Pieter Corneliszoon Hooft: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Přidání šablony Překlad
m Robot: oprava řazení; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Pieter Corneliszoon Hooft''' ([[16. březen|16. března]] [[1581]] [[Amsterdam]] – [[21. květen|21. května]] [[1647]] [[Haag]]) byl [[Nizozemsko|nizozemský]] [[historik]], [[básník]], [[dramatik]] a vysoký úředník, byl [[senešal]]em v Muiden a soudcem (baillim) v Naardenu. Je nejtypičtějším představitelem [[literární renesance]] v Nizozemsku, již do své země také uvedl. Lyrické a dramatické modely, které vyvinul na počátku 17. století, byly zdrojem inspirace pro jiné autory. Literární kritik Kees Fens ho nazval „prvním moderním básníkem“ nizozemského jazyka.
'''Pieter Corneliszoon Hooft''' ([[16. březen|16. března]] [[1581]] [[Amsterdam]] – [[21. květen|21. května]] [[1647]] [[Haag]]) byl [[Nizozemsko|nizozemský]] [[historik]], [[básník]], [[dramatik]] a vysoký úředník, byl [[senešal]]em v Muiden a soudcem (baillim) v Naardenu. Je nejtypičtějším představitelem [[literární renesance]] v Nizozemsku, již do své země také uvedl. Lyrické a dramatické modely, které vyvinul na počátku 17. století, byly zdrojem inspirace pro jiné autory. Literární kritik Kees Fens ho nazval „prvním moderním básníkem“ nizozemského jazyka.


Po důkladném vzdělání cestoval Hooft v letech 1598 až 1601 po Francii a Itálii. Po návratu v letech 1606/1607 studoval právo a po různých romantických dobrodružstvích se roku 1610 oženil s Christinou van Erpovou. Jeho jmenování soudcem v [[Gooiland|Gooilandu]] v roce 1609 mu umožnilo se usadit na hradě [[Muiderslot]], který brzy se stal centrem komunity intelektuálů a umělců, v 19. století nazvané „Muiderský kruh“. Mimo jiné se zabýval lingvistickými otázkami, jako je pravopis, tvarosloví a správná volba slov. V roce 1615 ztratil jedno ze svých čtyř dětí, poté v letech 1620 až 1624 manželku a další děti, což mu způsobilo hlubokou depresi. Ta pominula až v roce 1627 poté, co se opět oženil s Heleonorou Hellemansovou, se kterou měl další dvě děti. Zbytek svého života věnoval povinnostem administrátora a psaní své ''Nederlandsche Historien'' (''Historie Nizozemska'').
Po důkladném vzdělání cestoval Hooft v letech 1598 až 1601 po Francii a Itálii. Po návratu v letech 1606/1607 studoval právo a po různých romantických dobrodružstvích se roku 1610 oženil s Christinou van Erpovou. Jeho jmenování soudcem v [[Gooiland]]u v roce 1609 mu umožnilo se usadit na hradě [[Muiderslot]], který brzy se stal centrem komunity intelektuálů a umělců, v 19. století nazvané „Muiderský kruh“. Mimo jiné se zabýval lingvistickými otázkami, jako je pravopis, tvarosloví a správná volba slov. V roce 1615 ztratil jedno ze svých čtyř dětí, poté v letech 1620 až 1624 manželku a další děti, což mu způsobilo hlubokou depresi. Ta pominula až v roce 1627 poté, co se opět oženil s Heleonorou Hellemansovou, se kterou měl další dvě děti. Zbytek svého života věnoval povinnostem administrátora a psaní své ''Nederlandsche Historien'' (''Historie Nizozemska'').


