Tana horská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: standardizace parametru infoboxu
pár refů, tan bylo 12 a ne 21, asi překlep
Řádek 12: Řádek 12:
| popisek mapy = Rozšíření tany horské (hnědě)
| popisek mapy = Rozšíření tany horské (hnědě)
}}
}}
'''Tana horská''' (''Tupaia montana'') je drobný savec z rodu [[Tany|tana]] (''Tupaia'') a čeledi [[tanovití]] (''Tupaiidae'').
'''Tana horská''' (''Tupaia montana'') je drobný savec z rodu [[Tany|tana]] (''Tupaia'') a čeledi [[tanovití]] (Tupaiidae).


== Výskyt ==
== Výskyt ==
Tana horská se vyskytuje na ostrově [[Borneo]] v oblastech [[Sarawak]], [[Sabah]] a pravděpodobně i v indonéské části Bornea v nadmořské výšce 300 až 3 170 m n. m. K životu dává přednost horským lesům, může žít i v narušených stanovištích.
Tana horská se vyskytuje na ostrově [[Borneo]] v oblastech [[Sarawak]], [[Sabah]] a pravděpodobně i v indonéské části Bornea v nadmořské výšce 300 až 3 170 m n. m. K životu dává přednost podhorským i horským lesům, může žít i v narušených stanovištích.<ref name=":0">Cassola, F. 2016. ''Tupaia montana''. ''The IUCN Red List of Threatened Species'' 2016: e.T41498A22279521. <nowiki>https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T41498A22279521.en</nowiki>. Downloaded on 08 August 2020.</ref>


== Popis a chování ==
== Popis a chování ==
Tana horská měří 15-33 cm, ocas dosahuje délky 13 až 19 cm a má prošedivělé zbarvení, zespodu je olivový a má černou špičku. [[Srst]] na těle je rezavá, prošedivělá, s černou čárou podél hřbetu.
Tana horská měří 15 až 33 cm, ocas dosahuje délky 13 až 19 cm. [[Srst]] na těle je prošedivěle rezavá, s nevýraznou černou čárou podél hřbetu. Ocas je zespodu olivově žlutý, s černou špičkou.


V jejich přirozeném prostředí byly tany horské pozorovány především ve dne. Mezi padlými kládami a větvemi vybírají svou potravu - [[členovci|členovce]]. Žerou rovněž lesní plody, potravou s obsahem cukrů patrně doplňují nedostatek některých živin v jejich obvykle stravě. Mimo to se živí rovněž [[nektar]]em z víček některých druhů [[láčkovka|láčkovek]] (''[[Nepenthes lowii]]'', ''[[Nepenthes macrophylla]]'' a ''[[Nepenthes rajah]]''), s nimiž uzavírají [[mutualismus|mutualistický svazek]]; při krmení do rostliny kálí a tím jí poskytují živiny.
V jejich přirozeném prostředí byly tany horské pozorovány především ve dne. Mezi padlými kládami a větvemi vybírají svou potravu – [[členovci|členovce]]. Žerou rovněž lesní plody, sladkou potravou patrně doplňují nedostatek některých živin v jejich obvykle stravě. Mimo to se živí rovněž [[nektar]]em z víček některých druhů [[láčkovka|láčkovek]] (''[[Nepenthes lowii]]'', ''[[Nepenthes macrophylla]]'' a ''[[Nepenthes rajah]]''), s nimiž uzavírají [[mutualismus|mutualistický svazek]]; při krmení do rostliny kálí a tím jí poskytují živiny.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Greenwood
| jméno = Melinda
| příjmení2 = Clarke
| jméno2 = Charles
| příjmení3 = Lee
| jméno3 = Ch'ien C.
| titul = A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah, and Members of a Small Mammal Community
| periodikum = PLoS ONE
| datum vydání = 2011-06-14
| ročník = 6
| číslo = 6
| strany = e21114
| issn = 1932-6203
| pmid = 21695073
| doi = 10.1371/journal.pone.0021114
| jazyk = en
| url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0021114
| datum přístupu = 2020-08-08
}}</ref>


Výsledky studie chování skupiny 21 tan horských ulovených ve volné přírodě a následně chovaných v zajetí ukázala, že žijí ve větších skupinách než ostatní druhy tan, většinou ji vedou dva samci. [[Estrální cyklus]] trvá okolo 12 dní, po 49 až 51 dní se samici narodí dvě mláďata.
Výsledky studie chování skupiny 12 tan horských, ulovených ve volné přírodě a následně chovaných v zajetí, ukázaly, že tana horská je společenštějším druhem než ostatní druhy tan. Ve skupině měli dominantní postavení dva samci. [[Estrální cyklus]] trvá 9 až 12 dní, po 49 až 51 dní se samici narodí jedno až dvě mláďata.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sorenson
| jméno = M. W.
| příjmení2 = Conaway
| jméno2 = C. H.
| titul = The Social and Reproductive Behavior of Tupaia Montana in Captivity
| periodikum = Journal of Mammalogy
| datum vydání = 1968-08-20
| ročník = 49
| číslo = 3
| strany = 502–512
| issn = 0022-2372
| doi = 10.2307/1378209
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/jmammal/article/49/3/502/920668
| datum přístupu = 2020-08-08
}}</ref>


== Ohrožení ==
== Ohrožení ==
Tana horská je [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]] hodnocena jako [[málo dotčený druh]] a je zařazena na přílohu II [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]]. Obecně nebezpečí pro bornejské druhy představuje ničení přirozeného prostředí, ale tento druh je zde běžný a vyskytuje se v několika chráněných oblastech.
Tana horská je [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]] hodnocena jako [[málo dotčený druh]] a je zařazena na přílohu II [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]]. Obecně nebezpečí pro bornejské druhy představuje ničení přirozeného prostředí, ale tento druh je zde běžný a vyskytuje se v několika chráněných oblastech.<ref name=":0" />


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 8. 8. 2020, 09:36

Jak číst taxoboxTana horská
popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádtany (Scandentia)
Čeleďtanovití (Tupaiidae)
Rodtana (Tupaia)
Binomické jméno
Tupaia montana
Thomas, 1892
Rozšíření tany horské (hnědě)
Rozšíření tany horské (hnědě)
Rozšíření tany horské (hnědě)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tana horská (Tupaia montana) je drobný savec z rodu tana (Tupaia) a čeledi tanovití (Tupaiidae).

Výskyt

Tana horská se vyskytuje na ostrově Borneo v oblastech Sarawak, Sabah a pravděpodobně i v indonéské části Bornea v nadmořské výšce 300 až 3 170 m n. m. K životu dává přednost podhorským i horským lesům, může žít i v narušených stanovištích.[2]

Popis a chování

Tana horská měří 15 až 33 cm, ocas dosahuje délky 13 až 19 cm. Srst na těle je prošedivěle rezavá, s nevýraznou černou čárou podél hřbetu. Ocas je zespodu olivově žlutý, s černou špičkou.

V jejich přirozeném prostředí byly tany horské pozorovány především ve dne. Mezi padlými kládami a větvemi vybírají svou potravu – členovce. Žerou rovněž lesní plody, sladkou potravou patrně doplňují nedostatek některých živin v jejich obvykle stravě. Mimo to se živí rovněž nektarem z víček některých druhů láčkovek (Nepenthes lowii, Nepenthes macrophylla a Nepenthes rajah), s nimiž uzavírají mutualistický svazek; při krmení do rostliny kálí a tím jí poskytují živiny.[3]

Výsledky studie chování skupiny 12 tan horských, ulovených ve volné přírodě a následně chovaných v zajetí, ukázaly, že tana horská je společenštějším druhem než ostatní druhy tan. Ve skupině měli dominantní postavení dva samci. Estrální cyklus trvá 9 až 12 dní, po 49 až 51 dní se samici narodí jedno až dvě mláďata.[4]

Ohrožení

Tana horská je Mezinárodním svazem ochrany přírody hodnocena jako málo dotčený druh a je zařazena na přílohu II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Obecně nebezpečí pro bornejské druhy představuje ničení přirozeného prostředí, ale tento druh je zde běžný a vyskytuje se v několika chráněných oblastech.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mountain_treeshrew na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b Cassola, F. 2016. Tupaia montana. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T41498A22279521. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T41498A22279521.en. Downloaded on 08 August 2020.
  3. ↑ GREENWOOD, Melinda; CLARKE, Charles; LEE, Ch'ien C. A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah, and Members of a Small Mammal Community. PLoS ONE. 2011-06-14, roč. 6, čís. 6, s. e21114. Dostupné online [cit. 2020-08-08]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0021114. PMID 21695073. (anglicky) 
  4. ↑ SORENSON, M. W.; CONAWAY, C. H. The Social and Reproductive Behavior of Tupaia Montana in Captivity. Journal of Mammalogy. 1968-08-20, roč. 49, čís. 3, s. 502–512. Dostupné online [cit. 2020-08-08]. ISSN 0022-2372. DOI 10.2307/1378209. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tana_horská&oldid=18907938“