Diskuse s wikipedistou:Leotard: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Leotard v tématu „Elektrická výzbroj
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vasiľ (diskuse | příspěvky)
Nedostupná publikace
Řádek 315: Řádek 315:


Dobrý deň. Na sk je preložený váš článok [[elektrická výzbroj]] ([[:sk:elektrická výzbroj]]). Mám otázku na neho zdroje. Udávate knihu ''Elektrické stroje a pohony''. {{ISBN|978-80-01-03730-0}}. Ktoré strany z neho ste použili. Lebo nie som schopný nájsť v nej to čo je v článku. Ďakujem. [[Wikipedista:Vasiľ|Vasiľ]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vasiľ|diskuse]]) 24. 8. 2020, 08:12 (CEST)
Dobrý deň. Na sk je preložený váš článok [[elektrická výzbroj]] ([[:sk:elektrická výzbroj]]). Mám otázku na neho zdroje. Udávate knihu ''Elektrické stroje a pohony''. {{ISBN|978-80-01-03730-0}}. Ktoré strany z neho ste použili. Lebo nie som schopný nájsť v nej to čo je v článku. Ďakujem. [[Wikipedista:Vasiľ|Vasiľ]] ([[Diskuse s wikipedistou:Vasiľ|diskuse]]) 24. 8. 2020, 08:12 (CEST)
:Nepotěším Vás. Tuto publikaci jsem měl v době psaní článku vypůjčenou z knihovny - a už je to docela dlouho, i poznámky, které jsem si dělal, už jsem zrušil. Nejsem tedy schopen identifikovat stránky, kde se v této publikaci používá pojem "elektrická výzbroj". Pochopitelně článek na wiki není výpis z této jediné publikace, je to přehled informací i z dalších publikací, které zde uvedeny nejsou. Napište, pro jaký účel literární odkaz na pojem "elektrická výzbroj" chcete použít, pokusím se Vám pomoci. --[[Wikipedista:Leotard|Leotard]] ([[Diskuse s wikipedistou:Leotard|diskuse]]) 25. 8. 2020, 07:47 (CEST)

Verze z 25. 8. 2020, 07:47

Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! -- Mercy (|) 8. 11. 2008, 09:44 (UTC)

Vypínač

Zdravím a omlouvám se za tu dost nemilou diskusi z dnešního rána okolo Památníku Operace Anthropid. Nechtel jsem se Vás dotkonout. Nic proti vypínačův v domácnosti, ale existuje (v podstatě se jedná o vypínací stroj) na vypínání silnoproudých obvodů na vedení vysokého a velmi vysokého napětí, který se také nazývá vypínač. Bude jistě vhodné to nějak rozumně odlišit oba přístroje od sebe, aby to nemátlo, třeba silnoproudý vypínač nebo vypínač pro vysoké napětí, navím ... ** --MiroslavJosef 21. 5. 2009, 14:34 (UTC)

Žárovky

Míříte vedle. Většinu světlařských článků na české Wikipedii mám na svědomí já a používám zdroje základní, ne sekundární. Osram má ve svých materiálech chybu, resp. se odkazuje na starší drafty. Rád si nechám vyvrátit tuto chybu, nicméně prosím prostudujte si následující materiály: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/113&format=PDF&aged=0&language=EN&guiLanguage=en http://ec.europa.eu/energy/efficiency/ecodesign/doc/committee/2008_12_08/draft_domestic_lighting_products_regulation_en.pdf

Samozřejmě, že regulace není tak jednoduchá, ale na Wikipedii není třeba řešit podrobnosti.

Mstasa

O tom, čím se zabývám a nezabývám v osvětlovací technice, si klidně můžeme popovídat. Pošlete mi email na michal.stasa@svn.cz. Hodnota 100W je evedena již ve zdroji, který byl již předtím uveden u toho přechodu. I proto mě zarazilo, kde někdo vzal těch 80W... Mstasa

Napište mi email. Já tohle přes wikipedii tahat nebudu. S pozdravem, Mstasa

Doplnění k 80W. Jedná se o přibližnou hodnotu přepočítanou ze světelného toku. Osram to tak uvádí, ačkoliv žárovky jsou pouze v řadách 40, 60, 75 a 100W. Mstasa

Maltovník - kalfas

Zdravím a jenom upozorňuji na duplicitu článků kalfas a maltovník Serval 26. 11. 2009, 14:05 (UTC)

Díky za obrázek a spolupráci na zednickém kladivu.---Kajan112 27. 11. 2009, 10:15 (UTC)--Kajan112 27. 11. 2009, 10:15 (UTC)

Míchačka

Název článku je zavádějící, existuje mnoho strojů i přístrojů na míchání, tedy mnoho různých míchaček - toto je stavební míchačka ** Zdravím --MiroslavJosef 24. 1. 2010, 08:35 (UTC)

... jo a nejsem si jist zdali zvukové míchání různých zvukových nahrávek také není slangově míchačka, mám pocit, že ano --MiroslavJosef 24. 1. 2010, 08:36 (UTC)
Stoprocentně souhlasím, že dosavadní "Míchačka" by si zasloužila přejmenovat na "Stavební míchačka". Proto jsem ji přidal do nově vyrobené kategorie "Stavební stroje". Jenže kategorie se povedla, to přejmenování mi nějak nechodí, takže přejmenování čeká na někoho šikovnějšího.Leotard 24. 1. 2010, 08:40 (UTC)

Pivovar a muzeum v Kostelci n. Č. l.

Zdravím, kolego, jen pro informaci: mám už od srpna pár fotek z kosteleckého pivovaru, ale hlavně budovu zvenku, nádvoří, polygonální mlat zvenku, stylovou umývárnu… Bohužel jsem se ještě nedostal ke kategorizaci, popisu a uploadu. Pokud byste udělal článek, fotky bych přidal. Ale stejně to bude chtít další návštěvu toho, kdo rozumí vybavení pivovaru, mně ty mašiny nic neříkají. Jinak oficiální název (i článku) by asi měl být doslova Černokostelecký zájezdní pivovár. --Gumruch 7. 4. 2010, 01:54 (UTC)

Článek už jsem zkusil vytvořit, jenže i já jsem spíš mlsný obdivovatel piva, než znalec pivovarských technologií. To ale nevadí, článek určitě bude. Jen se musím vyhnout komerčním sdělením a copyviím. To je nejtěžší, nestojím o to, aby mi článek někdo obratem smazal.Leotard 7. 4. 2010, 04:42 (UTC)

Sanitka

Dobrý večer,
zveřejnil jsem novou verzi článku Sanitka. Myslím si, že teď jsou inforamace pravdivé. Je tam hodně nových fotek, hlavně jsem nahrál sanitky třídy C a taky českou armádní sanitku. Pokud máte výtky, sem s nimi. --Midi7 20. 7. 2010, 20:24 (UTC)

