František Chvalkovský: Porovnání verzí

František Chvalkovský
František Chvalkovský
	František Chvalkovský v roce 1923
Narození	30. července 1885; Jílové u Prahy ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. února 1945 (ve věku 59 let); Berlín; Německá říše
Místo pohřbení	Praha
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	politik a diplomat
Politické strany	Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Děti	Nyta Doverová
Funkce	ministr zahraničních věcí Československa (1938–1939); poslanec; velvyslanec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 9. 2020, 15:56

František Chvalkovský (30. července 1885 v Jílovém u Prahy^[1] – 25. února 1945 v Berlíně) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky.

Životopis

Období před válkou

Vystudoval práva. Stal se blízkým spolupracovníkem, tajemníkem Antonína Švehly. Vstoupil do Agrární strany, v níž patřil k pravicovému křídlu. Politicky se angažoval i po zániku Československa.^[2]

Činnost v protektorátu

Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na hitlerovské Německo. V březnu 1939 doprovázel prezidenta Emila Háchu do Berlína k jednáním s Hitlerem a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí tzv. diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní služebnou (Sicherheitsdienst RF SS) v Praze jak ukazuje záznam z 18. března 1941^[3]. Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády Eliášem a také ministrem obchodu Kratochvílem. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády Beranem o důsledcích podpisu paktu mezi Německem a Ruskem. Schůzka se uskutečnila v hotelu Šroubek, poté se Chvalkovský vrátil zpět do Berlína. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován. Zahynul ve voze, který byl napaden hloubkovým stíhačem na dálnici nedaleko Berlína. Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života.Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován.
Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob (viz např. F. Machníka bývalého ministra obrany – sdělení z 7. března 1941 ^[4]) .

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy
↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Chvalkovský František, s. 130.
↑ Sdělení K.H.Fankovi [online]. Praha: 1941. S. 113. Dostupné online. (německy)
↑ Reichssicherheithauptamt [online]. Praha: 1941. S. 114. Dostupné online. (německy)

Literatura

GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chvalkovský na Wikimedia Commons
František Chvalkovský na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[“matrika“-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy

[Bartoš-2] BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Chvalkovský František, s. 130.

[3] Sdělení K.H.Fankovi [online]. Praha: 1941. S. 113. Dostupné online. (německy)

[4] Reichssicherheithauptamt [online]. Praha: 1941. S. 114. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 === Činnost v protektorátu ===
 Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na [[Nacistické Německo|hitlerovské Německo]]. V březnu 1939 doprovázel prezidenta [[Emil Hácha|Emila Háchu]] do [[Berlín]]a k jednáním s [[Adolf Hitler|Hitlerem]] a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí tzv. diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě.
-Pohyb a jednání F.Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní  služebnou  (Sicherheitdinst RF [[Schutzstaffel|''SS'']]) v Praze jak ukazuje záznam z 18.3.1941<ref>{{Citace webu
+Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní  služebnou  ([[Sicherheitsdienst]] RF [[Schutzstaffel|''SS'']]) v Praze jak ukazuje záznam z 18. března 1941<ref>{{Citace webu
  | titul = Sdělení K.H.Fankovi
  | url = http://www.badatelna.eu/fond/959/reprodukce/?zaznamId=339519&reproId=361425
@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
  | místo = Praha
 | strany = 113
-}}</ref>. Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády [[Alois Eliáš|Eliášem ]] a také ministrem obchodu [[Jaroslav Kratochvíl (politik)|Kratochvílem]]. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády [[Rudolf Beran|Beranem]] o důsledcích podpisu paktu mezi  Německem a Ruskem. Schůzka se uskutečnila v hotelu [[Hotel Evropa|Šroubek]], poté se Chvalkovský vrátil zpět do Berlína. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován. Zahynul ve voze, který byl napaden hloubkovým stíhačem na dálnici nedaleko Berlína.  Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života.Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován. <br>Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob (viz např. F. Machníka bývalého ministra obrany- sdělení z 7.3.1941 <ref>{{Citace webu
+}}</ref>. Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády [[Alois Eliáš|Eliášem ]] a také ministrem obchodu [[Jaroslav Kratochvíl (politik)|Kratochvílem]]. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády [[Rudolf Beran|Beranem]] o důsledcích podpisu paktu mezi  Německem a Ruskem. Schůzka se uskutečnila v hotelu [[Hotel Evropa|Šroubek]], poté se Chvalkovský vrátil zpět do Berlína. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován. Zahynul ve voze, který byl napaden hloubkovým stíhačem na dálnici nedaleko Berlína.  Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života.Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován. <br>Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob (viz např. F. Machníka bývalého ministra obrany – sdělení z 7. března 1941 <ref>{{Citace webu
  | titul =Reichssicherheithauptamt
  | url = http://www.badatelna.eu/fond/959/reprodukce/?zaznamId=339519&reproId=361428
@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 | strany = 114
 }}</ref>) .
 == Odkazy ==

Ministři zahraničí Československa

První republika (1918–1938)	Edvard Beneš • Milan Hodža • Kamil Krofta

Druhá republika (1938–1939)	František Chvalkovský

Exilová vláda (1940–1945)	Jan Masaryk

Třetí republika a komunistický režim (1945–1989)	Jan Masaryk • Vladimír Clementis • Viliam Široký • Václav David • Jiří Hájek • Oldřich Černík • Václav Pleskot • Ján Marko • Bohuslav Chňoupek • Jaromír Johanes • Jiří Dienstbier

ČSFR (1992)	Jiří Dienstbier • Jozef Moravčík