Kunratice (Praha): Porovnání verzí
m →Krajina: Napřímení interních odkazů. |
→Odkazy: +Související. |
||
| Řádek 145: | Řádek 145: | ||
* MÜLLER, Miloslav: Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. ''Historický obzor'', 1998, 9 (1/2), s. 34–36. |
* MÜLLER, Miloslav: Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. ''Historický obzor'', 1998, 9 (1/2), s. 34–36. |
||
* SEDLÁČEK, August:''Hrady, zámky a tvrze Království českého'', díl XV. Praha 1927, s.230-234 |
* SEDLÁČEK, August:''Hrady, zámky a tvrze Království českého'', díl XV. Praha 1927, s.230-234 |
||
=== Související články === |
|||
* [[Seznam uměleckých realizací z období socialismu v Kunraticích]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Verze z 12. 9. 2020, 21:20
| Praha-Kunratice | |
|---|---|
 Ulice K Libuši a náměstí Prezidenta Masaryka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Správní obvod | Praha 4 |
| Statutární město | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′48″ s. š., 14°29′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 091 (2021)[1] |
| Rozloha | 8,10 km² |
| Katastrální území | Kunratice |
| PSČ | 148 00 |
| Počet domů | 1 530 (2011)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 16 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | ÚMČ Praha-Kunratice K Libuši 7/10 Praha-Kunratice 148 00 Praha 414 info@praha-kunratice.cz |
| Starostka | Ing. Lenka Alinčová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Praha-Kunratice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 400262 |
| Kód k. ú. | 728314 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunratice (německy Kunratitz bei Prag) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Kunratice také městská část na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 809,92 ha. V roce 2017 zde bylo evidováno 143 ulic a 2075 adres.[3] Pro tuto městskou část je charakteristické obklopení jednou z největších pražských ploch lesní zeleně, Kunratickým lesem. Zároveň obsahuje historický komplex barokního zámku a rozsáhlý zámecký park uvnitř obce.[4]
S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v převážně nezastavěném území oboustranné přesahy.[5]
Historie
První písemná zmínka o Kunraticích (tehdy nazývaných Chunratitz), etymologicky odvozeno od jména Konrád), je z roku 1287, na tomto katastrálním území se tehdy nacházely ještě Paběnice. K roku 1336 se připomíná kunratická tvrz, kterou vlastnil Frenclin Jakubův z rodu Olbramoviců, služebník krále Jana Lucemburského.[6] Od dědiců jeho bratra Prokopa roku 1407 ves koupil král Václav IV. Roku 1421 ves zapsal král Zikmund Lucemburský svému dvořanu Chvalovi z Ojčína a Dojic. Během 16. století se zde vystřídali Šternberkové, Berkové z Dubé a Hýzrlové z Chodů, z nichž Mikuláš roku 1549 opravoval tvrz. Po nich tvrz drželi Gryspekové z Gryspachu a Malovcové z Malovic. Roku 1688 Václav Čabelický ze Soutic přestavěl tvrz na zámek. Jeho majitel Jan Arnošt z Golče roku 1728 přikoupil ke Kunraticím Šeberov, Hrnčíře a Chodov. Týž majitel dal přestavět zámek i kostel. Roku 1754 navštívila na doporučení zemského maršálka, hraběte Buquoye. Roku 1795 panství Kunratice koupil hrabě Karel Josef Clam-Martinic, který ej roku 1801 prodal pražskému měšťanovi Josefu Antonínu Korbovi, roku 1814 povýšenému na svobodného pána z Weidenheimu.[7] V majetku rodiny zůstaly Kunratice po celé 19. století.
K Praze byla do té doby samostatná obec připojena k 1. lednu 1968 a začleněna do městského obvodu Praha 4.
90. léta 20. století
Dne 24. listopadu 1990 vznikla moderní samosprávná městská část Praha-Kunratice.
V 90. letech bylo ke Kunraticím přistavěno sídliště Flora, funkčně spadající pod Jižní Město. Nachází se v severovýchodní části Kunratic mezi Kunratickým lesem, budovou Volha a Kolejemi Jižní Město. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II. V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. Po Sametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.
21. století
Po sametové revoluci, zvlášť po druhé polovině prvního desetiletí 21. století došlo v Kunraticích k mnohým změnám. Počet obyvatel se za roky 2005 až 2015 téměř ztrojnásobil. Byly vybudovány nové bytové komplexy, starší části byly rekonstruovány.
V roce 2006 byla postavena nová budova kunratického úřadu (dle arch. Jana Šabarta).[8] Rekonstrukcí prošla sokolovna a areál obklopující kunratický zámek ("Tvrz Kunratice"). V roce 2007 byla dokončena rozsáhlá dostavba a rekonstrukce areálu Základní školy Kunratice. Zahrnovala nové pavilony, sportovní halu a venkovní sportoviště.
