Breda Ba.19: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie)
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 20: Řádek 20:
| více uživatelů =
| více uživatelů =
}}
}}
'''Breda Ba.19''' byl italský [[Dvouplošník|dvouplošný]] jednomotorový [[Letecká akrobacie|akrobatický]] [[Sportovní letadlo|sportovní letoun]], které bylo vyvinut [[Italské království|italskou]] společností [[Società Italiana Ernesto Breda]] v roce [[1928 v letectví|1928]] jako [[Cvičné letadlo|cvičný]]. Díky pilotům skupiny Squadriglia di Alta Acrobazia Aerea, kteří ho používali pro závody a letecká skupinová vystoupení, se stalo toto letadlo jedním z nejznámějších akrobatických letadel italské výroby ve třicátých letech 20. století.
'''Breda Ba.19''' byl italský [[Dvouplošník|dvouplošný]] jednomotorový [[Letecká akrobacie|akrobatický]] [[Sportovní letadlo|sportovní letoun]], které bylo vyvinut [[Italské království|italskou]] společností [[Società Italiana Ernesto Breda]] v roce [[1928 v letectví|1928]] jako [[Cvičné letadlo|cvičný]]. Díky pilotům skupiny Squadriglia di Alta Acrobazia Aerea, kteří ho používali pro závody a letecká skupinová vystoupení, se stalo toto letadlo jedním z nejznámějších akrobatických letadel italské výroby ve třicátých letech 20. století.
[[Soubor:Breda Ba.19, akrobatický letoun (1931).jpg|náhled|Breda Ba.19, akrobatický letoun (1931)]]
[[Soubor:Breda Ba.19, akrobatický letoun (1931).jpg|náhled|Breda Ba.19, akrobatický letoun (1931)]]


== Vznik a užití ==
== Vznik a užití ==
Projekt Ba.19 navrhli inženýři Cesare Pallavicino ve spolupráci s Giuseppem Panzerim<ref>Gregory Alegi, Giorgio Apostolo; Paolo Matricardi, ''La collezione ufficiale della Aeronautica Militare'', Milano, RCS Libri, 2010-11, p. 240. (italsky)</ref> na konci dvacátých let s cílem uspokojit poptávku po novém [[Cvičné letadlo|cvičném letounu]], který by byl rovněž použitelný pro akrobacii. Letoun Breda Ba.19 byl příhradový [[dvouplošník]] smíšené konstrukce s pevným [[Podvozek letadla|podvozkem]]. Měl nestejně velká [[Křídlo letadla|křídla]] konvenční konfigurace. [[Trup letadla|Trup]] byl [[Svařování|svařen]] z ocelových trubek a potažen plátnem. [[Pilot]] seděl v otevřené kabině.
Projekt Ba.19 navrhli inženýři Cesare Pallavicino ve spolupráci s Giuseppem Panzerim<ref>Gregory Alegi, Giorgio Apostolo; Paolo Matricardi, ''La collezione ufficiale della Aeronautica Militare'', Milano, RCS Libri, 2010-11, p. 240. (italsky)</ref> na konci dvacátých let s cílem uspokojit poptávku po novém [[Cvičné letadlo|cvičném letounu]], který by byl rovněž použitelný pro akrobacii. Letoun Breda Ba.19 byl příhradový [[dvouplošník]] smíšené konstrukce s pevným [[Podvozek letadla|podvozkem]]. Měl nestejně velká [[Křídlo letadla|křídla]] konvenční konfigurace. [[Trup letadla|Trup]] byl [[Svařování|svařen]] z ocelových trubek a potažen plátnem. [[Pilot]] seděl v otevřené kabině.
[[Soubor:Breda_Ba.19_L'Aerophile_February_1931.jpg|náhled|Breda Ba.19 (únor 1931)]]
[[Soubor:Breda_Ba.19_L'Aerophile_February_1931.jpg|náhled|Breda Ba.19 (únor 1931)]]
Prototyp byl zkoušen s motorem [[Armstrong Siddeley Lynx]], v sériové výrobě byl použit sedmiválcový, [[hvězdicový motor]] [[Walter Castor]].<ref name=":0">{{Citace periodika
Prototyp byl zkoušen s motorem [[Armstrong Siddeley Lynx]], v sériové výrobě byl použit sedmiválcový, [[hvězdicový motor]] [[Walter Castor]].<ref name=":0">{{Citace periodika
Řádek 73: Řádek 73:
| strany = 156-157
| strany = 156-157
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1b87d863-5211-11e9-8025-005056b73ae5
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1b87d863-5211-11e9-8025-005056b73ae5
}}</ref>
}}</ref>


