Kostomlaty pod Milešovkou (hrad): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Jaroš založil kyšperskou větev
typografie, doplnění a oprava popisku pod fotografií od Rolfa-Drážďan (Rolf-Dresden)
Řádek 12: Řádek 12:
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Kostomlaty<br />pod Milešovkou | lat = 50.5541667 | lon = 13.8797222 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Kostomlaty<br />pod Milešovkou | lat = 50.5541667 | lon = 13.8797222 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = Boreš z Oseka
| stavitel = Boreš z Oseka
| další majitelé = [[Hrabišici]], [[páni z Vřesovic]], [[Kolovratové]]
| další majitelé = [[Hrabišici]], [[páni z&nbsp;Vřesovic]], [[Kolovratové]]
| současný majitel = Obec Kostomlaty pod Milešovkou
| současný majitel = Obec Kostomlaty pod Milešovkou
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
Řádek 23: Řádek 23:
| web =
| web =
}}
}}

'''Kostomlaty''' jsou [[zřícenina]] šlechtického [[hrad]]u z&nbsp;první poloviny 14.&nbsp;století na kopci [[Kostomlaty (hora)|Kostomlaty]] nad obcí [[Kostomlaty pod Milešovkou]], podle níž získaly název. Jedná se o&nbsp;[[hrad bergfritového typu]] s&nbsp;dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí [[Přídomek|predikátu]] Kostomlatských [[páni z Vřesovic|z&nbsp;Vřesovic]]. Byl opuštěn na konci 16.&nbsp;století. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref name="2016-03-23"/>
'''Kostomlaty''' jsou [[zřícenina]] šlechtického [[hrad]]u z&nbsp;první poloviny 14.&nbsp;století na kopci [[Kostomlaty (hora)|Kostomlaty]] nad obcí [[Kostomlaty pod Milešovkou]], podle níž získaly název. Jedná se o&nbsp;[[hrad bergfritového typu]] s&nbsp;dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí [[Přídomek|predikátu]] Kostomlatských [[páni z Vřesovic|z&nbsp;Vřesovic]]. Byl opuštěn na konci 16.&nbsp;století. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref name="2016-03-23" />


== Historie ==
== Historie ==
V&nbsp;turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s&nbsp;odkazem na [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z&nbsp;Libočan]] – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své [[kronika|kronice]] vypráví Hájek vymyšlený příběh o&nbsp;předáku Sukoslavovi, který bojoval s&nbsp;knížetem [[Hostivít]]em. Tento Sukoslav měl v&nbsp;roce 880 poblíž [[Bílina (město)|Bíliny]] založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.<ref name="hajek"/> Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9.&nbsp;století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s&nbsp;Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V&nbsp;soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v&nbsp;19.&nbsp;století.
V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s&nbsp;odkazem na [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z&nbsp;Libočan]] – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své [[kronika|kronice]] vypráví Hájek vymyšlený příběh o&nbsp;předáku Sukoslavovi, který bojoval s&nbsp;knížetem [[Hostivít]]em. Tento Sukoslav měl v&nbsp;roce 880 poblíž [[Bílina (město)|Bíliny]] založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.<ref name="hajek" /> Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9.&nbsp;století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s&nbsp;Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V&nbsp;soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v&nbsp;19.&nbsp;století.


Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 [[páni z&nbsp;Rýzmburka]], nazývaní také páni z&nbsp;Oseka, původně [[Hrabišici]]. První písemná zmínka o&nbsp;hradu pochází z&nbsp;roku 1333, kdy ho Boreš z&nbsp;Oseka prodal Chotěborovi z&nbsp;Herštejna.<ref name="sedlacek"/> Hrad byl v&nbsp;té době [[Manská soustava|manstvím]] hradu Rýzmburka ([[Osek (hrad)|Oseka]]). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty [[markrabě]]ti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři [[Karel IV.|Karlovi&nbsp;IV.]]<ref name="andel"/> Hrad se tak stal manstvím [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]]. Neznámo kdy udělil [[Karel IV.]] hrad v&nbsp;léno [[Žerotínové (Čechy)|pánům ze Žerotína]]. Dokládá to fakt, že v&nbsp;roce 1370 instaloval nového [[farář]]e do [[Kostomlaty pod Milešovkou|Kostomlat]] Habart starší ze Žerotína. V&nbsp;roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad [[Škopkové z Dubé|Jindřichu Škopkovi z&nbsp;Dubé]].<ref name="menclova"/>
Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 [[páni z&nbsp;Rýzmburka]], nazývaní také páni z&nbsp;Oseka, původně [[Hrabišici]]. První písemná zmínka o&nbsp;hradu pochází z&nbsp;roku 1333, kdy ho Boreš z&nbsp;Oseka prodal Chotěborovi z&nbsp;Herštejna.<ref name="sedlacek" /> Hrad byl v&nbsp;té době [[Manská soustava|manstvím]] hradu Rýzmburka ([[Osek (hrad)|Oseka]]). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty [[markrabě]]ti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři [[Karel IV.|Karlovi&nbsp;IV.]]<ref name="andel"/> Hrad se tak stal manstvím [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]]. Neznámo kdy udělil [[Karel&nbsp;IV.]] hrad v&nbsp;léno [[Žerotínové (Čechy)|pánům ze Žerotína]]. Dokládá to fakt, že v&nbsp;roce 1370 instaloval nového [[farář]]e do [[Kostomlaty pod Milešovkou|Kostomlat]] Habart starší ze Žerotína. V&nbsp;roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad [[Škopkové z Dubé|Jindřichu Škopkovi z&nbsp;Dubé]].<ref name="menclova" />


Majitel hradu za [[Husitské války|husitských válek]] Albrecht Škopek z&nbsp;Dubé byl [[komtur]] [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v&nbsp;české provincii.<ref name="heber"/> Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s&nbsp;hotovostmi z&nbsp;[[Louny|Loun]], [[Slaný|Slaného]] a [[Žatec|Žatce]] oblehl husitský hejtman [[Jakoubek z Vřesovic]].<ref name="durdik"/> Přestože byl po [[bitva u Lipan|bitvě u&nbsp;Lipan]] od Kostomlat vylákán a poražen v&nbsp;[[Bitva u Řevničova|bitvě u&nbsp;Řevničova]], k&nbsp;hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V&nbsp;roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským [[léno|lénem]] přestaly Kostomlaty být v&nbsp;roce 1562.<ref name="pazourek"/> Po ztrátě [[Chomutov]]a na Kostomlatech po určitou dobu sídlil [[Jan z&nbsp;Vřesovic]], který se po hradě psal v&nbsp;době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o&nbsp;hrad soudil s&nbsp;Benešem z&nbsp;Kolovrat.<ref name="boukal"/> Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi.<ref name="boukal"/> Potomci Jana z&nbsp;Vřesovic podle hradu psali [[Kostomlatští z Vřesovic]], zůstal hrad i&nbsp;s&nbsp;panstvím až do začátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jako všechny [[středověk]]é hrady se v&nbsp;průběhu 16.&nbsp;století staly i&nbsp;Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v&nbsp;[[Kostomlaty pod Milešovkou|městečku Kostomlatech]] pod hradem. V&nbsp;roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z&nbsp;Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i&nbsp;s&nbsp;panstvím koupili [[Černínové z Chudenic]].<ref name="novak"/>
Majitel hradu za [[Husitské války|husitských válek]] Albrecht Škopek z&nbsp;Dubé byl [[komtur]] [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v&nbsp;české provincii.<ref name="heber" /> Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s&nbsp;hotovostmi z&nbsp;[[Louny|Loun]], [[Slaný|Slaného]] a [[Žatec|Žatce]] oblehl husitský hejtman [[Jakoubek z&nbsp;Vřesovic]].<ref name="durdik" /> Přestože byl po [[bitva u Lipan|bitvě u&nbsp;Lipan]] od Kostomlat vylákán a poražen v&nbsp;[[Bitva u Řevničova|bitvě u&nbsp;Řevničova]], k&nbsp;hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V&nbsp;roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským [[léno|lénem]] přestaly Kostomlaty být v&nbsp;roce 1562.<ref name="pazourek" /> Po ztrátě [[Chomutov]]a na Kostomlatech po určitou dobu sídlil [[Jan z&nbsp;Vřesovic]], který se po hradě psal v&nbsp;době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o&nbsp;hrad soudil s&nbsp;Benešem z&nbsp;Kolovrat.<ref name="boukal" /> Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi.<ref name="boukal" /> Potomci Jana z&nbsp;Vřesovic podle hradu psali [[Kostomlatští z&nbsp;Vřesovic]], zůstal hrad i&nbsp;s&nbsp;panstvím až do začátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jako všechny [[středověk]]é hrady se v&nbsp;průběhu 16.&nbsp;století staly i&nbsp;Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v&nbsp;[[Kostomlaty pod Milešovkou|městečku Kostomlatech]] pod hradem. V&nbsp;roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z&nbsp;Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i&nbsp;s&nbsp;panstvím koupili [[Černínové z&nbsp;Chudenic]].<ref name="novak" />