V letech 2005–2008 byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku. V roce 2015 se zrekonstruovala silnice Kunratické spojka. Postupně se rekonstruují zchátralé komunikace v blízkosti centra Kunratic. V roce 2017 se v Kunraticích hospodařilo se 120 miliony, z čehož 35 mil. byly běžné provozní prostředky a zbytek investice. To bylo nejvíc investic navíc za posledních deset let.[9]
V roce 2016 zde vzniklo Obchodní centrum Kunratice, zahrnující supermarket, drogerii, lékárnu a další obchody. Od roku 2014 zde funguje pivovar Muflon a od roku 2018 pivovar Spojovna.
S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v nezastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka, nově byla část Šeberova mezi těmito rybníky a Kunratickou spojkou samosprávně připojena ke Kunraticím jako základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ. Naopak jihovýchodní výběžek katastrálního území Kunratice, dosahující až k zástavbě Hrnčíř (nově ZSJ Hrnčíře-U Kunratické spojky a Hrnčíře-západ), byl samosprávně připojen k Šeberovu: změna se dotkla též čtyř kunratických číslovaných rekreačních budov (če. 23, 501, 502 a 55), která tak nově samosprávně spadají pod Šeberov.[5]
Pamětihodnosti
Zámek
Jednou ze dvou dominant Kunratic při pohledu z dálky je kunratický zámek, nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlou, od roku 1688 několikrát přestavovanou barokní stavbu, postavenou na základech dřívější tvrze. Sloužil postupně různým účelům. Například východní křídlo bylo přestavěno na špejchar, nyní již opravený, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.
Ke Kunratickému zámku přiléhá barokní park, který se dělí na části jižní a severní; jižní je přístupná a nachází se v ní altánek, dětské hřiště a tenisové kurty.
Nový hrad
Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu, ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro krále Václava IV. v letech 1411–1412. Král Václav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obležen pražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt Zikmunda Lucemburského a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže. V roce 2014 byla obnovena lávka vedoucí k hradu.
Kostel
Barokní kostel svatého Jakuba Většího, druhá dominanta obce, je barokní stavba architekta Františka Maxmiliána Kaňky z let 1730–1736, s červenožlutou fasádou a s věží zaklenutou kupolí. Stojí na místě raně gotického kostelíka, z něhož zůstala dnešní sakristie. Vedle kostela stojí špejchar Kunratického zámku, za kostelem je novogotická hrobka.
Další pamětihodnosti
- Sousoší kalvárie „U Tří Svatých" stojí na stejnojmenné křižovatce. Původní barokní konfiguraci dala zhotovit v polovině 18. století hraběnka Golčová. Sochy však byly zničeny v padesátých letech 20. století. Dne 15. září 2016 bylo sousoší na podnět bývalého kunratického místostarosty Václava Chalupy rekonstruováno. Autorem nové verze je český umělec Jan Hendrych. Sochu požehnal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.[10]
- Bronzová busta T. G. Masaryka od Vincence Makovského, která byla umístěna na žulovém podstavci v parčíku na náměstí Prezidenta Masaryka v letech 1937 a 1945, byla v roce 1990 obnovena.
- Socha svatého Jana Nepomuckého, pískovcová z 2. čtvrtiny 18. století, stojí na Kostelním náměstí jižně od kostela, byla restaurována v roce 2017. Původní lavice nebyla obnovena.
- Kunratický hřbitov se nachází severně od radnice, poblíž Kunratického lesa.
- Památník českým legionářům a obětem první světové války; sousoší legionáře se lvem z roku 1922; stojí severně od kostela u hlavní silnice.
Územní vymezení
Neobydlená a téměř nezastavěná část katastrálního území Šeberov západně od Kunratické spojky až k břehům Šeberovského a Olšanského rybníka (základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ, územně technická jednotka Šeberov-Praha-Kunratice, výměra 0,311869 km²) patří k městské části Praha-Kunratice. Na tomto území se nachází jen jedna nečíslovaná budova, na soukromé parcele č. 1479/2. Naopak malá část katastrálního území Kunratice (ZSJ Hrnčíře-U Kunratické spojky, územně technická jednotka Kunratice-Praha-Šeberov díl 2, výměra 0,008077 km²) východně od elektrického vedení 110 kV je přičleněna k městské části Praha-Šeberov: na tomto území se nacházejí budovy s kunratickými evidenčními čísly 501, 502 a 23 a několik dalších, nečíslovaných objektů podobného charakteru; tento pás je přitom součástí urbanistického celku, k němuž patří též objekty če. 422 a čp. 422 na ploše, která již patří k městské části Praha-Kunratice.
