Nebezpečné známosti: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mezery, typografie
m odkaz
Řádek 62: Řádek 62:
| datum přístupu = 2019-07-07
| datum přístupu = 2019-07-07
}}</ref>
}}</ref>
* [[Royal Shakespeare Company]], premiéra 24. září 1985 v [[Stratford na Avon|Stratfordu na Avonou]]. Režie [[Howard Davies]]. Obsazení: [[Lindsay Duncan]] (markýza de Merteuil), [[Alan Rickman]] (vikomt de Valmont), [[Juliet Stevenson]] (madam de Tourvel), [[Lesley Manville]] (Cécile de Volanges), [[Sean Baker]] (Chevalier Danceny). Lindsay Duncan byla oceněna cenou Laurence Oliviera pro Nejlepší herečku. Lindsay Duncan a Alan Rickman si zopakovali jejich role na [[Broadway]]i, kterou též režíroval Howard Davies. Premiéru si odbyli 30. dubna 1987 v Music Box Theatre a odehráli celkem 149 představení.
* [[Royal Shakespeare Company]], premiéra 24. září 1985 v [[Stratford-upon-Avon|Stratfordu nad Avonou]]. Režie [[Howard Davies]]. Obsazení: [[Lindsay Duncan]] (markýza de Merteuil), [[Alan Rickman]] (vikomt de Valmont), [[Juliet Stevenson]] (madam de Tourvel), [[Lesley Manville]] (Cécile de Volanges), [[Sean Baker]] (Chevalier Danceny). Lindsay Duncan byla oceněna cenou Laurence Oliviera pro Nejlepší herečku. Lindsay Duncan a Alan Rickman si zopakovali jejich role na [[Broadway]]i, kterou též režíroval Howard Davies. Premiéru si odbyli 30. dubna 1987 v Music Box Theatre a odehráli celkem 149 představení.


== Audio ==
== Audio ==

Verze z 25. 7. 2020, 14:47

Nebezpečné známosti
AutorChoderlos de Laclos
Původní názevLes Liaisons dangereuses
ZeměFrancie
Počet stran400
ISBN978-0-14-044116-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dobová ilustrace knihy Nebezpečné známosti

Nebezpečné známosti (francouzsky Les Liaisons dangereuses) je epistolární román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který vyšel prvně v roce 1782 a svou otevřenou kritikou mravů a vztahů určitých společenských vrstev si získal velkou pozornost. Do češtiny přeložila Dagmar Steinová.

Děj

Ve 175 dopisech autor vypráví příběh dvou libertinských šlechticů – vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil – jejichž největší zálibou je zahrávání si s city ostatních lidí. Bezostyšně svádějí a následně vypočítavě odvrhují nevinné oběti. Brzy se však sami dostávají do nebezpečně úzkých smyček svých vlastních her. Nejčastější je korespondence mezi postavami vikomtem de Valmont a markýzou de Merteuil; Cecilií Valangesovou a Sofií Carnayovou (přítelkyně); Cecilií Valangesovou a markýzou de Merteuil; vikomtem de Valmont a paní de Tourvel.

Šablona:Spoiler Valmont je ve společnosti známý jako „proutník“, ale markýza de Merteuil ve společnosti předstírá, že je počestná a ctnostná. V korespondenci Valmonta a markýzy si oba navzájem „přátelsky radí“, ale oba se snaží ovládnout toho druhého.

Paní de Volanges chce provdat svou patnáctiletou dceru Cecilii za bohatého hraběte de Gercourt, kterému je šestatřicet let. Markýza de Merteuil se mu chce pomstít, protože hrabě de Gercout ji opustil, i když se kvůli němu vzdala vikomta de Valmont, a požádá tedy Valmonta, aby Cecilii svedl. Pro něj to ale není žádná „výzva“, navíc se zrovna snaží získat dva roky vdanou, počestnou, cudnou a bohabojnou dvaadvacetiletou ženu soudce, paní de Tourvel, která v té době pobývá s Valmontem na venkově u jeho tety. Valmont s markýzou de Merteuil uzavírá sázku, pokud se mu podaří svést paní de Tourvel (tedy mít s ní sex), tak s ním markýza stráví noc. Markýza de Merteuil tedy přivádí Cecilii do cesty maltézského rytíře Dancenyho, oba hrají na harfu, což je sblíží, později se do sebe zamilují a stávají se milenci. Markýza získává Ceciliinu důvěru. Danceny ale postupuje na markýzin vkus velmi pomalu, markýza tedy zařídí, aby Cecilie jela na venkov za Valmontem.

Cecilie a Valmont se stanou milenci, ale Valmont nadále svádí paní de Tourvel, která se do něj nakonec také zamiluje, za což sama sebe obviňuje a uniká před láskou do Paříže. Valmont ji navštíví, ona se mu přizná, že ho miluje. Valmont se ale netouží s nikým citově vázat, a tak se s ní rozejde. Nicméně před tím stihl splnit svou sázku s markýzou. Paní de Tourvel z žalu onemocní a nakonec zemře. Valmont se dostává do sporu s markýzou kvůli sázce, jež markýza odmítá splnit. V hádce se Valmont od markýzy dozvídá, že je pouhou loutkou v jejích rukou a že Valmont vždy učinil to, co markýza chtěla. Ze stejných důvodů se rozešel i s paní de Tourvel, kterou Valmont upřímně miloval, kvůli markýziným intrikám se s ní rozešel a dokonce to považoval za své svobodné a správné rozhodnutí. Markýza, aby zničila Valmonta, poví Dancenymu o poměru Valmonta a Cecilie.

Danceny vyzve Valmonta na souboj a zabije ho. Když Valmont umírá, vyjasní Dancenymu, že za vše může markýza de Merteuil a jako důkaz předává Dancenymu svůj deník a svou korespondenci s markýzou, aby ji uveřejnil. Což mladý Danceny učiní, markýza de Merteuil ztratí svou „počestnou tvář“ a společnost ji okamžitě zavrhne a opovrhuje jí. Zcela zlomená s vědomím, že Valmont nad ní přece jen zvítězil, i když ho to stálo život, onemocní neštovicemi, ztratí svůj půvab i majetek a odjíždí z Paříže. Cecilie již neobnoví s Dancenym narušený vztah a uteče do kláštera, aby se stala jeptiškou. Danceny odchází na Maltu, kde chce na vše zapomenout. Šablona:Endspoiler

Filmové adaptace

Choderlosovo dílo dodnes poutá tisíce čtenářů a dočkalo se i několika filmových a televizních zpracování:

Divadelní adaptace

Divadelní hru podle románu napsal Christopher Hampton. V Česku se hraje pod názvem Nebezpečné vztahy.

Audio

Román byl vydán i jako audiokniha s Vilmou Cibulkovou (markýza de Merteuil), Klárou Issovou (Cecílie Volangesová), Kristýnou Frejovou (paní de Tourvel), Jiřím Dvořákem (vikomt de Valmont) a Janem Medunou (rytíř Danceny). Role vypravěče se zhostil Igor Bareš.

Reference

  1. Valmont [online]. Národní divadlo [cit. 2019-07-07]. Dostupné online.