Podlipného, Zenklova, Prosecká -> U kříže

Zdravím a děkuji za plodnou a zajímavou spolupráci. Myslím, že oba články o Zenklově a Prosecké ulici jsou pěkné a zejména pro Pražáky zajímavé - já ale nejsem Libeňák, pocházím z Krče, v soušasné době těmito místy akorát dost často chodím. Chtěl jsem Vás poprosit aby jste se podíval na článek Kašparovo náměstí a případně jej vhodně doplnil a upravil - určitě by se hodil článek o bývalé usedlosti Košinka a Korábských schodech (resp. ulici Na Korábě) a o Libeňském hřbitově. Tím Vás nechci k ničemu nutit, jenom aby jste věděl co se mi honí hlavou. Na Podlipného ulici jsem Vám odpovídal na mé diskusní stránce, nechci se zde opakovat. Zdravím a ještě jednou děkuji. Outloň 2. 8. 2010, 08:31 (UTC)

Kašparovo náměstí

Zdravím a děkuji. MiroslavJosef 23. 8. 2010, 06:09 (UTC) (alias Outloň)

Plýtvání s lidskými zdroji

Teď máme správců dost, tak další nepotřebujeme. Co když bude správců potřeba, ale zrovna nebude chtít nikdo kandidovat?--Juan de Vojníkov 31. 10. 2010, 20:41 (UTC)

... správců není nikdy dost - vandalové řadí neustále a zejména ve dnech volna v nočních hodinách. Už jsem tu zažil chvíle kdy jsme ve třech lidech nestačili likvidovat vandalismy a žádný český správce 15 minut nebyl nikde - až musela zasáhnout vyšší moc ze zahraničí. MiroslavJosef 31. 10. 2010, 20:46 (UTC)
Nejsem si vědom, že bych někde tvrdil, že správců máme dost. Já mám jiný dojem. Občas mi připadá, že správci, kteří se věnují jen správcování a na tvorbu článků rezignovali, trpí takzvanou "provozní slepotou". Vidí jen to co chtějí vidět. Opakovaně se mi stalo, že jsem se podíval do nějakého článku, který mám ve sledovaných, jakou úpravu tam správce udělal. Dejme tomu, že smazal něco, co považuje za copyvio nebo spam. Jenže o dva řádky nad nebo pod smazanou částí zůstala trčet pravopisná hrubka, zdvojený výraz nebo zbytek věty, kterou někdo nahradil, aniž tu starou smazal. Samozřejmě, když si něčeho takového všimnu, opravím. Ale neměli by právě tohle dělat správci? Já myslím, že měli.Leotard 1. 11. 2010, 16:54 (UTC)
Obávám se, že znovu nerozumím. Správce, který vrátí vandalismus, musí v první řadě dát šablonu s upozorněním pro vandala a pak ho buď dál sledovat, či ho bloknout. Většinou se mezitím objeví jiný vandal a tak to jde dál. Pokud mám čas a chyb si všimnu, opravím je, k některým článkům se i vracím. Hlavně ráno, když jsou ve školách hodiny výpočetní techniky, je to ale vyloučeno: jednou jsem seděl takhle celou hodinu a jen jsem revertoval a blokoval, taktak jsem to stihl (žádný jiný správce on-line nebyl). Jirka O. 1. 11. 2010, 17:38 (UTC)
V podstatě Váš názor potvrzuje můj dojem. Správci se zabývají svojí oblastí zájmu(ve Vašem případě je to sledování a blokování tzv. vandalů, jiní správci se věnují odstraňování toho, co považují za spam) a na opravu překlepů a omylů správcům nezbývá čas ani energie. Možná by mělo smysl hledat jiný mechanismus oprav pravopisných chyb a překlepů. Stávající systém správců je v tomto ohledu zřejmě bezmocný. Leotard 2. 11. 2010, 18:04 (UTC)
Nejde o zájem – nebude-li se dozorovat, co kdo do Wikipedie přidává, utopíme se (nezlobte se na mne) v nesmyslech. Nikdo se nemůže věnovat Wikipedii celý den – je jasné, že když většinou vracím vandalismy, už nemám tolik času na tvorbu. A nevím, co je "systém správců", správci jsou uživatelé jako každý jiný, jen se mají zabývat tím, aby neutrpěl obsah wiki. Jirka O. 2. 11. 2010, 18:10 (UTC)
Dovoluji si poznamenat, že časté překlepy a hrubky řeší systematicky botovodiči, což je skupina zcela nesouvisející se správci. Tipy na opravy jim dáváme i my, „prostí uživatelé“, na jejich stránce, můžete se přidat. --Gumruch 2. 11. 2010, 18:42 (UTC)

Leotarde, nemohl jsem si nevšimnout, že disponuješ kvalitní literaturou k svařování plastů. Myslíš, že by bylo v tvých silách téma svařovaní plastů rozvinout do nějaké komplexnější podoby? Něco v tom smyslu, jaké plasty (termoplasty, tj. HDPE, LDPE, ...) je možné svařovat, metody (např. i ultrazvuk), teploty, záludnosti, atd. Pokud by z toho bylo samostatné heslo bylo by to snad až příliš krásné ;). S přáním dobrého svařování Aleš/ALu 17. 11. 2010, 14:07 (UTC).

Samozřejmě bych rád vytvořil samostatné heslo o svařování plastů. Jinak bych se nevnucoval do obecného článku o svařování. Ale zatím jsem si opravdu jen sehnal literaturu. Nějakou dobu (cca týdny) ještě zůstane jen ten odstaveček v článku o svařování a následně vytvořím alespoň skromný samostatný článek.Leotard 18. 11. 2010, 16:43 (UTC)


Pozvánka na setkání wikipedistů

Pražský sraz Wikipedistů v rámci Dne Magnuse Manskeho se uskuteční
v pátek 28. ledna 2011 od 18 hodin v Café Jehuda, Blanická 12 (ulice nad Mírákem).
Všichni jsou srdečně zváni!


Pokud máte zájem, tak se zapište a stránku pro případné změny sledujte.


