al Serio|Bergamo]], [[Letiště Birmingham|Birmingham]], [[Letiště Bologna|Bologna]], [[Letiště Brusel-Charleroi|Brusel–Charleroi]], [[Letiště Dublin|Dublin]], [[Letiště Edinburgh|Edinburgh]], [[Letiště Girona|Girona]], [[Letiště Leeds Bradford|Leeds/Bradford]], [[Letiště London Stansted|Londýn–Stansted]], [[Letiště Adolfa Suáreze|Madrid]], [[Letiště Malta|Malta]], [[Letiště Manchester|Manchester]], [[Letiště Niš|Niš]], [[Letiště Pafos|Pafos]], [[Letiště Řím Ciampino|Řím–Ciampino]], [[Letiště Soluň|Soluň]]
'''Sezónně:''' [[Letiště Alghero|Alghero]], [[Letiště Burgas|Burgas]], [[Mezinárodní letiště Korfu|Korfu]], [[Mezinárodní letiště Uvda|Ejlat-Ovda]], [[Letiště Málaga|Málaga]] [[Letiště Palma de Mallorca|Palma de Mallorca]], [[Letiště Trapani|Trapani]]
'''Sezónně:''' [[Letiště Alghero|Alghero]], [[Letiště Burgas|Burgas]], [[Mezinárodní letiště Korfu|Korfu]], [[Mezinárodní letiště Uvda|Ejlat-Ovda]], [[Letiště Malaga|Málaga]] [[Letiště Palma de Mallorca|Palma de Mallorca]], [[Letiště Trapani|Trapani]]
|
|
|-
|-
|'''[[Smartwings|SmartWings]]'''
|'''[[Smartwings|SmartWings]]'''
|{{Vlajka a název|Česko}}
|{{Vlajka a název|Česko}}
|'''Sezónně: Antalya,''' [[Letiště Burgas|Burgas]], [[Mezinárodní letiště Korfu|Korfu]], [[Letiště Nikos Kazantzakis|Iraklio]], [[Letiště Lamezia Terme|Lamezia Terme]], [[Letiště Larnaka|Larnaka]], [[Letiště Málaga|Málaga]], [[Letiště Menorca|Menorca]], [[Letiště Olbia|Olbia]], [[Letiště Palma de Mallorca|Palma de Mallorca]], [[Letiště Rhodos|Rhodos]], [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Tel Aviv–Ben Gurion]], [[Letiště Zakynthos|Zakynthos]]
|'''Sezónně: Antalya,''' [[Letiště Burgas|Burgas]], [[Mezinárodní letiště Korfu|Korfu]], [[Letiště Nikos Kazantzakis|Iraklio]], [[Letiště Lamezia Terme|Lamezia Terme]], [[Letiště Larnaka|Larnaka]], [[Letiště Malaga|Málaga]], [[Letiště Menorca|Menorca]], [[Letiště Olbia|Olbia]], [[Letiště Palma de Mallorca|Palma de Mallorca]], [[Letiště Rhodos|Rhodos]], [[Mezinárodní letiště Ben Guriona|Tel Aviv–Ben Gurion]], [[Letiště Zakynthos|Zakynthos]]
|
|
|-
|-

Verze z 24. 9. 2020, 14:34

Mezinárodní letiště M. R. Štefánika Bratislava
Medzinárodné letisko M. R. Štefánika Bratislava
Základní informace
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Nejbližší městoBratislava (9 km)
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelLetisko M.R.Štefánika - Airport Bratislava, a.s. (BTS)
Otevření1951
Kód letiště ICAOLZIB
Kód letiště IATABTS
Souřadnice48°10′12″ s. š., 17°12′45″ v. d.
Map
Nadmořská výška433 ft / 132 m
Hub pro
Statistika (2018)
Cestujících▲ 2 292 712[1]
Pohybů▲ 30 366[1]
Vzletové a přistávací dráhy
  • 04/22 – beton, 2900×60 m
  • 13/31 – beton, 3190×45 m
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní letiště Bratislava (slovensky Medzinárodné letisko Milana Rastislava Štefánika Bratislava) nebo také Mezinárodní letiště M. R. Štefánika Bratislava je hlavní mezinárodní letiště na Slovensku v Bratislavě. Nachází se na severovýchodním okraji Bratislavy, 9 km od centra, v městské části Ružinov a částečně v katastru obce Ivanka pri Dunaji, s rozlohou 4,77 km². V roce 2016 toto letiště odbavilo 1 756 808 cestujících, což byl 12 % nárůst oproti roku předchozímu.