Již předtím, 12. května 1932, se skupina 9 letounů Breda Ba.19 zúčastnila druhého ročníku italského Dne křídel (Giornata dell' Ala) v [[Řím|Římě]],<ref>{{Citace periodika
Již předtím, 12. května 1932, se skupina 9 letounů Breda Ba.19 zúčastnila druhého ročníku italského Dne křídel (Giornata dell' Ala) v [[Řím]]ě,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rosík
| příjmení = Rosík
| jméno = Vítězslav, letec, major gšt.
| jméno = Vítězslav, letec, major gšt.
Řádek 85: Řádek 85:
| strany = 152-156
| strany = 152-156
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1b87b14f-5211-11e9-8025-005056b73ae5
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1b87b14f-5211-11e9-8025-005056b73ae5
}}</ref> poté představili svoji skupinovou akrobacii v [[Turín]]ě a také na Mezinárodním leteckém mítinku v [[Curych|Curychu]] (22.7-31.7). Pilot Andrea Zotti se zúčastnil od 27. srpna do 5. září 1932 v USA národních leteckých závodů National Air Races.
}}</ref> poté představili svoji skupinovou akrobacii v [[Turín]]ě a také na Mezinárodním leteckém mítinku v [[Curych]]u (22.7-31.7). Pilot Andrea Zotti se zúčastnil od 27. srpna do 5. září 1932 v USA národních leteckých závodů National Air Races.


Letoun Italského královského aeroklubu (Reale AC d'Italias) s [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulaci]] I-ABCR<ref>Civil Aircraft Register - Italy, http://www.airhistory.org.uk/gy/reg_I-.html</ref> pilotován poručíkem Raffaelem Colacicchim vytvořil 12. ledna [[1933 v letectví|1933]] [[Rekord|světový rekord]] v letu na zádech 41 min a 37 vteřin. Rekord byl překonán na stejném typu [[letoun]]u kapitánem Willym Bocolou 15. května [[1933 v letectví|1933]], kdy letěl "vzhůru nohama" po dobu 65 minut a 15 vteřin.
Letoun Italského královského aeroklubu (Reale AC d'Italias) s [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulaci]] I-ABCR<ref>Civil Aircraft Register - Italy, http://www.airhistory.org.uk/gy/reg_I-.html</ref> pilotován poručíkem Raffaelem Colacicchim vytvořil 12. ledna [[1933 v letectví|1933]] [[Rekord|světový rekord]] v letu na zádech 41 min a 37 vteřin. Rekord byl překonán na stejném typu [[letoun]]u kapitánem Willym Bocolou 15. května [[1933 v letectví|1933]], kdy letěl "vzhůru nohama" po dobu 65 minut a 15 vteřin.
Řádek 116: Řádek 116:
* '''Nosná plocha křídel''': 25,0 m²
* '''Nosná plocha křídel''': 25,0 m²
* '''Plošné zatížení''': 36 kg/m²
* '''Plošné zatížení''': 36 kg/m²
* '''Hmotnost prázdného letounu''': s motorem Lynx 735 kg (jednomístný), 750 kg (dvoumístný), s motorem Castor 765 kg (jednomístný) 785 kg (dvoumístný)
* '''Hmotnost prázdného letounu''': s motorem Lynx 735 kg (jednomístný), 750 kg (dvoumístný), s motorem Castor 765 kg (jednomístný) 785 kg (dvoumístný)
* '''Nosnost''': 160 kg
* '''Nosnost''': 160 kg
* '''Pohon''': 1 × [[Armstrong Siddeley Lynx]] 149 kW (200 k) nebo [[Walter Castor]] 179 kW (240 k) nebo Alfa Romeo (licence Armstrong Siddeley Lynx) 158 kW (215 k)
* '''Pohon''': 1 × [[Armstrong Siddeley Lynx]] 149 kW (200 k) nebo [[Walter Castor]] 179 kW (240 k) nebo Alfa Romeo (licence Armstrong Siddeley Lynx) 158 kW (215 k)
Řádek 127: Řádek 127:
* '''Vytrvalost s plným zatížením''': 6 hodin
* '''Vytrvalost s plným zatížením''': 6 hodin
* '''Dolet''': 840 km
* '''Dolet''': 840 km
* '''Dostup''': 7000<ref>Angelucci, Enzo. ''The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914–1980''. p. 124 San Diego, California: The Military Press, 1983. <nowiki>ISBN 0-517-41021-4</nowiki>.</ref>-7500 m (podle typu motoru)
* '''Dostup''': 7000<ref>Angelucci, Enzo. ''The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914–1980''. p. 124 San Diego, California: The Military Press, 1983. {{ISBN|0-517-41021-4}}.</ref>-7500 m (podle typu motoru)


