Telč (zámek): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
typografie, stylistika, doplnění, napřímení odkazů a oprava
Řádek 5: Řádek 5:
| popisek = Zámek Telč
| popisek = Zámek Telč
| využití =
| využití =
| poloha = Náměstí Zachariáše z Hradce 1
| poloha = Náměstí Zachariáše z Hradce 1
| obec = [[Telč]]-[[Vnitřní Město (Telč)|Vnitřní Město]]
| obec = [[Telč]]-[[Vnitřní Město (Telč)|Vnitřní Město]]
| země = Česko
| země = Česko
Řádek 12: Řádek 12:
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Telč (zámek)|lat_deg=49|lat_min=11|lat_sec=7.4|lon_deg=15|lon_min=27|lon_sec=4.8|float=center}}
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Telč (zámek)|lat_deg=49|lat_min=11|lat_sec=7.4|lon_deg=15|lon_min=27|lon_sec=4.8|float=center}}
| stavitel = [[Jindřich III. z Hradce]]
| stavitel = [[Jindřich III. z Hradce]]
| další majitelé = [[páni z Hradce]], [[Slavatové z Chlumu a Košumberka]], [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejnové z Kastelkornu]], [[Podstatští-Lichtenštejnové|Podstatští z Lichtenštejna]]
| další majitelé = [[páni z Hradce]], [[Slavatové z Chlumu a Košumberka]], [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejnové z Kastelkornu]], [[Podstatští z Prusinovic|Podstatští z Lichtenštejna]]
| současný majitel = Česká republika
| současný majitel = Česká republika
| sloh = [[Renesance|renesanční]]
| sloh = [[Renesance|renesanční]]
Řádek 22: Řádek 22:
| rejstřík památek = 15430/7-5249
| rejstřík památek = 15430/7-5249
}}
}}

'''Zámek Telč''' stojí ve městě [[Telč]], v části [[Vnitřní Město (Telč)|Vnitřní Město]], na [[náměstí Zachariáše z Hradce]], nad meandrem [[Telečský potok|Telečského potoka]] mezi [[Ulický rybník|Ulickým]] a [[Štěpnický rybník|Štěpnickým rybníkem]]. Zámek je chráněn jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]<ref>{{MonumNet|název=Zámek|ID=125911|datum=2013-03-20}}</ref> a v roce 1995 byl zámecký areál společně s panskou sýpkou prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zámek Telč (Telč) | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C111 | datum přístupu = 2013-03-20 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha}}</ref> Od roku 1992 je zámek spolu s historickým centrem Telče zapsán na [[Světové dědictví (Česko)|Seznam světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Telč, historické jádro | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=DS%2C4 | datum přístupu = 2013-03-20 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti.
'''Zámek Telč''' stojí ve městě [[Telč]], v&nbsp;části [[Vnitřní Město (Telč)|Vnitřní Město]], na [[náměstí Zachariáše z&nbsp;Hradce]], nad meandrem [[Telčský potok|Telčského potoka]] mezi [[Ulický rybník|Ulickým]] a [[Štěpnický rybník|Štěpnickým rybníkem]]. Zámek je chráněn jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]<ref>{{MonumNet|název=Zámek|ID=125911|datum=2013-03-20}}</ref> a&nbsp;v&nbsp;roce 1995 byl zámecký areál společně s&nbsp;panskou sýpkou prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zámek Telč (Telč) | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C111 | datum přístupu = 2013-03-20 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha}}</ref> Od roku 1992 je zámek spolu s&nbsp;historickým centrem Telče zapsán na [[Světové dědictví (Česko)|Seznam světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Telč, historické jádro | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=DS%2C4 | datum přístupu = 2013-03-20 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]), přístupný veřejnosti. Jeho současným kastelánem je Bohumil Norek.


== Historie ==
== Historie ==


=== Hrad ===
=== Hrad ===
Po požáru města v roce 1387, při kterém pravděpodobně definitivně zanikl první [[Telč (hrad)|telčský hrad]], se Telč ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal [[Jindřich III. z Hradce]] postavit na místě dnešního zámku, přesněji v jeho severovýchodní části, vodní hrad. Jindřichův syn [[Jan III. z Hradce]] držel ochranou ruku nad mistry pražské univerzity, především pak nad [[Stanislav ze Znojma|Stanislavem ze Znojma]]. Obdobně se choval i jeho syn [[Jan IV. z Hradce|Jan IV.]], přesto byl telčský hrad dne 21.&nbsp;září 1423 dobyt husity. [[Páni z Hradce|Pánům z Hradce]] se jej podařilo získat zpátky a lednu 1437 zde pobýval císař [[Zikmund Lucemburský]]. Jan se později stal členem [[Jednota strakonická|Jednoty strakonické]] a postavil se proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Po Janově smrti v roce 1452 panství zdědil jeho syn [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřich IV.]], který se roku 1463 postavil proti králi. Roku 1471 se pak zavázal uherskému králi [[Matyáš Korvín|Matyášovi Korvínovi]]. Po uzavření [[Olomoucký mír|olomouckého míru]] uznal za panovníka [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II.]] a ten jej jmenoval komorníkem Království českého. V Telči stihl nechat hrad přestavět v duchu [[gotika|gotiky]], ovšem během lovu dne [[15. leden|15. ledna]] 1507 Jindřich nešťastně umírá. Telč tak zdědil [[Adam I. z Hradce]], po jehož smrti v roce 1531 došlo k rozdělení panství a Telč získal mladší [[Zachariáš z Hradce]]. Za vlastnictví Zachariáše zažívala Telč největší rozmach. Právě on nechal přestavět hrad na zámek.
Po požáru města v&nbsp;roce 1387, při kterém pravděpodobně definitivně zanikl první [[Telč (hrad)|telčský hrad]], se Telč ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal [[Jindřich&nbsp;III. z&nbsp;Hradce]] postavit na místě dnešního zámku, přesněji v&nbsp;jeho severovýchodní části, vodní hrad. Jindřichův syn [[Jan&nbsp;III. z&nbsp;Hradce]] držel ochranou ruku nad mistry pražské univerzity, především pak nad [[Stanislav ze Znojma|Stanislavem ze Znojma]]. Obdobně se choval i jeho syn [[Jan IV. z Hradce|Jan&nbsp;IV.]], přesto byl telčský hrad dne 21.&nbsp;září 1423 dobyt husity. [[Páni z Hradce|Pánům z&nbsp;Hradce]] se jej podařilo získat zpátky a&nbsp;v&nbsp;lednu 1437 zde pobýval císař [[Zikmund Lucemburský]]. Jan se později stal členem [[Jednota strakonická|Jednoty strakonické]] a postavil se proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z&nbsp;Poděbrad]]. Po Janově smrti v&nbsp;roce 1452 panství zdědil jeho syn [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřich&nbsp;IV.]], který se roku 1463 postavil proti králi. Roku 1471 se pak zavázal uherskému králi [[Matyáš Korvín|Matyášovi Korvínovi]]. Po uzavření [[Olomoucká smlouva|olomouckého míru]] uznal za panovníka [[Vladislav Jagellonský|Vladislava&nbsp;II.]] a ten jej jmenoval komorníkem Království českého. V&nbsp;Telči stihl nechat hrad přestavět v&nbsp;duchu [[gotika|gotiky]], ovšem během lovu dne [[15. leden|15.&nbsp;ledna]] 1507 Jindřich nešťastně zemřel. Telč tak zdědil [[Adam&nbsp;I. z&nbsp;Hradce]], po jehož smrti v&nbsp;roce 1531 došlo k&nbsp;rozdělení panství a Telč získal mladší [[Zachariáš z&nbsp;Hradce]]. Za vlastnictví Zachariáše zažívala Telč největší rozmach; právě on nechal přestavět hrad na zámek.


=== Zámek ===
=== Zámek ===
[[Soubor:Telč-zámek2011b.jpg|náhled|vlevo|Nádvoří zámku]]
[[Soubor:Telč-zámek2011b.jpg|náhled|vlevo|Nádvoří zámku]]


Zachariáš z Hradce nechal přestavět gotický hrad na [[Renesance (historická epocha)|renesanční]] zámek a vytvořil z něj svoje reprezentativní dílo. V letech 1551–1552 se zúčastnil výpravy českých velmožů do [[Janov (Itálie)|Janova]]. Tady se seznámil s [[Italská renesance|italskou renesancí]] a tato zkušenost se poté promítla do přestavby telčského sídla. V roce 1553 se oženil s [[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřinou z Valdštejna]], díky které získal [[panství Polná]]. V roce 1589 po Zachariášově smrti panství zdědil jeho synovec [[Adam II. z Hradce]].
Zachariáš z&nbsp;Hradce nechal přestavět gotický hrad na [[Renesance (historická epocha)|renesanční]] zámek a vytvořil z&nbsp;něj svoje reprezentativní dílo. V&nbsp;letech 1551–1552 se zúčastnil výpravy českých velmožů do [[Janov (Itálie)|Janova]]. Tady se seznámil s&nbsp;[[Italská renesance|italskou renesancí]] a tato zkušenost se poté promítla do přestavby telčského sídla. Roku 1553 se oženil s&nbsp;[[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřinou z&nbsp;Valdštejna]], díky které získal [[panství Polná]]. V&nbsp;roce 1589 po Zachariášově smrti panství zdědil jeho synovec [[Adam&nbsp;II. z&nbsp;Hradce]].