Historie

Aero A-14 Brandenburg Československých státních aerolinií s imatrikulační značkou L-BARG
Železobetonový hangár na původním letišti Vajnory, projektovala a postavila firma Ing. Josef Záruba-Pfeffermann a spol.

První let na trase Praha – Bratislava se uskutečnil 29. října 1923 letadlem Aero A-14 tehdejších Československých státních aerolinií s imatrikulační značkou L-BARC. Letadlo pilotoval šéfpilot ČSA Karel Brabenec a prvním cestujícím se stal redaktor Lidových novin Václav König. Letadlo přistálo na letišti ve Vajnorech po 320 km dlouhém letu, který trval zhruba 3 hodiny. Letiště Bratislava-Vajnory nabízelo lety k Jadranu, do Vídně, Kluže a do Bukurešti. Po skončení 2. světové války byl provoz na letišti ve Vajnorech sice obnoven, bylo však zřejmé, že letiště bude stále méně vyhovovat neustále se zpřísňujícím požadavkům pro leteckou dopravu.

Přípravné práce pro výstavbu dnešního letiště započaly v roce 1947, s vlastní stavbou se začalo roku následujícího. Byla vybudována vzletová a přistávací dráha ve směru 04/22 o délce 1900 m a ve směru 13/31 o délce 1500 m. Letecký provoz na novém bratislavském letišti v Ivance pri Dunaji byl zahájen roku 1951.

V roce 1970 zde byl otevřen dnešní terminál A spolu s příslušným přednádražím a novým komunikačním systémem. V květnu 1970 začala fungovat linka Bratislava – Praha-Ruzyně – Amsterdam Schiphol – New York JFK, kterou ČSA provozovaly s letadly typu Iljušin Il-62. V 80. letech došlo v rámci komplexní rekonstrukce dráhového systému letiště k prodloužení dráhy 04/22 na 2900 m a dráhy 13/31 na 2950 m.

Od 21. června 1993 nese bratislavské letiště jméno významného slovenského politika, vědce, diplomata a generála Milana Rastislava Štefánika.

Vybavení

Nový terminál Bratislavského letiště

Letiště má v současnosti tři terminály: první je terminál A1 otevřený v roce 2010, druhý terminál B v roce 1994 a třetí terminál C v roce 2006. Jejích současná kapacita je 9,9 milionu cestujících ročně. Dráhový systém sestává ze dvou na sobě kolmých vzletových a přistávacích drah, které v současnosti umožňují přistání všech běžných typů letadel.

Letecké společnosti a destinace

Osobní

Na letiště v Bratislavě létájí následující pravidelní či sezónní letečtí dopravci (aktualizováno v lednu 2019).[2] Charterové destinace a dopravci v tomto seznamu nejsou (ty co nejsou pravidelné či pravidelné sezónní).

Letecká společnost Původ Destinace Poznámky
Air Cairo EgyptEgypt Egypt Hurghada

Sezónně: Marsa Alam

Cyprus Airways KyprKypr Kypr Larnaka (od 8. června 2019)
flydubai Spojené arabské emiráty SAE Dubaj
Georgian Airways GruzieGruzie Gruzie Sezónně: Tbilisi
Pobeda RuskoRusko Rusko Moskva–Vnukovo
Ryanair IrskoIrsko Irsko Athény, Milán–Bergamo, Beauvais, Bergamo, Birmingham, Bologna, Brusel–Charleroi, Dublin, Edinburgh, Girona, Leeds/Bradford, Londýn–Stansted, Madrid, Malta, Manchester, Niš, Pafos, Řím–Ciampino, Soluň

Sezónně: Alghero, Burgas, Korfu, Ejlat-Ovda, Málaga Palma de Mallorca, Trapani

SmartWings ČeskoČesko Česko Sezónně: Antalya, Burgas, Korfu, Iraklio, Lamezia Terme, Larnaka, Málaga, Menorca, Olbia, Palma de Mallorca, Rhodos, Tel Aviv–Ben Gurion, Zakynthos
Wizz Air MaďarskoMaďarsko Maďarsko Kyjev–Žuljany, Londýn–Luton, Skopje, Sofie, Varšava–Chopin

