Polyamidová vlákna: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Související články: Přidání odkazu Silon
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 30: Řádek 30:
Výchozím materiálem pro všechny druhy je [[ropa]], ze které vznikají chemickým procesem.<ref name = "Nyl">{{Citace elektronické monografie
Výchozím materiálem pro všechny druhy je [[ropa]], ze které vznikají chemickým procesem.<ref name = "Nyl">{{Citace elektronické monografie
| titul = Nylon Fiber
| titul = Nylon Fiber
| url = http://textilelearner.blogspot.de/2011/08/nylon-fiber-nylon-fiber-production_6866.html
| url = http://textilelearner.blogspot.de/2011/08/nylon-fiber-nylon-fiber-production_6866.html
| datum vydání = 2017
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Textile Learner
| vydavatel = Textile Learner
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
Řádek 39: Řádek 39:
V roce 2016 dosáhla celosvětová výroba cca 5,5 milionu tun (průměrná cena 2,50 €/kg)<ref>{{Citace elektronické monografie
V roce 2016 dosáhla celosvětová výroba cca 5,5 milionu tun (průměrná cena 2,50 €/kg)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Polyamide Properties, Production, Price, Market, and Uses
| titul = Polyamide Properties, Production, Price, Market, and Uses
| url = https://www.plasticsinsight.com/resin-intelligence/resin-prices/polyamide/#fiberproduction
| url = https://www.plasticsinsight.com/resin-intelligence/resin-prices/polyamide/#fiberproduction
| datum vydání = 2019
| datum vydání = 2019
| datum přístupu = 2020-03-16
| datum přístupu = 2020-03-16
| vydavatel = Plastics Insight
| vydavatel = Plastics Insight
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref>


V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý.<ref name="Sta"> Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415</ref>
V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý.<ref name="Sta"> Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, {{ISBN|80}} 03 00516 7, str. 412–415</ref>


== Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken ==
== Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken ==
Řádek 83: Řádek 83:
<ref name = "Man">{{Citace elektronické monografie
<ref name = "Man">{{Citace elektronické monografie
| titul = Man-made fibre
| titul = Man-made fibre
| url = https://www.britannica.com/technology/man-made-fiber#toc82580
| url = https://www.britannica.com/technology/man-made-fiber#toc82580
| datum vydání = 2017
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Encyclopedia Britanica
| vydavatel = Encyclopedia Britanica
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
Řádek 118: Řádek 118:
Dalším stupněm vývoje jsou ''para-aramidy'' (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou [[Kevlar]] nebo [[Twaron]]. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.<ref>{{Citace elektronické monografie
Dalším stupněm vývoje jsou ''para-aramidy'' (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou [[Kevlar]] nebo [[Twaron]]. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Twaron
| titul = Twaron
| url = http://www.teijinaramid.com/brands/twaron/
| url = http://www.teijinaramid.com/brands/twaron/
| datum vydání = 2017
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Teijin
| vydavatel = Teijin
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
Řádek 129: Řádek 129:
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny<ref name = "Ara"> {{Citace elektronické monografie
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny<ref name = "Ara"> {{Citace elektronické monografie
| titul = Aramid Fiber
| titul = Aramid Fiber
| url = http://www.aramid.eu/
| url = http://www.aramid.eu/
| datum vydání = 2017
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-03-14
| datum přístupu = 2017-03-14
| vydavatel = Fibermax
| vydavatel = Fibermax
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
Řádek 152: Řádek 152:


== Literatura ==
== Literatura ==
* {{de}} Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
* {{de}} Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, {{ISBN|3-87150-366-5}}
* {{de}} Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
* {{de}} Kiessling/Matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, {{ISBN|3-7949-0546-6}}, str. 20 a 295
* {{de}} Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
* {{de}} Koslowski: ''Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen'', Deutscher Fachverlag 2008, {{ISBN|3-87150-876-4}}


== Související články ==
== Související články ==
* [[Nylon]]
* [[Nylon]]
*[[Silon]]
* [[Silon]]
* [[Aramid]]
* [[Aramid]]


Verze z 7. 6. 2020, 22:32

Chemická struktura polyamidových vláken

Polyamidová vlákna (mezinárodní zkratka: PA) jsou vlákna z lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny (viz Karbonylová skupina).[1]

Výroba

Polyamidové vlákno vynalezl Američan Wallace Carothers v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením nylon 66 u firmy DuPont). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou polyamidu 6.[2] Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken. [3]

Výchozím materiálem pro všechny druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem.[4]

V roce 2016 dosáhla celosvětová výroba cca 5,5 milionu tun (průměrná cena 2,50 €/kg)[5]

V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý.[6]

Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken

[4]

  • vysoká pevnost za sucha i za mokra
  • vysoká odolnost v oděru
  • vysoká pružnost
  • možnost trvalého plisování
  • vysoká biologická odolnost
  • stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím
  • nízká specifická váha, velký specifický objem
  • velmi snadné udržování (praní, sušení)
  • nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE)
  • nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna)
  • vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi)
  • velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna

Použití

[3]

  • Technické textilie: dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě
  • Bytové textilie: koberce, podlahoviny
  • Oděvy: punčochy, ponožky, svrchní oděvy

Zacházení s výrobky z polyamidu

Vzorec para-aramidu

[3] Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).

Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.

Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120 °C.

Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.

Aramidová vlákna

Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy. [7]

Vlákno Pevnost
v tahu

cN/dtex

Hustota

g/cm3

Bod tání

°C

PA 66 6 1,14 260
p-aramid 19 1,45 550
ocel 3,5 7,8 cca 1600

Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.

Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.[8]

Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.

Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny[9]

Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket[9]

Příklady výrobků

  • Schéma technologie výroby polyamidových vláken (1943)
    Schéma technologie výroby polyamidových vláken (1943)
  • Polyamidové vlákno 2600 x zvětšené
    Polyamidové vlákno 2600 x zvětšené
  • Polyamidová punčocha z roku 1954
    Polyamidová punčocha z roku 1954
  • Rolák z PA6: stáří 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou
    Rolák z PA6: stáří 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou
  • Polyamidové lano splétané z 10 pramenů
    Polyamidové lano splétané z 10 pramenů

Reference

  1. ↑ Nylon [online]. AFMA, 20 [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-15. (anglicky) 
  2. ↑ Engineering Thermoplastcs [online]. CSU, CHICO, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Pospíšil: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 178-184
  4. ↑ a b Nylon Fiber [online]. Textile Learner, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Polyamide Properties, Production, Price, Market, and Uses [online]. Plastics Insight, 2019 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412–415
  7. ↑ Man-made fibre [online]. Encyclopedia Britanica, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Twaron [online]. Teijin, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Aramid Fiber [online]. Fibermax, 2017 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • (německy) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • (německy) Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
  • (německy) Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4

Související články

Plasty
Polyethylen (PE) • Polyethylen s vysokou hustotou (HDPE, HD-PE, PE-HD) • Polyethylentereftalát (PET, dříve PETP či PERF) • Polyvinylchlorid (PVC) • Polyvinylidenchlorid (PVDC) • Polybuten (PB) • Polypropylen (PP) • Polyamidy (PA) • Polykarbonát (PC) • Polytetrafluorethylen (PTFE) • Polyvinylacetát (PVAC) • Polystyren (PS) • Polyestery • Akrylonitrilbutadienstyren (ABS) • Plexisklo (PMMA) • Polyvinylalkohol (PVAL)
Bakelit • Mikroten • Novodur • Nylon • Silon • Teflon
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polyamidová_vlákna&oldid=18659900“