--Juan de Vojníkov 26. 1. 2011, 17:18 (UTC)

Trolza-5265 Megapolis

Vážený kolego, upozorňuji Vás, že obviňování z vandalismu se dá považovat za osobní útok. Zvlášť, když chci naplnit závazné pravidlo WP:Ověřitelnost, což je zvlášť u takových hodnocení důležité. Prosím dodejte zdroje, kde se taková tvrzení píšou (z onoho pravidla cituji: Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který nezjevnou informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit.). Děkuji. --Harold 13. 3. 2011, 09:42 (UTC)

Svým vytrvalým tlakem jste docílil žádaného. S psaním o ruských trolejbusech jsem skončil. Mnou založené články máte plně k dispozici pro svoje úpravy, vymazávání obrázků atd. Nehodlám plýtvat svým časem na tvorbu materiálu pro wikipedisty, kteří dávají přednost hnidopišskému vymáhání formálních doporučení před rozšiřováním wikipedie. Leotard 13. 3. 2011, 10:52 (UTC)
Promiňte, ale opravdu mě mrzí, že to berete tak osobně. Mě jde o kvalitu Wikipedie a vzhledem k tomu, že je to otevřený projekt, kam může psát úplně každý, je důležité dbát na zdroje, aby bylo jasné, že ty informace nejsou vycucané z prstu. Zdrojování je obzvlášť důležité u nejrůznějších hodnocení (jak je popsáno na WP:Reference#Co zdrojovat), bez zdroje je takové hodnocení akorát subjektivní pohled autora textu. Fotka která ukazuje, že trolejbus nemá taková a taková okna, nebo půdorys s rozmístěním sedaček opravdu nevypovídají nic o tom, jestli je interiér špatně větrán nebo jestli jsou špatně rozloženy sedačky. Třeba to tak Rusům vyhovuje a berou to jako plus. K tomuhle je opravdu potřeba dodat nějaký zdroj, třeba novinový článek, který takové věci u tohoto trolejbusu kritizuje. --Harold 13. 3. 2011, 11:03 (UTC)
Rusům to nevyhovuje, proto o tom psali na ruské wikipedii a já to od nich přeložil. Novinový článek na ruské wiki neuvedli a já ho z Česka stěží dohledám. Literatura o trolejbusech je v Česku hodně chabá i ve vztahu k výrobkům firem, které zde trolejbusy kompletují, natož ve vztahu k trolejbusům, které tu nejezdí a pravděpodobně nikdy jezdit nebudou. Na druhou stranu v Rusku vyrobené trolejbusy nejsou to jediné, natož to nejzajímavější, o čem se dá na Wikipedii psát. Takže nijak přehnaně osobně si to neberu, o ruských trolejbusech už psát nebudu a "editujte s odvahou". Leotard 13. 3. 2011, 11:15 (UTC)

Libeňská vodárenská věž

Děkan a zdravím do Libně. MiroslavJosef 24. 3. 2011, 19:46 (UTC)

Tvary pivních lahví

IMHO dobrý nápad - tvary lahví a nádob vůbec (vůbec tvary čehokoliv) jsou dobrý námět na článek, o ergonomii toho zde napsáno příliš není. Zdravím. MiroslavJosef 29. 4. 2011, 06:21 (UTC)

Ceny pivních lahví

Ahoj, nelze si nepovšimnout tvé angažovanosti v článku pivní láhev. Nyní jsem k tomuto tématu zadal žádost o komentář - chceš-li, můžeš se vyjádřit.
Díky xkomczax 1. 5. 2011, 17:45 (UTC)

Zdvihadlo

Zdravím. Chtěl jsem Vás poprosit o malou laskavost. Podívejte se, prosím, na obsah článku zdvihadlo. Budu zde vděčný za jakoukoliv smysluplnou změnu či doplnění tohoto textu (dnes jsem to jen tak střelil abych zachránil subpahýl). Nespěchá to IMHO ale nikterak. Děkuji předem a přeji krásný víkend. MiroslavJosef 3. 6. 2011, 08:46 (UTC)

Zkusím něco přidat, chtělo by to širší, popisnější definici. V tomhle stavu je to spíše kandidát pro přestavbu na seznam. A samozřejmě do seznamu by nebyl problém přidat další mechanismy: hevery, montážní plošiny, zdymadla … Uvidím, co zvládnu. Leotard 3. 6. 2011, 14:20 (UTC)
Fajn - akorát mám pocit, že zdymadla a čerpadla sem zrovna nepatří, to spíš rumpály - zdvihadla jsou IMHO výhradně (elektro)mechanické stroje. Každopádně díky předem - něco s tím bude nutno udělat. MiroslavJosef 3. 6. 2011, 14:31 (UTC)
... no - ta montážní (vysokozdvižná) plošina zde také zjevně chybí ... MiroslavJosef 3. 6. 2011, 14:32 (UTC)
Zatím se snažím dohledat vyhlášku, která definuje tzv. "Vyhrazená technická zařízení". Tam je i nějaké rozdělení zdvihacích zařízení, ze kterého by se dalo vyjít. Že tu chybí některá konkrétní zařízení (ta montážní plošina) není žádná tragedie. To se dá, a já se na to v některých případech i chystám, doplnit překladem. Spíš nemám jasno, zda ponechat Zdvihadlo v současné podobě, nebo převést na seznam. Leotard 4. 6. 2011, 06:41 (UTC)

Wikisraz

Pozvánka na setkání wikipedistů

3. (snad již opravdu) pravidelný sraz wikipedistů s workshopem se uskuteční
v pondělí 18. července 2011 od 18.30 hodin v Zulu baru, Na bojišti 8, Praha 2, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova.
Všichni jsou srdečně zváni!

Pokud máte zájem, tak se zapište a stránku pro případné změny sledujte.


Opět mě to nedá, abych Vás nepozval mezi nás.--Juan de Vojníkov 15. 7. 2011, 16:09 (UTC)

Osobní útok

Důrazně vás varuji, zdržte se osobních útoků vůči ostatním editorům, jako jste to předvedl např. v této editaci. Jedudědek 19. 7. 2011, 11:38 (UTC)

Vandalizování práce mé i ostatních mi vadí, nečinnost správců také. Vaše neomalené výhružky můj názor nemohou změnit. Leotard 19. 7. 2011, 13:21 (UTC)
Váš názor chápu, ale takhle se nelze vyjadřovat, pokud chcete na Wikipedii udržet slušnou atmosféru. Je to dobře popsané na stránce Wikipedie:Osobní útoky. Osobními útoky na adresu jiného uživatele opravdu nikdy ničemu nepomůžete, ať se daný uživatel chová jakkoliv. S pozdravem.--Jieκeren 19. 7. 2011, 13:34 (UTC)

pokus o pomoc s překladem

Pane Leotard, zdravím. Pokusil jsem se o překlad textu na obrázku, je to kolem dokola.: Vedení proudu ke spotřebiči.......vedení proudu z proudové sítě....lícovaný(nebo také popouštěcí) element....obruba, objímka, jímání (např kapaliny).......pojistná vložka(nebo bezpečnostní) vsazení, vsázka(např.do pece).....vedení taveniny(nebo smaltu) s barevnou hlásící charakteristikou....čepička šroubu Snad Vám to pomůže.--Kajan112 (diskuse) 31. 7. 2012, 20:30 (UTC)

