Štefánikova hvězdárna: Porovnání verzí
→Literatura: +1 |
m +kat značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 95: | Řádek 95: | ||
[[Kategorie:Petřín]] |
[[Kategorie:Petřín]] |
||
[[Kategorie:Příspěvkové organizace hlavního města Prahy]] |
[[Kategorie:Příspěvkové organizace hlavního města Prahy]] |
||
[[Kategorie:Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy]] |
|||
Verze z 5. 6. 2020, 12:16
| Štefánikova hvězdárna | |
|---|---|
 Štefánikova hvězdárna od jihu | |
| Alternativní názvy | Petřínská hvězdárna |
| Pojmenováno po | Milan Rastislav Štefánik |
| Organizace | Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy |
| Kód observatoře | 541 |
| Místo | Hradčany a Praha 1 |
| Stát | Česko |
| Souřadnice | 50°4′52,3″ s. š., 14°23′53,6″ v. d. |
| Nadmořská výška | 321 m n. m. |
| Založena | 1928 |
| Webová stránka | https://www.planetum.cz/stefanikova-hvezdarna/ |
| Hlavní kontraktoři | Česká astronomická společnost |
 | |
| Kód památky | 39799/1-1032 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928.
Hvězdárna má adresu Strahovská 205 a je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého vesmíru), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj.) – o víkendech a v létě pak celý den. Pro veřejnost pořádá řadu přednášek i výstav. Menší odborná knihovna v přízemí budovy již není aktualizována a již není veřejnosti přístupná. Mládež se může účastnit astronomického kroužku, starší zájemci pak dvouletého astronomického kurzu.
Historie
Hvězdárna byla budována Českou astronomickou společností od roku 1927 a slavnostně otevřena v 24. června 1928.[1] Pro veřejnost byla, zatím jen s hlavní kopulí, zpřístupněna v květnu 1929. Stavebně byla dokončena ještě o rok později, kdy byly dostavěny zbývající dvě kopule. V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha a Karla Anděla – českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.[2]
V sedmdesátých letech 20. století prošla velkou rekonstrukcí. Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.[3] Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice a společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice – Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť.
Dalekohledy
- hlavní kopule: Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) – dva refraktory s průměry 180 mm a 200 mm (vyroben 1905–1907)
- západní kopule: Zeissův Maksutov-Cassegrain – reflektor s průměrem zrcadla 370 mm (vyrobený 1967 pro Varšavu)[1]
- východní kopule: MEADE LX200 16" – moderní reflektor Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 406 mm
- pozorovací domeček: Zeissův Hledač komet – refraktor s průměrem 200 mm (r. v. 1921)
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOUMAR, Jaroslav. Historie hvězdáren [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2017-05-06]. Kapitola Štefánikova hvězdárna, Praha. Dostupné online.
- ↑ SUCHAN, Pavel. 90. narozeniny České astronomické společnosti. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2007-12-29]. Začátek ve stopáži: 7m 40s. Dostupné online.
- ↑ http://kultura.praha.eu/public/38/d8/9f/1315863_213219_HaP.doc
Literatura
- Lidová hvězdárna Štefánikova v Praze. Příprava vydání Josef Kunský, Josef Štorek. Praha: s.n., [asi 1934]. Dostupné online. Stručný průvodce petřínskou hvězdárnou a výčet toho, co lze pozorovat prostřednictvím jejích dalekohledů..
- SLOUKA, Hubert. Lidová hvězdárna na Petříně. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 187-191.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefánikova hvězdárna na Wikimedia Commons - Domovská stránka Štefánikovy hvězdárny v Praze