Na počátku 17. století, po vymření [[Páni z Hradce|pánů z Hradce]], se zámek dostal do vlastnictví [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]] a to prostřednictví sňatku [[Lucie Otýlie z Hradce]] s [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka]]. Slavatové se pokusili o obrácení obyvatel Telče na katolictví, jak dokládá jezuitský [[Kostel Jména Ježíš (Telč)|kostel Jména Ježíš]], vystavěný v blízkosti zámku. Do architektonické podoby zámku výrazněji nepromluvili ani následující majitelé – [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejnové z Kastelkornu]] a [[Podstatští-Lichtenštejnové|Podstatští z Lichtenštejna]]. Jejich pozornost se zaměřila především na úpravy zámeckého parku, kde došlo k výstavbě [[empír]]ového skleníku.
Na počátku 17. století, po vymření [[Páni z Hradce|pánů z&nbsp;Hradce]], se zámek dostal do vlastnictví [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]] a to prostřednictví sňatku [[Lucie Otýlie z&nbsp;Hradce]] s&nbsp;[[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilémem Slavatou z&nbsp;Chlumu a Košumberka]]. Slavatové se pokusili o&nbsp;obrácení obyvatel Telče na katolictví, jak dokládá jezuitský [[Kostel Jména Ježíš (Telč)|kostel Jména Ježíš]], vystavěný v&nbsp;blízkosti zámku. Do architektonické podoby zámku výrazněji nepromluvili ani následující majitelé – [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejnové z&nbsp;Kastelkornu]] a [[Podstatští z Prusinovic|Podstatští z&nbsp;Lichtenštejna]]. Jejich pozornost se zaměřila především na úpravy zámeckého parku, kde došlo k&nbsp;výstavbě [[empír]]ového skleníku.


== Popis ==
== Popis ==


=== Hrad ===
=== Hrad ===
Původní podobou připomínal spíše opevněný dvorec. Hrad tvořily budovy uzavírající malý dvorek v severovýchodní části dnešního zámku. Na východě stál jednokřídlý dvoupatrový palác, k němuž na jihovýchodě přiléhala [[Kaple svatého Jiří (Telč)|kaple sv. Jiří]]. Ta původně prostupovala patry a zakončovala ji hvězdicovitá [[žebrová klenba]]. Na sever pak vedlo zámecké [[Křídlo (architektura)|křídlo]], ze kterého se do současnosti dochovaly původně dvoupatrové sklepy a části obvodových zdí. Ke zboření tohoto křídla došlo v období renesance. Přízemí paláce se otevíralo do dvorku lemovaného [[Arkády|arkádami]] s [[Lomený oblouk|lomenými oblouky]]. Ve směru z jihu na sever pak celek uzavírala v renesanci rozbořená zeď. Hrad v podstatě pouze doplňoval hradby města a střežil jednu z městských bran.
Původní podobou připomínal spíše opevněný dvorec. Hrad tvořily budovy uzavírající malý dvorek v&nbsp;severovýchodní části dnešního zámku. Na východě stál jednokřídlý dvoupatrový palác, k&nbsp;němuž na jihovýchodě přiléhala [[Kaple svatého Jiří (Telč)|kaple sv. Jiří]]. Ta původně prostupovala patry a zakončovala ji hvězdicovitá [[žebrová klenba]]. Na sever pak vedlo zámecké [[Křídlo (architektura)|křídlo]], ze kterého se do současnosti dochovaly původně dvoupatrové sklepy a části obvodových zdí. Ke zboření tohoto křídla došlo v&nbsp;období renesance. Přízemí paláce se otevíralo do dvorku lemovaného [[Arkáda (architektura)|arkádami]] s&nbsp;[[Lomený oblouk|lomenými oblouky]]. Ve směru z&nbsp;jihu na sever pak celek uzavírala v&nbsp;renesanci rozbořená zeď. Hrad v&nbsp;podstatě pouze doplňoval hradby města a střežil jednu z&nbsp;městských bran.


Za [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřicha IV. z Hradce]] prošel hrad [[Gotika|gotickou]] přestavbou, během níž měla být zvýšena bezpečnost sídla. V severním nároží došlo k vystavění hranolové věže a další přibyla u kaple v jižním nároží. Severní věž se dochovala v přízemí a v patře v původním stavu a její součástí byl [[prevét]] se [[střílna]]mi. Kromě nich vzniklo i nové jižní křídlo s lomenými arkádami, tzv. [[Zbrojnice]], a při severní stěně paláce další přístěnek. Palác a další obytné budovy byly obehnány [[ochoz]]y, zrušené při vybudování zámecké zahrady. V období pozdní gotiky přibyla i hradní kuchyně.
Za [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřicha&nbsp;IV. z&nbsp;Hradce]] prošel hrad [[Gotika|gotickou]] přestavbou, během níž měla být zvýšena bezpečnost sídla. V&nbsp;severním nároží došlo k&nbsp;vystavění hranolové věže a další přibyla u&nbsp;kaple v&nbsp;jižním nároží. Severní věž se dochovala v&nbsp;přízemí a&nbsp;v&nbsp;patře v&nbsp;původním stavu a její součástí byl [[prevét]] se [[střílna]]mi. Kromě nich vzniklo i nové jižní křídlo s&nbsp;lomenými arkádami, tzv. [[Arzenál|Zbrojnice]], a&nbsp;při severní stěně paláce další přístěnek. Palác a další obytné budovy byly obehnány [[ochoz]]y, zrušené při vybudování zámecké zahrady. V&nbsp;období pozdní gotiky přibyla i hradní kuchyně.


