Sloup v Čechách: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
sekce
Řádek 32: Řádek 32:


== Historie ==
== Historie ==

=== Starší dějiny ===
[[Soubor:Hrad Sloup, z Mikovcovy (02).JPG|náhled|vlevo|Skalní hrad ve Sloupu]]
[[Soubor:Hrad Sloup, z Mikovcovy (02).JPG|náhled|vlevo|Skalní hrad ve Sloupu]]
První zachovalá zmínka o&nbsp;obci pochází z roku 1318. Tehdy zde vedla obchodní stezka z [[Praha|Prahy]] do [[Žitava|Žitavy]] a z roku 1324 je první záznam o&nbsp;existenci strážního hradu u&nbsp;obce. Je však pravděpodobné, že je o 30 let starší. V&nbsp;první čtvrtině 14. století kraj od Žitavy přes Lužické hory až na Českolipsko patřil [[Ronovci|Ronovcům]], [[Chval z Lipé|Chvalovi z&nbsp;Lipé]] a jeho synům. Syn Chval se nechal psát po roce 1290 jako [[Čeněk z&nbsp;Ojvína]] a zřejmě on využil skálu ve Sloupu připomínající [[Ojvín (hrad)|Ojvín]] ke stavbě hradu. Vesnice pod hradem byla roku 1352 psána jako farní. Od roku 1400 patřila ves [[Hynek Hlaváč z Lipé|Hynkovi Hlaváčovi z&nbsp;Dubé]], který ji i s&nbsp;okolím roku 1412 prodal za 200 kop grošů šlechtici Hanušovi Welfovi z Varnsdorfu. Husitské války Sloup přežil bez újmy.<ref name="Smejkal">{{Citace monografie
První zachovalá zmínka o&nbsp;obci pochází z roku 1318. Tehdy zde vedla obchodní stezka z [[Praha|Prahy]] do [[Žitava|Žitavy]] a z roku 1324 je první záznam o&nbsp;existenci strážního hradu u&nbsp;obce. Je však pravděpodobné, že je o 30 let starší. V&nbsp;první čtvrtině 14. století kraj od Žitavy přes Lužické hory až na Českolipsko patřil [[Ronovci|Ronovcům]], [[Chval z Lipé|Chvalovi z&nbsp;Lipé]] a jeho synům. Syn Chval se nechal psát po roce 1290 jako [[Čeněk z&nbsp;Ojvína]] a zřejmě on využil skálu ve Sloupu připomínající [[Ojvín (hrad)|Ojvín]] ke stavbě hradu. Vesnice pod hradem byla roku 1352 psána jako farní. Od roku 1400 patřila ves [[Hynek Hlaváč z Lipé|Hynkovi Hlaváčovi z&nbsp;Dubé]], který ji i s&nbsp;okolím roku 1412 prodal za 200 kop grošů šlechtici Hanušovi Welfovi z Varnsdorfu. Husitské války Sloup přežil bez újmy.<ref name="Smejkal">{{Citace monografie
Řádek 50: Řádek 52:
V&nbsp;roce 1595 [[Adam Berka z Dubé]] ve vsi postavil panský dům, Berkovský zámek, k&nbsp;obývání daleko pohodlnější než zdejší hrad. Během třicetileté války roku [[1639]] hrad oblehlo vojsko švédského generála [[Johan Banér|Banera]], dobylo jej a vypálilo. Obnoven již nebyl. O&nbsp;50 let později byla ve skále u&nbsp;hradu vyhloubena poustevna.
V&nbsp;roce 1595 [[Adam Berka z Dubé]] ve vsi postavil panský dům, Berkovský zámek, k&nbsp;obývání daleko pohodlnější než zdejší hrad. Během třicetileté války roku [[1639]] hrad oblehlo vojsko švédského generála [[Johan Banér|Banera]], dobylo jej a vypálilo. Obnoven již nebyl. O&nbsp;50 let později byla ve skále u&nbsp;hradu vyhloubena poustevna.