Díky za snahu o pomoc. Konkrétní obrázek zachycuje řez pojistkovým spodkem a válcovou pojistkou pro domovní elektrický rozvod. V tomto případě použiji spíše odborné termíny (slang), které jsou v Česku zavedené, přestože překlad by zněl spíše tak, jak ho uvádíte vy. V mém dotazu nešlo ani tak o jazykový problém, jako o systémovou záležitost: zda je možné vzít něčí obrázek, upravit ho a znovu uložit. Podle diskuze "Pod lípou" se zdá, že proti úpravě a novému uložení nejsou námitky. Leotard (diskuse) 1. 8. 2012, 06:05 (UTC)

Jestli potřebuješ přeložit nějaký obrázek, tak můžu pomoct. Pokud ještě chceš přeložit Soubor:Cartridge Fuse de.svg, tak mi napiš, co tam má být, a já to udělám. Nebo tam můžeme dát jenom písmenka "A", "B", "C",... a popisky dát do legendy. Takové řešení by se mi líbilo nejvíc. Miraceti 1. 8. 2012, 09:08 (UTC)

Co tohle?

Schéma pojistky:
A: Něco
B: Tamto
C: Ono

Miraceti 1. 8. 2012, 10:01 (UTC)

Ano, nejlepší jsou písmenka v obrázku a popisky v legendě. Jen s dovolením opravím některé výrazy i ve verzi na Commons. Ne vše, co je správně z překladatelského hlediska, je také obvyklé v odborné češtině. Následně chci obrázek umístit do článku Elektrická pojistka i s příslušnou legendou. Včetně uvedení odkazu na příslušnou literaturu. Leotard (diskuse) 1. 8. 2012, 10:57 (UTC)
Použil jsem obrázek označený písmeny a vložil ho do článku Tavná pojistka. Včetně literatury, ze které jsem čerpal české odborné výrazy. Leotard (diskuse) 1. 8. 2012, 12:37 (UTC)
Jo, česky moc neumím, poznal jsem, že ten překlad výše není ok, ale o moc lépe jsem to nedokázal. Dík za opravu. Miraceti 1. 8. 2012, 18:11 (UTC)
Zrovna tohle není příliš o tom, kdo umí lépe česky (německy). Je to o tom, že jednotlivé německé výrazy lze přeložit několika různými českými výrazy, ale jen některé z těch českých se skutečně běžně používají. V odborných časopisech (a různých manuálech nebo návodech k použití) se právě podle toho pozná, který článek překládal specialista na jazyk a který specialista z příslušného oboru. Překládat odborný článek není totéž, jako překládat detektivku. Obecně považuji za šťastnější podobné výkresy tvořit už přímo jen se vztažkami zakončenými písmeny, nebo čísly. Potom je snadné použít takový obrázek v kterémkoli jazyce nebo dělat opravy, když se člověk s popisem nestrefí napoprvé. Myslím, že tentokrát se to společnými silami povedlo dotáhnout do úspěšného konce. (Navíc, když se člověk sám nepochválí, nikdo to za něj neudělá.) Leotard (diskuse) 1. 8. 2012, 18:29 (UTC)
Chápu to, taky občas překládám, jen z jiného oboru. Jen považuju odbornou češtinu taky za součást češtiny. Proto jsem si dovolil zkratku. Miraceti 1. 8. 2012, 19:09 (UTC)

Překlady popisku v SVG

Srdečně zdravím. Narazil jsem Pod lípou na váš dotaz dřívějšího data ohledně překladu popisků v nákresech ve formátu svg. Kdysi jsem na to našel takovou pomůcku, když tak dávám odkaz na vyzkoušení: http://toolserver.org/~nikola/svgtranslate.php

Přeji hodně zdaru. Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 8. 2012, 18:45 (UTC)

Určitě vyzkouším, příležitosti budou! Leotard (diskuse) 22. 8. 2012, 19:24 (UTC)

Měděnec

Ahoj, můžeš se na článek Měděnec, prosím, opětovně podívat? Předem za to díky. Je již jeho podoba nyní lepší a blíží se DČ?

P. S.: Ty bydlíš někde v Libni, smím-li být tak zvědavý? --Jan Polák (diskuse) 5. 12. 2012, 14:46 (UTC)

Současná podoba článku je o několik řádů lepší, než ta, se kterou se začínalo. Teď už je to o kopci Měděnec. Stále platí, že obrázků by mohlo být víc, ale rozumím tomu, že v listopadovém počasí pořádat fotovýlet do Jizerských hor by asi nebylo to pravé. Jen jedna drobnost: nevidím odkaz na rozcestník, přestože jsi ho založil. Tento článek bych určitě doporučil zařadit mezi DČ.

Jinak platí, že skutečně bydlím v Libni. Netajím se tím, nějakou dobu jsem to měl i na uživatelské stránce, ale poté, co jsem byl kritizován za ubohou estetickou úroveň této stránky, jsem vše smazal. Mimochodem byla to pravda, shluk odkazů vypadal ohavně a na nápravu jaksi nezbyl čas. Leotard (diskuse) 5. 12. 2012, 21:26 (UTC)
Děkuji za upozornění na ten rozcestník. Já ho tam prve nedával proto, že jsem si říkal, že když se někdo dostane na stránku s rozlišovačem, už jaksi tuší, kde hledat další významy. Na druhou stranu, není proč bránit čtenářům Wikipedie v komfortnosti prohlížení a ten odkaz jim tam přidejme.

Za podporu zařazení mezi DČ Ti děkuji.

S neestetičností shluku odkazů na uživatelské stránce mám také své zkušenosti. I já jsem raději svou uživatelskou stránku pozměnil a shluky odkazů umístil na specifickou stránku.