Do současnosti se dochovaly i zbytky předhradí – severní hradba s [[Bašta|baštou]], dnes začleněné do západní části renesančního paláce, a o něco západněji budova, kterou se původně do areálu vstupovalo. Ještě více na západ stával hradní [[Pivovar Telč|pivovar]]. V budově bývalého [[Konvikt svatých Andělů|konviktu]] se dochovala další z hradních věží.
Do současnosti se dochovaly i zbytky předhradí – severní hradba s&nbsp;[[Bašta|baštou]], dnes začleněné do západní části renesančního paláce, a&nbsp;o&nbsp;něco západněji budova, kterou se původně do areálu vstupovalo. Ještě více na západ stával hradní [[Pivovar Telč|pivovar]]. V&nbsp;budově bývalého [[Konvikt svatých Andělů|konviktu]] se dochovala další z&nbsp;hradních věží.


=== Zámek ===
=== Zámek ===
[[Soubor:Zámecká zahrada v Telči 04.jpg|náhled|Zámecká zahrada s kaplí Všech svatých]]
[[Soubor:Zámecká zahrada v Telči 04.jpg|náhled|Zámecká zahrada s kaplí Všech svatých]]
Přestavbou hradu na reprezentativní sídlo byli pověřeni mistři z [[Itálie]] a probíhaly ve dvou etapách. Zajímavé je, že ve stejné době probíhala i přestavba sídla v [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]], kde sídlil Zachariášův bratr [[Jáchym z Hradce|Jáchym]], přičemž na obou stavbách působili stejní architekti a umělci.
Přestavbou hradu na reprezentativní sídlo byli pověřeni mistři z&nbsp;[[Itálie]] a probíhaly ve dvou etapách. Zajímavé je, že ve stejné době probíhala i přestavba sídla v&nbsp;[[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]], kde sídlil Zachariášův bratr [[Jáchym z Hradce|Jáchym]], přičemž na obou stavbách působili stejní architekti a umělci.


První etapa probíhala v letech [[1550]]-[[1553]] a její realizací byl pověřen [[Leopold Esterreicher]] ze [[Slavonice|Slavonic]]. Ten se zaměřil především na oblast původního dvora – v paláci nechal prolomit nová okna, zazdil arkády a omítky vyzdobil [[Rustika|rustikou]]. V přízemí byly vybudovány nové místnosti (obytné i reprezentativní). Došlo také k zaklenutí ''Zbrojnice'' hvězdicovitou klenbou. Změny se nevyhnuly ani zámecké kapli, při nichž byl snížen strop a zrušeny [[Žebrová klenba|žebrové klenby]]. Nové klenby dostaly také místnosti v prvním patře. Přes celé druhé patro se táhla ''Velká hodovní síň''. Místy jsou dosud patrné [[Sklípková klenba|sklípkové klenby]].
První etapa probíhala v&nbsp;letech [[1550]]–[[1553]] a její realizací byl pověřen [[Leopold Esterreicher]] ze [[Slavonice|Slavonic]]. Ten se zaměřil především na oblast původního dvora – v&nbsp;paláci nechal prolomit nová okna, zazdil arkády a omítky vyzdobil [[Rustika|rustikou]]. V&nbsp;přízemí byly vybudovány nové místnosti (obytné i reprezentativní). Došlo také k zaklenutí ''Zbrojnice'' hvězdicovitou klenbou. Změny se nevyhnuly ani zámecké kapli, při nichž byl snížen strop a zrušeny [[Žebrová klenba|žebrové klenby]]. Nové klenby dostaly také místnosti v&nbsp;prvním patře. Přes celé druhé patro se táhla ''Velká hodovní síň''. Místy jsou dosud patrné [[Sklípková klenba|sklípkové klenby]].


Přestavba představoval pro Zachariášovu pokladnu velkou zátěž, nicméně díky ziskům na panství a také těžby v dolech na stříbro, které získal především sňatkem s [[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřinou z Valdštejna]], ji dokázal finančně utáhnout. V roce [[1553]], právě v roce svatby s Kateřinou, započala druhá, nejnáročnější, etapa přestavby. Svatba se také promítla na výzdobě zámku a to prostřednictvím aliančních erbů novomanželů, umístěných na portálech, fasádách a interiérech zámku.
Přestavba představoval pro Zachariášovu pokladnu velkou zátěž, nicméně díky ziskům na panství a také těžby v&nbsp;dolech na stříbro, které získal především sňatkem s&nbsp;[[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřinou z&nbsp;Valdštejna]], ji dokázal ufinancovat. V&nbsp;roce [[1553]], právě v&nbsp;roce svatby s&nbsp;Kateřinou, započala druhá, nejnáročnější, etapa přestavby. Svatba se také promítla na výzdobě zámku a to prostřednictvím aliančních erbů novomanželů, umístěných na portálech, fasádách a interiérech zámku.