== Rozvoj podnikání ==
=== Rozvoj podnikání ===
[[Soubor:Sloup v Čechách Poustevnický kámen 1831.jpg|náhled|vlevo|Skalní hrad ve Sloupu, na kresbě z&nbsp;roku 1831]]
[[Soubor:Sloup v Čechách Poustevnický kámen 1831.jpg|náhled|vlevo|Skalní hrad ve Sloupu, na kresbě z&nbsp;roku 1831]]
[[Soubor:Sloup v Čechách zámek z parku2.JPG|náhled|Zámek Kinských]]
[[Soubor:Sloup v Čechách zámek z parku2.JPG|náhled|Zámek Kinských]]
Řádek 69: Řádek 71:
Hrabě Kinský podnikal na celém svém panství, v&nbsp;samotném Sloupu využil i svůj zámek, kde od roku 1756 vyráběl na třech, později devíti stavech jemné plátno. V&nbsp;roce 1759 v&nbsp;obci, ve dvoře pod hradem zřídil barvírnu pláten, kterou postupně rozšířil na kartounku, nejstarší v&nbsp;Čechách. Formíři připravující dřevěné formy k&nbsp;potisku pracovali v&nbsp;obecním domě a v&nbsp;budově, ze které se později stal hostinec Fichtelschänke poblíž hradu. Nedaleko u potoka měl prádelnu pláten. V&nbsp;obci zřídil tkalcovskou školu a roku 1760 manufakturu na výrobu barchetu, kde zaměstnával v&nbsp;roce 1761 na 35 stavech 250 lidí, o&nbsp;3 roky později jich bylo 400. Roku 1762 založil manufakturu na výrobu cvilinku, řízenou mistrem ze Saska.<ref name="Historie20">Historie podnikání na Českolipsku, str. 20</ref>
Hrabě Kinský podnikal na celém svém panství, v&nbsp;samotném Sloupu využil i svůj zámek, kde od roku 1756 vyráběl na třech, později devíti stavech jemné plátno. V&nbsp;roce 1759 v&nbsp;obci, ve dvoře pod hradem zřídil barvírnu pláten, kterou postupně rozšířil na kartounku, nejstarší v&nbsp;Čechách. Formíři připravující dřevěné formy k&nbsp;potisku pracovali v&nbsp;obecním domě a v&nbsp;budově, ze které se později stal hostinec Fichtelschänke poblíž hradu. Nedaleko u potoka měl prádelnu pláten. V&nbsp;obci zřídil tkalcovskou školu a roku 1760 manufakturu na výrobu barchetu, kde zaměstnával v&nbsp;roce 1761 na 35 stavech 250 lidí, o&nbsp;3 roky později jich bylo 400. Roku 1762 založil manufakturu na výrobu cvilinku, řízenou mistrem ze Saska.<ref name="Historie20">Historie podnikání na Českolipsku, str. 20</ref>


== Změny státní správy ==
=== Změny státní správy ===
V&nbsp;roce 1848 byl vlastníkem [[Panství Sloup]] Karel, hrabě Kinský. Součástí jeho panství bylo 26 obcí, z nichž 24 je dnes v&nbsp;okrese Česká Lípa. Po zrušení nevolnictví a v&nbsp;důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v&nbsp;[[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (včetně panství Sloup), ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Sloup byl i s&nbsp;Janovem začleněn do Českolipského kraje, politického okresu Česká Lípa řízeného okresním hejtmanstvím, soudního okresu Nový Bor. Příslušný krajský soud byl v&nbsp;České Lípě.
V&nbsp;roce 1848 byl vlastníkem [[Panství Sloup]] Karel, hrabě Kinský. Součástí jeho panství bylo 26 obcí, z nichž 24 je dnes v&nbsp;okrese Česká Lípa. Po zrušení nevolnictví a v&nbsp;důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v&nbsp;[[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (včetně panství Sloup), ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Sloup byl i s&nbsp;Janovem začleněn do Českolipského kraje, politického okresu Česká Lípa řízeného okresním hejtmanstvím, soudního okresu Nový Bor. Příslušný krajský soud byl v&nbsp;České Lípě.


Verze z 28. 7. 2020, 22:22

Sloup v Čechách
Pohled na obec z rozhledny Na Stráži
Pohled na obec z rozhledny Na Stráži
Znak obce Sloup v ČecháchVlajka obce Sloup v Čechách
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Bor
Obec s rozšířenou působnostíNový Bor
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°44′20″ s. š., 14°35′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel717 (2023)[1]
Rozloha5,77 km²
Katastrální územíSloup v Čechách
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ471 52
Počet domů266 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBenešova 280, 47152 Sloup v Čechách
ousloup@mybox.cz
StarostaNezvolen-místostarostka: Jana Stinglová
Oficiální web: www.obecsloupvcechach.cz
Sloup v Čechách na mapě
Sloup v Čechách
Sloup v Čechách
Další údaje
Kód obce562050
Kód části obce150657
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sloup v Čechách (německy Bürgstein) se nachází v okrese Česká Lípa, kraj Liberecký. Díky zdejšímu skalnímu hradu, koupališti, nové rozhledně a sousedícím Lužickým horám patří k oblíbeným cílům turistů. Žije zde 717[1] obyvatel.

