Krutihlav obecný: Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN |
→Taxonomie: Upraven styl značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
}} |
}} |
||
'''Krutihlav obecný''' (''Jynx torquilla'') je menší pták z čeledi [[datlovití|datlovitých]] (Picidae). |
'''Krutihlav obecný''' (''Jynx torquilla'') je menší pták z čeledi [[datlovití|datlovitých]] (Picidae). |
||
== Taxonomie == |
== Taxonomie == |
||
Rozlišuje se většinou 7 [[poddruh]]ů, z nichž se v Evropě vyskytují 3:<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref> |
Rozlišuje se většinou 7 [[poddruh]]ů, z nichž se v Evropě vyskytují 3:<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref> |
||
Řádek 23: | Řádek 24: | ||
* ''J. t. tschusii'' Kleinschmidt, 1907 – [[Itálie]] včetně [[Sicílie]], [[Sardinie]] a [[Korsika|Korsiky]] |
* ''J. t. tschusii'' Kleinschmidt, 1907 – [[Itálie]] včetně [[Sicílie]], [[Sardinie]] a [[Korsika|Korsiky]] |
||
* ''J. t. sarudnyi'' Loudon, 1912 – od [[Ural]]u dále na východ |
* ''J. t. sarudnyi'' Loudon, 1912 – od [[Ural]]u dále na východ |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
Velikosti [[Vrabec domácí|vrabce]] (délka těla 16–18 cm), s krátkým špičatým zobákem a dlouhým ocasem. Opeření je nenápadné, svrchu hnědošedě skvrnité, zespodu špinavě bílé a žlutavookrové s tmavými proužky. Přes oko a po stranách krku se táhne jedna, přes střed temene a hřbet druhá tmavá páska. Obě pohlaví jsou stejná.<ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref> Má velmi ohebný krk, díky kterému dokáže otočit hlavu až o 180 stupňů. Od ostatních datlovitých liší měkkým ocasem, který mu neumožňuje šplhat po stromech. |
Velikosti [[Vrabec domácí|vrabce]] (délka těla 16–18 cm), s krátkým špičatým zobákem a dlouhým ocasem. Opeření je nenápadné, svrchu hnědošedě skvrnité, zespodu špinavě bílé a žlutavookrové s tmavými proužky. Přes oko a po stranách krku se táhne jedna, přes střed temene a hřbet druhá tmavá páska. Obě pohlaví jsou stejná.<ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref> Má velmi ohebný krk, díky kterému dokáže otočit hlavu až o 180 stupňů. Od ostatních datlovitých liší měkkým ocasem, který mu neumožňuje šplhat po stromech. |
||
== Hlas == |
|||
Jako poplašný hlas slouží několikrát opakované tvrdé „tek“. Zpěv je charakteristická řada 12-18 hlasitých, naříkavě znějících tónů.<ref name="hudec"/><ref name="svensson"/> |
Jako poplašný hlas slouží několikrát opakované tvrdé „tek“. Zpěv je charakteristická řada 12-18 hlasitých, naříkavě znějících tónů.<ref name="hudec"/><ref name="svensson"/> |
||
== Rozšíření == |
== Rozšíření == |
||
Žije v severozápadní Africe, většině Evropy a v mírném pásmu Asie. Je tažný, evropská populace zimuje ve střední |
Žije v severozápadní [[Afrika|Africe]], většině [[Evropa|Evropy]] a v mírném pásmu [[Asie]]. Je tažný, evropská populace zimuje ve střední Africe severně od rovníku a ojediněle i ve [[Středomoří]], ptáci z Asie v [[Indie|Indii]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. |
||
== Výskyt v Česku == |
|||
V |
V [[Česko|Česku]]hnízdí na celém území, hlavně v nižších polohách, ale místy i dosti vysoko v horách (nejvýše v Krkonoších v 1130 m n. m. a v Jeseníkách v 1110 m). Jeho stavy se od počátku 60. let 20.století snižují; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 2,5–5 tisíc párů, v období let 2001–03 na 2–4 tisíce párů.<ref name="hudec"/><ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=V.|příjmení3=Hudec|jméno3=K.|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7}}</ref> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Prostředí == |
|||
Vyhledává světlé [[listnatý les|listnaté]] a [[smíšený les|smíšené lesy]], žije i v remízcích, sadech nebo v křovinách s jednotlivými stromy. |
Vyhledává světlé [[listnatý les|listnaté]] a [[smíšený les|smíšené lesy]], žije i v remízcích, sadech nebo v křovinách s jednotlivými stromy. |
