Jašt: Porovnání verzí
kategorie |
oprava vnitřního odkazu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jašty''' jsou soubor jednadvaceti [[hymnus|hymnů]] na různá [[Zarathuštrismus|zarathuštrická]] božstva obsažený v [[Avesta|Avestě]]. Na základě jazyka, v kterém jsou sepsány, vznikly nejspíše v [[7. století př. n. l.|7.]] až [[2. století př. n. l.]] , ale dochovaná písemná podoba pochází až ze [[13. století|13.]] či [[14. století]], stejně jako další části, takzvané mladší Avesty. Zachycují ovšem řadu mýtů o bozích a hrdinech pocházejících nejspíše již z předzarathuštrického období. Zachovaly se prostřednictvím dvou typů rukopisů, první zahrnuje texty nazývané [[ |
'''Jašty''' jsou soubor jednadvaceti [[hymnus|hymnů]] na různá [[Zarathuštrismus|zarathuštrická]] božstva obsažený v [[Avesta|Avestě]]. Na základě jazyka, v kterém jsou sepsány, vznikly nejspíše v [[7. století př. n. l.|7.]] až [[2. století př. n. l.]] , ale dochovaná písemná podoba pochází až ze [[13. století|13.]] či [[14. století]], stejně jako další části, takzvané mladší Avesty. Zachycují ovšem řadu mýtů o bozích a hrdinech pocházejících nejspíše již z předzarathuštrického období. Zachovaly se prostřednictvím dvou typů rukopisů, první zahrnuje texty nazývané [[Malá Avesta|Churtak Apasták]], „malá Avesta“, které jsou výtahem z Avesty, druhý - [[kodex]] - se sestává pouze z jaštů. V současném zarathuštrismu může jašty recitovat každý člen komunity, [[laik]] či kněz, muž i žena, a uctít tak konkrétní božstvo, zatímco hymny zvané [[jasna|jasny]] můžou být recitovány pouze knězem a vztahují se k celému panteonu.<ref name="Curtisová">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Curtisová |
| příjmení = Curtisová |
||
| jméno = Vesta Sarkosh |
| jméno = Vesta Sarkosh |
Verze z 18. 7. 2020, 16:48
Jašty jsou soubor jednadvaceti hymnů na různá zarathuštrická božstva obsažený v Avestě. Na základě jazyka, v kterém jsou sepsány, vznikly nejspíše v 7. až 2. století př. n. l. , ale dochovaná písemná podoba pochází až ze 13. či 14. století, stejně jako další části, takzvané mladší Avesty. Zachycují ovšem řadu mýtů o bozích a hrdinech pocházejících nejspíše již z předzarathuštrického období. Zachovaly se prostřednictvím dvou typů rukopisů, první zahrnuje texty nazývané Churtak Apasták, „malá Avesta“, které jsou výtahem z Avesty, druhý - kodex - se sestává pouze z jaštů. V současném zarathuštrismu může jašty recitovat každý člen komunity, laik či kněz, muž i žena, a uctít tak konkrétní božstvo, zatímco hymny zvané jasny můžou být recitovány pouze knězem a vztahují se k celému panteonu.[1][2]
Almut Hintze vykládá středoperské slovo jašt, stejně jako avestánské jasna, z avestánského jaz „uctívat prostřednictvím rituálu“ a ze stejného výrazu výkládá výraz pro božstvo: jazata „uctíváníhodný“. Petr Vavroušek uvádí etymologii z avestánského ješti „vzývání“. V středoperské literatuře byly termíny jašt a jasna zaměnitelné.[3][4]
Nejvýznamnější jašty jsou věnovány Anáhitě – Ardvísúr jašt (Jašt 5), Mithrovi – Mihr jašt (Jašt 10), fravašiům – Fravardín jašt (Jašt 13), Verethragnovi – Varhrán jašt (Jašt 14), Aši – Art jašt (Jašt 17) a Zám společně s chvarenou – Zamjád jašt (Jašt 19). Jedna část tohoto souboru nazývaná Bagán Jašt Nask se nezachovala, ale na základě krátkého přehledu obsaženého v Dénkardu obsahovala například texty na oslavu Ahura Mazdy nebo jazatů, podle kterých jsou pojmenovány dny. Podle jiných pramenů Bagán Jašt Nask obsahoval šestnáct či sedmnáct jaštů.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ CURTISOVÁ, Vesta Sarkosh. Perské mýty. Praha: Levné knihy, 2006. ISBN 80-7309-415-0. S. 9.
- ↑ Livius.org - Avesta [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALMUT, Hintze. Encyclopædia Iranica - Yašts [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VAVROUŠEK, Petr. Učení nejstaršího mazdaismu. In: ZEMÁNEK, Petr. Chatreššar : Ročenka Ústavu starého Předního východu a srovnávací jazykovědy. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. S. 59-61.