Pavel Ignác Bayer: Porovnání verzí
m →Dílo (výběr): + Jez. kolej |
m →Odkazy: +ref |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
<references> |
<references> |
||
<ref name="pk">[Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-prokopa-2168424]</ref> |
<ref name="pk">[Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-prokopa-2168424]</ref> |
||
<ref name="pk2">[Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/novomestska-jezuitska-kolej-s-kostelem-sv-ignace-15464966]</ref> |
|||
<ref name="poche">{{Citace monografie |
<ref name="poche">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Poche |
| příjmení = Poche |
||
Verze z 22. 8. 2020, 11:08
| Pavel Ignác Bayer | |
|---|---|
| Narození | 1656 nebo 28. ledna 1658 Jihlava |
| Úmrtí | 26. prosince 1733 Praha |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Znám jako | český barokní architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavel Ignác Bayer (1656, Jihlava – 26. prosince 1733, Praha) byl český barokní architekt a stavitel německého původu v období vrcholného baroka.
Život
Vyučil se roku 1679 na Starém Městě pražském u Francesca Luraga. Projektoval zejména stavby či jejich úpravy pro jezuity v Praze na Starém i na Novém Městě, v Hradci Králové, v Luži a na Svaté Hoře u Příbrami. Dále pracoval pro benediktiny v Břevnově a v Broumově a pro cisterciáky v Sedlci u Kutné Hory. Ze šlechtických rodů byl věrný Schwarzenberkům, na jejichž panstvích pracoval mezi léty 1701–1721. Jako pevnostní architekt navrhl fortifikaci města Chebu. Stavěl také měšťanské domy. Byl představeným a posléze starším mistrem cechu staroměstských zedníků a kameníků a úředníkem desetipanského úřadu[1].
Dílo (výběr)
- neuskutečněný návrh na stavbu kostela a kláštera benediktinů v Břevnově (1703–1708), zcela přepracoval Kryštof Dientzenhofer
- Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha) – průčelí, portikus a věž (1697–1699)
- dostavba Jezuitské koleje, Praha, 1687-1702[2]
- Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje (původně svatého Karla Boromejského) v Resslově ulici na Novém Městě pražském
- zámek Ohrada v Hluboké nad Vltavou
- poutní kostel Panny Marie na Chlumku v Luži u Košumberka
- přestavba postoloprtského zámku v letech 1706–1716[3]
- Kostel svatého Prokopa (Prokopské údolí), Praha, 1711-12[4]
- přestavba věže kostela svatého Martina v Břvanech na Lounsku[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, Praha 1995, s.54.
- ↑ [Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/novomestska-jezuitska-kolej-s-kostelem-sv-ignace-15464966]
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Postoloprty – zámek, s. 389.
- ↑ [Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-prokopa-2168424]
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Břvany, s. 142.
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 30–31.
- Růžena Baťková a kolektiv: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady, Praha 1). Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 101–104.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, editor Anděla Horová. Academia Praha 1995, s.54.