Na tu Libeň jsem se ptal záměrně, neb v tom případě jsme kolegové ze stejné pražské čtvrti. Ty bydlíš někde u Palmovky? --Jan Polák (diskuse) 5. 12. 2012, 21:46 (UTC)
Vyslovení podpory článku považuji za správné, když už jsem se do jeho posuzování zapojil. Jinak své bydliště bych zde zveřejňovat nechtěl. Nechme to na tom, že bydlím v Libni. Jestliže máš nějaký nápad týkající se libeňských reálií a jejich popisu na wiki, tak sem s ním! Ale jinak bych raději zůstal v anonymitě. Leotard (diskuse) 6. 12. 2012, 05:55 (UTC)
Jasně, já Tě nechci zpovídat, odkud přesně z Libně jsi. Respektuji Tvé rozhodnutí. Jen mne zaujalo, že mám tak blízko kolegu Wikipedistu. --Jan Polák (diskuse) 6. 12. 2012, 07:17 (UTC)

Ahoj, Vůbec se nezlobím za Tvé dotazy, ba právě naopak. S Jannem je nám oběma jasné, co tím míníme, ale když se k diskusi připojí třetí strana – laik, je to vždycky dobře. Budu na odpovědích na Tvoje dotazy pracovat a snad se mi je podaří splnit. Chystám se také navázat spojení s nějakým fracouzským wikipedistou, který by mi dokázal o něm říci bližší informace. Bohužel, v češtině o Gamelinovi nic nevyšlo a překlad knihy Martina Alexandera se patrně také nechystá. Nicméně, díky za Tvé připomínky ke článku. Budu se snažit z něj udělat co nejkvalitnější článek. S přáním hezkých Vánočních svátků --WWII (diskuse) 23. 12. 2012, 10:07 (UTC)

Zdravím! Asi je to jasné, ale přesto to zopakuji. Jestliže má být článek o Gamelinovi a nárokovat si DČ, mělo by z článku být zřejmé, jaký byl G. jako člověk. Proto ty moje dotazy na jeho rodinné prostředí a jeho činnost i mimo druhou světovou válku. Uznávám, že mnoho podkladů asi dostupných není. Skutečně nejsou nějaké zdroje alespoň v knihách, které se zabývají válkou obecně? Jinak přeji úspěch a hlavně vytrvalost při vylepšování článku! --Leotard (diskuse) 23. 12. 2012, 12:49 (UTC)
Abych pravdu řek – většina (řekl bych, že přes 90%) knih se o Gamelinovi vůbec nezmiňuje a když, tak už jenom okrajově. Jinak, nemám to nijak podloženo, ale z mnoha dokumentů je znát, že Francouzi jeho postavu vnímají spíše negativně. Kupříkladu na jeho rodném domě v Paříži není ani instalovaná deska. Nijak zvlášť se, ale pokud vím, jeho osobou nezabývají. --WWII (diskuse) 23. 12. 2012, 14:35 (UTC)

Hlasování o Mořkovu

Ahoj, jen si dovolím upozornit, že jsem zahájil hlasování o zařazení Mořkova mezi zdejší Nejlepší články. Máš-li dojem, že mezi takové články může patřit, prosím o vyjádření podpory. Díky. --Jan Polák (diskuse) 4. 2. 2013, 14:58 (UTC)

Hlasování o článku Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice

Ahoj, jen si dovolím upozornit, že jsem zahájil hlasování o zařazení článku „Železniční trať Frýdlant v Čechách - Heřmanice“ mezi zdejší Nejlepší články. Máš-li dojem, že mezi takové články může patřit, prosím o vyjádření podpory. Díky. --Jan Polák (diskuse) 13. 5. 2013, 23:22 (UTC)

Maurice Gamelin

Ahoj, podíváš se, prosím, na článek Maurice Gamelin? Po zapracování posledních připomínek jsem odstartoval nové kolo recenzování. Díky --WWII (diskuse) 19. 5. 2013, 05:51 (UTC)

Bužírka

Pane Leotarde, pro Boha, ad http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kabel&diff=10648710&oldid=10644281 – když to víte lépe, proč to nenapíšete do článku, ale do shrnutí editace? Pokud Vás mohu požádat, buďte tak laskav. Podle mě, laika, je moje vyjádření v souladu s http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=bu%C5%BE%C3%ADrka&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no a v pořádku. Můžete-li, vysvětlete prosím v článku i ten rozdíl. Děkuji, --Jiří Janíček (diskuse) 22. 8. 2013, 16:48 (UTC)

Nejste-li praktikující elektrikář, může pro Vás být popis v jazykové příručce zavádějící. Realita je o něco složitější, než se zdá na první pohled. Existují tzv. izolované vodiče, tedy dráty a lanka, které jsou již z výroby (z kabelovny) opatřeny plastovou izolací. Izolace z termoplastu je natavena na vodič. Existují normy ČSN, které určují, jakou barvu má tato izolace při některých konkrétních použitích mít. Když někdo chce vodič odizolovat, musí tuto izolaci doslova odřezat z vodiče (oholit). Oproti tomu bužírka je jen plastová trubička pestrých barev. Může se navléknout na vodič, který byl použit jako neizolovaný. Může se použít na část vodiče, která byla z nějakého důvodu odizolovaná nebo kde byla původní izolace poškozena, proříznutá, prodřená. Často se používá jako barevný rozlišující prvek na koncích vodičů zavedených do svorkovnice nebo konektoru. Barva izolace vodičů je dána normou, přesto může být výhodné je nějak odlišit (přívody více svítidel nebo čidel). Je tedy rozdíl mezi základní izolací vodiče, zhotovenou při jeho výrobě a dodatečnou izolací, provedenou bužírkou. Jestli se mi podaří dohledat nějakou učebnici, kde by toto bylo definováno, do článku to přidám. Protože jsem takovou literaturu zatím nenašel (a hledal jsem), zavádějící formulaci jsem zatím v článku smazal. Všechno je v reálu ještě zamotanější. Bužírka se běžně navléká na konce lakovaných vodičů při vinutí cívek transformátorů a někteří výrobci používají v transformátorech místo čistě plastových trubičky s textilním základem. Existují bužirky nekruhového průřezu, určené k potištění a navlečení na konce vodičů právě pro rozlišení přívodů z vodiče stejné barvy izolace. Existují smršťovací trubičky, které by se také daly nazvat bužírkou … --Leotard (diskuse) 23. 8. 2013, 06:01 (UTC)

Cyklistická lávka v Praze 9 - dekuji za upravy

Děkuji za úpravy článku Cyklistická lávka v Praze 9. No článek, na zdrojovém webu už je x let starý (více v otrs),byl vydán, když se lávka ještě stavěla, a tak nevšiml nešikovných formulací. --Simca (diskuse) 25. 7. 2014, 09:14 (UTC)

WP:Q – L-39MS

Dobrý den, před časem jste přidal svou recenzi k heslu Aero L-39MS Albatros, u kterého bych rád splnil kritéria pro dobrý článek. Rád bych vás informoval, že jsem se konečně dostal k tomu, abych připomínky zapracoval, takže nyní je možné zhodnotit, jestli už je to nyní v pořádku. S pozdravem. --Nadkachna (diskuse) 31. 8. 2014, 18:55 (UTC)

