Karlštejn: Porovnání verzí
+obr. |
m úprava fonologie |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
}} |
}} |
||
'''Karlštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Karlstein''}} [ |
'''Karlštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Karlstein''}} [ˈkɑʁlštaɪ̯n]) je původem [[Středověk|středověký]] královský [[hrad]], nacházející se na [[Katastrální území|katastrálním území]] [[Karlštejn (městys)|Budňany]] ve stejnojmenné městysi [[Karlštejn (městys)|Karlštejn]] v [[Okres Beroun| okrese Beroun]] asi třináct kilometrů východně od [[Beroun]]a a třicet kilometrů jihozápadně od centra [[Praha|Prahy]]. Leží rovněž uprostřed chráněné krajinné oblasti [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]]. Hrad jakožto státní instituce je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]. Veřejnosti je hrad Karlštejn přístupný nepřetržitě od roku 1905,<ref name="pbnk" /> a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka.<ref name="map" /> Od 30. března 1962 je veden jako [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]],<ref name="toř70" /> jejíž každoroční návštěvnost od počátku šedesátých let neklesá pod hranici 200 tisíc návštěvníků ročně.<ref name=":0" /> Karlštejn tak dlouhodobě patří mezi desítku nejnavštěvovanějších památek České republiky – je hned druhým nejvíce vyhledávaným hradem Česka,<ref name="zsú" /> a v rámci [[Seznam památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu|památek spravovaných Národním památkovým ústavem]] si dlouhodobě drží pozici čtvrté nejnavštěvovanější památky.<ref name=":0" /> |
||
Hrad Karlštejn byl založen okolo roku [[1348]] jako soukromé reprezentační sídlo [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] a [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV]].<ref name="jfhd" /> Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v [[Řím]]ě roku 1355, císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|říšských korunovačních klenotů]] a souboru [[Relikvie|svatých ostatků]].<ref name=":1" /> [[České korunovační klenoty]], do té doby přechovávané v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem dvacátých let [[15. století]] z rozkazu krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]],<ref name="peč" /> který oba soubory královských insignií nechal z obav před [[Husitské války|husitskými bouřemi]] vyvézt z [[Země Koruny české|Českého království]].<ref name="aus" /> Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.<ref name="vddm" /> |
Hrad Karlštejn byl založen okolo roku [[1348]] jako soukromé reprezentační sídlo [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] a [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV]].<ref name="jfhd" /> Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v [[Řím]]ě roku 1355, císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|říšských korunovačních klenotů]] a souboru [[Relikvie|svatých ostatků]].<ref name=":1" /> [[České korunovační klenoty]], do té doby přechovávané v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem dvacátých let [[15. století]] z rozkazu krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]],<ref name="peč" /> který oba soubory královských insignií nechal z obav před [[Husitské války|husitskými bouřemi]] vyvézt z [[Země Koruny české|Českého království]].<ref name="aus" /> Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.<ref name="vddm" /> |
Verze z 27. 7. 2020, 17:10
Státní hrad Karlštejn | |
---|---|
pohled od jihozápadu z podhradí | |
Účel stavby | |
soukromé sídlo císaře, místo pro uložení královských pokladů | |
Základní informace | |
Sloh | gotika, novogotika |
Architekti | Matyáš z Arrasu a Josef Mocker (rekonstrukce) |
Výstavba | 40. léta 14. století‒1365 (1372) |
Přestavba | 1588–1597; 1887–1905 |
Materiály | vápenec, cihla, dřevo, břidlice |
Stavitel | Karel IV. |
Další majitelé | Český král, České království, Zástavní majitel, Česká královna, Ústav šlechtičen, Československá republika, Česká republika |
Současný majitel | Česká republika, ve správě NPÚ |
Pojmenováno po | Karel IV. |
Poloha | |
Adresa | Karlštejn 172, Karlštejn, Česko |
Souřadnice | 49°56′20,82″ s. š., 14°11′17,85″ v. d. |
Karlštejn | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11743/2-327 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karlštejn (německy Karlstein [ˈkɑʁlštaɪ̯n]) je původem středověký královský hrad, nacházející se na katastrálním území Budňany ve stejnojmenné městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna a třicet kilometrů jihozápadně od centra Prahy. Leží rovněž uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Hrad jakožto státní instituce je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Veřejnosti je hrad Karlštejn přístupný nepřetržitě od roku 1905,[1] a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka.[2] Od 30. března 1962 je veden jako národní kulturní památka,[3] jejíž každoroční návštěvnost od počátku šedesátých let neklesá pod hranici 200 tisíc návštěvníků ročně.[4] Karlštejn tak dlouhodobě patří mezi desítku nejnavštěvovanějších památek České republiky – je hned druhým nejvíce vyhledávaným hradem Česka,[5] a v rámci památek spravovaných Národním památkovým ústavem si dlouhodobě drží pozici čtvrté nejnavštěvovanější památky.[4]
Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV.[6] Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355, císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování říšských korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků.[7] České korunovační klenoty, do té doby přechovávané v katedrále svatého Víta v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem dvacátých let 15. století z rozkazu krále Zikmunda,[8] který oba soubory královských insignií nechal z obav před husitskými bouřemi vyvézt z Českého království.[9] Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.[10]
Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple svaté Kateřiny a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské věži a kaple svatého Kříže ve Velké věži. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená freskovými malbami a inkrustovanými pásy, je ukázkou vyspělé umělecké práce pozdního středověku.[7] Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 gotických deskových maleb zdobící stěny kaple svatého Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby.[11] Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v letech 1985‒2003 v rámci projektu Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika, za který posléze Národní památkový ústav získal cenu Evropské unie v oblasti kulturního dědictví Europa Nostra Award 2005, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v českém, ale i evropském měřítku.[12] Karlštejnským kastelánem je od 1. ledna 2019 Lukáš Kunst.[pozn. 1][13]
Původ jména hradu
Jméno hradu vzniklo ze spojení dvou německých slov „Karls-stein“ [ˈkɑːʁls.štaɪ̯n], čili Karlův kámen nebo Karlův skalní hrad, a bylo přejato do češtiny jako Karlštejn.[14]Jméno je odvozeno od zakladatele hradu Karla IV., který sám v zakládací listině karlštejnské kapituly vydané roku 1357 vepsal (či nechal vepsat) pasáž „(…) založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, (…) a ke cti veškerého nebeského vojska jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla, dvě kaple (…).[15]
Od první poloviny 19. století je rovněž doložena další podoba jména hradu, a to Karlův Týn, jež vznikla nesprávným překladem místního německého jména Karlstein jako „Karls-tein“ ([ˈkɑːʁls.taɪ̯n]; německy Tein = týn, ohrazení). V roce 1949 bylo jméno hradu přeneseno na obec v podhradí, do té doby zvanou Budňany.[14]
Historie
Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat Korunovační klenoty Svaté říše římské a relikvií (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže. Slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 se spolu s Karlem IV. účastnil i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba probíhala mezi lety 1348–1357. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena v roce 1365.
Na počátku 15. století sem byly též přivezeny české korunovační klenoty. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna, krále Václava IV. (1378–1419). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále Zikmunda (1420) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla husitská revoluce a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu revoluce odolal hrad obléhání husitskými vojsky pod vedením Zikmunda Korybutoviče (1422). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn (1436), kde pak zůstaly uloženy až do začátku 17. století. Říšské klenoty již zůstaly v zahraničí.
Husitskou revolucí došlo ke změně původní funkce hradu. Karlštejnští purkrabí střežili české korunovační klenoty a zemský archiv. Od roku 1541 zde byly též ukládány opisy zemských desk.
Vladislavské zřízení zemské vydané králem Vladislavem Jagellonským roku 1500 zavazuje přísahou karlštejnské purkrabí, že budou chránit hrad i s korunou, klenoty a zemskými privilegii pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání potomků ze země. Korunu směli vydat pouze tomu, kdo byl předtím řádně zvolen českým králem. Po korunovaci, která se konala v Praze, byly klenoty vraceny zpět na hrad.
V polovině 16. století za správy Jáchyma Novohradského z Kolovrat došlo k renesanční přestavbě hradu. Přestavba se týkala především Velké věže a budovy purkrabství, která byla v té době nejvíce využívána.