Vedením prací v druhé etapě přestavby, která probíhala od roku 1553 do konce 60. let [[16. století]], byl pověřen stavitel [[Antonio Ericer|Antonín Vlach]] z Itálie, jenž se také podílel na přestavbách zámku v Jindřichově Hradci. Během této etapy přibyly další dva zámecké paláce, doplněné o hospodářské budovy. V roce [[1561]] byla dokončena výstavba ''Severního paláce'', v jehož prostorách vznikla dominanta telčského zámku – ''Zlatý sál''. V roce [[1564]] došlo k zaklenutí zámecké kaple [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. V letech [[1566]]-[[1568]] přibyl ''Jižní palác'' a také průjezd do dvora v západní části zámeckého areálu. Tady od roku [[1550]] stával pivovar a další hospodářské budovy, později spojené do jednoho gotického domku. V roce [[1563]] při výstavbě krytého schodiště došlo také k úpravám tohoto prostoru.
Vedením prací v&nbsp;druhé etapě přestavby, která probíhala od roku 1553 do konce 60. let [[16. století]], byl pověřen stavitel [[Antonio Ericer|Antonín Vlach]] z&nbsp;Itálie, jenž se také podílel na přestavbách zámku v&nbsp;Jindřichově Hradci. Během této etapy přibyly další dva zámecké paláce, doplněné o&nbsp;hospodářské budovy. V&nbsp;roce [[1561]] byla dokončena výstavba ''Severního paláce'', v&nbsp;jehož prostorách vznikla dominanta telčského zámku – ''Zlatý sál''. V&nbsp;roce [[1564]] došlo k&nbsp;zaklenutí zámecké kaple [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. V&nbsp;letech [[1566]]–[[1568]] přibyl ''Jižní palác'' a také průjezd do dvora v&nbsp;západní části zámeckého areálu. Tady od roku [[1550]] stával pivovar a další hospodářské budovy, později spojené do jednoho gotického domku. V&nbsp;roce [[1563]] při výstavbě krytého schodiště došlo také k&nbsp;úpravám tohoto prostoru.


Definitivní podobu zámeckému areálu dodal během třetí etapy přestavby, probíhající do roku [[1580]], [[Baldassare Maggi|Baldassare Maggi z Arogna]], jenž se také podílel na přestavbách zámků na [[Zámek Hluboká|Hluboké]], v [[Státní hrad a zámek Český Krumlov|Českém Krumlově]], [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]] či v nedaleké [[Brtnice (zámek)|Brtnici]]. Během této přestavby došlo ke spojení jednotlivých zámeckých paláců – Severní a Jižní palác s palácem v místě hradu – arkádovými chodbami. V Jižním paláci byla v roce 1580 vystavěna pohřební [[Kaple Všech svatých (Telč)|kaple Všech svatých]].
Definitivní podobu zámeckému areálu dodal během třetí etapy přestavby, probíhající do roku [[1580]], [[Baldassare Maggi|Baldassare Maggi z&nbsp;Arogna]], jenž se také podílel na přestavbách zámků na [[Hluboká (zámek)|Hluboké]], v&nbsp;[[Český Krumlov (hrad a zámek)|Českém Krumlově]], [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]] či v&nbsp;nedaleké [[Brtnice (zámek)|Brtnici]]. Během této přestavby došlo ke spojení jednotlivých zámeckých paláců – Severní a Jižní palác s&nbsp;palácem v&nbsp;místě hradu – arkádovými chodbami. V&nbsp;Jižním paláci byla roku 1580 vystavěna pohřební [[Kaple Všech svatých (Telč)|kaple Všech svatých]].


== Zámecký park a zámecká zahrada ==
== Zámecký park a zámecká zahrada ==
[[Soubor:Telč 16.jpg|náhled|Skleník v zámeckém parku]]
[[Soubor:Telč 16.jpg|náhled|Skleník v zámeckém parku]]
''Zámecký park'' se rozkládá na severozápad od zámku a vytvořen byl již v [[16. století]]. Tvoří jej především vzácné dřeviny, součástí je také dříve [[empír]]ový, dnes [[Klasicismus|klasicistní]] skleník. V roce [[1848]] o park pečoval zahradník, sběratel a cestovatel [[Benedikt Rozel]], který během svých cest po střední Americe popsal několik nových druhů rostlin (zejména orchidejí).
''Zámecký park'' se rozkládá na severozápad od zámku a vytvořen byl již v&nbsp;[[16. století]]. Tvoří jej především vzácné dřeviny, součástí je také dříve [[empír]]ový, dnes [[Klasicismus|klasicistní]] skleník. V&nbsp;roce [[1848]] o&nbsp;park pečoval zahradník, sběratel a cestovatel [[Benedikt Rozel]], který během svých cest po střední Americe popsal několik nových druhů rostlin (zejména orchidejí).


''Zámecká zahrada'' vznikla již v 70. letech 16. století a řadí se tak k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Ze dvou stran ji lemují arkády, v jejichž výklencích stávaly busty panovníků. Štukový reliéf na stěně paláce pak znázorňuje [[Neptun (bůh)|Neptuna]] se čtyřspřežím.
''Zámecká zahrada'' vznikla již v&nbsp;70. letech 16. století a řadí se tak k&nbsp;nejstarším architektonickým zahradám v&nbsp;České republice. Ze dvou stran ji lemují arkády, v&nbsp;jejichž výklencích stávaly busty panovníků. Štukový reliéf na stěně paláce pak znázorňuje [[Neptun (mytologie)|Neptuna]] se čtyřspřežím.