Roku 1841 začal Josef Fenzel z&nbsp;Kostomlat v&nbsp;dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v&nbsp;ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v&nbsp;tomto prostoru.{{Fakt/dne|20180624075648|}} Hostinec spolu s&nbsp;rozhlednou ve velké věži zanikl v&nbsp;padesátých letech dvacátého století. Z&nbsp;hostince zbyla jen část zdí a sklep.<ref name="nesetril"/>
Roku 1841 začal Josef Fenzel z&nbsp;Kostomlat v&nbsp;dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v&nbsp;ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v&nbsp;tomto prostoru.{{Fakt/dne|20180624075648|}} Hostinec spolu s&nbsp;rozhlednou ve velké věži zanikl v&nbsp;padesátých letech dvacátého století. Z&nbsp;hostince zbyla jen část zdí a sklep.<ref name="nesetril" />


V&nbsp;roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o&nbsp;památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury České republiky]] na opravu a konzervování části horního hradu.{{Fakt/dne|20180624075648|}} V&nbsp;roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.<ref name="nesetril"/>
V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o&nbsp;památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury České republiky]] na opravu a konzervování části horního hradu.{{Fakt/dne|20180624075648|}} V&nbsp;roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.<ref name="nesetril" />


== Stavební podoba hradu ==
== Stavební podoba hradu ==
Kostomlaty jsou typickým příkladem [[Hrad bergfritového typu|hradu bergfritového typu]].<ref name="durdik-hsc"/> Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z&nbsp;věže ([[bergfrit]]u) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V&nbsp;předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová [[brána]], která byla součástí [[parkán|parkánové hradby]] a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do [[předhradí]], měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla [[podsebití]]m na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V&nbsp;té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V&nbsp;jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byl západní palác přestavěn a o&nbsp;jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z&nbsp;prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. [[Tomáš Durdík]] tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.<ref name="durdik"/> V&nbsp;polovině 19.&nbsp;století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V&nbsp;téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.
Kostomlaty jsou typickým příkladem [[Hrad bergfritového typu|hradu bergfritového typu]].<ref name="durdik-hsc" /> Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z&nbsp;věže ([[bergfrit]]u) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V&nbsp;předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová [[brána]], která byla součástí [[parkán|parkánové hradby]] a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do [[předhradí]], měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla [[podsebití]]m na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V&nbsp;té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V&nbsp;jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byl západní palác přestavěn a o&nbsp;jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z&nbsp;prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. [[Tomáš Durdík]] tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.<ref name="durdik" /> V&nbsp;polovině 19.&nbsp;století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V&nbsp;téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.


== Přístup ke hradu ==
== Přístup ke hradu ==
Z&nbsp;obce Kostomlaty vede nahoru zelená [[turistická značka]]. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1500 metrů s&nbsp;převýšením 150&nbsp;metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z&nbsp;opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty–[[Milešov (Velemín)|Milešov]]. Z&nbsp;vrcholu (566&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na [[Krušné hory]] i&nbsp;[[České středohoří]], [[Teplice]] s&nbsp;[[Doubravská hora|Doubravskou horou]].
Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená [[turistická značka]]. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1&nbsp;500&nbsp;metrů s&nbsp;převýšením 150&nbsp;metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z&nbsp;opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty–[[Milešov (Velemín)|Milešov]]. Z&nbsp;vrcholu (566&nbsp;m n.&nbsp;m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na [[Krušné hory]] i&nbsp;[[České středohoří]], [[Teplice]] s&nbsp;[[Doubravská hora|Doubravskou horou]].