Rušení zahraničního rozhlasu

Zdravím, založil jsem Rušení zahraničního rozhlasu, které jsem pojednal spíše z hlediska historického. Potřeboval jsem nějakého fyzika, který by se v úpravě zaměřil na fungování rušičky a její popis. Na doporučení Jana Poláka si dovoluji se obrátit na Vás. Zdravím, --Lukáš Král (diskuse) 29. 9. 2014, 20:06 (UTC)

Přestože jsem byl svého času zaměstnancem podniku TESLA Hloubětín, kde se vyráběly rozhlasové vysílače (kdysi možná i ty rušičky), necítím se být dostatečně kvalifikovaný v otázce rušení. Ale zkusím tento dotaz přesměrovat na nějakého radiotechnika. Jen se obávám, že zdrojů v literatuře mnoho nebude - ani v době, kdy rušení bylo aktuální, se tím nikdo nechlubil. Jestliže se mi podaří informace získat, do článku je rovnou přidám. --Leotard (diskuse) 30. 9. 2014, 06:02 (UTC)
Našel jsem velmi zajímavý článek k rušení zde:

http://www.ok2kkw.com/ruseni_rozhlasu.htm Ovšem jeho věrohodnost je sporná, minimálně ale dává náměty k dalšímu hledání. Technickou stránku rušení budu hledat jinde. --Leotard (diskuse) 30. 9. 2014, 06:16 (UTC)

Děkuji převelice, --Lukáš Král (diskuse) 30. 9. 2014, 07:53 (UTC)

Ukládání kabelů / uložení kabelů

Pane kolego, narazil jsem na Váš článek Ukládání kabelů a měl bych následující připomínku. Ukládání kabelů je činnost. Např. ukládání kabelů (do země) spočívá v tom, že se kabel odvíjí z cívky, která je na stojanech. U menších kabelů to jde ručně, ale je-li zapotřebí zatahovat kabely do chráničky, potom se používá strojního zatahování, přičemž se na špici kabelu nasadí "punčocha" s pojistným závěsem, což zaručuje, že se kabelové žíly, ani izolace nepoškodí překročením povoleného namáhání v tahu. Popis ukládání kabelů by jistě vydal na samostatný článek (např. ukládání podmořských kabelů) a tak si myslím, že by bylo vhodné změnit název Vašeho článku na uložení kabelů a případně článek doplnit také o uložení kabelů v zemi. Co Vy na to?--Lad.Raj (diskuse) 1. 12. 2014, 18:51 (CET)Odpovědět

Jestliže máte dojem, že přejmenování článku pomůže lepšímu šíření povědomí o této problematice, klidně navrhněte přejmenování. Nic proti tomu nemám, ale sám za sebe myslím, že to nestojí za námahu. Když jsem článek kdysi zakládal, výstižnější název jsem nenašel. Tento konkrétní článek byl zamýšlen jako popis způsobů, kterými jsou kabely uloženy hlavně ve stavbách, v budovách. A měl to být jakýsi přehled těchto způsobů s tím, že jsem chtěl dopsat články o konkrétních způsobech (elektroinstalační lišta, zdvojená podlaha, žlaby, chráničky …). Něco jsem stihl, něco ne. Za odlišný způsob považuji například pohyblivá uložení kabelů ve strojních zařízeních - stihl jsem založit překladem energetický řetěz, vlečný kabel. Do článku "Ukládání kabelů" by se určitě hodila sekce, popisující ukládání kabelů do země, do vody, existují závěsné kabely. Snad jen posoudit, zda přidáním těchto témat by článek nenabobtnal do nepřehledného stavu. Popis činností při ukládání kabelů, případně používaných pomůcek, nástrojů a zařízení bych sem ale určitě nepřidával. Ty souvisí se zpracováním kabelů, výrobou, s kabelovou konfekcí, stroji na zpracování kabelů, dále potom s odpláštěním, odizolováním, zakončováním různými kabelovými oky, konektory … Problematika kabelů a zacházení s nimi je hodně rozsáhlá a to se určitě nepovažuji za odborníka, protože slaboproudé a světlovodné kabely mi mnoho neříkají. Shrnuto: před návrhem nového názvu zvažte jeho výstižnost, sekci o způsobech uložení kabelů do země určitě přidejte. --Leotard (diskuse) 1. 12. 2014, 21:53 (CET)Odpovědět

Portál Česko

Prostě mi to nedá, co vám konkrétně vadí? Jak by jste si představoval návrh reprezentativního portálu k tomuto tématu? --Jenda H. (diskuse) 13. 2. 2015, 11:08 (CET)Odpovědět

Asi Vás nepotěším, ale to nejsou nějaké konkrétní věci, které by bylo možné doplnit, opravit, u kterých by bylo možné se dohodnout na jiném znění. Obecně jsem rozpačitý z existence portálů jako takových. Nikdy nemohou zahrnout všechny články týkající se daného tématu (od toho je tu systém kategorií a podkategorií). Portál:Česko je toho jasným příkladem. Začíná články o skutečnostech pro Česko typických (jen nevím, jak často jsou obměňovány) a pokračuje seznamy článků. Výběr článků do seznamů ani nemůže být jiný, než subjektivní. Navíc už tvrzení v úvodním odstavci …Československo (Česko) se dostalo do sféry vlivu SSSR díky osvobození větší části území Rudou armádou je diskutabilní. Není to náhodou tak, že postup armád, jak SSSR, tak USA a VB byl dohodnut na konferenci v Jaltě? Takže dál platí, že já se portálům nevěnuji a jsem ochoten zde slíbit, že vaši případnou činnost na Portál:Česko nebudu kritizovat. Jsou jiné věci na Wikipedii, které mne baví víc a nestíhám se jim věnovat tak, jak bych chtěl. --Leotard (diskuse) 14. 2. 2015, 09:50 (CET)Odpovědět

Pořadí odkazů

Zdravím. Dovoluji si upozornit na doporučení Wikipedie:Vzhled a styl, sekce literatura rozhodně nepatří na konec odkazů. Zkontrolujte si to na Nejlepších článcích.--Zákupák (diskuse) 22. 3. 2015, 09:42 (CET)Odpovědět

