Koronavirová recese

Koronavirová recese je významná ekonomická recese, která v roce 2020 ovlivňuje významně ekonomiku téměř všech světových států. Spouštěčem recese byly státní zásahy do chodu ekonomik ve snaze omezit šíření nemoci covid-19 způsobované koronavirem SARS-CoV-2, čímž došlo celosvětově k zavádění preventivních opatření jako zavírání obchodů, služeb, vzdělávacích institucí či státních hranic. Jedná se o nejhorší recesi od Velké hospodářské krize, která vypukla ve 30. letech 20. století.^[zdroj?] Ekonomické dopady se liší v různých oblastech světa podle toho, jak rychle se v daných oblastech podařilo získat kontrolu nad šířením covidu-19 a s ohledem na vývoj a bilanci daných ekonomik v uplynulých letech.

První znatelné ekonomické problémy se začaly projevovat na přelomu února a března 2020 s počátkem výrazného poklesu cen ropy na světových trzích. Některé státy (například Itálie) dále zpřísňovaly opatření. Klesla rovněž poptávka po cestování. Pokles zasáhl citelně leteckou dopravu. V průběhu března se ve většině světa významně omezila vnitrostátní veřejná doprava a došlo k omezování provozu podniků. Kvůli délce až několika měsíců, po které opatření platí, vyhlásila řada společností insolvenci a nebo došlo k částečnému propuštění zaměstnanců, což zvýšilo míru nezaměstnanosti. Příkladem jsou Spojené státy americké, kde míra nezaměstnanosti kolísala v období od května 2019 do února 2020 mezi 3,4 a 3,7 %. Oproti tomu v březnu 2020 vzrostla na 4,4 % a v dubnu skokově byla hodnota 14,7 %. Takové hodnoty nedosáhla nejen za posledních deset let, kdy s růstem ekonomiky v období konjunktury dlouhodobě klesala, ale ani za posledních 25 let. Při poslední recesi se na přelomu let 2009 a 2010 pohybovala okolo 10 %, když její růst kulminoval.

Státům se zvyšují náklady na záchranu obyvatel a zároveň snižují příjmy do rozpočtu, tudíž si půjčují nebo jednoduše prodávají dluhopisy. Státy se tedy postupně zadlužují. Velké množství zemí ještě nedokázalo snížit dluh z období celosvětové ekonomické krize (2008–2015) nebo jim státní dluh vůči HDP v posledních letech ještě vzrostl. Tato krize tedy může některé státy ekonomicky extrémně poškodit, především ty státy, které na tom byly špatně ještě před touto globální recesí (například Řecko nebo Libanon).

Dopady na růst HDP a míru inflace

Většina světových států očekává propad HDP. Patří mezi ně zejména státy, které byly již před krizí v recesi nebo na pokraji recese. Další zasaženou skupinou jsou státy OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), mezi něž patří 13 států (1 v Jižní Americe, 5 v Asii a 7 v Africe). Podle predikce klesne HDP všem těmto zemím, nejhůře zasaženými státy budou Venezuela a Libye. Růst HDP čeká některé africké a asijské země, především ty chudé, které zažívají dlouhodobě velký ekonomický vzestup (např. Nepál a Pobřeží slonoviny).

Inflace se celosvětově snižuje, desítky zemí v dubnu dokonce zažívaly deflaci. V některých státech přesto inflace roste a dostávají se takřka do hyperinflace. Libanon zažívá velkou krizi, inflace stoupla od října 2019 do února 2020 o 10 % a nadále stoupá. Statisíce lidí se dostaly pod hranici chudoby. Problémy související s covidem-19 navíc celou krizi výrazně zhoršují. Libanon má dlouhodobě jeden z nejvyšších státních dluhů vůbec (170 % HDP) a není schopen své dluhy řádně splácet.

Je pravděpodobné, že po deflaci dojde ve většině zemí k výrazné inflaci, v několika státech možná i k hyperinflaci. Stagflace se zřejmě nebude vyskytovat.

