Aleos: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Nový překlad
značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
 
m fmt
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
⚫
'''Aleos''' (řecky.: Ἀλεός , ''Aleos''), král Tegei, postava [[Řecká mytologie|řecké mytologie]]. Je mu připisováno založení města [[Tegea]],<ref>[[Pausanias]] 8,45,1</ref> je{{Infobox - osoba
| jméno = Aleos
| jméno = Aleos
| obrázek = Pergamon Altar - Telephus frieze - panel 2+3.jpg
| obrázek = Pergamon Altar - Telephus frieze - panel 2+3.jpg
Řádek 10: Řádek 10:
| děti = Auge, Alkidike, Kefeus a Likurg
| děti = Auge, Alkidike, Kefeus a Likurg
| příbuzní = Steneboia (bratr)
| příbuzní = Steneboia (bratr)
}}
}}[[Eponym|eponymním]] [[Oikistes|oikistem]] města [[Alea (Arkadie)|Alea]] v [[Arkádie|Arkádii]] a zakladatelem [[Tegea|tegejské]] svatyně [[Athéna|Athény]] Alea. Někdy je zobrazován jako král celé Arkádie.
⚫
'''Aleos''' (řecky.: Ἀλεός , ''Aleos''), král Tegei, postava [[Řecká mytologie|řecké mytologie]]. Je mu připisováno založení města [[Tegea]],<ref>[[Pausanias]] 8,45,1</ref> je [[Eponym|eponymním]] [[Oikistes|oikistem]] města [[Alea (Arkadie)|Alea]] v [[Arkádie|Arkádii]] a zakladatelem [[Tegea|tegejské]] svatyně [[Athéna|Athény]] Alea. Někdy je zobrazován jako král celé Arkádie.


== Původ ==
== Původ ==
Aleos byl synem [[Afeidas|Afeidase]], krále Tegei v Arkádii a vnuk [[Arkas|Arkase]], krále Arkádie. Afeidasovi bratři, Azan a Elatos vládli každý v jim určených oblastech. Jeden v [[Azanie|Azanii]], druhý v [[Kyllini]]. Po Azanově smrti se jeho syn Klitor stal nejmocnějším vládcem Arkádie. Po Klitorově bezdětné smrti ho následovali Aipytos a Stymfalos, synové [[Elatos|Elatose]]. Když byl Stymfalos zavražděn falešným přítelem [[Pelops|Pelopsem]] a Aipytos zemřel při lovu, uštknutý hadem, vládl dále Aleos. Oženil se s [[Neaira|Neairou]], dcerou jednoho z Elatosových synů, [[Pereus|Pereuse.]]<ref>Parada 1997 several kingdoms</ref> S Neairou měl dcery [[Auge (řecká mytologie)|Auge]] a Alkidike a syny Kefea, Lykurga a možná také [[Amfidamas|Amfidama]]<ref>Graves 1974, s. 499</ref> Jeho dcera [[Alkidike]] byla ženou krále [[Salmóneus|Salmóna]] z [[Starověká Élida|Elidy]].<ref>Graves 1974, s. 317.</ref> Aleos postavil chrám Athény Alea v Tegea
Aleos byl synem [[Afeidas|Afeidase]], krále Tegei v Arkádii a vnuk [[Arkas|Arkase]], krále Arkádie. Afeidasovi bratři, Azan a Elatos vládli každý v jim určených oblastech. Jeden v [[Azanie|Azanii]], druhý v [[Kyllini]]. Po Azanově smrti se jeho syn Klitor stal nejmocnějším vládcem Arkádie. Po Klitorově bezdětné smrti ho následovali Aipytos a Stymfalos, synové [[Elatos|Elatose]]. Když byl Stymfalos zavražděn falešným přítelem [[Pelops|Pelopsem]] a Aipytos zemřel při lovu, uštknutý hadem, vládl dále Aleos. Oženil se s [[Neaira|Neairou]], dcerou jednoho z Elatosových synů, [[Pereus|Pereuse.]]<ref>Parada 1997 several kingdoms</ref> S Neairou měl dcery [[Auge (řecká mytologie)|Auge]] a Alkidike a syny Kefea, Lykurga a možná také [[Amfidamas|Amfidama]]<ref>Graves 1974, s. 499</ref> Jeho dcera [[Alkidike]] byla ženou krále [[Salmóneus|Salmóna]] z [[Starověká Élida|Elidy]].<ref>Graves 1974, s. 317.</ref> Aleos postavil chrám Athény Alea v Tegea