== Pověsti ==
== Pověsti ==
Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z&nbsp;Vřesovic se skvrnou v&nbsp;podobě černého kalicha na čele.<ref name="pohorecky"/>
Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z&nbsp;Vřesovic se skvrnou v&nbsp;podobě černého kalicha na čele.<ref name="pohorecky" />


== Galerie ==
== Galerie ==
Řádek 53: Řádek 54:
File:Kostomlaty bašta.JPG|Bašta z poloviny 15.&nbsp;století
File:Kostomlaty bašta.JPG|Bašta z poloviny 15.&nbsp;století
File:Kostomlaty Rest of Palace.JPG|Západní palác
File:Kostomlaty Rest of Palace.JPG|Západní palác
File:Kostomlaty.jpg|Pohled na horní hrad od severovýchodu
File:Kostomlaty.jpg|Pohled na horní hrad od severozápadu
File:Kostomlaty Entrance into Tower.JPG|Vchod do věže v horním hradu
File:Kostomlaty Entrance into Tower.JPG|Vchod do věže v horním hradu
File:Kostomlaty Rests of Hostelry.JPG|Zbytky hostince z 19.&nbsp;století
File:Kostomlaty Rests of Hostelry.JPG|Zbytky hostince<br />z 19. století
</gallery>
</gallery>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{ID autority|nkp=xx0093952|věc=ano|hrad Kostomlaty}}
{{ID autority|nkp=xx0093952|věc=ano|hrad Kostomlaty}}

=== Reference ===
=== Reference ===
<references>
<references>
Řádek 95: Řádek 97:
| odkaz na autora = August Sedláček
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| url = http://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = František Šimáček
| vydavatel = František Šimáček
| místo = Praha
| místo = Praha
Řádek 102: Řádek 104:
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola =
| kapitola =
| strany = 202—208
| strany = 202–208
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="menclova">Menclová, Dobroslava, ''České hrady'', díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.</ref>
<ref name="menclova">Menclová, Dobroslava, ''České hrady'', díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.</ref>
Řádek 168: Řádek 170:
| příjmení = Nešetřil
| příjmení = Nešetřil
| jméno = Roman
| jméno = Roman
| fotografové = Roman Nešetřil
| titul = Věž hradu Kostomlaty se otevře turistům, vznikla z ní rozhledna
| titul = ''Věž hradu Kostomlaty se otevře turistům, vznikla z ní rozhledna''
⚫
| periodikum = iDnes.cz
| další = Kraje
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
⚫
| periodikum = [[iDNES.cz|iDNES.cz]]
| vydavatel = MAFRA, a.s.
| datum vydání = 2014-10-17
| datum vydání = 2014-10-17
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2020-08-20
⚫
| url = http://usti.idnes.cz/reozhledna-na-vezi-hradu-kostomlaty-d76-/usti-zpravy.aspx?c=A141017_2108569_usti-zpravy_alh
| datum přístupu = 2018-06-24
⚫
| url = https://usti.idnes.cz/reozhledna-na-vezi-hradu-kostomlaty-d76-/usti-zpravy.aspx?c=A141017_2108569_usti-zpravy_alh
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="pazourek">{{Citace monografie
<ref name="pazourek">{{Citace monografie
Řádek 222: Řádek 225:
| počet stran = 502
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| strany = 202—208
| strany = 202–208
}}
}}


Řádek 230: Řádek 233:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://spzhk.cz/ Web Spolku pro záchranu hradu Kostomlaty]
* [http://spzhk.cz Web Spolku pro záchranu hradu Kostomlaty]
* [http://www.ceskestredohori.info/mista/misto/kostomlaty Půdorys hradu na webu o Českém středohoří]
* [http://www.ceskestredohori.info/mista/misto/kostomlaty Půdorys hradu na webu o Českém středohoří]