== Současnost ==
Od počátku roku 2020 probíhá rekonstrukce zámku v&nbsp;rámci projektu ''Revitalizace památky světového dědictví UNESCO''. V&nbsp;důsledku vzniklých omezení je návštěvníkům od 25.&nbsp;května téhož roku umožněna omezená prohlídka – byt posledního majitele zámku.<ref name="haló" /><ref name="telč.eu" /><ref name="II.po" />


== Zámek ve filmu ==
== Zámek ve filmu ==
Zámek se objevil v následujících filmech a pohádkách:
Zámek se objevil v&nbsp;následujících filmech a pohádkách:
* [[Jak se budí princezny]] (1978, režie: [[Václav Vorlíček]])
* [[Jak se budí princezny]] (1978, režie: [[Václav Vorlíček]])


== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+ Návštěvnost zámku<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
|+ Návštěvnost zámku<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
| url = http://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
| datum přístupu = 2020-03-11
| datum přístupu = 2020-03-11
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| formát = PDF online
| formát = [[Portable Document Format|PDF]] online
| strany = 41
| strany = 41
}}</ref><ref name="po-2018">{{Citace elektronické monografie
}}</ref><ref name="po-2018">{{Citace elektronické monografie
| titul = Památkové objekty 2018
| titul = Památkové objekty 2018
| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf
| url = http://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf
| datum přístupu = 2020-03-11
| datum přístupu = 2020-03-11
| Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Řádek 84: Řádek 88:
| strany = 16
| strany = 16
}}</ref>
}}</ref>
|-
|-
! Rok !! Počet návštěvníků
! Rok !! Počet návštěvníků
|-
|-
| 2015 || 84 140
| 2015 || 84 140
|-
|-
| 2016 || 93 350
| 2016 || 93 350
|-
|-
| 2017 || 109 425
| 2017 || 109 425
|-
|-
| 2018 || 100 479
| 2018 || 100 479
|}
|}


* Zámek nikdy nebyl prodán. Ke změně majitele docházelo pouze prostřednictvím dědictví.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.zamek-telc.eu/historie/ |datum přístupu=2013-03-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130105025942/http://www.zamek-telc.eu/historie/ |datum archivace=2013-01-05 |nedostupné=ano }}</ref>
* Zámek nikdy nebyl prodán. Ke změně majitele docházelo pouze prostřednictvím dědictví.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Archivovaná kopie | url = http://www.zamek-telc.eu/historie | datum přístupu = 2013-03-18 | url archivu = http://web.archive.org/web/20130105025942/http://www.zamek-telc.eu/historie | datum archivace = 2013-01-05 | nedostupné = ano }}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references>
<ref name="haló">{{Citace periodika | titul = ''Zámek Telč na Jihlavsku'' | periodikum = Naše pravda, <span style=font-style:normal>příloha</span> [[Haló noviny|Haló novin]] | vydavatel = Futura, a.s. | ročník = 30 | rok vydání = 2020 | měsíc vydání = duben | den vydání = 27 | datum přístupu = 2020-07-01 | číslo = 16 | strany = I. (3) | issn = 1210-1494}}</ref>
<ref name="telč.eu">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jeníčková | jméno = Ilona | titul = Státní zámek Telč | url = http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke_sluzby/oteviraci_doby/statni_zamek_telc-1 | datum aktualizace = 2020-06-23 | datum přístupu = 2020-07-01}}</ref>
<ref name="II.po">{{Citace elektronické monografie | titul = Obytné místnosti posledních majitelů zámku (základní okruh) | url = http://www.zamek-telc.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy/6878-obytne-mistnosti-poslednich-majitelu-zamku-zakladni-okruh | datum aktualizace = 2020-05 | datum přístupu = 2020-07-01 | místo = Telč}}</ref>
</references>


== Literatura ==
== Literatura ==
* Josef Hrdlička, Markéta Marková, ''Telč. Památky ve městě a okolí''. Havlíčkův Brod: 1996
* Josef Hrdlička, Markéta Hrdličková. ''Telč. Památky ve městě a okolí''. Telč, 1996


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 1. 7. 2020, 22:01

Telč
Zámek Telč
Zámek Telč
Základní informace
Slohrenesanční
ArchitektiLeopold Esterreicher, Antonín Vlach, Baldassare Maggi z Arogna
Výstavba3. čtvrtina 13. století (hrad)
Přestavbapo 1452 (gotika), 1550–1580 (zámek)
StavitelJindřich III. z Hradce
Další majitelépáni z Hradce, Slavatové z Chlumu a Košumberka, Lichtenštejnové z Kastelkornu, Podstatští z Lichtenštejna
Současný majitelČeská republika
Pojmenováno poTelč
Poloha
AdresaNáměstí Zachariáše z Hradce 1, Telč-Vnitřní Město, ČeskoČesko Česko
Ulicenáměstí Zachariáše z Hradce
Souřadnice49°11′7,4″ s. š., 15°27′4,8″ v. d.
Telč (zámek)
Telč (zámek)
Telč (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky15430/7-5249 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Telč stojí ve městě Telč, v části Vnitřní Město, na náměstí Zachariáše z Hradce, nad meandrem Telčského potoka mezi Ulickým a Štěpnickým rybníkem. Zámek je chráněn jako kulturní památka[1] a v roce 1995 byl zámecký areál společně s panskou sýpkou prohlášen národní kulturní památkou.[2] Od roku 1992 je zámek spolu s historickým centrem Telče zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.[3] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav), přístupný veřejnosti. Jeho současným kastelánem je Bohumil Norek.

