Podolí (Praha): Porovnání verzí
m Robot: sloučení zastaralého infoboxu |
+Související. |
||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references/> |
||
== Související == |
|||
* [[Seznam uměleckých realizací z období socialismu v Podolí]] |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 11. 9. 2020, 14:23
| Podolí | |
|---|---|
 Pohled na Podolí z hradeb Vyšehradu | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′2″ s. š., 14°25′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 13 611 (2021)[1] |
| Počet domů | 1 098 (2011)[2] |
| Počet ZSJ | 8 |
 | |
  Podolí | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 400190 |
| Kód k. ú. | 728152 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podolí (německy Podol) je katastrální území v Praze 4. Je zde evidováno 76 ulic a 1147 adres. Žije zde asi 13 tisíc obyvatel.
Charakteristika
Podolí je malá městská čtvrť nacházející se na pravém břehu Vltavy. Na jihu (původně samostatná ves Dvorce) sousedí s Braníkem, na severu se nachází Vyšehrad (v Praze 2, viz snímek, který je pořízen z vyšehradské vyhlídkové terasy), na levém břehu Vltavy na západě se nachází Smíchov, na východě pak na kopci místní čtvrť Pankrác, která spadá pod Nusle, a Krč v Praze 4. Tunel pro pěší propojuje pod vyšehradským bastionem (bezejmennými rohatkami proti Nuslím) Podolí v Praze 4 přímo s Nuselským údolím v Praze 2. Obec je poprvé připomínána roku 1222.[3]
Z historie Podolí
Podolí (dříve Podol) se jako samostatná osada s kostelem sv. Michaela archanděla poprvé uvádí v zakládací listině královské kapituly na Vyšehradě roku 1222, kdy kapitula měla v Podolí dvůr, k němuž patřily vinice na okolních stráních. Roku 1400 vyšehradská kapitula potvrzuje, že se vinice v Podole pod horou Vyšehradem stala majetkem Duchka z Podola. Roku 1783 bylo v Podolí 50 domků, jež obývali zelináři, zahradníci a rybáři.[4]
V srpnu 1968 byli na podolském nábřeží příslušníky sovětské okupační armády zastřeleni dva patnáctiletí studenti, což připomíná pamětní deska s jejich jmény (Karel Paríšek a Karel Němec) a portréty na jednom z šestipodlažních domů z období první republiky poblíž podolské vodárny proti Veslařskému ostrovu.
Významné objekty
- Kostel sv. Michaela archanděla – je uváděn již v roce 1222 a náleží k nejstarším kostelům v Praze. V písemnostech z roku 1330 je zmiňována původní románská kaple, z roku 1367 se dochovala zpráva o existenci samostatné fary s duchovním správcem. Správa kostela původně náležela vyšehradské kapitule, a to až do roku 1782, kdy byla zřízena duchovní správa v Michli, ke které patřila i podolská farní osada. Od roku 1856 je farním kostelem se samostatnou duchovní správou pro Podolí a Dvorce a do roku 1907 byl také farním kostelem pro Braník. Při kostele stojí zvonice ze 17. století, ve které visí starý zvon z roku 1482 ke cti Matky Boží a Všech svatých a dva nové zvony Michael a Jan Nepomucký z roku 1993.[5]
- Podolská vodárna – významná technologická stavba zajišťující dodávku vody mnoha domácnostem v Praze ze Želivky (původně určená pro výrobu pitné vody pocházející přímo z řeky Vltavy)
- Plavecký stadion – místo vhodné pro aktivní sport i rekreaci Pražanů
- Ústav pro péči o matku a dítě – renomovaná nemocnice s porodnicí (na obrázku úplně vlevo těsně pod Vyšehradem)
- Veslařský ostrov – místo vhodné pro sportovní aktivity provozované na Vltavě, zejména pro veslování, rychlostní kanoistiku a jachting
- Podolský přístav – malý říční přístav pro sportovní plavidla
- Dvorce – mimo sportovní účely (tenisové dvorce) též přestupní stanice mezi tramvají a autobusy
- Žluté lázně – říční plovárna naproti tenisovým dvorcům v části Dvorce
- Hvězdárna v Praze-Podolí – pozůstatky soukromé hvězdárny Františka Fischera fungující v letech 1924–1966
Zajímavé okolní objekty
- Císařská louka – velký ostrov na protějším břehu řeky Vltavy spadající pod městskou část Smíchov
- Kavčí hory – velký areál České televize nacházející se na kopci nad řekou přímo nad Plaveckým stadionem, převážná většina tohoto televizního areálu se nachází přímo na území Podolí, zbytek pak v Nuslích. Hranice mezi katastry Podolí a Nuslí zde vede budovou zvanou „Rohlík“.
- Vyšehradský tunel pod vyšehradskou skálou pro silniční a tramvajovou dopravu i pro chodce spojující Podolí v Praze 4 a Podskalí v Praze 2 (Výtoň na katastru Vyšehradu)
Doprava
V rámci MHD je místní páteřní tramvajová trať vedená po pravém břehu Vltavy od Vyšehradu směrem do Braníka a Modřan, tvoří ji linky č. 2, 3, 17, 21 a noční 92. V zastávce Dvorce má svoji konečnou zastávku také linka autobusu 134, dříve zde dlouhá léta končící linka 118 nyní (2019) končí v zastávce Smíchovské nádraží. V letech 1949–1967 tudy (vyšehradským tunelem) vedla i trolejbusová linka z pražské Pankráce (od továrny JAWA Nusle) až na Václavské náměstí, která byla po zrušení nahrazena autobusy.[6]
Fotogalerie
-
Kostel sv. Michaela archanděla -
Roh ulic Podolská a Vodárenská -
Ústav pro péči o matku a dítě -
Barokní předměstský dům -
Katovna -
Český yacht klub
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS A., Místní jména v Čechách – jejich vznik, původní význam a vývoj, Díl. III, Praha, 1951, s. 406
- ↑ Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela archanděla v Praze 4 – Podolí Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.; KALOUSEK, J.: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích, díl XV., Praha 1826, s. 514.
- ↑ Internetové stránky Římskokatolické farnosti u kostela sv. Michaela archanděla v Praze 4 – Podolí Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine..
- ↑ Pražská trolejbusová archeologie: Zrušená trať Podolí–Pankrác
Související
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Podolí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podolí na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Podolí na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