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 142: Řádek 142:
=== Literatura ===
=== Literatura ===


* Angelucci, Enzo. The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914–1980. San Diego, California: The Military Press, 1983. ISBN 0-517-41021-4 (anglicky)
* Angelucci, Enzo. The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914–1980. San Diego, California: The Military Press, 1983. {{ISBN|0-517-41021-4}} (anglicky)
* Taylor, Michael J. H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989, p. 19 (anglicky)
* Taylor, Michael J. H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989, p. 19 (anglicky)


Řádek 149: Řádek 149:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}


*{{it}} [https://web.archive.org/web/20070927225127/http://www.aerei-italiani.net/SchedeT/aereobreda19.htm Breda 19, AEREI ITALIANI SchedeTecniche]
* {{it}} [https://web.archive.org/web/20070927225127/http://www.aerei-italiani.net/SchedeT/aereobreda19.htm Breda 19, AEREI ITALIANI SchedeTecniche]
*{{it}} [https://web.archive.org/web/20120614083410/http://www.museocaproni.it/velivoli/breda-19.asp Breda 19 Museo dell'Aeronautica Gianni Caproni]
* {{it}} [https://web.archive.org/web/20120614083410/http://www.museocaproni.it/velivoli/breda-19.asp Breda 19 Museo dell'Aeronautica Gianni Caproni]
*{{ru}} [http://www.airwar.ru/enc/law1/ba19.html Breda 19 Уголок неба]
* {{ru}} [http://www.airwar.ru/enc/law1/ba19.html Breda 19 Уголок неба]
*{{it}} [http://www.aeronautica.difesa.it/mezzi/mstorici/Pagine/BREDA-BA%2019.aspx Breda BA 19 Aeronautica Militare]
* {{it}} [http://www.aeronautica.difesa.it/mezzi/mstorici/Pagine/BREDA-BA%2019.aspx Breda BA 19 Aeronautica Militare]


{{Portály|Letectví}}
{{Portály|Letectví}}

[[Kategorie:Letadla Breda|Ba.19]]
[[Kategorie:Letadla Breda|Ba.19]]
[[Kategorie:Italská cvičná letadla]]
[[Kategorie:Italská cvičná letadla]]

Verze z 5. 6. 2020, 17:14

Breda Ba.19
Breda Ba.19
Breda Ba.19
Určenísportovní letoun
VýrobceSocietà Italiana Ernesto Breda per Costruzioni Meccaniche
ŠéfkonstruktérCesare Pallavicino
První let1928
Zařazeno1931
UživatelRegia Aeronautica
Vyrobeno kusů42
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Breda Ba.19 byl italský dvouplošný jednomotorový akrobatický sportovní letoun, které bylo vyvinut italskou společností Società Italiana Ernesto Breda v roce 1928 jako cvičný. Díky pilotům skupiny Squadriglia di Alta Acrobazia Aerea, kteří ho používali pro závody a letecká skupinová vystoupení, se stalo toto letadlo jedním z nejznámějších akrobatických letadel italské výroby ve třicátých letech 20. století.

Breda Ba.19, akrobatický letoun (1931)

Vznik a užití

Projekt Ba.19 navrhli inženýři Cesare Pallavicino ve spolupráci s Giuseppem Panzerim[1] na konci dvacátých let s cílem uspokojit poptávku po novém cvičném letounu, který by byl rovněž použitelný pro akrobacii. Letoun Breda Ba.19 byl příhradový dvouplošník smíšené konstrukce s pevným podvozkem. Měl nestejně velká křídla konvenční konfigurace. Trup byl svařen z ocelových trubek a potažen plátnem. Pilot seděl v otevřené kabině.

Breda Ba.19 (únor 1931)

Prototyp byl zkoušen s motorem Armstrong Siddeley Lynx, v sériové výrobě byl použit sedmiválcový, hvězdicový motor Walter Castor.[2] Letoun s motorem Walter Castor byl prezentován i na XIII. aerosalonu v Paříži na podzim 1932.[3]

Varianta Ba.19ter byla vyrobena v dvoumístném provedení s otevřeným tademovým kokpitem.

