Stefan Czarniecki: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
prolink Žid
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 7: Řádek 7:
Pocházel z rodu drobné šlechty, jeho otec [[Krzysztof Czarniecki]] byl voják, dvořan a starosta města [[Żywiec]]. Absolvoval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou]] školu v [[Krakov]]ě a roku 1621 vstoupil do armády. Zúčastnil se [[bitva u Chotynu|bitvy u Chotynu]] proti [[Osmanská říše|osmanským Turkům]] roku 1621, pod vedením hetmana [[Stanisław Koniecpolski|Stanisława Koniecpolského]] válčil proti [[Tataři|Tatarům]] a [[Švédsko|Švédům]]. Účastnil se [[Smolenská válka|Smolenské války]] v letech 1632 až 1634. Roku 1648 byl pověřen úkolem potlačit [[Chmelnického povstání]]. V bitvě u pevnosti [[Kudak]] padl do zajetí, po podepsání příměří byl propuštěn. Roku 1552 byl zvolen do [[Sejm]]u. V době [[Švédská potopa|Švédské potopy]] zůstal věrný králi [[Jan Kazimír II. Vasa|Janu Kazimírovi]], řídil obranu Krakova a proti nepřátelské přesile volil účinnou [[partyzánská válka|partyzánskou válku]], později přešel se svou družinou na ostrov [[Als (ostrov)|Als]], aby se přidal ke spojeneckým dánským jednotkám. Po uzavření [[Olivský mír|Olivského míru]] se znovu přesunul na východ a bojoval proti Rusům, v únoru 1665 byl v bitvě raněn a na následky zranění zemřel, byl mu vystrojen státní pohřeb.
Pocházel z rodu drobné šlechty, jeho otec [[Krzysztof Czarniecki]] byl voják, dvořan a starosta města [[Żywiec]]. Absolvoval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskou]] školu v [[Krakov]]ě a roku 1621 vstoupil do armády. Zúčastnil se [[bitva u Chotynu|bitvy u Chotynu]] proti [[Osmanská říše|osmanským Turkům]] roku 1621, pod vedením hetmana [[Stanisław Koniecpolski|Stanisława Koniecpolského]] válčil proti [[Tataři|Tatarům]] a [[Švédsko|Švédům]]. Účastnil se [[Smolenská válka|Smolenské války]] v letech 1632 až 1634. Roku 1648 byl pověřen úkolem potlačit [[Chmelnického povstání]]. V bitvě u pevnosti [[Kudak]] padl do zajetí, po podepsání příměří byl propuštěn. Roku 1552 byl zvolen do [[Sejm]]u. V době [[Švédská potopa|Švédské potopy]] zůstal věrný králi [[Jan Kazimír II. Vasa|Janu Kazimírovi]], řídil obranu Krakova a proti nepřátelské přesile volil účinnou [[partyzánská válka|partyzánskou válku]], později přešel se svou družinou na ostrov [[Als (ostrov)|Als]], aby se přidal ke spojeneckým dánským jednotkám. Po uzavření [[Olivský mír|Olivského míru]] se znovu přesunul na východ a bojoval proti Rusům, v únoru 1665 byl v bitvě raněn a na následky zranění zemřel, byl mu vystrojen státní pohřeb.


V Polsku je Czarniecki tradičně pokládán za národního hrdinu, bylo mu odhaleno několik pomníků, zmiňuje se o něm třetí sloka [[Polská hymna|polské hymny]], je také jednou z hlavních postav [[Henryk Sienkiewicz|Sienkiewiczova]] románu ''Potopa''. Bývají však také připomínány jeho negativní vlastnosti jako zpronevěry erárních peněz<ref>http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/782866,Hetman-Czarniecki-nie-byl-dzentelmenem</ref> nebo mimořádná brutalita vůči civilnímu obyvatelstvu: organizoval [[pogrom]]y na [[Žid|Židy]],<ref>https://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/judaica/ejud_0002_0005_0_04788.html</ref> v roce 1653 nechal vyhladit ukrajinské městečko [[Pohrebyšče]].<ref>http://ukrainaincognita.com/vinnytska-oblast/pogrebyshchenskyi-raion/pogrebyshche/pogrebyshche</ref>
V Polsku je Czarniecki tradičně pokládán za národního hrdinu, bylo mu odhaleno několik pomníků, zmiňuje se o něm třetí sloka [[Polská hymna|polské hymny]], je také jednou z hlavních postav [[Henryk Sienkiewicz|Sienkiewiczova]] románu ''Potopa''. Bývají však také připomínány jeho negativní vlastnosti jako zpronevěry erárních peněz<ref>http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/782866,Hetman-Czarniecki-nie-byl-dzentelmenem</ref> nebo mimořádná brutalita vůči civilnímu obyvatelstvu: organizoval [[pogrom]]y na [[Žid]]y,<ref>https://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/judaica/ejud_0002_0005_0_04788.html</ref> v roce 1653 nechal vyhladit ukrajinské městečko [[Pohrebyšče]].<ref>http://ukrainaincognita.com/vinnytska-oblast/pogrebyshchenskyi-raion/pogrebyshche/pogrebyshche</ref>


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 14: Řádek 14:
== Literatura ==
== Literatura ==
* Václav Melichar a kol.: ''Dějiny Polska''. Nakladatelství Svoboda, Praha 1975, s. 154-155
* Václav Melichar a kol.: ''Dějiny Polska''. Nakladatelství Svoboda, Praha 1975, s. 154-155
* GOMBROWICZ, W.: ''Vzpomínky na Polsko''. Periplum, Olomouc, 2001. Vydání první. S. 23, ISBN 80-902836-4-0
* GOMBROWICZ, W.: ''Vzpomínky na Polsko''. Periplum, Olomouc, 2001. Vydání první. S. 23, {{ISBN|80-902836-4-0}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 6. 6. 2020, 04:13

Stefan Czarniecki
Czarniecki na rytině Adolphe Lafosseho, 19. století
Czarniecki na rytině Adolphe Lafosseho, 19. století
Narození1599
Czarnca
Úmrtí16. února 1665 (ve věku 65–66 let)
Sokolivka
Povolánídiplomat, vojenský velitel a politik
Nábož. vyznáníkatolická církev
katolicismus
DětiAlexandra Kateřina Czarniecká
RodičeKrzysztof Czarniecki
RodCzarniecki
PříbuzníStefan Mikołaj Branicki a Konstantia Tekla Branicka (vnoučata)
Funkcekorunní obožný (1652–1655)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3917753 (1655–1657)
ruský vojvoda (1657–1664)
kyjevský vojvoda (1664–1665)
korunní polní hejtman (1665)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefan Czarniecki (1599 Czarnca16. února 1665 Sokolyvka) byl polský šlechtic a vojevůdce, polní hetman, vojvoda Ruského vojvodství v letech 1657—1664 a Kyjevského vojvodství v letech 1664—1665.

Pocházel z rodu drobné šlechty, jeho otec Krzysztof Czarniecki byl voják, dvořan a starosta města Żywiec. Absolvoval jezuitskou školu v Krakově a roku 1621 vstoupil do armády. Zúčastnil se bitvy u Chotynu proti osmanským Turkům roku 1621, pod vedením hetmana Stanisława Koniecpolského válčil proti Tatarům a Švédům. Účastnil se Smolenské války v letech 1632 až 1634. Roku 1648 byl pověřen úkolem potlačit Chmelnického povstání. V bitvě u pevnosti Kudak padl do zajetí, po podepsání příměří byl propuštěn. Roku 1552 byl zvolen do Sejmu. V době Švédské potopy zůstal věrný králi Janu Kazimírovi, řídil obranu Krakova a proti nepřátelské přesile volil účinnou partyzánskou válku, později přešel se svou družinou na ostrov Als, aby se přidal ke spojeneckým dánským jednotkám. Po uzavření Olivského míru se znovu přesunul na východ a bojoval proti Rusům, v únoru 1665 byl v bitvě raněn a na následky zranění zemřel, byl mu vystrojen státní pohřeb.

V Polsku je Czarniecki tradičně pokládán za národního hrdinu, bylo mu odhaleno několik pomníků, zmiňuje se o něm třetí sloka polské hymny, je také jednou z hlavních postav Sienkiewiczova románu Potopa. Bývají však také připomínány jeho negativní vlastnosti jako zpronevěry erárních peněz[1] nebo mimořádná brutalita vůči civilnímu obyvatelstvu: organizoval pogromy na Židy,[2] v roce 1653 nechal vyhladit ukrajinské městečko Pohrebyšče.[3]

Reference

Literatura

  • Václav Melichar a kol.: Dějiny Polska. Nakladatelství Svoboda, Praha 1975, s. 154-155
  • GOMBROWICZ, W.: Vzpomínky na Polsko. Periplum, Olomouc, 2001. Vydání první. S. 23, ISBN 80-902836-4-0

Externí odkazy