V době stavovského povstání byly korunovační klenoty z rozhodnutí direktorů dne 22. června 1619 odvezeny na Pražský hrad. S vývojem vojenské techniky byla totiž obranná funkce hradu shledána již jako nedostatečná. Při revizi zemského zřízení roku 1625 císař Ferdinand II. zrušil úřad karlštejnských purkrabí, neboť pozbyl své funkce. Hrad byl převeden do užívání českých královen. V roce 1626 císařovna Eleonora zastavila hrad Janu Kavkovi z Říčan. Ten nechal z hradu odvézt vybavení a zbylé svátostniny. Na konci třicetileté války (1648) byl hrad dobyt švédským vojskem. Po skončení války byl hrad značně zchátralý.
Na konci 17. století se dostal do majetku českých královen a císařoven. V roce 1755 jej Marie Terezie darovala nově založenému Ústavu šlechtičen v Praze. Ten však hrad využíval pouze jako centrum hospodářské správy pro okolní statky. Hrad i nadále chátral. Pozornosti se mu dostalo až na konci 18. století v souvislosti s národním obrozením. V roce 1812 navštívil hrad císař František I., který vzápětí věnoval peníze na jeho opravu.
Historizující rekonstrukce
V letech 1887–1905 probíhala přestavba hradu v duchu tzv. purismu, která měla hradu navrátit původní gotickou podobu. Prováděli ji Josef Mocker nejdříve na základě koncepce vídeňského profesora Friedricha von Schmidta až do jeho smrti 1891, od roku 1892 samostatně. Po Mockerově smrti 1899 stavbu dokončil stavební rada inženýr Krch.[16]
Výsledky této přestavby byly kritizovány již na začátku 20. století, s odstupem času jsou však hodnoceny jako projev své doby.[17] Dobroslav Líbal však ostře kritizoval Schmidtovy a Mockerovy úpravy Karlštejna ještě při příležitosti stého výročí Mockerova úmrtí.[18]
Od roku 1918 je hrad ve vlastnictví státu a je zpřístupněn veřejnosti. V roce 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Současnost
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2015 | 217 754 |
2016 | 268 532 |
2017 | 228 159 |
2018 | 223 895 |
V současnosti je Karlštejn jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Je ve vlastnictví státu a ve správě Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Praze. Kromě vlastních tří prohlídkových okruhů s průvodcem nabízí Karlštejn každoročně také řadu kulturních a společenských akcí – koncerty, divadla, výstavy, Karlštejnské kulturní léto, Královský průvod či tradiční Karlštejnské vinobraní. Hrad Karlštejn nabízí také možnost uspořádání svatebních obřadů. Je možné navštívit tři prohlídkové okruhy.
Na období let 2018–2022 byla naplánována rozsáhlá rekonstrukce přízemních, suterénních a sklepních prostor Císařského paláce,[21] která byla slavnostně zahájena 5. března 2020. Cílem rekonstrukčních prací je zbudování nového návštěvnického centra s toaletami, suterénu císařského paláce vznikne víceúčelový sál a v budově purkrabství bude instalována stálá expozice o stavebních vývoji hradu a o karlštejnském vinařství.[22]
Popis
Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných staveb. V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.
Studniční věž
Hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.[23]
Purkrabství
Purkrabství bylo v minulosti mnohokrát přestavováno, dnešní podoba pochází z přestavby na konci 19. století. V současnosti slouží správě hradu, slavnostním obřadům obecního úřadu a reprezentačním účelům.
Císařský palác
Palác sloužil v době Karla IV. a Václava IV. jako obydlí panovníka a jeho dvora. V prvním patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami (fraucimorem).
Mariánská věž
Menší z věží vnitřního hradu je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel Panny Marie se sakristií. V kostele se zachovaly cenné nástěnné malby s biblickými výjevy a tzv. ostatkovými scénami, v nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně Mikuláš Wurmser ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. (29. listopad). Ke kostelu pak přiléhá kaple sv. Kateřiny, která sloužila jako soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy polodrahokamy, nad vchodem se nachází dvojportrét Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.
V prvním patře se nacházejí pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie Svatováclavské koruny. Prostory v přízemí věže, označované jako Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako hradní vězení.
Velká věž
Velká věž je spojena s Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s nástěnnými malbami ze života svatého Václava a svaté Ludmily se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – kaple svatého Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z benátského skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos.
Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s Karlem Velikým a svatým Václavem. Zajímavostí je, že obrazy pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily jako relikviáře.
Kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážními službami, které sídlily nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl „spáti nebo ležeti“ s žádnou ženou, byť to byla i jeho zákonitá manželka. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze arcibiskupové a karlštejnský děkan.
Viniční terasy
Na Kněží hoře, na jejíž jižní straně stojí hrad Karlštejn, se v předhradí nad hospodářským dvorem nacházejí čtyři viniční terasy, které zde byly vybudovány pravděpodobně v 19. století. Součástí areálu jsou též zdi opevnění a zahradní domek. Terasy jsou dlouhodobě nevyužívány a neudržovány. Celkově je tento areál v zanedbaném stavu, zdivo hradeb je na mnoha místech narušené a rozpadá se. Jelikož tyto chátrající objekty jsou součástí památkově chráněného areálu hradu, je hrad Karlštejn uveden v seznamu ohrožených nemovitých památek ČR.[24][nedostupný zdroj]
Karlštejn v literární tvorbě
Následující výčet knih obsahuje díla, která se odehrávají bezprostředně na Karlštejně nebo se Karlštejna tematicky dotýkají. Uvedený seznam nemusí být úplný:
Karlštejn ve filmu a televizních dokumentech
Název filmu | Žánr | Rok výroby | Režisér | Záběry hradu ve filmu |
---|---|---|---|---|
Jan Hus | Historické drama | 2015 | Jiří Svoboda | natočena krátká scéna mezi 1. a 2. hradní bránou |
Velká sázka o malé pivo | Komedie | 1981 | Vít Hrubín | natáčeno v exteriérech hradu a uvnitř dřevěného můstku mezi Velkou a Mariánskou věží |
Co je doma, to se počítá, pánové… | Komedie | 1980 | Petr Schulhoff | natočen krátký záběr na hrad ve scéně v obci Karlštejn |
Noc na Karlštejně | Historický muzikál | 1973 | Zdeněk Podskalský st. | natáčeno v exteriérech hradu a interiéru kaple sv. Kříže |
Údolí včel | Historické drama | 1967 | František Vláčil | natočeno několik scén ve 3., 4. a 5. poschodí Velké věže |
Otec Kondelík a ženich Vejvara | Komedie | 1937 | Miroslav Josef Krňanský | natočeny krátké scény v exteriérech hradu |
Noc na Karlštejně | Komedie | 1919 | Olaf Larus-Racek | natáčeno v exteriérech a interiérech hradu |
V tabulce níže jsou uvedeny televizní dokumenty či reportáže, které byly částečně nebo celé natáčeny na hradě Karlštejně:
Karlštejn a hudební tvorba
Hrad Karlštejn se stal také předmětem hudební umělecké tvorby, v roce 1973 vydala česká hudební skupina Spirituál kvintet své první studiové album Písničky z roku raz dva, na němž se mj. objevuje také písnička „U Karlova Týna“, jejímž autorem je Dušan Vančura.
Pozoruhodnosti v okolí Karlštejna
- Region Karlštejnsko
- prezentuje veřejnosti a turistům jak domácím, tak i zahraničním význam hradu Karlštejna a jeho okolí, v okolí městyse Karlštejn a hradu Karlštejna bylo postupně vybudováno množství naučných stezek, na jejichž zastaveních se návštěvníci mohou seznámit s historickými, architektonickými, přírodními a technickými pozoruhodnostmi Karlštejnska[25]
- Karlštejn
- Císařská louka
- přírodní luční stráň jihovýchodně od hradu Karlštejna s jedním z nejkrásnějších výhledů na tuto památku, je zde rovněž umístěno odpočívadlo a tzv. Maškův kříž
- Budňanská skála
- významný geologický odkryv zvrásněných vrstev vápenců a břidlic s výskytem druhohorních zkamenělin lilijic, hlavonožců, mlžů a plžů
- od r. 1972 parastratotypem (pomocným standardním profilem) hranice silur-devon[26]
- Dub sedmi bratří
- památný strom, druhově dub letní o stáří asi 350 let
- Kostel sv. Palmácia
- Zoopark Karlštejn, Muzeum betlémů, Muzeum voskových figurín, Dům hodin
- Domy č. p. 78, 79 a 80 nesou na svých průčelích některé z hradních renesančních čučků, které byly z hradu odstraněny během jeho rekonstrukce v letech 1887–1905.