||
⚫ | |||
⚫ | Živí se převážně [[mravenci]] a jejich [[larva]]mi, hlavně druhy ''[[Lasius niger]]'', ''[[Lasius flavus|L. flavus]]'' a ''[[Myrmica rubra]]''. Méně požírá také jiný [[hmyz]], [[pavoukovci|pavoukovce]], hlemýždě a výjimečně i ptačí vejce. Na podzim konzumuje také různé plody, například bezu. Kořist sbírá dlouhým lepkavým jazykem. Na rozdíl od příbuzných ptáků ji nehledá v kůře stromů, ale hlavně na zemi.<ref name="hudec"/> |
||
== Rozmnožování == |
== Rozmnožování == |
||
[[Soubor:Jynx torquilla MHNT ZOO 2010 11 162 Le monetier les bains.jpg|náhled|Vejce krutihlava obecného]] |
[[Soubor:Jynx torquilla MHNT ZOO 2010 11 162 Le monetier les bains.jpg|náhled|Vejce krutihlava obecného]] |
||
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně. K tvorbě párů dochází ihned po příletu na hnízdiště. Hnízdo je v dutině stromu, kterou si kvůli slabému zobáku nedokáže vytesat ani v nejnahnilejším stromě. Využívá proto již existující dutiny, a to včetně těch obsazených jiným drobným ptákem, např. [[sýkora koňadra|sýkorou koňadrou]]. V tomto případě původního obyvatele dutiny vyžene a vyhodí jeho hnízdo s vejci nebo mláďaty. Vlastní hnízdo nestaví, snůšku klade přímo na dno dutiny na zbytky trouchu nebo starého hnízda. Hnízdí 1–2x ročně od dubna do července. Samice snáší v jednodenních intervalech 8–11 (5–12) čistě bílých vajec o rozměrech 20,7 x 15,5 mm, na kterých sedí oba rodiče 12–14 dní. Je-li sedící pták vyrušen, zaujímá typický obranný postoj, při kterém syčí, ježí peří na temeni a kroutí hlavou (odtud český název ''krutihlav''). Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 18–22 dnech a za dalších 7–14 dní se osamostatňují. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je nejméně 10 let.<ref name="hudec"/> |
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně. K tvorbě párů dochází ihned po příletu na hnízdiště. Hnízdo je v dutině stromu, kterou si kvůli slabému zobáku nedokáže vytesat ani v nejnahnilejším stromě. Využívá proto již existující dutiny, a to včetně těch obsazených jiným drobným ptákem, např. [[sýkora koňadra|sýkorou koňadrou]]. V tomto případě původního obyvatele dutiny vyžene a vyhodí jeho hnízdo s vejci nebo mláďaty. Vlastní hnízdo nestaví, snůšku klade přímo na dno dutiny na zbytky trouchu nebo starého hnízda. Hnízdí 1–2x ročně od dubna do července. Samice snáší v jednodenních intervalech 8–11 (5–12) čistě bílých vajec o rozměrech 20,7 x 15,5 mm, na kterých sedí oba rodiče 12–14 dní. Je-li sedící pták vyrušen, zaujímá typický obranný postoj, při kterém syčí, ježí peří na temeni a kroutí hlavou (odtud český název ''krutihlav''). Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 18–22 dnech a za dalších 7–14 dní se osamostatňují. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je nejméně 10 let.<ref name="hudec"/> |
||
== Potrava == |
|||
⚫ | Živí se převážně [[mravenci]] a jejich [[larva]]mi, hlavně druhy ''[[Lasius niger]]'', ''[[Lasius flavus|L. flavus]]'' a ''[[Myrmica rubra]]''. Méně požírá také jiný [[hmyz]], [[pavoukovci|pavoukovce]], hlemýždě a výjimečně i ptačí vejce. Na podzim konzumuje také různé plody, například bezu. Kořist sbírá dlouhým lepkavým jazykem. Na rozdíl od příbuzných ptáků ji nehledá v kůře stromů, ale hlavně na zemi.<ref name="hudec"/> |
||
== Ochrana == |
== Ochrana == |
Verze z 5. 7. 2020, 14:43
Krutihlav obecný | |
---|---|
Krutihlav obecný | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | šplhavci (Piciformes) |
Čeleď | datlovití (Picidae) |
Rod | krutihlav (Jynx) |
Binomické jméno | |
Jynx torquilla Linnaeus, 1758 | |
Mapa rozšíření krutihlava obecného (oranžově hnízdiště, modře zimoviště, zeleně celoroční výskyt) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je menší pták z čeledi datlovitých (Picidae).
Taxonomie
Rozlišuje se většinou 7 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytují 3:[2]
- J. t. torquilla (Linnaeus, 1758) – většina Evropy
- J. t. tschusii Kleinschmidt, 1907 – Itálie včetně Sicílie, Sardinie a Korsiky
- J. t. sarudnyi Loudon, 1912 – od Uralu dále na východ
Popis
Velikosti vrabce (délka těla 16–18 cm), s krátkým špičatým zobákem a dlouhým ocasem. Opeření je nenápadné, svrchu hnědošedě skvrnité, zespodu špinavě bílé a žlutavookrové s tmavými proužky. Přes oko a po stranách krku se táhne jedna, přes střed temene a hřbet druhá tmavá páska. Obě pohlaví jsou stejná.[3] Má velmi ohebný krk, díky kterému dokáže otočit hlavu až o 180 stupňů. Od ostatních datlovitých liší měkkým ocasem, který mu neumožňuje šplhat po stromech.
Hlas
Jako poplašný hlas slouží několikrát opakované tvrdé „tek“. Zpěv je charakteristická řada 12-18 hlasitých, naříkavě znějících tónů.[2][3]
Rozšíření
Žije v severozápadní Africe, většině Evropy a v mírném pásmu Asie. Je tažný, evropská populace zimuje ve střední Africe severně od rovníku a ojediněle i ve Středomoří, ptáci z Asie v Indii a jihovýchodní Asii.
Výskyt v Česku
V Českuhnízdí na celém území, hlavně v nižších polohách, ale místy i dosti vysoko v horách (nejvýše v Krkonoších v 1130 m n. m. a v Jeseníkách v 1110 m). Jeho stavy se od počátku 60. let 20.století snižují; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 2,5–5 tisíc párů, v období let 2001–03 na 2–4 tisíce párů.[2][4]
Krutihlav je jediným přísně tažným druhem šplhavce v Česku. Přílet probíhá od března do dubna, odlet od srpna do září.[2]
Biotop
Vyhledává světlé listnaté a smíšené lesy, žije i v remízcích, sadech nebo v křovinách s jednotlivými stromy.
Rozmnožování
Hnízdí jednotlivě, teritoriálně. K tvorbě párů dochází ihned po příletu na hnízdiště. Hnízdo je v dutině stromu, kterou si kvůli slabému zobáku nedokáže vytesat ani v nejnahnilejším stromě. Využívá proto již existující dutiny, a to včetně těch obsazených jiným drobným ptákem, např. sýkorou koňadrou. V tomto případě původního obyvatele dutiny vyžene a vyhodí jeho hnízdo s vejci nebo mláďaty. Vlastní hnízdo nestaví, snůšku klade přímo na dno dutiny na zbytky trouchu nebo starého hnízda. Hnízdí 1–2x ročně od dubna do července. Samice snáší v jednodenních intervalech 8–11 (5–12) čistě bílých vajec o rozměrech 20,7 x 15,5 mm, na kterých sedí oba rodiče 12–14 dní. Je-li sedící pták vyrušen, zaujímá typický obranný postoj, při kterém syčí, ježí peří na temeni a kroutí hlavou (odtud český název krutihlav). Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí po 18–22 dnech a za dalších 7–14 dní se osamostatňují. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je nejméně 10 let.[2]
Potrava
Živí se převážně mravenci a jejich larvami, hlavně druhy Lasius niger, L. flavus a Myrmica rubra. Méně požírá také jiný hmyz, pavoukovce, hlemýždě a výjimečně i ptačí vejce. Na podzim konzumuje také různé plody, například bezu. Kořist sbírá dlouhým lepkavým jazykem. Na rozdíl od příbuzných ptáků ji nehledá v kůře stromů, ale hlavně na zemi.[2]
Ochrana
V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie VU, tzn. zranitelný druh, ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je veden jako druh silně ohrožený.
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, V.; HUDEC, K. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
Literatura
- SAUER, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. Z něm. přel. RNDr. Jiří Čihař. 1. vyd. v ČR. Praha: Ikar, 1995. 286 s. ISBN 80-85830-99-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu krutihlav obecný na Wikimedia Commons
- Taxon Jynx torquilla ve Wikidruzích
- Galerie krutihlav obecný na Wikimedia Commons
- Hlasová ukázka z pořadu Českého rozhlasu Hlas pro tento den