Bahenní sopka: Porovnání verzí
různé drobnosti a formality |
+celkový počet v ČR do úvodu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|náhled|vpravo|upright|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]] |
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|náhled|vpravo|upright|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]] |
||
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. |
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. V České republice se nachází přibližně 200 bahenných sopek.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Vodička |
|||
| jméno1 = Milan |
|||
| titul = Největší peklo v Česku: unikátní výlet za bahenními sopkami |
|||
| periodikum = [[iDNES.cz]] |
|||
| datum_vydání = 2011-09-07 |
|||
| url = https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/sopky.A110905_162838_igcechy_web |
|||
| datum_přístupu = 2020-06-09 |
|||
}}</ref> |
|||
== Princip == |
== Princip == |
||
Verze z 9. 6. 2020, 03:38
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. V České republice se nachází přibližně 200 bahenných sopek.[1]
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[2]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Výskyt
Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons
