Cibetkovití: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
m Robot: oprava ISBN
Řádek 26: Řádek 26:
== Literatura ==
== Literatura ==


* KOŘÍNEK, Milan. Velká kniha pro chovatele savců. Rubico: Olomouc. 1. vydání. ISBN 80-85839-52-0
* KOŘÍNEK, Milan. Velká kniha pro chovatele savců. Rubico: Olomouc. 1. vydání. {{ISBN|80-85839-52-0}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 6. 6. 2020, 04:13

Jak číst taxoboxCibetkovití
alternativní popis obrázku chybí
Cibetka africká
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádkočkotvární (Feliformia)
NadčeleďHerpestoidea
Čeleďcibetkovití (Viverridae)
Gray, 1821
Podčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cibetkovité šelmy (Viverridae) jsou jednou z čeledí z řádu šelem. Dorůstají menší až střední velikosti a žijí jak na stromech, tak na zemi. Pod ocasem mají výrazné pachové žlázy, ze kterých se v dřívějších dobách vyráběla například kosmetika, ale i léky. Jejich vzhled je podobný kunám, ale vnitřní stavba spíše kočkám, se kterými jsou příbuzné. Někteří autoři tuto čeleď rozdělují na dvě samostatné čeledi – cibetkovité a promykovité.

Cibetkovití obývají oblast Afriky, Madagaskaru, jižní Asie a jižní Evropy. Jejich nároky na potravu a biotop se vzhledem k jejich rozšíření liší druh od druhu. Aktivní jsou především v noci.

V dnešní době jsou již chované v zajetí nejen v zoologických zahradách, ale i u jednotlivců. Především druhy jako oviječi a ženetky jsou zkušenými chovateli dobře zvladatelné. V zoologických zahradách se pak setkáme i s binturongy a fosami.

Literatura

  • KOŘÍNEK, Milan. Velká kniha pro chovatele savců. Rubico: Olomouc. 1. vydání. ISBN 80-85839-52-0

Odkazy