Negroidní rasa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření
m -anglicismus „ofenzivní“
Řádek 148: Řádek 148:
| vydavatel = Dictionary.com
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako ofenzivní a [[Pejorativum|urážlivé]], kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako [[Pejorativum|urážlivé]] kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kennedy
| příjmení = Kennedy
| jméno = Randall
| jméno = Randall
Řádek 161: Řádek 161:
| vydavatel = Dictionary.com
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly z označením kongoid, vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly s označením ''kongoid'', vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Coon
| příjmení1 = Coon
| jméno1 = Carleton S.
| jméno1 = Carleton S.

Verze z 22. 6. 2020, 08:57

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

Meyers Konversations-Lexikon (1885–1890)
etnografická mapa
Kavkazoidní:
     Árijci
     Semité
     Hamité

Negroidní:
     Afričtí černoši
     Khoisanové
     Melanésané
     Negritové
     Austrálci

Nezařazení:
Mongoloidní:
     Severní Mongolové
     Japonci & Korejci
     Tibeťané & Barmánci
     Malajci
     Polynésané
     Maorové
     Mikronésané
     Eskymáci & Inuité
     Američané

Negroidní (též kongoidní, černá nebo černošská rasa) je historické označení pro skupiny původních obyvatel subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie (Negritové)[p 1] vzniklé na základě historicky vyvrácených rasových teorií.[1] Ty byly představeny v 80. letech 17. století a tradičně lidi dělily do tří rasových skupin (europoidní, mongoloidní a negroidní),[2][3] podobných například psím plemenům, na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný genetický základ.[4] Rozvoj molekulární biologie nicméně tyto teorie vyvrátil kvůli značné genetické inhomogenitě v rámci skupin označovaných jako „negroidní“.[5] Aby bylo možné prokázat existenci lidských ras, po vzoru psích plemen, muselo by být velké množství genů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.[4] Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, protože vzhledové rozdíly mezi „negroidními“ a jinými „rasami“ reprezentují jen zlomek dědičných znaků DNA, které u lidí vznikaly nezávisle postupnou adaptací na klima a prostředí.[6] I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci forenzní antropologie pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,[7] ve vědeckých kruzích je všeobecně jakožto sociální konstrukt považováno za problematické a překonané,[8][9] přičemž už samotná snaha dělit lidi do samostatných lidských ras může být považována za nevhodnou a rasistickou.[10] Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch.

Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné fenotypní znaky jako výrazný nadočnicový oblouk, absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý nosní otvor a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti (prognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.[1]

Slovo negroid vychází z latinského niger (v překladu „černý“) a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[11] Už samotné použití výrazu „negr“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako urážlivé kvůli jeho historické konotaci k otroctví (kdy byl výraz „negro“ používán k označení afroamerických otroků) a rasismu.[12][13] Některé rasové teorie pracovaly s označením kongoid, vycházejícím z demonyma konžský.[14]

Poznámky

  1. Některé rasové teorie Negrity, spolu s původními obyvateli Malajsie a Austrálie, řadily mezi negroidní, jiné pak mezi mongoloidní.

Reference

  1. a b LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky) 
  2. PICKERING, Robert. The Use of Forensic Anthropology. Boca Raton, Florida: CRC Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-6877-1. S. 82–83. (anglicky) 
  3. The Race question [online]. UNESCO, 1950. Dostupné online. (anglicky)  – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“
  4. a b NORTON, Heather L.; QUILLEN, Ellen E.; BIGHAM, Abigail W.; PEARSON, Laurel N.; DUNSWORTH, Holly. Human races are not like dog breeds: refuting a racist analogy. 12. vyd. Svazek 17. USA: Evolution: Education and Outreach, 2019. Dostupné online. DOI 10.1186/s12052-019-0109-y. (anglicky) 
  5. LEE, Sandra SJ; MOUNTAIN, Joanna; KOENIG, Barbara; ALTMAN, Russ. The ethics of characterizing difference: guiding principles on using racial categories in human genetics. 7. vyd. Svazek 9. USA: Genome Biology, 2008. 404 s. Dostupné online. DOI 10.1186/gb-2008-9-7-404. (anglicky) 
  6. TAKEZAWA, Yasuko I.; WADE, Peter; SMEDLEY, Audrey. Race [online]. Encyclopædia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ROBERTS, C. A. Studies in Crime: An Introduction to Forensic Archaeology. Londýn, New York: Routledge, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-135-86287-9. S. 116. (anglicky) 
  8. BERTHIER-FOGLAR, Susanne; COLLINGWOOD-WHITTICK, Sheila; TOLAZZI, Sandrine. Biomapping Indigenous Peoples: Towards an Understanding of the Issues. Amsterdam: Rodopi, 2012. Dostupné online. ISBN 978-9401208666. S. 186. (anglicky)  – „The [American Anthropological Association] statement is representative of the prevailing view in the contemporary social sciences. Many social scientists have questioned the assumption that race is a scientific or objective reality, contending that it is forged from the discourses of politics, society, and history.“
  9. KEITA, S. O. Y.; KITTLES, R. A.; ROYAL, C. D. M.; BONNEY, G. E.; FURBERT-HARRIS, P.; DUNSTON, G. M.; ROTIMI, C. N. Conceptualizing human variation. 11. vyd. Svazek 36. USA: Nature Genetics, 2004. Dostupné online. DOI 10.1038/ng1455. S. 17–20. (anglicky) 
  10. Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin [online]. Rada Evropské unie, 2000–06-29. Dostupné online. (anglicky)  – „Evropská unie odmítá jakékoliv teorie, které se snaží určovat existenci samostatných lidských ras.“
  11. Negroid [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  12. KENNEDY, Randall. Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word. The Washington Post [online]. 2001-01-11. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Nigger [online]. Dictionary.com. Dostupné online. (anglicky) 
  14. COON, Carleton S.; HUNT, Edward E. The living races of man. 1. vyd. New York: Knopf, 1965. 344 s. OCLC 577068430 (anglicky)