Jaderná elektrárna Hinkley Point: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl. úvodu: +C vč. data zahájení stavby, další v Sizewell, +kat. rozestavěné
m změna řazení u Kategorie:Jaderné elektrárny ve výstavbě: „Hinkley“ za použití HotCat
Řádek 31: Řádek 31:
[[Kategorie:Somerset]]
[[Kategorie:Somerset]]
[[Kategorie:Jaderné elektrárny ve Spojeném království]]
[[Kategorie:Jaderné elektrárny ve Spojeném království]]
[[Kategorie:Jaderné elektrárny ve výstavbě]]
[[Kategorie:Jaderné elektrárny ve výstavbě|Hinkley]]

Verze z 27. 7. 2020, 18:40

Jaderná elektrárna Hinkley Point
Jaderné elektrárna Hinkley Point

Hinkley Point je britská jaderná elektrárna nacházející se v Somersetu na pobřeží Bristolského zálivu, 8 kilometrů západně od ústí řeky Parrett. Zahrnuje 2 odstavené reaktory označované jako Hinkley Point A a 2 provozované jaderné reaktory označované jako Hinkley Point B. Dva reaktory Hinkley Point C jsou ve výstavbě od roku 2018[1] a provázely je spory o financování. Další nové britské reaktory jsou plánované v elektrárně Sizewell.

Hinkley Point A

Stavba byla zahájena v roce 1957 a do provozu byla uvedena v roce 1965. Jejím jádrem byly 2 plynem chlazené reaktory Magnox, každý o elektrickém výkonu 250 MW. Od roku 2000 jsou reaktory mimo provoz.

Hinkley Point B

Stavba byla zahájena v roce 1967. V roce 1973 byly uvedeny do provozu 2 pokročilé plynem chlazené reaktory (AGR) o projektovaných elektrických výkonech 410, respektive 430 MW. Elektrárnu od roku 2009 provozuje francouzský energetický koncern EDF.

Hinkley Point C

V 80. letech 20. století se plánovala výstavba dvou tlakovodních reaktorů, ale začátkem 90. let byl plán opuštěn pro jeho ekonomickou nevýhodnost. Počátkem 21. století byla britskou vládou schválena výstavba dvou reaktorů typu EPR, každý o elektrickém výkonu 1 600 MW. Realizace má probíhat v režii francouzská energetická společnost EDF.

Spor o státní subvence

Evropská komise v roce 2014 odsouhlasila plán britské vlády subvencovat stavbu elektrárny, která by nebyla schopná dodávat elektřinu za tržní cenu. Rakousko v červenci 2015 podalo proto příslušnou žalobu na Evropskou komisi k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku kvůli schválené státní podpoře pro výstavbu a provoz elektrárny. Rakouský kancléř Werner Faymann k žalobě uvedl, že "subvence tu jsou proto, aby podpořily nové moderní technologie, které jsou v zájmu všech států EU. V žádném případě se nevztahují na jadernou energetiku".[2]

Podle agentury Bloomberg New Energy Finance mají být celkové náklady na zbudování dvou nových zhruba 6x vyšší, než kdyby se stejný instalovaný výkon realizoval formou větrných elektráren. Plánované výdaje se pohybují v řádu necelých 38 miliard dolaru a počítají s tím, že prodejní cena 1 MWh bude činit 92,5 libry, ačkoli elektřina ze zahraničních větrných elektráren se dá pořídit již kolem 79 GBP/MWh.[3]

Reference

Externí odkazy