Vosk: Porovnání verzí
→Použití: ceroplastika |
|||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
* [[truhlář]]ství |
* [[truhlář]]ství |
||
* [[vosk (lyžařský)|lyžařský vosk]] |
* [[vosk (lyžařský)|lyžařský vosk]] |
||
* [[sochařství]] |
* [[sochařství]]: |
||
** studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů |
** studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů, takzvaně ''na ztracený vosk'' |
||
** [[Pečeť|pečeti]]- vosk byl od 17. století postupně nahrazován pečetním lakem |
|||
** [[ceroplastika]], využívá vosku k plastickým odlitkům předmětů, rostlin, zvířat a lidského těla, zvl. tváří |
** [[ceroplastika]], využívá vosku k plastickým odlitkům předmětů, rostlin, zvířat a lidského těla, zvl. tváří |
||
Verze z 30. 8. 2020, 10:52
Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních (jednosytných) alkoholů. Nejčastějšími mastnými kyselinami obsaženými ve voscích jsou kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina myristová či kyselina stearová, pak je doplňují další nasycené kyseliny (většinou s délkou uhlíkového řetězce C24-C30). Přirozeně se vyskytují v přírodě jak u rostlin, tak u živočichů. Vosky jsou odolné vůči hydrolýze a nepodléhají enzymatickému rozkladu, proto nejsou živočichy stravitelné. Slouží k ochraně před vysycháním i před průnikem patogenů. U rostlin je lze najít na povrchu těla (kde vytváří tenkou ochrannou vrstvu – kutikulu), u živočichů taktéž tam (obvykle ale v srsti), popřípadě jsou produkovány ke stavbě obydlí (hlavně u hmyzu).
Vosky přírodního původu kromě výše zmíněných látek obsahují spoustu příměsí dalších látek (volné karboxylové kyseliny, alkoholy, steroly atd.)
Vlastnosti vosků
- tuhé
- nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzín, chloroform,...)
- odolné vůči oxidaci a hydrolýze
- jsou hořlavé a spalují se dokonaleji než parafín
Známé vosky
- včelí vosk
- čínský vosk
- lanolin
- vorvaňovina
- karnaubský (tvoří povlaky na listech brazilských palem)
Mikronizovaný vosk
Mikronizovaný vosk je vosk, jenž byl mechanickou cestou rozmělněn na částice o velikosti několika mikrometrů. Vosk může být amidového, polyethylenového, oxidovaného polyethylenového nebo polypropylenového původu. Nejvíce se mikronizované vosky uplatňují při zpracování plastů, v textilním nebo keramickém průmyslu, ale také v kovoprůmyslu a ve farmacii.
Použití
- leštidla
- lékařství
- výroba kosmetiky
- výroba svíček
- truhlářství
- lyžařský vosk
- sochařství:
- studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů, takzvaně na ztracený vosk
- pečeti- vosk byl od 17. století postupně nahrazován pečetním lakem
- ceroplastika, využívá vosku k plastickým odlitkům předmětů, rostlin, zvířat a lidského těla, zvl. tváří
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vosk na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo vosk ve Wikislovníku