Kunratice územím sousedí s těmito čtvrtěmi a obcemi: Libuš, Písnice, Šeberov (Hrnčíře), Chodov, Krč, Vestec u Prahy.
|
Kunraticko-michelský les | Chodov | Chodov |
|
| Libuš | 
|
Šeberov | ||
 Kunratice 
| ||||
| ||||
| Písnice | Vestec | Hrnčíře |
Krajina
Vodstvo
Kunraticemi protéká Kunratický potok, ten pramení jihozápadně od Hrnčířského rybníka a nedaleko Barrandovského mostu se vlévá do Vltavy. Po toku Kunratického potoka se v Kunraticích nacházejí rybníky Šeberák, Vernerák (Hornomlýnský) a Mlejňák (Dolnomlýnský). V Kunraticích jsou další dva rybníky Olšanský (Olšanský potok) a poblíž zámku a zdejší základní školy se nachází rybníček Ohrada.
Lesy a parky
Na území Kunratic se nachází jeden z největších pražský lesů, les Kunratický. Ročně je navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky, kteří ho využívají pro krátkodobou relaxaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy. Pravidelně se zde běhá soutěž Velká kunratická, nachází se zde několik restaurací, dětských hřišť a historická památka, zřícenina Nový hrad u Kunratic. Mezi další velké zelené plochy v Kunraticích patří les Bažantnice a Zámecký park. Ani jeden ze zdejších lesů neumožňuje zvěři migraci, jsou totiž obklopeny zástavbou.
Zemědělství
Kunratice jsou známé pro pěstování jahod, které rostou na polích kolem Kunratic a také se zde prodávají. První jahodové pole tu založil v roce 1959 Václav Jakoubek starší. Do roku 1993 zde fungovalo zemědělské družstvo Kunratice, po tomto roce vznikla firma Jahody Kunratice. Tato firma k roku 2017 hospodaří na 26 hektarech zdejší půdy, kde 10,6 ha tvoří plodné plochy a 3,5 ha mladá výsadba.[11] Zdejší pole jsou v sezóně pravidelně zalévána. V roce 2015 zde také fungovalo jediné melounové pole v Česku. Melouny byly prodávány ve zdejší prodejně s potravinami Kunratická stodola.[12] Ta se zabývá se rozvozem potravin ze zahraničí do restaurací či dalších obchodů.
V kultuře
O Kunraticích pojednává ve své písni hudební skupina Tři sestry. Je součástí alba Průša se vrací a nazývá se „Kunratice“, byla vydána v roce 1998.
Dopravní obslužnost
Do centrální části Kunratic jsou od září 2012 nově zavedeny městské autobusy. Kunratice obsluhuje linka 193, vedoucí směr metro Budějovická. Doplňkově jsou obsloužené tangenciální linkou (165) z Jižního Města, pokračující do Modřan a Komořan. Části Kunratic zvané Zelené Údolí (dříve Václavská louka) a Betáň jsou obsluhovány příměstskými linkami jezdícími též od metra Budějovická po ulici Vídeňská. Noční dopravu zajišťuje příměstská linka jedoucí do Jílového u Prahy a noční linka 901 v trase Anděl – Skalka. K Horním Kunraticím přiléhajícím ke Kunratickému lesu (především obytný komplex Flora a vysokoškolské koleje) jezdí městské autobusy od stanice metra Chodov a Opatov (203 a 177).
Fotogalerie
-
-
Dochované základy Nového hradu -
Ulice U Zeleného ptáka na sídlišti Flora, 2007 -
Rybník Šeberák, 2008 -
Areál seniorů Zátiší v horních Kunraticích, 2017 -
Koleje Jižní Město spadající pod Kunratice, funkčně patří spíše k Jížnímu Městu, 2008 -
Ulice K Verneráku, část náměstí Prezidenta Masaryka, 2014 -
Pohled na část Kunratic Zelené údolí (dříve Václavská louka) z Kunratického lesa, 2007
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-07-24 [cit. 2017-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozvaha o charakteru území MČ Praha-Kunratice [online]. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Změna hranice mezi městskými částmi Praha-Kunratice a Praha-Šeberov s účinností od 1.7.2014, Územní změny v Praze – rok 2014, Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Praze
- ↑ A. Sedláček, Hrady, 1927, s. 232
- ↑ Holec, 1988, s. 46
- ↑ PROSTOR - Architektura, interiér, design: Průvodce - Praha-jih [online]. [cit. 2017-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ALINČOVÁ, Lenka. Rekordní investice do Kunratic. Kunratický zpravodaj. Roč. 2018, čís. 1.
- ↑ Slavnostní požehnání sousoší kalvárie. Farnost Praha – Kunratice [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Kunratické jahody [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Kunratické melouny – Z metropole [online]. České televize, 2015-09-19 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
Literatura
- HOLEC, František (editor): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. Praha a okolí. . Svoboda Praha 1988, s. 46
- MÜLLER, Miloslav: Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 34–36.
- SEDLÁČEK, August:Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl XV. Praha 1927, s.230-234
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunratice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Kunratice na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
- Oficiální web městské části Praha-Kunratice
- Web Základní školy Kunratice
- Web Mateřské školy Kunratice – ul. Předškolní