Historie

Starší dějiny

Skalní hrad ve Sloupu

První zachovalá zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy zde vedla obchodní stezka z Prahy do Žitavy a z roku 1324 je první záznam o existenci strážního hradu u obce. Je však pravděpodobné, že je o 30 let starší. V první čtvrtině 14. století kraj od Žitavy přes Lužické hory až na Českolipsko patřil Ronovcům, Chvalovi z Lipé a jeho synům. Syn Chval se nechal psát po roce 1290 jako Čeněk z Ojvína a zřejmě on využil skálu ve Sloupu připomínající Ojvín ke stavbě hradu. Vesnice pod hradem byla roku 1352 psána jako farní. Od roku 1400 patřila ves Hynkovi Hlaváčovi z Dubé, který ji i s okolím roku 1412 prodal za 200 kop grošů šlechtici Hanušovi Welfovi z Varnsdorfu. Husitské války Sloup přežil bez újmy.[3]

Později po husitských válkách získal sloupské panství loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Podnikal odtud loupeživé nájezdy na okolí i do Saska a Lužické vojsko mu v odvetě v letech 1444 a 1445 hrad zbořilo.[4] Mikeš jej později obnovil a loupil dál, v roce 1455 jej předal synům. V lednu 1471 ho i s podhradím koupili Berkové z Dubé[5].

V roce 1595 Adam Berka z Dubé ve vsi postavil panský dům, Berkovský zámek, k obývání daleko pohodlnější než zdejší hrad. Během třicetileté války roku 1639 hrad oblehlo vojsko švédského generála Banera, dobylo jej a vypálilo. Obnoven již nebyl. O 50 let později byla ve skále u hradu vyhloubena poustevna.

Rozvoj podnikání

Skalní hrad ve Sloupu, na kresbě z roku 1831
Zámek Kinských

Po zesnulém Ferdinandu Hroznatovi jeho dědici roku 1708 prodali panství Sloup za 280 000 zlatých hraběti Václavu Norbertu Oktaviánu Kinskému, pánu v České Kamenici. Když ten zemřel, testamentem a dědickou dohodou rodiny Kinských sloupské panství získal jeho druhorozený syn Josef, který byl v době otcova úmrtí nezletilý. Proto až do roku 1726 panství spravoval starší bratr Štěpán Vilém Oldřich Kinský.[6]

Obec se začala rozvíjet po roce 1726, kdy panství převzal hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský. Nechal zde postavit v letech 1730–1733 zámek v barokním slohu, který hrabě Kinský později stále upravoval. Roku 1779 zde hostil císaře Josefa II. a koncem července 1822 i arcivévodu Františka Karla. U něj je zámecký park s kašnou a vodotryskem. Po znárodnění majetku vysídlených Němců byla v zámku zřízena ozdravovna pro děti z Prahy, sloužil i jako škola v přírodě a ústav sociální péče. Pak se zde usídlil Domov pro seniory[7][5]

Hrabě Kinský podnikal na celém svém panství, v samotném Sloupu využil i svůj zámek, kde od roku 1756 vyráběl na třech, později devíti stavech jemné plátno. V roce 1759 v obci, ve dvoře pod hradem zřídil barvírnu pláten, kterou postupně rozšířil na kartounku, nejstarší v Čechách. Formíři připravující dřevěné formy k potisku pracovali v obecním domě a v budově, ze které se později stal hostinec Fichtelschänke poblíž hradu. Nedaleko u potoka měl prádelnu pláten. V obci zřídil tkalcovskou školu a roku 1760 manufakturu na výrobu barchetu, kde zaměstnával v roce 1761 na 35 stavech 250 lidí, o 3 roky později jich bylo 400. Roku 1762 založil manufakturu na výrobu cvilinku, řízenou mistrem ze Saska.[8]

Změny státní správy

V roce 1848 byl vlastníkem Panství Sloup Karel, hrabě Kinský. Součástí jeho panství bylo 26 obcí, z nichž 24 je dnes v okrese Česká Lípa. Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (včetně panství Sloup), ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Sloup byl i s Janovem začleněn do Českolipského kraje, politického okresu Česká Lípa řízeného okresním hejtmanstvím, soudního okresu Nový Bor. Příslušný krajský soud byl v České Lípě.

V roce 1855 byl Českolipský kraj zrušen, Sloup byl v okrese Nový Bor, který byl začleněn do Litoměřického kraje. Při další reformě státní správy roku 1862 byly kraje zrušeny úplně, okresy zůstaly. Tento stav se do roku 1918 téměř nezměnil.[9]

Pamětihodnosti

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské
Kaple svatého Jana Nepomuckého s erbem Kinských na průčelí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Sloupu v Čechách.

