Georg Friedrich Gans: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m kategorie
m Robot: oprava jazyka citační šablony dle žádosti ze dne 3. 6. 2020; kosmetické úpravy
Řádek 3: Řádek 3:
| rodiče = Andreas Gans
| rodiče = Andreas Gans
}}
}}
'''Georg Friedrich Gans''' ([[13. září]] [[1697]] [[Chomýž (Krnov)|Chomýž]]<ref name=“matrika“>[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84baa4-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=182 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Krnov </ref> – [[9. červenec]] [[1763]] [[Krnov]]<ref name="matrikaZ">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84bcca-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=283 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnost Krnov </ref>) byl stavitel působící v Krnově a okolí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Georg Friedrich Gans|periodikum=www.isabart.org|vydavatel=|url=http://www.isabart.org/person/57572/worked|datum vydání=|jazyk=cs|datum přístupu=2017-02-06}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
'''Georg Friedrich Gans''' ([[13. září]] [[1697]] [[Chomýž (Krnov)|Chomýž]]<ref name=“matrika“>[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84baa4-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=182 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Krnov </ref> – [[9. červenec]] [[1763]] [[Krnov]]<ref name="matrikaZ">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84bcca-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=283 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnost Krnov </ref>) byl stavitel působící v Krnově a okolí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Georg Friedrich Gans|periodikum=www.isabart.org|vydavatel=|url=http://www.isabart.org/person/57572/worked|datum vydání=|jazyk=cs|datum přístupu=2017-02-06}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763 – Personal
| titul = GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763 – Personal
| periodikum = biography.hiu.cas.cz
| periodikum = biography.hiu.cas.cz
Řádek 11: Řádek 11:


== Život ==
== Život ==
Byl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Informační systém abART - osoba: Gans Andreas|periodikum=abart-full.artarchiv.cz|vydavatel=|url=http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=pusobeni&IDosoby=57575|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-06}}</ref> V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let [[18. století]] byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Strakoš|jméno=Martin|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=et al.|titul=Průvodce architekturou Krnova|vydání=|vydavatel=NPÚ|místo=|rok=2013|počet stran=|strany=319|isbn=978-80-85034-75-2}}</ref> V roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.
Byl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Informační systém abART - osoba: Gans Andreas|periodikum=abart-full.artarchiv.cz|vydavatel=|url=http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=pusobeni&IDosoby=57575|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-06}}</ref> V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let [[18. století]] byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Strakoš|jméno=Martin|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=et al.|titul=Průvodce architekturou Krnova|vydání=|vydavatel=NPÚ|místo=|rok=2013|počet stran=|strany=319|isbn=978-80-85034-75-2}}</ref> V roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.


