Bahenní sopka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy, typografie, citační šablony, velikost obrázků, –SČ
různé drobnosti a formality
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|náhled|vpravo|upright|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]]
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|náhled|vpravo|upright|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs (Kalifornie)|Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]]
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]].
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]]. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.

Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.

== Výskyt ==
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.

V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].


== Princip ==
== Princip ==
[[Soubor:Gas hydrates 1996.svg|náhled|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]]
[[Soubor:Gas hydrates 1996.svg|náhled|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]]

[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sediment]]y jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref name="sladky">{{Citace periodika
[[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sediment]]y jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref name="sladky">{{Citace periodika
| příjmení = Sladký
| příjmení = Sladký
Řádek 26: Řádek 18:
Bahenní sopky jsou vázány na [[tektonika|tektonicky]] aktivní oblasti, na ložiska [[ropa|ropy]] a i [[zemní plyn|zemního plynu]].
Bahenní sopky jsou vázány na [[tektonika|tektonicky]] aktivní oblasti, na ložiska [[ropa|ropy]] a i [[zemní plyn|zemního plynu]].


== Reference ==
== Výskyt ==
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.

V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Související články ===
* [[Mofeta]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}


{{Portály|Geografie}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Vulkanologie]]
[[Kategorie:Vulkanologie]]
[[Kategorie:Země]]
[[Kategorie:Sopečná činnost]]
[[Kategorie:Sopečná činnost]]

Verze z 8. 6. 2020, 01:06

Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících sopečných plynech, zejména po síře. Na obrázku je sopka u Salton Sea, Palm Springs, USA.

Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.

Princip

Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.

Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]

Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.

Výskyt

Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.

V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.

Odkazy

Reference

  1. SLADKÝ, Jiří. Svět bahenních sopek. 100+1. 2008, čís. 4, s. 54–55. ISSN 03229629. 

Související články

Externí odkazy