== Problémy s dcerou ==
== Problémy s dcerou ==
Když Auge dospívala, předpověděla Aleosovi [[Pýthia]] v [[Věštírna v Delfách|Delfách]], že syn jeho dcery zabije dva bratry jeho manželky Auge. Aby tomu zabránil učinil Auge kněžkou v chrámu Athény Alea, který sám nechal postavit.<ref>Apollodoros, III.9.1; Pausanias, VIII.4.5-6 a 47.2</ref> Také vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší slib cudnosti. O něco později se v Tegei zastavil [[Héraklés]], který jel proti králi [[Augiáš|Augiovi]] nebo se vracel ze [[Sparta|Sparty]]. Aleus ho přivítal v Athénině chrámu. Héraklés, opojený vínem, pannu kněžku poblíž fontány severně od chrámu znásilnil.<ref>Alkamidas, ''Odyseus'', 14-16; Diodor ze Sicilie, 4.33; Apollodoros, II.7.4; Pausanias, VIII.4.6 i 47.3.</ref> <ref>Graves 1974, s. 499-500.</ref>
Když Auge dospívala, předpověděla Aleosovi [[Pýthia]] v [[Věštírna v Delfách|Delfách]], že syn jeho dcery zabije dva bratry jeho manželky Auge. Aby tomu zabránil učinil Auge kněžkou v chrámu Athény Alea, který sám nechal postavit.<ref>Apollodoros, III.9.1; Pausanias, VIII.4.5-6 a 47.2</ref> Také vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší slib cudnosti. O něco později se v Tegei zastavil [[Héraklés]], který jel proti králi [[Augiáš|Augiovi]] nebo se vracel ze [[Sparta|Sparty]]. Aleus ho přivítal v Athénině chrámu. Héraklés, opojený vínem, pannu kněžku poblíž fontány severně od chrámu znásilnil.<ref>Alkamidas, ''Odyseus'', 14-16; Diodor ze Sicilie, 4.33; Apollodoros, II.7.4; Pausanias, VIII.4.6 i 47.3.</ref> <ref>Graves 1974, s. 499-500.</ref>


Po odchodu  Hérakla bylo město Tegea zasaženo katastrofou sucha. Aleos opět požádal Pythii o proroctví a dozvěděl se, že v Athénině chrámu byl spáchán zločin. Ve chrámu našel Auge ve velmi vysokém stupni těhotenství. Nevěřil jejím ujištěním, že ji Héraklés znásilnil. Odtáhl ji na tržiště v Tegei, kde Auge klesla na kolena.<ref>Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, II.7.8; Pausaniás, VIII.48.5.</ref> Aleos se však neodvážil ji na veřejnosti zabít. Přesvědčil proto sousedního krále [[Nauplios (II.)|Nauplia]], aby ho zachránil a Auge utopil. Nauplios vzal těhotnou Auge, ale ta cestou na hoře [[Parthenion (hora)|Parthenion]] dostala porodní bolesti. Pod záminkou odešla do lesa a porodila syna, kterého schovala v lesní houštině. V [[Nauplion|Naupliu]] se král místo utopení princezny rozhodl ji dobře prodat na otrokářském trhu. Zakoupil ji obchodník z [[Kárie]], který ji poté dále prodal [[Teuthras|Teuthrasovi]], králi [[Mýsie|mýsijské]] [[Teuthrania|Teuthranii]]. Když si Teuthras koupil Auge, oženil se s ní. Aleos otočit kolo osudu nedokázal. [[Telefos]], nalezený na hoře Parthenion, odkojen laní a vychován pastevci, nevědomý svého původu, náhodně zabil své dva strýce.<ref>Kallimach, ''Hymn do Delos'', 70; Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, I.7.4 a III.9.1</ref> <ref>Graves 1974, s. 500.</ref><ref name=":0">Grimal 1987, s. 50.</ref>
Po odchodu Hérakla bylo město Tegea zasaženo katastrofou sucha. Aleos opět požádal Pythii o proroctví a dozvěděl se, že v Athénině chrámu byl spáchán zločin. Ve chrámu našel Auge ve velmi vysokém stupni těhotenství. Nevěřil jejím ujištěním, že ji Héraklés znásilnil. Odtáhl ji na tržiště v Tegei, kde Auge klesla na kolena.<ref>Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, II.7.8; Pausaniás, VIII.48.5.</ref> Aleos se však neodvážil ji na veřejnosti zabít. Přesvědčil proto sousedního krále [[Nauplios (II.)|Nauplia]], aby ho zachránil a Auge utopil. Nauplios vzal těhotnou Auge, ale ta cestou na hoře [[Parthenion (hora)|Parthenion]] dostala porodní bolesti. Pod záminkou odešla do lesa a porodila syna, kterého schovala v lesní houštině. V [[Nauplion|Naupliu]] se král místo utopení princezny rozhodl ji dobře prodat na otrokářském trhu. Zakoupil ji obchodník z [[Kárie]], který ji poté dále prodal [[Teuthras|Teuthrasovi]], králi [[Mýsie|mýsijské]] [[Teuthrania|Teuthranii]]. Když si Teuthras koupil Auge, oženil se s ní. Aleos otočit kolo osudu nedokázal. [[Telefos]], nalezený na hoře Parthenion, odkojen laní a vychován pastevci, nevědomý svého původu, náhodně zabil své dva strýce.<ref>Kallimach, ''Hymn do Delos'', 70; Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, I.7.4 a III.9.1</ref> <ref>Graves 1974, s. 500.</ref><ref name=":0">Grimal 1987, s. 50.</ref>


Podle jiné verze mýtu zavřel Aleus Auge a její dítě do truhly a hodil je do moře. Pod ostražitým okem bohyně Athény  odplula truhla směrem k [[Malá Asie|Malé Asii]] a zastavila se u ústí řeky [[Kaikos]]. Teuthras, který našel Auge v truhle, se s ní oženil a  jejího syna adoptoval.<ref>Eurypides cit. přes Strabona, XIII.1.69.</ref><ref>Graves 1974, s. 501.</ref> <ref name=":0" />
Podle jiné verze mýtu zavřel Aleus Auge a její dítě do truhly a hodil je do moře. Pod ostražitým okem bohyně Athény odplula truhla směrem k [[Malá Asie|Malé Asii]] a zastavila se u ústí řeky [[Kaikos]]. Teuthras, který našel Auge v truhle, se s ní oženil a jejího syna adoptoval.<ref>Eurypides cit. přes Strabona, XIII.1.69.</ref><ref>Graves 1974, s. 501.</ref> <ref name=":0" />


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 18. 8. 2020, 10:50

Aleos
Herakles na dvoře krále Alea spatřil jeho dceru Auge (Telefův vlys pergamonského oltáře).
Herakles na dvoře krále Alea spatřil jeho dceru Auge (Telefův vlys pergamonského oltáře).
ZeměStarověké Řecko - Arkádie
Povoláníkrál
Domovské městoTegea
PředchůdceAfeidas
ChoťNeaira
DětiAuge, Alkidike, Kefeus a Likurg
RodičeAfeidas
PříbuzníSteneboia (bratr)
Funkcemythological king of Arcadia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleos (řecky.: Ἀλεός , Aleos), král Tegei, postava řecké mytologie. Je mu připisováno založení města Tegea,[1] je eponymním oikistem města Alea v Arkádii a zakladatelem tegejské svatyně Athény Alea. Někdy je zobrazován jako král celé Arkádie.

Původ

Aleos byl synem Afeidase, krále Tegei v Arkádii a vnuk Arkase, krále Arkádie. Afeidasovi bratři, Azan a Elatos vládli každý v jim určených oblastech. Jeden v Azanii, druhý v Kyllini. Po Azanově smrti se jeho syn Klitor stal nejmocnějším vládcem Arkádie. Po Klitorově bezdětné smrti ho následovali Aipytos a Stymfalos, synové Elatose. Když byl Stymfalos zavražděn falešným přítelem Pelopsem a Aipytos zemřel při lovu, uštknutý hadem, vládl dále Aleos. Oženil se s Neairou, dcerou jednoho z Elatosových synů, Pereuse.[2] S Neairou měl dcery Auge a Alkidike a syny Kefea, Lykurga a možná také Amfidama[3] Jeho dcera Alkidike byla ženou krále Salmóna z Elidy.[4] Aleos postavil chrám Athény Alea v Tegea