Ekonomické dopady podle státu

Česko

Ke konci roku 2019 se počítalo s růstem HDP v roce 2020 o 2 % a se schodkem státního rozpočtu ve výši 40 miliard Kč. Již v období leden – únor, když ještě nebyla ekonomika zásadně ovlivněna koronavirem, narostl schodek státního rozpočtu na 27,4 Kč. V březnu byl vyhlášen nouzový stav, byla zavřena drtivá většina obchodů a lidé nemohli vycestovat do zahraničí. Poslanecká sněmovna kvůli tomu zvýšila předpokládaný schodek státního rozpočtu na 200 miliard Kč, v dubnu dokonce na 300 miliard Kč. Podle mnohých politiků a ekonomů bude ale podstatně vyšší (400 až 500 miliard Kč). Na začátku června to připustila také ministryně financí Alena Schillerová. Ministerstvo financí prodalo v roce 2020 dluhopisy za více než 480 miliard Kč, což je téměř dostatečné množství pro splácení dluhů v daném roce. Míra poklesu HDP v roce 2020 bude podle odhadů mezi 5 až 11 %, přičemž na úroveň před krizí se Česko dostane nejspíše v roce 2022.^[zdroj?]

V březnu výrazně klesla stavební a průmyslová produkce. Zahraniční obchod se zbožím rovněž nedosáhl na takový zisk jako v měsících předešlých. Došlo také k poklesu maloobchodních tržeb (s výjimkou maloobchodů s potravinami). Česká koruna v březnu, poté, co posílila v únoru, značně oslabila. V dubnu poprvé stoupla nezaměstnanost, ze 3,0 na 3,4 %. Meziroční inflace klesla z února na duben o 0,5 % (na 3,2 %). Jelikož ostatní evropské státy zaznamenaly ještě větší pokles inflace, v dubnu mělo Česko nejvyšší míru inflace ze všech států EU. Tento mírný pokles byl dán zejména poklesem cen alkoholu a pohonných hmot. Na počátku května stál benzín při svém cenovém minimu například jen 25,50 Kč. Se zvyšující se poptávkou ale začal postupně zdražovat.

V 1. čtvrtletí roku 2020 kleslo HDP meziročně o 2,0%. Nezaměstnanost se v květnu zvýšila na 3,6%. Podle odhadu ČNB z konce května by případná druhá vlna epidemie COVID-19 mohla způsobit pokles HDP až o 14% a další oslabení české koruny. Přesto koruna v druhé půlce května začala významně posilovat. V 2. polovině června se kurz EUR/CZK usadil na 26,70 Kč s občasnými malými odchylkami.

Čína

Čína byla prvním státem, který se dostal do ekonomických problémů. Tento problém zpočátku jiné země nezasáhl a Čína byla tedy jedinou postiženou zemí. Omezení dopravy a podniků nastalo již koncem ledna. V průběhu března a dubna se ale chod ekonomiky začal vracet do normálu, na rozdíl od jiných států. V 1. čtvrtletí roku 2020 se propadla čínská ekonomika meziročně o 6,8 %. Díky brzké obnově ekonomiky se však očekává, že v roce 2020 stoupne HDP Číny zhruba o 1,5 %. Někteří analytici však očekávají recesi.

Japonsko

Japonsko bylo jednou z prvních zemí, které byly ekonomicky zasaženy. Došlo k odložení letních olympijských her v Tokiu na rok 2021. V 1. čtvrtletí roku 2020 se propadlo meziročně HDP o 3,4 %. Už před touto krizí se japonské HDP výrazně nezvyšovalo. Očekává se, že státní dluh v důsledku zmražení světové ekonomiky může vzrůst až na 260 %. Nelze tedy v následujících letech či desetiletích v Japonsku vyloučit dluhovou krizi.

Pomoc ekonomice podle státu

Česko

Česká vláda počítá pro rok 2020 se záchranými ekonomickými balíčky v hodnotě přibližně 1,15 bil. Kč. Ke konci června byla pomoc vyčíslena na necelých 90 mld. Kč (8% slibované částky).