- Císařská louka
- Mořina
- Zřícenina hradu Karlík
- legendární útočiště žen, které nesměly přenocovat na hradě Karlštejně
- Svatý Jan pod Skalou
- Bubovické vodopády
- Hradiště Tetín
- kulturní památka raně středověkého hradiště, kde byla roku 921 násilně zavražděna kněžna sv. Ludmila
- Lípa u Hlásné Třebaně
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ BAREŠ, Petr; KUBŮ, Naďa. Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2010. 213 s. (Práce NPÚ; sv. 3). ISBN 978-80-87104-75-0. Kapitola Karlštejn vznik a vývoj hradního muzea a jeho proměna v náznakovou interiérovou instalaci, s. 59.
- ↑ PELÁN, Martin. Vývoj turistické návštěvnosti hradu Karlštejn. Praha, 2016. Nepublikovaná bakalářská práce. Vysoká škola obchodní v Praze. Vedoucí práce Jan Štemberk. s. 18–20.
- ↑ ŘEHOŘ, Tomáš. Hrad Karlštejn z pohledu teorie a praxe památkové péče ve 20. století. Pardubice, 2015. Nepublikovaná diplomová práce. Univerzita Pardubice. Fakulta Filozofická. Vedoucí práce Vladimír Hrubý. s. 70.
- ↑ a b Výroční zprávy [online]. Povinně zveřejňované informace. Národní památkový ústav [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Základní statistické údaje [online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Fajt, ed.; Helena Dáňová, ed. Císař Karel IV.: 1316-2016: průvodce výstavou. Překlad Vladimír Čadský. 1. vyd. Praha: Národní galerie, 2016. 186 s. ISBN 978-80-7035-614-2. S. 66. Vydáno k výstavě Císař Karel IV. 1316-2016 : první česko-bavorská zemská výstava, 15.5.-25.5.2016 Národní galerie v Praze - Valdštejnská jízdárna, 14.5.-31.8.2016 Univerzita Karlova v Praze - Karolinum, Křížová chodba a 20.10.2016-5.3.2017, Germanisches Nationalmuseum Nürnberg.
- ↑ a b František Záruba. Hradní kaple II.: Doba lucemburská. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění v NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. ISBN 978-80-7422-414-0.
- ↑ Petr Čornej. Světla a stíny husitství: (události, osobnosti, texty, tradice): výbor z úvah a studií. 1. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 481 s. ISBN 978-80-7422-084-5. Kapitola Klíče ke Karlštejnu, s. 299.
- ↑ August Sedláček. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VI. Podbrdsko. Ilustrace bratří Liebscherové, V. Brechler a B. Kutina. 1. vyd. Praha: Argo, 1995. 279 s. ISBN 80-85794-66-7. S. 46.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Vlasta; MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. Barevné snímky Alexander Paul. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 275 s. (Památky; sv. 17). S. 192, 217–218.
- ↑ Jiří Kuthan; Jan Royt. Karel IV.: císař a český král - vizionář a zakladatel. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. 1059 s. ISBN 978-80-7422-460-7. Kapitola Karlštejn - Hrad jako sakrální okrsek, s. 122–125, 128.
- ↑ MARTINCOVÁ, Dagmar. Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně získal ocenění Evropské unie. Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče. 2007, roč. 67/2007, čís. 2, s. 111–114.
- ↑ VAHALOVÁ, Lenka; LUTIŠANOVÁ, Jessica. Zvažuji, že se z Karlštejna odstěhuji, chci si koupit v okolí domek, říká kastelán hradu. S vámi v Praze. Rádio DAB Praha [online]. Český rozhlas, 21. září 2019 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Ivan Lutterer; Rudolf Šrámek. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004. 317 s. ISBN 80-7311-025-3. S. 122–123.
- ↑ Jiří Fajt; Jaromír Homolka. Magister Theodoricus: dvorní malíř císaře Karla IV.: umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. 1. vyd. Praha: Národní galerie, 1997. 621 s. ISBN 80-7035-142-X. Kapitola Umělecká výzdoba paláce a menší věže hradu Karlštejna, s. 144.