Problémy s dcerou

Když Auge dospívala, předpověděla Aleosovi Pýthia v Delfách, že syn jeho dcery zabije dva bratry jeho manželky Auge. Aby tomu zabránil učinil Auge kněžkou v chrámu Athény Alea, který sám nechal postavit.[5] Také vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší slib cudnosti. O něco později se v Tegei zastavil Héraklés, který jel proti králi Augiovi nebo se vracel ze Sparty. Aleus ho přivítal v Athénině chrámu. Héraklés, opojený vínem, pannu kněžku poblíž fontány severně od chrámu znásilnil.[6] [7]

Po odchodu Hérakla bylo město Tegea zasaženo katastrofou sucha. Aleos opět požádal Pythii o proroctví a dozvěděl se, že v Athénině chrámu byl spáchán zločin. Ve chrámu našel Auge ve velmi vysokém stupni těhotenství. Nevěřil jejím ujištěním, že ji Héraklés znásilnil. Odtáhl ji na tržiště v Tegei, kde Auge klesla na kolena.[8] Aleos se však neodvážil ji na veřejnosti zabít. Přesvědčil proto sousedního krále Nauplia, aby ho zachránil a Auge utopil. Nauplios vzal těhotnou Auge, ale ta cestou na hoře Parthenion dostala porodní bolesti. Pod záminkou odešla do lesa a porodila syna, kterého schovala v lesní houštině. V Naupliu se král místo utopení princezny rozhodl ji dobře prodat na otrokářském trhu. Zakoupil ji obchodník z Kárie, který ji poté dále prodal Teuthrasovi, králi mýsijské Teuthranii. Když si Teuthras koupil Auge, oženil se s ní. Aleos otočit kolo osudu nedokázal. Telefos, nalezený na hoře Parthenion, odkojen laní a vychován pastevci, nevědomý svého původu, náhodně zabil své dva strýce.[9] [10][11]

Podle jiné verze mýtu zavřel Aleus Auge a její dítě do truhly a hodil je do moře. Pod ostražitým okem bohyně Athény odplula truhla směrem k Malé Asii a zastavila se u ústí řeky Kaikos. Teuthras, který našel Auge v truhle, se s ní oženil a jejího syna adoptoval.[12][13] [11]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aleos na německé Wikipedii a Aleos na polské Wikipedii.

  1. ↑ Pausanias 8,45,1
  2. ↑ Parada 1997 several kingdoms
  3. ↑ Graves 1974, s. 499
  4. ↑ Graves 1974, s. 317.
  5. ↑ Apollodoros, III.9.1; Pausanias, VIII.4.5-6 a 47.2
  6. ↑ Alkamidas, Odyseus, 14-16; Diodor ze Sicilie, 4.33; Apollodoros, II.7.4; Pausanias, VIII.4.6 i 47.3.
  7. ↑ Graves 1974, s. 499-500.
  8. ↑ Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, II.7.8; Pausaniás, VIII.48.5.
  9. ↑ Kallimach, Hymn do Delos, 70; Diodor ze Sicílie, 4.33; Apollodoros, I.7.4 a III.9.1
  10. ↑ Graves 1974, s. 500.
  11. ↑ a b Grimal 1987, s. 50.
  12. ↑ Eurypides cit. přes Strabona, XIII.1.69.
  13. ↑ Graves 1974, s. 501.

Literatura

  • Fritz Graf: Aktaios,v encyklopedii Der Neue Pauly sv. 1, Sp. 450.
  • Eduard Thraemer: Aleos 2. Ve: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft. Svazek I,1, Stuttgart 1893, Sp. 1365 f.
  • Robert Graves: Mity greckie. Varšava. Státní vědecké vydavatelství („Państwowe Wydawnictwo Naukowe"), 1974.
  • Pierre Grimal: Słownik mitologii greckiej i rzymskiej. Wrocław: Národní knihovna Ossolinských („Zakład Narodowy im. Ossolińskich"), 1987. ISBN 83-04-01069-0.
  • PARADA, Carlos. Genealogical Guide to Greek Mythology – Arcadia [online]. Carlos Parada and Maicar Förlag., 1997 [cit. 2014-02-21]. Dostupné online.  (anglicky)

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aleos&oldid=18932200“