Sezónně: Tuzla

Letecké nehody

Letoun Ca.33
  • 4. května 1919 došlo k havárii letounu Caproni Ca.33 s M. R. Štefánikem, dvěma italskými důstojníky a mechanikem na palubě. V zatáčce po větru upadl stroj po ztrátě vztlaku do levé vývrtky a zřítil se. Nepřipoutaná posádka z letounu vypadla a všichni na místě zahynuli. Nehoda se odehrála kolem 11:35 hod.[3] Existuje však i nepotvrzená teorie o sestřelení letounu, z důvodu záměny italské trikolóry za, v té době nepřátelskou, maďarskou.[zdroj?] Jiné spekulace hovoří o politickém atentátu z důvodu střetu francouzsko-italských geopolitických zájmů nebo ambicí vlády E. Beneše a T. G. Masaryka.[zdroj?]
  • 11. února 1977 došlo k havárii za snížené dohlednosti při dosednutí poštovního letounu ČSA asi 2 km před prahem VPD 22. Jednalo se o stroj Avia Av-14 (OK-OCA), let OK 475 na trase Praha→Bratislava→Košice. Zahynuli dva pracovníci pošty a dva členové posádky, kapitán R. Chládek přežil. Podíl na nehodě mělo i nehomogenní tlakové pole, které vzniká při západním proudění (290°) na závětrné straně Malých Karpat, což působí indikaci nesprávné výšky barometrickými výškoměry.
  • 8. února 1999 se při rolování ze startovací dráhy neodpoutalo nákladní letadlo typu Boeing 707-328C ghanské společnosti Avistar. Stroj vybočil z dráhy a zabořil se přední částí do země. Letadlo, jež přivezlo náklad ryb, nemělo na palubě cestující, ale před startem bylo plně natankované. Při tomto incidentu nedošlo k žádnému zranění.[4][5]
  • 6. června 1999 havaroval v rámci Mezinárodního leteckého dne SIAD '99 v blízkosti letiště vojenský cvičný letoun BAE Hawk 200 britského královského letectva. Pilot letadla 45letý Graham Wardell zavadil během letecké ukázky v rychlosti asi 500 až 600 km/h o konec odstavné přistávací betonové plochy letiště. Neovladatelný letoun přeletěl nad budovou biologické ochrany letiště a dopadl do pole ve vzdálenosti asi 200 metrů, kde explodoval. První a druhý náraz roztrhl letadlo na několik kusů. Přestože trosky letounu nedopadly do prostoru vyhraženého pro diváky, smetla tlaková vlna ze střechy přilehlého objektu jednu ženu, jež odtud sledovala letecké ukázky. Divačka utrpěla stejně jako pilot smrtelné zranění.[4][6]

Doprava na letiště

Terminál Bratislavského letiště v noci

Spojení na mezinárodní letiště v Bratislavě zajišťují pravidelné linky městské hromadné dopravy číslo 61, která ho přes centrum města spojuje s Bratislavským hlavním nádražím a linka číslo 96, která je spojuje s Petržalkou. Přímé spojení letiště s autobusovým nádražím tedy neexistuje.

Spojení s nedalekým vídeňským letištěm a centrem Vídně zajišťují autobusové linky dopravců FlixBus, Blaguss Slovakia a Slovak Lines. V budoucnosti se plánuje napojení letiště na železniční síť Železnic Slovenské republiky. V případě vybudování zvažované trati Wolfsthal – Bratislava by obě letiště mohla být spojena i vlakem.

Reference

  1. ↑ a b BTS vybavilo vlani najviac cestujúcich vo svojich dejinách - bts.aero, tisková zpráva
  2. ↑ Flight schelude [online]. bts.aero [cit. 2018-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  3. ↑ Článek na vesmir.cz
  4. ↑ a b http://www.topky.sk/cl/10/86252/Letecke-nestastia-a-havarie-na-Slovensku
  5. ↑ http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19990207-0
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.tjump.sk [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-02. 

Externí odkazy

Letiště na Slovensku
Mezinárodní veřejná
Mezinárodní neveřejná
Vojenská
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letiště_M._R._Štefánika_Bratislava&oldid=19019495“