Ottův slovník naučný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 88: Řádek 88:
===== Digitalizované svazky =====
===== Digitalizované svazky =====


====== [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:7e11fe20-043e-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f Zdigitalizované svazky Ottova slovníku naučného v systému Kramerius] ======
====== [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:7e11fe20-043e-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f Ottův slovník naučný v Digitální knihovně Národní knihovny ČR (systém Kramerius)] ======
* [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1cb5aaf0-e6e3-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Díl 1: A–Alpy]
* [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1cb5aaf0-e6e3-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Díl 1: A–Alpy]
* [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Díl 2: Alqueire–Ažušak]
* [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f Díl 2: Alqueire–Ažušak]

Verze z 13. 8. 2020, 07:35

Ottův slovník naučný
AutorJan Otto, Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Boromejský Mádl
Jazykčeština
Žánrencyklopedie
Datum vydáníleden 1888
Předchozí a následující dílo
Ottův slovník naučný nové doby
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ottův slovník naučný, také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie (konverzační lexikon) z let 1888–1909. Dlouhých sto let byl největší českou encyklopedií a až někdy v letech 2010–2011 ho v počtu hesel překonala česká verze internetové encyklopedie Wikipedie.

Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize říká: „Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co [v Česku] od té doby vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií na světě, snad druhá co do počtu hesel a ilustrací za Encyclopædií Britannicou.“[1]

Slovník je velmi podrobný; hesla o několika desítkách stran nejsou výjimkou, hesla jako Jihoslované, Francie, Morava, Rakousko nebo Rusko mají i více než sto stran, Čechy dokonce přes pět set. Některá hesla byla v upravené podobě vydána i v samostatném knižním vydání, např. heslo o Františku Palackém, které zpracoval historik Josef Pekař.

Ottův slovník naučný 1888–1909

Bohumír Roubalík: Redakční místnost Ottova slovníku naučného (1891)
Inzerce Ottova slovníku naučného v Kalendáři Zlaté Prahy na rok 1895

Na počátku osmdesátých let 19. století začal český knihovník a nakladatel Jan Otto plánovat novou, obecně zaměřenou českou encyklopedii. Jeho plány byly pravděpodobně inspirovány první českou encyklopedií F. L. Riegera dnes známou jako Riegrův slovník naučný (14 dílů publikovaných v letech 18601874). Cílem projektu bylo prezentovat vysokou úroveň české společnosti a podpořit české národní obrození.

Hlavním editorem nového projektu Otto stanovil Jakuba Malého, který byl dříve jedním z editorů Riegerovy encyklopedie. Jakub Malý navrhoval nové dílo pojmenovat Česká národní encyklopedie. Po smrti Malého se stal hlavním editorem Tomáš Masaryk, pozdější prezident Československa. Masaryk sám byl autorem textů z psychologie, sociologie, filozofie a logiky. Masaryk svou účast na projektu přerušil, když se začal veřejně angažovat ve sporu o pravost Zelenohorského a Královédvorského rukopisu, aby vydávání encyklopedie neohrozil. Otto dokázal sestavit nový tým z význačných techniků, teologů a dalších zástupců české vědy.

Pod názvem Ottův slovník naučný vyšlo v letech 18881909 27 řádných svazků a jeden svazek doplňkový. Dle různých odhadů svazky obsahují 140 000 až 186 000 hesel na 27 789 stranách s 4 888 ilustracemi a 479 zvláštními přílohami. Redakce slovníku se skládala z 56 lidí a tvorby se účastnilo dalších 1 086 odborníků.

Seznam svazků:

  • Díl 1: A–Alpy. 1888. 970 s., il.
  • Díl 2: Alqueire–Ažušak. 1889. 1141 s., il.
  • Díl 3: B–Bianchi. 1890. 946 s., il.
  • Díl 4: Bianchi-Giovini–bžunda. 1891. 1026 s., il.
  • Díl 5: C–Čechůvky. 1892. 894 s., il., il.
  • Díl 6: Čechy–Danseur. 1893. 956 s., il.
  • Díl 7: Dánsko–Dřevec. 1893. 957 s., il.
  • Díl 8: Dřevěné stavby–falšování. 1894. 1039 s., il.
  • Díl 9: Falšování potravin a pochutin–genrista. 1895. 1037 s., il.
  • Díl 10: Gens–Hedwigia. 1896. 1025 s., il.
  • Díl 11: Hédypathie–hýždě. 1897. 1066 s., il.
  • Díl 12: Ch–Sv. Jan. 1897. 1072 s., il.
  • Díl 13: Jana–Kartas. 1898. 1113 s., il.
  • Díl 14: Kartel–kraj. 1899. 1066 s., il.
  • Díl 15: Krajčij–Ligustrum. 1900. 1066 s., il.
  • Díl 16: Líh–Media. 1900. 1058 s., il.
  • Díl 17: Median–Navarrete. 1901. 1078 s., il.
  • Díl 18: Navary–Oživnutí. 1902. 1026 s., il.
  • Díl 19: P–Pohoř. 1902. 1051 s., il.
  • Díl 20: Pohora–Q.v. 1903. 1087 s., il.
  • Díl 21: R (Ř)–Rozkoš. 1904. 1072 s., il.
  • Díl 22: Rozkošný–Schloppe. 1904. 1002 s., [30] s. il., il.
  • Díl 23: Schlossar–Starowolski. 1905. 1064 s., [28] s. il., il.
  • Díl 24: Staroženské–Šyl. 1906. 901 s., [14] s. il., il.
  • Díl 25: T–Tzschirner. 1906. 995 s., [24] s. il., il.
  • Díl 26: U–Vusín. 1907. 1077 s., [13] s. il., il.
  • Díl 27: Vůz–Żyżkowski. 1908. 902, xvi s., [13] s. il., il.
  • Díl 28: Doplňky. 1909. 1149 s., il.

Dodatky 1930–1943: Ottův slovník naučný nové doby

Okamžitě po dokončení prvního vydání začal Otto práce na druhém, revidovaném vydání. Tyto práce pokračovaly i po Ottově smrti roku 1916, ale nikdy nebyly dokončeny kvůli rychle rostoucím nákladům.

V roce 1926 vydalo Nakladatelství J. Otto spol. s r.o. v Praze, Karlovo nám. 34, Ottův kapesní slovník naučný a doplňky, 1 813 stran kapesního formátu se 14 mapami a na 3 200 vyobrazení v textu.

Ottovo nakladatelství, vedené K. B. Mádlem (Ottův zeť), se k projektu vrátilo a v letech 19301934 vydávalo pod názvem Ottův slovník naučný nové doby - dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému doplňky k prvnímu vydání. Tyto doplňky měly reflektovat nové vědecké poznatky a historický vývoj v době od prvního vydání. Většina hesel byla nových a jen malý podíl hesel původní encyklopedie byl revidován. Roku 1934 se Ottovo nakladatelství dostalo do finančních potíží a v práci pak pokračovalo nakladatelství Novina.

Seznam svazků:

  • Díl I. sv. 1: A–bo. 1930. 701 s., [72] s. obr. příl.
  • Díl I. sv. 2: Br–dej. 1931. s. 705–1458, [72] s. obr. příl. D
  • Díl II. sv. 1: Dek–gan. 1932. 790 s., [83] s. obr. příl.
  • Díl II. sv. 2: Gao–isk. 1933. s. 795–1518, [41] s. obr. příl.
  • Díl III. sv. 1: Isl–konkurence. 1934. 708 s., [40] s. obr. příl.
  • Díl III. sv. 2: Konkurs–majo. 1935. s. 715–1391, [46] s. obr. příl.
  • Díl IV. sv. 1: Majonéza–Odžakov. 1936. 708 s., [12] s. obr. příl.
  • Díl IV. sv. 2: Oedem–práh. 1937. s. 709–1402, [50] s. obr. příl.
  • Díl V. sv. 1: Praha–romantismus. 1938. 718 s., [42] s. obr. příl.
  • Díl V. sv. 2: Rón–sl. 1939. s. 723–1441, [32] s. obr. příl.
  • Díl VI. sv. 1: Sm–še. 1940. 717 s., [27] s. obr. příl.
  • Díl VI. sv. 2: Ši–už. 1943. s. 721–1375, [8] s. obr. příl.

Původně bylo plánováno 8 dílů, každý o dvou svazcích. Poslední dva díly ale nikdy nevyšly, přestože byly k tisku připraveny. Roku 1943 byl projekt přerušen nacisty. Po válce, roku 1945, bylo vydání zbývajících dvou dílů zakázáno na popud Zdeňka Nejedlého. Důvodem měla být cenzura dílů vyšlých během nacistické okupace. Toto odůvodnění bylo často diskutováno. Podle českého historika Jana Havránka nacisté sice k cenzuře encyklopedie přistoupili, ale v mnohem menší míře, než se těsně po válce předpokládalo. Ironií osudu se text posledních dvou dílů zcela ztratil a hesla písmen ‚V‘ až ‚Z‘ už nikdy nevyšla. Posledním vydaným heslem se tak stal Užok.

Ottův slovník naučný nové doby dosáhl asi třetiny objemu původní encyklopedie. Obsahuje téměř 60 000 hesel ve 12 svazcích na 8 585 stranách.

Vydání Ottova slovníku naučného po roce 1989

Encyklopedie včetně dodatků byla znovu vydána v letech 19962003. Vydána byla i digitalizovaná verze na CD-ROMu. Tištěná i digitální verze byly reprinty původního vydání, a zachovávají tedy jeho vzhled a uspořádání.

Slovní spojení „Ottův slovník naučný“ bylo v roce 1997 zapsáno jako ochranná známka u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze pod číslem 204292, s platností (právem přednosti) od 22. května 1995. Je registrováno pro oblast audio- a audiovideozáznamů a nosičů, slovníků, encyklopedií, naučné literatury, učebnic, skript, vzdělávacích pořadů a přednášek.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto's encyclopedia na anglické Wikipedii.

  1. Sayer, Derek (1998). The Coasts of Bohemia: A Czech History. Princeton Univ Pr. ISBN 0-691-05760-5. str. 96
  2. Výpis z databáze ochranných známek – Ottův slovník naučný

Externí odkazy

Ottův slovník naučný online

Digitalizované svazky
Ottův slovník naučný v Digitální knihovně Národní knihovny ČR (systém Kramerius)
Seznam zdigitalizovaného díla Jana Otty na archive.org