Souhlasím, že článek Vzhled a styl doporučuje nikoli vyžaduje umístit odkaz na literaturu jinam. Já považuji za přirozené uvádět literaturu na úplném konci článku. Ale vyhovím Vám a nebudu v existujících článcích vracet odstavec o literatuře na konec, kam podle mne patří.--Leotard (diskuse) 22. 3. 2015, 09:56 (CET)Odpovědět
Tuším že jen doporučení proto, že se tvůrci neshodli na umístění, existenci prostého nadpisu Odkazy. Těch debat kolem by vydalo na knihu a nikdy se ke shodě textu pravidla nedospělo, každému oponentovi vadí něco jiného. Na některých nečeských wiki mají pořadí jiné. Nicméně u desítek tisíc hesel české wiki tomu tak, podle onoho doporučení, je. --Zákupák (diskuse) 22. 3. 2015, 10:17 (CET)Odpovědět
Jsem profesí elektrotechnik, sleduji několik odborných časopisů (různých vydavatelů) a ve všech jednoznačně literaturu umísťují za článek. To jsou ovšem odborné časopisy, nikoli Wikipedie. Předpokládám, že existuje norma na úpravu písemností, která rozložení odkazů upravuje. V časopisech potom neexistuje žádná demokracie, redaktor článek případně upraví. Ale jsem ochoten tolerovat, že wikipedisté (včetně Vás) se chtějí držet doporučení. --Leotard (diskuse) 22. 3. 2015, 11:28 (CET)Odpovědět
Ta norma je: ČSN ISO 690:2011 Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Pro mne je tedy vše jasné, ale jsem ochoten respektovat ty, kteří se normami řídit nechtějí a vyrábějí si vlastní pravidla. Nemám s tím problém. --Leotard (diskuse) 22. 3. 2015, 14:51 (CET)Odpovědět
Prosím tuto informaci předat dál, třeba k diskuzi k doporučení, či pod Lípu. Třeba k úpravě pak dojde. Díky.--Zákupák (diskuse) 22. 3. 2015, 18:37 (CET)Odpovědět

L.P.Elektro

Dobrý den, informuji Vás o založení diskuse o smazání Vámi založeného článku L.P.Elektro. Ani po téměř roce, kdy jsme se na diskusi článku střetli, se mi nepozdává jeho přínos pro Wikipedii, a tak jsem se rozhodl oslovit komunitu. S pozdravem --Miďonek (diskuse) 25. 5. 2015, 17:47 (CEST)Odpovědět

Párek

Zdravím, ono už to refováno je v Párek v rohlíku, kolega Vlout to navíc právě doplnil i do čl. Bistro.--Horst (diskuse) 15. 7. 2015, 11:39 (CEST)Odpovědět

Wikikytička – Multicar M 25

Osobní útoky

Kolego, protože jste mi neodpověděl na mé diskuzní stránce, jak je to mezi wikipedisty obvyklé, musím se zeptat zde, jak jsem ostatně na své stránce avizoval. Prosím o vysvětlení, čím jsem se v dále uvedených větách dopustil Vůči Vám osobních útoků.

Můj dotaz: Kolego, hlasujeme o členovi AV a ne o zrušení AV. A to, že kolegovi Rosičákovi vytýkáte tu větu …když už ten Arbitrážní výbor máme …, tomu opravdu nerozumím. Buď se Vám nelíbí, že kolega funkčnost AV zlehčuje, což ale neodpovídá Vašemu názoru na AV, který je podle Vás k ničemu, takže byste měl být naopak rád, že budete mít v AV spojence. V opačném případě jste proti kolegovi proto, že chce pomoci, a to je velice divný důvod.
Vaše odpověď: Jestliže vám moje názory na AV překážejí, prostě je ignorujte a započítejte pouze můj hlas proti tomuto konkrétnímu kandidátovi. Hlasuji za sebe, nemám potřebu svoji volbu s vámi konzultovat nebo ji před vámi obhajovat.
Moje reakce: A co tak ostře, kolego? Pouze jsem vyjádřil svůj podiv nad zdůvodněním, které jsem nepochopil. Pochopitelně, že nemusíte své hlasování ani obhajovat ani konzultovat ani vysvětlovat, pokud nechcete. Je taky možné, že jej všichni chápou kromě mě, protože jsem natvrdlý a to, že jsem v něm nenašel logiku, je nejspíš moje nedostatečnost. Ale co se týče Vašich názorů na AV, pokud je vyjevíte, nesmíte být překvapen, že někdo na ně zareaguje. Pokud o nich nechte vést žádnou diskuzi, pak si je nechte pro sebe a žádná diskuze nebude.
Vaše odpověď na mé diskuzní stránce: Opakovaně se do mne navážíte v diskusi u hlasování o arbitrážním výboru. Stavíte se do pozice, že pouze vám je dovoleno všechno kritizovat a rozebírat a ostatní si mají své názory nechat pro sebe. Proberte se! Wikipedie není vaším vlastnictvím a když neumíte respektovat odlišné názory, možná byste měl vyhledat společnost jiných osob podle své volby a necpat se mezi wikipedisty. A toto jste napsal pod označením Přestaňte s osobními útoky a odtud plyne můj dotaz.

Nepřipadá Vám, že jste se naopak osobního útoku dopustil Vy. S přáním hezkého dne --Chalupa (diskuse) 30. 1. 2016, 10:56 (CET)Odpovědět

Protože jste mi neodpověděl, chápu vaše mlčení jako souhlas s tím, co jsme Vám napsal (podle pravidla, kdo mlčí, souhlasí). Rozumím tomu tedy tak, že jsem se vůči Vám žádných osobních útoků nedopustil, ale naopak jste se dopustil osobního útoku vůči mě. Pokud jste to takto myslel, je věc vyřešená. Děkuji a jsem s přáním hezkého dne --Chalupa (diskuse) 10. 2. 2016, 16:49 (CET)Odpovědět

Upozorňuji Vás, že jsem si na Vaše osobní útoky stěžoval na nástěnce správců. --Chalupa (diskuse) 11. 2. 2016, 14:56 (CET)Odpovědět

Diskuse s wikipedistou:Chalupa

Dobrý den. Upozorňuji vás, že za toto byste mohl být příště bez varování zablokován. Pravidla jistě znáte. S pozdravem.--Zdenekk2 (diskuse) 11. 2. 2016, 16:30 (CET)Odpovědět

Vyhněte se prosím osobním útokům. Byl jsem neomaleně napaden wikipedistou Chalupa. Nevím co to je zablokování bez varování. Trvám na tom, že agresorem byl wikipedista Chalupa. Můžete na to mít odlišný osobní názor i když nechápu, proč se do věci vměšujete. Znáte slova jako soukromí, svoboda slova, vlastní názor? --Leotard (diskuse) 12. 2. 2016, 19:29 (CET)Odpovědět
Kolego, Zdeněkk2 je správce a nikam se nevměšuje, pouze reaguje na mojí stížnost na Vás na nástěnce správců, jak jsem Vás výše upozornil. S pozdravem --Chalupa (diskuse) 13. 2. 2016, 11:52 (CET)Odpovědět

