Negroidní rasa

Meyers Konversations-Lexikon (1885–1890)
etnografická mapa

Kavkazoidní:      Árijci      Semité      Hamité Negroidní:      Afričtí černoši      Khoisanové      Melanésané      Negritové      Austrálci Nezařazení:      Drávidové & Sinhálci

Mongoloidní:      Severní Mongolové      Číňané & Indočíňané      Japonci & Korejci      Tibeťané & Barmánci      Malajci      Polynésané      Maorové      Mikronésané      Eskymáci & Inuité      Američané

Negroidní (též kongoidní, černá nebo černošská rasa) je historické označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky vzniklé na základě historicky vyvrácených rasových teorií. Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin (europoidní, mongoloidní a negroidní), podobných například psím plemenům, na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný genetický základ. Rozvoj molekulární biologie nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „negroidní“. Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství genů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných. Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „negroidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek dědičných znaků DNA, které u lidí vznikaly nezávisle postupnou adaptací na klima a prostředí. I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci forenzní antropologie pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky, ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto sociální konstrukt považováno za problematické a překonané, přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a rasistickou. Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch.

Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako výrazný nadočnicový oblouk, absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý nosní otvor a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti (prognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.

Slovo negroid vychází z latinského niger (v překladu „černý“) a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“). Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako urážlivé kvůli jeho historické konotaci k otroctví (kdy byl výraz „negro“ používán k označení afroamerických otroků) a rasismu. Některé rasové teorie pracovaly s označením kongoid, vycházejícím z demonyma konžský.

Genetika

Homo sapiens je v současnosti jediným recentním lidským druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve východní Africe, přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl Homo rhodesiensis. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém mitochondriálním genomu informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako mitochondriální Eva a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.

Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry, jako první se od zbytku lidstva oddělili Khoisanové. Zachovali si dodnes řadu původních znaků, díky kterým byli vyčleněni do samostatné kapoidní rasy. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví. Pět z nich setrvalo v na africkém kontinentě na bývají souhrně označovány jako negroidní rasa. Ta je však ve skutečnosti parafyletická, jelikož onu šestou větev tvoří populace, které později opustily Afriku, tedy příslušníci zbylých ras.

K negroidní rase bývali dříve řazeni také příslušníci kapoidní a australoidní rasy. Příslušníci těchto tří plemen jsou adaptováni na život v teplých klimatických podmínkách a morfologicky se velmi podobají nejstarším lidem. Znaky jako je tmavá kůže proto považujeme v rámci našeho druhu za pleziomorfní. Khoisanové jsou však sesterskou větví zbytku lidstva a australoidi jsou až potomky první lidské migrace z Afriky, proto bývá negroidní rasa dnes uváděna nejčastěji pouze jako soubor zbylých populací subsaharské Afriky. Ani takto se však nevyhneme její parafylii, jelikož společný předek negroidů je stále také společným předkem všech neafrických ras (australoidní, mongoloidní a europoidní). Jako první se od Khoisanům sesterské větve odštěpila mitochodriální haploskupina L1, která se vyskytuje v genomu středoafrických Pygmejů. Dále se postupně oddělili populace hovořící kúšitskými jazyky (haploskupina L5), nigerokonžskými jazyky (haploskupina L2) a nilosaharskými jazyky (haploskupina L6). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti (haploskupina L3) a jim sesterští Hadzové (haploskupina L4).

Reference

Portály: Lidé