Dochovaný letoun Breda Ba.19 je vystaven v leteckém muzeu Gianni Caproniho (Museo dell' Aeronautica Gianni Caproni) v Trentu. Původní imatrikulace italského vojenského letectva MM.70019 (Regia Aeronautica) byla po restaurování změněna na I-ABCT, se kterou létal italský pilot Andrea Zotti.[4]

Breda Ba.19 ve formaci při letu na zádech při Dni křídel (Giornata dell' Ala) v Římě

Operační historie

Verze Ba.19s byla používána od roku 1931 pro předváděcí skupinové akrobatické lety letkou italského letectva Squadriglia di Alta Acrobazia Aerea. První předvedení letounů ve formaci se odehrálo 13. března 1932 na mezinárodní letecké přehlídce v Tunisu.[4] Na leteckém dnu v Berlíně, který se konal 12. června 1932, předvedla skupina italských letců vedená ing. Colombem skupinovou akrobacii na Ba.19 s motory Castor, která byla v komentáři časopisu Letectví označena za strhující.[5]

Již předtím, 12. května 1932, se skupina 9 letounů Breda Ba.19 zúčastnila druhého ročníku italského Dne křídel (Giornata dell' Ala) v Římě,[6] poté představili svoji skupinovou akrobacii v Turíně a také na Mezinárodním leteckém mítinku v Curychu (22.7-31.7). Pilot Andrea Zotti se zúčastnil od 27. srpna do 5. září 1932 v USA národních leteckých závodů National Air Races.

Letoun Italského královského aeroklubu (Reale AC d'Italias) s imatrikulaci I-ABCR[7] pilotován poručíkem Raffaelem Colacicchim vytvořil 12. ledna 1933 světový rekord v letu na zádech 41 min a 37 vteřin. Rekord byl překonán na stejném typu letounu kapitánem Willym Bocolou 15. května 1933, kdy letěl "vzhůru nohama" po dobu 65 minut a 15 vteřin.

Dvojplošníky Breda pak byly využívány jako cvičná akrobatická letadla v italských leteckých školách na základnách Aviano, Castiglion del Lago, Grottaglie a také v Akademii leteckých sil (Accademia Aeronautica).[4]

Breda Ba.19 v letu na zádech (Museo dell'Aeronautica Gianni Caproni)

Varianty

Uživatelé

Specifikace

Základní údaje

  • Posádka: 1-2 (pilot a instruktor)
  • Délka: 6,6 m
  • Rozpětí křídel: 9,0 m
  • Výška: 2,2 m
  • Nosná plocha křídel: 25,0 m²
  • Plošné zatížení: 36 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: s motorem Lynx 735 kg (jednomístný), 750 kg (dvoumístný), s motorem Castor 765 kg (jednomístný) 785 kg (dvoumístný)
  • Nosnost: 160 kg
  • Pohon: 1 × Armstrong Siddeley Lynx 149 kW (200 k) nebo Walter Castor 179 kW (240 k) nebo Alfa Romeo (licence Armstrong Siddeley Lynx) 158 kW (215 k)
  • Vrtule: dvoulistá vrtule

Výkony

  • Maximální rychlost: 240 km/h
  • Cestovní rychlost: 200 km/h
  • Vytrvalost s plným zatížením: 6 hodin
  • Dolet: 840 km
  • Dostup: 7000[8]-7500 m (podle typu motoru)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Breda Ba.19 na anglické Wikipedii a Breda Ba.19 na italské Wikipedii.

  1. Gregory Alegi, Giorgio Apostolo; Paolo Matricardi, La collezione ufficiale della Aeronautica Militare, Milano, RCS Libri, 2010-11, p. 240. (italsky)
  2. a b Akrobatické letadlo Breda-19. Letectví. Říjen 1932, roč. 12. (1932), čís. 10, s. 293-294. Dostupné online. 
  3. a b H., dr. Několik poznámek k XIII. mezinárodní letecké výstavě v Paříži. Letectví. Prosinec 1932, roč. 12. (1932), čís. 12, s. 336-340. Dostupné online. 
  4. a b c Breda 19 [online]. Trento: Museo dell'Aeronautica Gianni Caproni [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  5. Letecký den v Berlíně. Letectví. Červen 1932, roč. 12. (1932), čís. 6, s. 156-157. Dostupné online. 
  6. ROSÍK, Vítězslav, letec, major gšt. Il giorno dell´ala, Veřejné cvičení italského letectva 1932. Letectví. Červen 1932, roč. 12. (1932), čís. 6, s. 152-156. Dostupné online. 
  7. Civil Aircraft Register - Italy, http://www.airhistory.org.uk/gy/reg_I-.html
  8. Angelucci, Enzo. The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914–1980. p. 124 San Diego, California: The Military Press, 1983. ISBN 0-517-41021-4.

Související články

Literatura

  • Angelucci, Enzo. The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914–1980. San Diego, California: The Military Press, 1983. ISBN 0-517-41021-4 (anglicky)
  • Taylor, Michael J. H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989, p. 19 (anglicky)

Externí odkazy