Televizní vysílač Lysá hora: Porovnání verzí

Vysílač Lysá hora
	Televizní vysílač Lysá hora
Základní informace
Rok vzniku	1980
Stát	Česko
Kraj	Moravskoslezský kraj
Souřadnice	49°32′47″ s. š., 18°26′56″ v. d.
	Vysílač Lysá hora Vysílač Lysá hora, Česko
Technické informace
Výška stavby	78 m
Stav	funkční
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 31. 8. 2020, 12:59

Televizní vysílač Lysá hora stojí východně od stejnojmenného vrcholu Lysé hory (1324 m n. m.) v Moravskoslezských Beskydech. Stavba 78 metrů vysoké věže je tvořena třemi navzájem spojenými částmi.

Historie

Stavba televizního vysílače Lysá hora byla spojena s budováním sítě vysílačů druhého programu Československé televize v druhé polovině 70. let 20. století. Stavba byla postavena podle projektu pražského architekta Trnky a byla provedena stavebním podnikem VOKD Ostrava. Dokončena byla na začátku 80. let 20. století, přičemž pravidelné televizní vysílání bylo zahájeno 1. března 1980. Od roku 1988 pak televizní vysílač poskytoval okolním obcím i signál prvního programu Československé televize. Současným majitelem a provozovatelem objektu je akciová společnost České Radiokomunikace, jako nástupnická organizace Správy radiokomunikací Praha.^[1]

Technické údaje

Budova má výšku 78 metrů, stojí v nadmořské výšce 1313 m n. m. a je tvořena třemi navzájem spojenými částmi.^[1]
Objekt "A" tvoří hlavní část vysílače. Je to šestipodlažní budova kosočtverečného půdorysu. Její součástí je anténní nosič s laminátovým nástavcem, v němž jsou umístěny vysílací anténní jednotky vysílače prvního programu ČT. Na ochozech 3. a 4. podlaží jsou umístěna veškerá technologická zařízení s anténními jednotkami.^[1]
Objekt "B" je energetickým křídlem stavby s VN transformátory a VN/NN rozvodnou. Tato dvoupodlažní stavba je k hlavní budově připojena z jihovýchodu.^[1]
Objekt "C" je podzemní východní křídlo. V něm jsou uloženy náhradní zdroje energie-dieselagregáty, které zajišťují napájení objektu v případě výpadku elektrické energie.^[1]

Vysílané stanice

Televize

	Multiplex	Kanál	Kmitočet	Výkon [kW]	Polarizace
DVB-T2	Multiplex 21	26	514 MHz	25	horizontální
DVB-T	Multiplex 2	37	602 MHz	25	horizontální
DVB-T2	Přechodová síť 12	28	530 MHz	25	horizontální

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Televizní vysílač Lysá hora na Wikimedia Commons
Televizní vysílač Lysá hora – Encyklopedické heslo

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Lysá hora. Encyklopedie [online]. Obec Horní Bečva: Vladimír Ondruch, 2008 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.

[ondruch-1] Lysá hora. Encyklopedie [online]. Obec Horní Bečva: Vladimír Ondruch, 2008 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.

[1]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 == Historie ==
-Stavba televizního vysílače Lysá hora byla spojena s budováním sítě vysílačů druhého programu [[Československá televize|Československé televize]] v druhé polovině 70. let 20. století. Stavba byla postavena podle projektu pražského architekta Trnky a byla provedena stavebním podnikem [[VOKD Ostrava]]. Dokončena byla na začátku 80. let 20. století, přičemž pravidelné televizní vysílání bylo zahájeno 1. března 1980. Od roku 1988 pak televizní vysílač poskytoval okolním obcím i signál prvního programu [[Československá televize|Československé televize]]. Současným majitelem a provozovatelem objektu je akciová společnost [[České Radiokomunikace|Radiokomunikace]], jako nástupnická organizace [[Správa radiokomunikací Praha|Správy radiokomunikací Praha]].<ref name="ondruch">{{Citace elektronické monografie
+Stavba televizního vysílače Lysá hora byla spojena s budováním sítě vysílačů druhého programu [[Československá televize|Československé televize]] v druhé polovině 70. let 20. století. Stavba byla postavena podle projektu pražského architekta Trnky a byla provedena stavebním podnikem [[VOKD Ostrava]]. Dokončena byla na začátku 80. let 20. století, přičemž pravidelné televizní vysílání bylo zahájeno 1. března 1980. Od roku 1988 pak televizní vysílač poskytoval okolním obcím i signál prvního programu [[Československá televize|Československé televize]]. Současným majitelem a provozovatelem objektu je akciová společnost [[České Radiokomunikace]], jako nástupnická organizace [[Správa radiokomunikací Praha|Správy radiokomunikací Praha]].<ref name="ondruch">{{Citace elektronické monografie
  | korporace = Lysá hora
  | titul = Encyklopedie
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
 !Polarizace
 |-
-|[[DVB-T]]
+|[[DVB-T2]]
-|[[Multiplex 1]]
+|[[Multiplex 21]]
-|54
+|26
-|738 MHz
+|514 MHz
 |25
 |horizontální
@@ Řádek 58: / Řádek 58: @@
 |37
 |602 MHz
-|25
-|horizontální
-|-
-|[[DVB-T2]]
-|[[Přechodová síť 11]]
-|26
-|514 MHz
 |25
 |horizontální

České televizní a rozhlasové vysílače

hlavní vysílače ČRa	Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB	Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače	Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače	Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie