Dusičnan amonný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření sekce Bezpečnost s ohledem na současné události (bylo by skvělé, kdybychom těch výbuchů jednou měli v článcích popsáno vícero, zvláště pak ty velké historické)
m →‎Bezpečnost: lepší výraz
Řádek 48: Řádek 48:
Jestliže však dojde k [[Detonace|detonaci]], je tento rozklad doprovázen [[Výbuch|výbuchem]]. Velké zásoby této látky mohou být také požárním rizikem, protože podporuje hoření, což může snadno vést až právě k detonaci. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých, zničujících výbuchů, k nimž se řadí:
Jestliže však dojde k [[Detonace|detonaci]], je tento rozklad doprovázen [[Výbuch|výbuchem]]. Velké zásoby této látky mohou být také požárním rizikem, protože podporuje hoření, což může snadno vést až právě k detonaci. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých, zničujících výbuchů, k nimž se řadí:


* [[Výbuch chemičky v Oppau]] (dnes součást města [[Ludwigshafen]]) v [[Německo|Německu]] 21. září 1921 (jeden z nejničivějších umělých nenukleárních výbuchů v dějinách)
* [[Výbuch chemičky v Oppau]] (dnes součást města [[Ludwigshafen]]) v [[Německo|Německu]] 21. září 1921 (jeden z nejničivějších vyvolaných nenukleárních výbuchů v dějinách)
* [[Neštěstí v Texas City]] (přístav v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]]) v [[Spojené státy americké|USA]] 16. dubna 1947
* [[Neštěstí v Texas City]] (přístav v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]]) v [[Spojené státy americké|USA]] 16. dubna 1947
* [[Exploze v Tchien-ťinu v srpnu 2015|Exploze v Tchien-ťinu]] (přístav ve [[Žluté moře|Žlutém moři]]) v [[Čínská lidová republika|Číně]] 12. srpna 2015
* [[Exploze v Tchien-ťinu v srpnu 2015|Exploze v Tchien-ťinu]] (přístav ve [[Žluté moře|Žlutém moři]]) v [[Čínská lidová republika|Číně]] 12. srpna 2015

Verze z 5. 8. 2020, 03:31

Dusičnan amonný
2D model molekuly NH4NO3
2D model molekuly NH4NO3
Obecné
Systematický názevDusičnan amonný
Triviální názevLedek amonný
Ostatní názvyAmoniumnitrát
Anglický názevAmmonium nitrate
Německý názevAmmoniumnitrat
Sumární vzorecNH4NO3
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS6484-52-2
Číslo RTECSBR9050000
Vlastnosti
Molární hmotnost80,043 g/mol
Teplota tání169,6 °C
Teplota rozkladu210 °C
Hustota1,725 g/cm3
1,66 g/cm3 (170 °C)
Index lomuα - modifikace
nDa= 1,45
nDb= 1,59
nDc= 1,63
β - modifikace
nD= 1,413 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě117,43 g/100 ml (0 °C)
150 g/100 ml (10 °C)
189,87 g/100 ml (20 °C)
246,25 g/100 ml (32 °C)
421 g/100 ml (60 °C)
600 g/100 ml (80 °C)
871 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
17,1 g/100 ml (20 °C)
ethanol
3,80 g/100 ml (20 °C)
aceton
diethylether (ne)
Měrná magnetická susceptibilita-5,2×10−6 cm3g-1
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (α)
krychlová (β)
tetragonální (γ)
Hrana krystalové mřížkya= 575 pm
b= 545 pm
c= 496 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-365,1 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt80,0 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp321 J/g
Standardní molární entropie S°151 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°-183,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,737 JK-1g-1
Bezpečnost
Oxidující
Oxidující (O)
R-větyR8,R36,R37,R38
S-větyS15,S16,S26,S36
NFPA 704
0
2
3
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan amonný, triviálním názvem ledek amonný či amoniumnitrát, je chemická sloučenina (dusičnan amoniaku) s chemickým vzorcem NH4NO3. Je to bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.

Bezpečnost

Dusičnan amonný se při zahřátí bezvýbušně rozkládá na oxid dusný („rajský plyn“) a vodní páru:

NH4NO3 → N2O + 2 H2O

Jestliže však dojde k detonaci, je tento rozklad doprovázen výbuchem. Velké zásoby této látky mohou být také požárním rizikem, protože podporuje hoření, což může snadno vést až právě k detonaci. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých, zničujících výbuchů, k nimž se řadí:

S ohledem na svou výbušnost je dusičnan amonnný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin.[1] Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnostním.

Příprava

Dusičnan amonný může vznikat přeměnou močoviny:

3CO(NH2)2 + 2 H2O → NH4NO3 + 3 CH4 + 2 N2

Obvykle se však připravuje reakcí kyseliny dusičné a čpavku.[2]

HNO3 + NH3 → NH4NO3.

Dusičnan amonný se také vyrábí amatérskými nadšenci reakcí:

Ca(NO3)2 + (NH4)2SO4 → 2 NH4NO3 + CaSO4[zdroj⁠?]

Tato reakce je silně exotermní. Lze ho také připravit reakcí AgNO3(aq) s NH4Cl(aq), přičemž vzniká jako nerozpustná sůl AgCl, která se dá odfiltrovat, takže výtěžek je pak poměrně vysoký.

Využití

Reference

  1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013. EUR-Lex [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  2. Process_of_producing_concentrated_soluti

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články