Thiddag: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametrů infoboxu |
→Život: přesmička |
||
| Řádek 99: | Řádek 99: | ||
Původně byl mnichem v [[Klášter Corvey|Korbejském opatství]], kde studoval lékařství. Do Prahy přišel pravděpodobně roku 995. Po několikaletém pobytu vyléčil knížete [[Boleslav II.|Boleslava II. Pobožného]]. |
Původně byl mnichem v [[Klášter Corvey|Korbejském opatství]], kde studoval lékařství. Do Prahy přišel pravděpodobně roku 995. Po několikaletém pobytu vyléčil knížete [[Boleslav II.|Boleslava II. Pobožného]]. |
||
Na příkaz |
Na příkaz římskoněmeckého císaře [[Ota III.|Oty III.]] se Thiddag stal pražským biskupem. Jeho předchůdcem v tomto úřadě měl být mnich [[Strachkvas|Strachkvas (Kristián)]], syn českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]] a údajný autor [[Kristiánova legenda|''Křišťanovy legendy'']], který však během svého svěcení dostal zřejmě epileptický záchvat.{{Poznámka pod čarou|Podle některých pramenů měl při tomto záchvatu také zemřít, podle jiných záchvat přežil, avšak bylo mu odepřeno vysvěcení na biskupa.}} Na biskupa byl Thiddag vysvěcen 7. července [[998]] rukou [[Arcidiecéze mohučská|arcibiskupa mohučského]]. |
||
Během jeho funkčního období roku [[999]] byl založen mužský benediktinský [[klášter Ostrov]] poblíž [[Davle]], jeden z nejstarších na českém území. Po smrti Boleslava II. čelil Thiddag omezování vlivu [[Arcidiecéze pražská|pražského biskupství]], o které usiloval Ota III., a byl také svědkem všeobecného úpadku kvůli rozkolu tří Boleslavových synů. |
Během jeho funkčního období roku [[999]] byl založen mužský benediktinský [[klášter Ostrov]] poblíž [[Davle]], jeden z nejstarších na českém území. Po smrti Boleslava II. čelil Thiddag omezování vlivu [[Arcidiecéze pražská|pražského biskupství]], o které usiloval Ota III., a byl také svědkem všeobecného úpadku kvůli rozkolu tří Boleslavových synů. |
||
Verze z 18. 8. 2020, 12:23
| Důstojný (Venerabilis) Thiddag | |
|---|---|
| 3. biskup pražský | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | mohučská |
| Diecéze | pražská |
| Sídlo | Praha |
| Období služby | 998–1017 |
| Předchůdce | Svatý Vojtěch |
| Nástupce | Ekkard |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 7. července 998 světitel Willigis |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Datum úmrtí | 11. června 1017 |
| Místo úmrtí | Praha,  České knížectví |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thiddag (Thiadag, Thegdag, Deodatus, Bohdal, † 11. června 1017 v Praze) byl třetím pražským biskupem.
Život
Původně byl mnichem v Korbejském opatství, kde studoval lékařství. Do Prahy přišel pravděpodobně roku 995. Po několikaletém pobytu vyléčil knížete Boleslava II. Pobožného.
Na příkaz římskoněmeckého císaře Oty III. se Thiddag stal pražským biskupem. Jeho předchůdcem v tomto úřadě měl být mnich Strachkvas (Kristián), syn českého knížete Boleslava I. a údajný autor Křišťanovy legendy, který však během svého svěcení dostal zřejmě epileptický záchvat.[pozn. 1] Na biskupa byl Thiddag vysvěcen 7. července 998 rukou arcibiskupa mohučského.
Během jeho funkčního období roku 999 byl založen mužský benediktinský klášter Ostrov poblíž Davle, jeden z nejstarších na českém území. Po smrti Boleslava II. čelil Thiddag omezování vlivu pražského biskupství, o které usiloval Ota III., a byl také svědkem všeobecného úpadku kvůli rozkolu tří Boleslavových synů.
Externí odkazy
Thiddag ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Poznámky
- ↑ Podle některých pramenů měl při tomto záchvatu také zemřít, podle jiných záchvat přežil, avšak bylo mu odepřeno vysvěcení na biskupa.
| Předchůdce: (Strachkvas/Kristián), |
|
3. biskup pražský 998–1017 |
|
Nástupce: Ekkard |