Historie

Hrad

Po požáru města v roce 1387, při kterém pravděpodobně definitivně zanikl první telčský hrad, se Telč ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal Jindřich III. z Hradce postavit na místě dnešního zámku, přesněji v jeho severovýchodní části, vodní hrad. Jindřichův syn Jan III. z Hradce držel ochranou ruku nad mistry pražské univerzity, především pak nad Stanislavem ze Znojma. Obdobně se choval i jeho syn Jan IV., přesto byl telčský hrad dne 21. září 1423 dobyt husity. Pánům z Hradce se jej podařilo získat zpátky a v lednu 1437 zde pobýval císař Zikmund Lucemburský. Jan se později stal členem Jednoty strakonické a postavil se proti králi Jiřímu z Poděbrad. Po Janově smrti v roce 1452 panství zdědil jeho syn Jindřich IV., který se roku 1463 postavil proti králi. Roku 1471 se pak zavázal uherskému králi Matyášovi Korvínovi. Po uzavření olomouckého míru uznal za panovníka Vladislava II. a ten jej jmenoval komorníkem Království českého. V Telči stihl nechat hrad přestavět v duchu gotiky, ovšem během lovu dne 15. ledna 1507 Jindřich nešťastně zemřel. Telč tak zdědil Adam I. z Hradce, po jehož smrti v roce 1531 došlo k rozdělení panství a Telč získal mladší Zachariáš z Hradce. Za vlastnictví Zachariáše zažívala Telč největší rozmach; právě on nechal přestavět hrad na zámek.

Zámek

Nádvoří zámku

Zachariáš z Hradce nechal přestavět gotický hrad na renesanční zámek a vytvořil z něj svoje reprezentativní dílo. V letech 1551–1552 se zúčastnil výpravy českých velmožů do Janova. Tady se seznámil s italskou renesancí a tato zkušenost se poté promítla do přestavby telčského sídla. Roku 1553 se oženil s Kateřinou z Valdštejna, díky které získal panství Polná. V roce 1589 po Zachariášově smrti panství zdědil jeho synovec Adam II. z Hradce.

Na počátku 17. století, po vymření pánů z Hradce, se zámek dostal do vlastnictví Slavatů a to prostřednictví sňatku Lucie Otýlie z Hradce s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Slavatové se pokusili o obrácení obyvatel Telče na katolictví, jak dokládá jezuitský kostel Jména Ježíš, vystavěný v blízkosti zámku. Do architektonické podoby zámku výrazněji nepromluvili ani následující majitelé – Lichtenštejnové z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna. Jejich pozornost se zaměřila především na úpravy zámeckého parku, kde došlo k výstavbě empírového skleníku.

Popis

Hrad

Původní podobou připomínal spíše opevněný dvorec. Hrad tvořily budovy uzavírající malý dvorek v severovýchodní části dnešního zámku. Na východě stál jednokřídlý dvoupatrový palác, k němuž na jihovýchodě přiléhala kaple sv. Jiří. Ta původně prostupovala patry a zakončovala ji hvězdicovitá žebrová klenba. Na sever pak vedlo zámecké křídlo, ze kterého se do současnosti dochovaly původně dvoupatrové sklepy a části obvodových zdí. Ke zboření tohoto křídla došlo v období renesance. Přízemí paláce se otevíralo do dvorku lemovaného arkádami s lomenými oblouky. Ve směru z jihu na sever pak celek uzavírala v renesanci rozbořená zeď. Hrad v podstatě pouze doplňoval hradby města a střežil jednu z městských bran.

Za Jindřicha IV. z Hradce prošel hrad gotickou přestavbou, během níž měla být zvýšena bezpečnost sídla. V severním nároží došlo k vystavění hranolové věže a další přibyla u kaple v jižním nároží. Severní věž se dochovala v přízemí a v patře v původním stavu a její součástí byl prevét se střílnami. Kromě nich vzniklo i nové jižní křídlo s lomenými arkádami, tzv. Zbrojnice, a při severní stěně paláce další přístěnek. Palác a další obytné budovy byly obehnány ochozy, zrušené při vybudování zámecké zahrady. V období pozdní gotiky přibyla i hradní kuchyně.

Do současnosti se dochovaly i zbytky předhradí – severní hradba s baštou, dnes začleněné do západní části renesančního paláce, a o něco západněji budova, kterou se původně do areálu vstupovalo. Ještě více na západ stával hradní pivovar. V budově bývalého konviktu se dochovala další z hradních věží.

Zámek

Zámecká zahrada s kaplí Všech svatých

Přestavbou hradu na reprezentativní sídlo byli pověřeni mistři z Itálie a probíhaly ve dvou etapách. Zajímavé je, že ve stejné době probíhala i přestavba sídla v Jindřichově Hradci, kde sídlil Zachariášův bratr Jáchym, přičemž na obou stavbách působili stejní architekti a umělci.

První etapa probíhala v letech 1550–1553 a její realizací byl pověřen Leopold Esterreicher ze Slavonic. Ten se zaměřil především na oblast původního dvora – v paláci nechal prolomit nová okna, zazdil arkády a omítky vyzdobil rustikou. V přízemí byly vybudovány nové místnosti (obytné i reprezentativní). Došlo také k zaklenutí Zbrojnice hvězdicovitou klenbou. Změny se nevyhnuly ani zámecké kapli, při nichž byl snížen strop a zrušeny žebrové klenby. Nové klenby dostaly také místnosti v prvním patře. Přes celé druhé patro se táhla Velká hodovní síň. Místy jsou dosud patrné sklípkové klenby.

Přestavba představoval pro Zachariášovu pokladnu velkou zátěž, nicméně díky ziskům na panství a také těžby v dolech na stříbro, které získal především sňatkem s Kateřinou z Valdštejna, ji dokázal ufinancovat. V roce 1553, právě v roce svatby s Kateřinou, započala druhá, nejnáročnější, etapa přestavby. Svatba se také promítla na výzdobě zámku a to prostřednictvím aliančních erbů novomanželů, umístěných na portálech, fasádách a interiérech zámku.

Vedením prací v druhé etapě přestavby, která probíhala od roku 1553 do konce 60. let 16. století, byl pověřen stavitel Antonín Vlach z Itálie, jenž se také podílel na přestavbách zámku v Jindřichově Hradci. Během této etapy přibyly další dva zámecké paláce, doplněné o hospodářské budovy. V roce 1561 byla dokončena výstavba Severního paláce, v jehož prostorách vznikla dominanta telčského zámku – Zlatý sál. V roce 1564 došlo k zaklenutí zámecké kaple křížovou klenbou. V letech 1566–1568 přibyl Jižní palác a také průjezd do dvora v západní části zámeckého areálu. Tady od roku 1550 stával pivovar a další hospodářské budovy, později spojené do jednoho gotického domku. V roce 1563 při výstavbě krytého schodiště došlo také k úpravám tohoto prostoru.

Definitivní podobu zámeckému areálu dodal během třetí etapy přestavby, probíhající do roku 1580, Baldassare Maggi z Arogna, jenž se také podílel na přestavbách zámků na Hluboké, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci či v nedaleké Brtnici. Během této přestavby došlo ke spojení jednotlivých zámeckých paláců – Severní a Jižní palác s palácem v místě hradu – arkádovými chodbami. V Jižním paláci byla roku 1580 vystavěna pohřební kaple Všech svatých.

Zámecký park a zámecká zahrada

Skleník v zámeckém parku

Zámecký park se rozkládá na severozápad od zámku a vytvořen byl již v 16. století. Tvoří jej především vzácné dřeviny, součástí je také dříve empírový, dnes klasicistní skleník. V roce 1848 o park pečoval zahradník, sběratel a cestovatel Benedikt Rozel, který během svých cest po střední Americe popsal několik nových druhů rostlin (zejména orchidejí).

Zámecká zahrada vznikla již v 70. letech 16. století a řadí se tak k nejstarším architektonickým zahradám v České republice. Ze dvou stran ji lemují arkády, v jejichž výklencích stávaly busty panovníků. Štukový reliéf na stěně paláce pak znázorňuje Neptuna se čtyřspřežím.

Současnost

Od počátku roku 2020 probíhá rekonstrukce zámku v rámci projektu Revitalizace památky světového dědictví UNESCO. V důsledku vzniklých omezení je návštěvníkům od 25. května téhož roku umožněna omezená prohlídka – byt posledního majitele zámku.[4][5][6]

Zámek ve filmu

Zámek se objevil v následujících filmech a pohádkách:

Zajímavosti

Návštěvnost zámku[7][8]
Rok Počet návštěvníků
2015 84 140
2016 93 350
2017 109 425
2018 100 479
  • Zámek nikdy nebyl prodán. Ke změně majitele docházelo pouze prostřednictvím dědictví.[9]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-20]. Identifikátor záznamu 125911 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Zámek Telč (Telč) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Telč, historické jádro [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zámek Telč na Jihlavsku. Naše pravda, příloha Haló novin. Futura, a.s., 27. duben 2020, roč. 30, čís. 16, s. I. (3). ISSN 1210-1494. 
  5. ↑ JENÍČKOVÁ, Ilona. Státní zámek Telč [online]. Rev. 2020-06-23 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Obytné místnosti posledních majitelů zámku (základní okruh) [online]. Telč: rev. 2020-05 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 41. Dostupné online. 
  8. ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné online. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.zamek-telc.eu [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-05. 

Literatura

  • Josef Hrdlička, Markéta Hrdličková. Telč. Památky ve městě a okolí. Telč, 1996

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Telč_(zámek)&oldid=18775924“