Verze z 20. 8. 2020, 21:06

Kostomlaty pod Milešovkou
Hrad Kostomlaty
Hrad Kostomlaty
Základní informace
Slohgotický
Výstavbapřed rokem 1333
Zánikkonec 16. století
StavitelBoreš z Oseka
Další majiteléHrabišici, páni z Vřesovic, Kolovratové
Současný majitelObec Kostomlaty pod Milešovkou
Poloha
Adresajihovýchodně od obce, Kostomlaty pod Milešovkou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°33′15″ s. š., 13°52′47″ v. d.
Kostomlaty pod Milešovkou
Kostomlaty
pod Milešovkou
Další informace
Rejstříkové číslo památky42696/5-2632 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z první poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s odkazem na Václava Hájka z Libočan – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.[2] Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburka, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.[3] Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV.[4] Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.[5]

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii.[6] Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.[7] Přestože byl po bitvě u Lipan od Kostomlat vylákán a poražen v bitvě u Řevničova, k hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562.[8] Po ztrátě Chomutova na Kostomlatech po určitou dobu sídlil Jan z Vřesovic, který se po hradě psal v době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o hrad soudil s Benešem z Kolovrat.[9] Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi.[9] Potomci Jana z Vřesovic podle hradu psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic.[10]

Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru.[zdroj⁠?] Hostinec spolu s rozhlednou ve velké věži zanikl v padesátých letech dvacátého století. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep.[11]

V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu.[zdroj⁠?] V roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.[11]

Stavební podoba hradu

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu.[12] Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. Tomáš Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.[7] V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Přístup ke hradu

Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená turistická značka. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1 500 metrů s převýšením 150 metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty–Milešov. Z vrcholu (566 m n. m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na Krušné hory i České středohoří, Teplice s Doubravskou horou.

Pověsti

Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.[13]

Galerie

  • Kostomlaty na rytině F. A. Hebera z roku 1841
    Kostomlaty na rytině F. A. Hebera z roku 1841
  • L. Herc: Kostenblatt
    L. Herc: Kostenblatt
  • Brána s dolní věží
    Brána s dolní věží
  • Věž (bergfrit) v horním hradu
    Věž (bergfrit) v horním hradu
  • Bašta z poloviny 15. století
    Bašta z poloviny 15. století
  • Západní palác
    Západní palác
  • Pohled na horní hrad od severozápadu
    Pohled na horní hrad od severozápadu
  • Vchod do věže v horním hradu
    Vchod do věže v horním hradu
  • Zbytky hostince z 19. století
    Zbytky hostince
    z 19. století

Odkazy

Vkládejte identifikátor autoritního záznamu, např. „jk01021023“ v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-23]. Identifikátor záznamu 154903 : Hrad Kostomlaty, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika česká. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha: Odeon, 1981. S. 170. 
  3. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 202–208. 
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou – hrad, s. 220–222. 
  5. ↑ Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.
  6. ↑ HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Příprava vydání Irena Bukačová. Svazek II. Severní Čechy. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9. S. 216–221. 
  7. ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostomlaty pod Milešovkou, s. 278–281. 
  8. ↑ Hrady na hranici Čechy–Sasko. Příprava vydání Vlastimil Pažourek. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012. ISBN 978-80-905025-0-5. S. 59–63. 
  9. ↑ a b BOUKAL, Jan. Jan z Vřesovic († 1478) – ve stínu slavného otce. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 12–13. ISSN 0231-5076. 
  10. ↑ NOVÁK, Zdeněk. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia, 1998. ISBN 80-7033-491-6. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou, s. 82. 
  11. ↑ a b NEŠETŘIL, Roman. Věž hradu Kostomlaty se otevře turistům, vznikla z ní rozhledna. Fotografie Roman Nešetřil; Kraje. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2014-10-17 [cit. 2020-08-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ DURDÍK, Tomáš. Hrady severních Čech. Praha: Památkový ústav v Ústí nad Labem a Propagační tvorba Praha, 1992. ISBN 80-85386-49-6. 
  13. ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. 158 s. ISBN 80-86212-10-6. S. 115. 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou – hrad, s. 220–222. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 202–208. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostomlaty_pod_Milešovkou_(hrad)&oldid=18937915“