Jiné zajímavosti

Lesní kamenné divadlo ve Sloupu
  • V roce 1921 bylo u obce směrem k Zákupům vytvořeno lesní kamenné divadlo, kde svou mateřskou scénu nalezl divadelní spolek Sloup. V letech 1957 až 1959 bylo znovu upraveno, po roce 1960 bylo zapomenuté pozvolna devastováno. Až v roce 2004 byl areál opraven a uveden opět do divadelního provozu.[16]. Poblíž divadla na rozcestí s Restaurací U sedmi trpaslíků začíná horní část Cikánského dolu.
  • Jihovýchodně, ve vzdálenosti zhruba 0,5 km vzdušnou čarou od středu obce směrem k vrchu Slavíček, se nachází Sloupské skalní město. Toto skalní město spolu s nedalekými Svojkovskými skalami patří mezi významné horolezecké lokality v daném regionu.[17]
  • V roce 1995 byl Sloup v Čechách vyhlášen vesnickou památkovou zónou.
  • V roce 2011 byla poblíž Samuelovy jeskyně a Lesního divadla postavena nová rozhledna Na stráži i s penzionem.[18]
  • V listopadu 2012 obec slavnostně otevřela nové víceúčelové kulturní centrum u křižovatky v sousedství zámku. Náklady dosáhly částky 80 milionů, obci se podařilo objekt bývalé restaurace odkoupit v roce 2007 od soukromníka a s přispěním Regionálního operačního programu jej kompletně zrekonstruovat.[19]. V roce 2014 se do budovy přestěhoval i obecní úřad.
  • V areálu bývalé Traktorky byla v prosinci 2012 otevřena IV. výstava betlémů.[20]
  • Na katastru obce jsou kopce Slavíček (535 m.) a Šišák (484 m.)

Symboly obce

Návrh znaku i praporu zpracoval Miloslav Sovadina a Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě. V lednu 1993 návrhy projednalo Obecní zastupitelstvo, v květnu 1998 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR (prodleva kvůli nedostatečně odůvodněnému návrhu) a 18. června 1998 jej obci předseda Poslanecké sněmovny udělil.[21]

Skupina roubených domů v centru obce

Cestovní ruch

Hrázděný dům

V 19. století se stává Sloup oblíbeným letoviskem a také zde vznikla řada spolků, např. Horský a zkrášlovací, či Tělocvičný a Divadelní. V obci je řada ubytovacích zařízení, restaurací, naučné stezky a okruhy. Svou mezinárodní základnu, která je zároveň ubytovacím zařízením, má v objektu Herberk (Lesní 205) dětská asociace A-TOM.

Koupaliště

V roce 1905 bylo na okraji obce z Radvaneckého rybníka vytvořeno přírodní koupaliště, na břehu fungovala restaurace, půjčovna loděk, byla zde plavecká škola. V období mezi světovými válkami se areál nazýval Vlaštovčím jezerem (Schwalbensee), protože zde hnízdící břehule Němci nazývali břehovými vlaštovkami. Po roce 1945 zůstalo koupaliště v provozu a byl u něj postaven kemp i s chatkami.

V roce 1989 byl kemp veden jako veřejné tábořiště Na koupališti, provozovaný Okresním podnikem služeb, závod 06, Nový Bor. Rozloha oploceného areálu byla 80 000 m², provozováno sociální zařízení, půjčovna loděk, restaurace Jednoty III. cenové skupiny, další kiosky s občerstvením, byl zde povolen tehdy i windsurfing.[22]

Doprava a turistika

Do obce zajíždějí autobusové linky několika dopravců. Jedná se o spoje na trase Česká Lípa - Nový Bor (přes Sloup), Česká Lípa - Cvikov a Nový Bor - Zákupy. Nádraží v Novém Boru na železniční trati 080 Bakov nad Jizerou - Česká Lípa - Jedlová je od středu obce vzdáleno necelé 4 km. Přes Sloup vede mezinárodní červeně značená turistická trasa pro pěší E10 z České Lípy i trasa značená modře. Vedou zde cyklotrasy 3062 a 3066.[23] Obec si vybudovala vlastní vyhlídkové okruhy obcí a po přilehlých památkách. V červnu 2014 byla otevřena poblíž Lesního divadla naučná stezka pro děti.[24]

Sport

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 ve III. třídě okresu Česká Lípa na 4. místě čtrnáctičlenné tabulky.[25] Rok poté soutěž vyhráli a postupují pro sezónu 2012/2013 do II. třídy okresu Česká Lípa.[26]

Slavní rodáci

V nedalekém Janově se narodili:

  • Josef Max (*1804) – kamenosochař; vytvořil pomník Františka I., pomník vojevůdce Radeckého, tři sousoší pro Karlův most,
  • Emanuel Max (*1810) – kamenosochař; vytvořil pomník generála Radeckého, čtyři sousoší pro Karlův most, busty a náhrobky

Partnerská města a obce

Galerie

  • Socha poustevníka Samuela Görnera na vyhlídce skalního hradu Sloup
    Socha poustevníka Samuela Görnera na vyhlídce skalního hradu Sloup
  • Zámek - nyní Domov důchodců
    Zámek - nyní Domov důchodců
  • Poustevna na místě bývalého skalního hradu Sloup
    Poustevna na místě bývalého skalního hradu Sloup
  • Nové kulturní centrum v roce 2013
    Nové kulturní centrum v roce 2013
  • Vodní altán na trase naučné stezky
    Vodní altán na trase naučné stezky
  • Umělá jeskyně Pustý kostel u silnice II/268
    Umělá jeskyně Pustý kostel u silnice II/268
  • Malá cikánská jeskyně u Dobranovského potoka
    Malá cikánská jeskyně u Dobranovského potoka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Skalní hrad Sloup, s. 161. 
  4. ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 23. 
  5. ↑ a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Sloup v Čechách, s. 153. [dále jen Růžička]. 
  6. ↑ MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Zakladatel manufaktur hrabě Kinský, s. 16. 
  7. ↑ Liberecký kraj – Českolipsko, str. 22
  8. ↑ Historie podnikání na Českolipsku, str. 20
  9. ↑ SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48. 
  10. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Česká Lípa a okolí, s. 21. 
  11. ↑ Českolipsko , str.22
  12. ↑ Kristýna Brožová. Zachraňují hrobku Kinských. Českolipský deník [online]. 2012-07-05 [cit. 2012-07-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Růžička, kapitola Samuelova jeskyně, str. 135.
  14. ↑ RNDR. NĚMEC, Jan. Památné stromy. Praha: Olympia, 2003. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola 133.Sloupská lípa, s. 116. 
  15. ↑ KÜHN, Petr. Osudy soch Panny Marie ve Sloupu. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 295. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-07-5. 
  16. ↑ Růžička, str. 155
  17. ↑ Popis Sloupského skalního města na webu obce Sloup v Čechách
  18. ↑ HERÁKOVÁ, Milada. Rozhledna ve Sloupu v Čechách. [[www.kct.cz|Turista]]. 2011, roč. 123, čís. 7, s. 2. ISSN 0139-5467. 
  19. ↑ Michael Polák. Sloup v Čechách odhalil novou chloubu: kulturní centrum. Českolipský deník [online]. 2012-11-29 [cit. 2012-11-30]. Dostupné online. 
  20. ↑ ava. Na betlémy do Traktorky. Českolipsko 5+2 dny. 2012, roč. 1, čís. 31, s. 3. 
  21. ↑ KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 246. ISSN 1211-9172. 
  22. ↑ HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, Ing. Vladimír. Kempink v Československu. Praha: Olympia, 1990 (3. vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Sloup, s. 173. 
  23. ↑ Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 
  24. ↑ Marie Čchedzieová. FOTO: Pět zastavení ve Sloupu: Duše stromů střeží studánku. Českolipský deník [online]. 2014-06-25 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  25. ↑ Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  26. ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Související články

Externí odkazy

Města, městyse a obce okresu Česká Lípa
Bezděz • Blatce • Blíževedly • Bohatice • Brniště • Cvikov • Česká Lípa • Doksy • Dubá • Dubnice • Hamr na Jezeře • Holany • Horní Libchava • Horní Police • Chlum • Chotovice • Jestřebí • Kamenický Šenov • Kozly • Kravaře • Krompach • Kunratice u Cvikova • Kvítkov • Luka • Mařenice • Mimoň • Noviny pod Ralskem • Nový Bor • Nový Oldřichov • Okna • Okrouhlá • Pertoltice pod Ralskem • Polevsko • Provodín • Prysk • Radvanec • Ralsko • Skalice u České Lípy • Skalka u Doks • Sloup v Čechách • Slunečná • Sosnová • Stráž pod Ralskem • Stružnice • Stvolínky • Svojkov • Svor • Tachov • Tuhaň • Velenice • Velký Valtinov • Volfartice • Vrchovany • Zahrádky • Zákupy • Žandov • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sloup_v_Čechách&oldid=18880524“