Vaše vyjádření na mé volební stránce

Kolego, požádali jsme Vás ještě s jedním kolegou, zda byste své vyjádření na mé volební stránce nedoložil odkazem na místo, kde jsem Vás napadl. Našli jsem zatím pouze jedno místo, kde jsme měli spolu rozepři, a tam jsem Vás nikterak nenapadl, takže musí asi jít o něco jiného. Prosím o doložení. Děkuji --Chalupa (diskuse) 15. 6. 2016, 13:45 (CEST)Odpovědět

Napadení viz tato stránka o několik řádek výše.--Leotard (diskuse) 16. 6. 2016, 17:24 (CEST)Odpovědět

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey

WMF Surveys, 29. 3. 2018, 20:20 (CEST)Odpovědět

Reminder: Share your feedback in this Wikimedia survey

WMF Surveys, 13. 4. 2018, 03:18 (CEST)Odpovědět

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey

WMF Surveys, 20. 4. 2018, 02:28 (CEST)Odpovědět

Tučné písmo

Dobrý den, nechci tohle téma tahat do diskuse ke článku Herrnhut, kde se ptáte. Moje obecná zkušenost je, že s tučným písmem ve Wikipedii by se mělo šetřit, zejména když někteří ho (nevhodně) používají jako prostředek zvýraznění vlastního názoru. Jednoznačné pravidlo asi není, ale poměrně nevyhýbavě se vyjadřují stránky Wikipedie:Průvodce (formátování) či Wikipedie:Senioři píší Wikipedii/Návody/Základní formátování. Já osobně používám tučné písmo prakticky výhradně pro název článku v jeho textu (případně pro jeho další ekvivalenty). Nazvy kapitol a subkapitol vznikají v tučném písmu automaticky. Názor ale není jednotný, jak vidíte právě v článku Herrnhut. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 30. 4. 2019, 14:12 (CEST)Odpovědět

Montážní technologie elektroniky

Váš příspěvek k článku MontTechnElektroniky je zajisté historicky zasvěcený. Určitě můžete TAM doplnit řadu informací k tématu. Moje angažovanost souvisí však POUZE se snahou: Doplnit článek s názvem MontTechElektr. - jako komplement k článku IEC TC 91. (Tohle téma mám v normalizační péči řadu let; od obdobné činnosti ve VUMS-Praha). Podle enWIKI jsem začal psát několik "IEC TC ...", včetně "Seznamu technických komisí IEC". Ta snaha souvisí s posunutí csWIKI od kulturních témat blíže reálně fungujícímu vývoji a výrobě v naší republice.-- viz též články IEC TC 110, IEC TC 119, IEC TC 124, ISO/IEC JTC 1 SC 17 a Nositelná elektronika (komise IEC).--78.45.7.241 25. 7. 2020, 11:32 (CEST)Odpovědět

Neumím posoudit články věnované IEC TC. Nejsem normalizátor, ale jednoho bývalého normalizátora (silnoproudého) znám, tak se ho zeptám na názor. Text, zveřejněný pod názvem Montážní technologie elektroniky vytváří falešný dojem, že obsahuje všechny důležité informace k tématu. To ale není pravda, celé zhruba padesátileté období vývoje elektroniky je tady opominuto. Souběžně užívané postupy (hybridní obvody) jsou úplně vynechány. Celkově je článek pro rozvoj Wikipedie spíše škodlivý a zasloužil by si zgruntu přepsat. Doby VÚMS A. S. Popova jsou už dávnou minulostí. Nyní je tam tuším supermarket a továrna ABB na silové polovodiče. Také bych si přál, aby se Wikipedisté věnovali víc technickým a vědeckým tématům, než podřadným sportovcům a hudebníkům. Ale práce na wiki je zadarmo. Kvalitní technické články často nelze získat ani za peníze, něco o tom vím. --Leotard (diskuse) 25. 7. 2020, 12:32 (CEST)Odpovědět

Comm1) VUMS-Praha není VUST AS Popova, ale výzkumný ústav, kde se již před rokem 89 vyráběly 8mi vstvé desky a také hybridní integrované obvody. Comm2) Technické články do csWIKI nepodpoříte velmi negativní kritikou od nezasvěcených "specialistů". Comm3) Myslel jsem, že jeden WIKIčlánek nemusí být na úrovni bakalářské práce, že ale WIKIPEDIE je kolektivní dílo mnoha přispěvatelů. Comm4) Asi nebudete vhodným rádcem pro méně zkušené wikipedisty. --78.45.7.241 25. 7. 2020, 19:52 (CEST)--Jurak36 (diskuse) 25. 7. 2020, 19:54 (CEST)Odpovědět

ad 1) Za záměnu VUMS-VUST se omlouvám, moje chyba. I ten VUMS ale po roce 1989 rychle skončil. ad 2) Nevím, co tím chcete říct. Sám sebe považuji za zasvěceného odborníka, nikoli specialistu. Technické články jsem se v minulosti snažil podpořit vlastní tvorbou nebo doplněním článků již založených. ad 3) Wikipedie je kolektivní dílo. To se bohužel projevuje zakládáním velkého počtu pahýlů, sloužících jen k "zamodření" článků se kterými autoři soutěží o DČ nebo NČ. Samotné pahýly bývají poté opuštěny a po nějakém čase i zlikvidovány. ad 4) Rozhodně nejsem vhodným rádcem pro méně zkušené wikipedisty. Už proto, že se sám necítím "zkušeným wikipedistou". Nehoním se za počtem založených článků, nesoutěžím o DČ nebo NČ. --Leotard (diskuse) 26. 7. 2020, 12:22 (CEST)Odpovědět

Elektrická výzbroj

Dobrý deň. Na sk je preložený váš článok elektrická výzbroj (sk:elektrická výzbroj). Mám otázku na neho zdroje. Udávate knihu Elektrické stroje a pohony. ISBN 978-80-01-03730-0. Ktoré strany z neho ste použili. Lebo nie som schopný nájsť v nej to čo je v článku. Ďakujem. Vasiľ (diskuse) 24. 8. 2020, 08:12 (CEST)Odpovědět

Nepotěším Vás. Tuto publikaci jsem měl v době psaní článku vypůjčenou z knihovny - a už je to docela dlouho, i poznámky, které jsem si dělal, už jsem zrušil. Nejsem tedy schopen identifikovat stránky, kde se v této publikaci používá pojem "elektrická výzbroj". Pochopitelně článek na wiki není výpis z této jediné publikace, je to přehled informací i z dalších publikací, které zde uvedeny nejsou. Napište, pro jaký účel literární odkaz na pojem "elektrická výzbroj" chcete použít, pokusím se Vám pomoci. --Leotard (diskuse) 25. 8. 2020, 07:47 (CEST)Odpovědět