== Dílo ==
== Dílo ==
* 1722 stavitel poutního [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně|kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže]] na [[Cvilín|Cvilíně]] u Krnova spolu s otcem Andreasem.<ref name=":0">JERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] [http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/artdok/1695/1/Gorzelik_Gora_Swietej_Anny_i_tworcy_sztuki_sakralnej_2005.pdf Dostupné online]. (polsky, německy)</ref>
* 1722 stavitel poutního [[Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně|kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže]] na [[Cvilín]]ě u Krnova spolu s otcem Andreasem.<ref name=":0">JERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] [http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/artdok/1695/1/Gorzelik_Gora_Swietej_Anny_i_tworcy_sztuki_sakralnej_2005.pdf Dostupné online]. (polsky, německy)</ref>
* [[Soubor:Lichnov (okres Bruntál), kostel sv. Mikuláše.jpg|náhled|Kostel sv. Mikuláše v Lichnově.]]1733 farní [[Kostel svatého Mikuláše (Lichnov)|kostel svatého Mikuláše]] v [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnově]]<ref name=":0" />
* [[Soubor:Lichnov (okres Bruntál), kostel sv. Mikuláše.jpg|náhled|Kostel sv. Mikuláše v Lichnově.]]1733 farní [[Kostel svatého Mikuláše (Lichnov)|kostel svatého Mikuláše]] v [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnově]]<ref name=":0" />
* 1733 rozšíření cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Jemelnice (Jemielnica, Polsko) a přestavba klášterního komplexu tamtéž<ref name=":0" />
* 1733 rozšíření cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Jemelnice (Jemielnica, Polsko) a přestavba klášterního komplexu tamtéž<ref name=":0" />
Řádek 32: Řádek 32:
* 1740–1746 poutní kostel Narození Panny Marie, Pszow,<ref name=":0" />
* 1740–1746 poutní kostel Narození Panny Marie, Pszow,<ref name=":0" />
* 1749 klášter františkánů u poutního kostela na Hoře sv. Anny (Góra św. Anny, Polsko)<ref name=":12" />
* 1749 klášter františkánů u poutního kostela na Hoře sv. Anny (Góra św. Anny, Polsko)<ref name=":12" />
* 1747–1756 [[Kostel Navštívení Panny Marie (Město Albrechtice)|kostel Navštívení Panny Marie]], [[Město Albrechtice]],<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie|periodikum=www.turistika.cz|vydavatel=|url=http://www.turistika.cz/mista/mesto-albrechtice-kostel-navstiveni-panny-marie|datum vydání=|jazyk=cz|datum přístupu=2017-02-06}}</ref>
* 1747–1756 [[Kostel Navštívení Panny Marie (Město Albrechtice)|kostel Navštívení Panny Marie]], [[Město Albrechtice]],<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie|periodikum=www.turistika.cz|vydavatel=|url=http://www.turistika.cz/mista/mesto-albrechtice-kostel-navstiveni-panny-marie|datum vydání=|jazyk = cs|datum přístupu=2017-02-06}}</ref>
* 1751–1755 vojenské kasárny, [[Těšín]],<ref name=":1" />
* 1751–1755 vojenské kasárny, [[Těšín]],<ref name=":1" />
* 1754–1755 [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Václavov)|kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]], [[Václavov u Bruntálu]],<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Doleží|jméno=Jan|titul=Ovocné stezky|periodikum=www.ovocne-stezky.cz|url=http://www.ovocne-stezky.cz/mapa/detail-bodu-zajmu/783|datum přístupu=2017-02-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20170207113149/http://www.ovocne-stezky.cz/mapa/detail-bodu-zajmu/783|datum archivace=2017-02-07|nedostupné=ano}}</ref><ref name=":0" />
* 1754–1755 [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Václavov)|kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]], [[Václavov u Bruntálu]],<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Doleží|jméno=Jan|titul=Ovocné stezky|periodikum=www.ovocne-stezky.cz|url=http://www.ovocne-stezky.cz/mapa/detail-bodu-zajmu/783|datum přístupu=2017-02-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20170207113149/http://www.ovocne-stezky.cz/mapa/detail-bodu-zajmu/783|datum archivace=2017-02-07|nedostupné=ano}}</ref><ref name=":0" />

Verze z 4. 6. 2020, 18:00

Georg Friedrich Gans
Narození13. září 1697
Krnov
Úmrtí9. července 1763 (ve věku 65 let)
Krnov
Povolánístavitel
RodičeAndreas Gans
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Georg Friedrich Gans (13. září 1697 Chomýž[1] – 9. červenec 1763 Krnov[2]) byl stavitel působící v Krnově a okolí.[3][4]

Život

Byl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.[5] V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.[6] V roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.

Dílo

  • zámek Bruntál návrh úprav pro velmistra řádu německých rytířů Klementa Augusta Bavorského[12]
Václavov u Bruntálu. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Krnov
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Krnov
  3. ↑ Georg Friedrich Gans. www.isabart.org [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Informační systém abART - osoba: Gans Andreas. abart-full.artarchiv.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 319. 
  7. ↑ a b c d e f g JERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] Dostupné online. (polsky, německy)
  8. ↑ a b c VALEŠ, Eduard. Povídání o zámku. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz. Dostupné online [cit. 2017-02-06]. 
  9. ↑ Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie. www.turistika.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ DOLEŽÍ, Jan. Ovocné stezky. www.ovocne-stezky.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07. 
  11. ↑ Bruntál - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://theses.cz/id/u01d9e/96410-737787049.pdf. theses.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Drobnosti k barokní architektuře Moravy I. [cit. 2017-02-06], Dostupné online.

Literatura

  • INDRA, Bohumír – Krnovští barokní architekti Anderas a Jiří Friedrich Gansové a jejich stavby
  • INDRA, Bohumír. Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, „Časopis Slezského zemského muzea", B, 46, 1997, s. 49.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georg_Friedrich_Gans&oldid=18597039“