- ↑ CHUDÁREK, Zdeněk. Josef Mocker a restaurace Karlštejna. Zprávy památkové péče. Státní ústav památkové péče v nakladatelství Jalna, 2001, roč. 61, čís. 2, s. 28–34. ISSN 1210-5538.
- ↑ Kubů (1999), s. 8.
- ↑ Dobroslav Líbal. Josef Mocker, architekt - restaurátor. Zprávy památkové péče. Státní ústav památkové péče v nakladatelství Jalna, 2001, roč. 61, čís. 2, s. 22–23. ISSN 1210-5538.
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné online.
- ↑ ŠIMKOVÁ, Romana. Hrad Karlštejn symbolicky zahájil rozsáhlou rekonstrukci. Zprávy. Berounský deník. Vltava Labe media a.s., 24. duben 2018. Dostupné online [cit. 2020-03-27].
- ↑ ŠRÁMEK, Vojtěch. Na Karlštejně začala rekonstrukce za 150 milionů korun. Vzniknou nové expozice i víceúčelový sál. Cestování. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 5. březen 2020 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ ŘEHOŘ, Tomáš. Tajemná hradní studna. Historický obzor, 1998, 9 (11/12), s. 271. ISSN 1210-6097.
- ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: hrad Karlštejn [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2013-11-17 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Karlštejnsko [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Karlštejn. www.brdy.info [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
Literatura
- FAJT, Jiří. Posvátné prostory hradu Karlštejna. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracovistě středních Čech, 2010. ISBN 978-80-86516-34-9.
- In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Praha: Národní památkový ústav, 2006. ISBN 80-86516-23-7.
- BONĚK, Jan; BONĚK, Tomáš. České korunovační klenoty: Neznámá historie. Skrytá poselství. Zapomenuté symboly. Praha: Eminent, 2006. ISBN 80-7281-219-X.
- BRAVERMANOVÁ, Milena, et al. České korunovační klenoty. 4. rozš. vyd. Praha: Správa Pražského hradu ve spolupráci s nakl. BB/art, 2008. 88 s. ISBN 978-80-7381-253-9.
- KUBŮ, Naděžda. Hrad Karlštejn. 2. vyd. Praha: Památkový ústav středních Čech ve spolupráci s nakl. Vega-L, 1999. ISBN 80-85094-38-X.
- DVOŘÁKOVÁ, Vlasta; MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. Praha: SNKLU, 1965. 275 s.
- LÍBAL, Dobroslav. Karlštejn. Ilustrace František Illek a Alexandr Paul. Svazek 102. Praha: Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948. (Edice Poklady národního umění).
- MENCLOVÁ, Dobroslava. Hrad Karlštejn. Praha: Václav Poláček, 1946. 111 s. (Umělecké památky; sv. 9).
- POSTŘIHAČ, Antonín, et al. Co mluví zvony. Praha: [s.n.], 1917.
- ČELAKOVSKÝ, Jaromír, a kol. O král. hradě pražském. Praha: Sborník věd právních a státních, 1907. Kapitola O některých statcích zvláštních : I. Karlštejn, s. 139–168.
Související články
- Karel IV.
- Karlštejnský purkrabí
- Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně
- Obléhání Karlštejna husity
- Kateřina z Komárova
- České korunovační klenoty
- Korunovační klenoty Svaté říše římské
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlštejn na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Karlštejn ve Wikislovníku
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karlštejn
- Oficiální stránky
- Hledání ztracené korunovační komory na Karlštejně
- Dobová vyobrazení hradu Karlštejna
- Historické fotografie hradu Karlštejna ze sbírky Pavla Scheuflera
- Karlštejn (městys)
- Národní kulturní památky v okrese Beroun
- Hrady v okrese Beroun
- Hrady v Hořovické pahorkatině
- Památky ve správě Národního památkového ústavu
- Založeno Karlem IV.
- Karlštejnské panství
- Památky na českých poštovních známkách
- Stavby nazvané po osobách
- Královská sídla v Česku
- Hrady donjonového typu
- Hrady založené ve 14. století
- Vzniklo 1348
- Kultura v Karlštejně (okres Beroun)
- Stavby v Karlštejně (okres Beroun)
- Ohrožené kulturní památky ve Středočeském kraji
- Přestavby Josefa Mockera