Počátkem 17. století století Hooft napsal mnoho sonetů a milostných písní. Roku 1611 vyšla první sbírka jeho písní ''Emblamata amatoria'', která tento žánr uvedla do Nizozemí. Vyznačovala se harmonickou kombinací dobře zvládnuté konvence a hloubky bez těžkopádnosti. Tato dvojí snaha o popularitu i o skutečnou krásu ho vynesla do role „našeho [Nizozemského] renesančního člověka povýtce“. Hooft inspirovaný italskými modely napsal v roce 1605 pastorální tragédii ''Granida'', inspirovanou pastorelami [[Giovanni Battista Guarini|Guariniho]] a [[Torquato Tasso|Tassa]]. V roce 1613 jeho tragédie ''Geeraerdt van Velsen'' demonstrovala jednotu místa děje v nizozemském divadelnictví. Jeho nejslavnější dílo, komedie ''Warenar'', vydaná v roce 1616, je založeno na [[Titus Maccius Plautus|Plautově]] ''Aulularii''. Roku 1618 se Hooft zabýval svým prvním historickým dílem, životopisem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV. Francouzského]] pod titulem ''Hendrik de Groote, zijn leven en bedriff'' (''Jindřich Veliký, jeho život a dílo''). Kniha vyšla v roce 1626 a získala mu v roce 1639 titul francouzského rytíře. V letech 1629 až 1636 překládal [[Tacitus|Tacita]] jako přípravu na jeho ''Nederlandsche Historien'', své vlastní velké historické dílo, které zahájil v roce 1628. Prvních dvacet svazků bylo dokončeno v roce 1638 a vyšlo v roce 1642. V době jeho smrti v roce 1647 bylo připraveno k vydání sedm dalších svazků.
Počátkem 17. století století Hooft napsal mnoho sonetů a milostných písní. Roku 1611 vyšla první sbírka jeho písní ''Emblamata amatoria'', která tento žánr uvedla do Nizozemí. Vyznačovala se harmonickou kombinací dobře zvládnuté konvence a hloubky bez těžkopádnosti. Tato dvojí snaha o popularitu i o skutečnou krásu ho vynesla do role „našeho [Nizozemského] renesančního člověka povýtce“. Hooft inspirovaný italskými modely napsal v roce 1605 pastorální tragédii ''Granida'', inspirovanou pastorelami [[Giovanni Battista Guarini|Guariniho]] a [[Torquato Tasso|Tassa]]. V roce 1613 jeho tragédie ''Geeraerdt van Velsen'' demonstrovala jednotu místa děje v nizozemském divadelnictví. Jeho nejslavnější dílo, komedie ''Warenar'', vydaná v roce 1616, je založeno na [[Titus Maccius Plautus|Plautově]] ''Aulularii''. Roku 1618 se Hooft zabýval svým prvním historickým dílem, životopisem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV. Francouzského]] pod titulem ''Hendrik de Groote, zijn leven en bedriff'' (''Jindřich Veliký, jeho život a dílo''). Kniha vyšla v roce 1626 a získala mu v roce 1639 titul francouzského rytíře. V letech 1629 až 1636 překládal [[Tacitus|Tacita]] jako přípravu na jeho ''Nederlandsche Historien'', své vlastní velké historické dílo, které zahájil v roce 1628. Prvních dvacet svazků bylo dokončeno v roce 1638 a vyšlo v roce 1642. V době jeho smrti v roce 1647 bylo připraveno k vydání sedm dalších svazků.
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
Řádek 16: Řádek 16:
{{Portály|Lidé|Literatura|Nizozemsko}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Nizozemsko}}


{{DEFAULTSORT:Hooft,Pieter Corneliszoon}}
{{DEFAULTSORT:Hooft, Pieter Corneliszoon}}
[[Kategorie:Nizozemští dramatici]]
[[Kategorie:Nizozemští dramatici]]
[[Kategorie:Nizozemští historikové]]
[[Kategorie:Nizozemští historikové]]

Verze z 3. 6. 2020, 19:53

Pieter Corneliszoon Hooft
Narození15. března 1581 nebo 16. března 1581
Amsterdam
Úmrtí21. května 1647 (ve věku 66 let)
Haag
Místo pohřbeníNieuwe Kerk
Povoláníspisovatel, politik, historik, dramatik a básník
ChoťChristina van Erp (1610–1623)[1]
Leonora Hellemans (od 1627)[1]
DětiArnout Hellemans Hooft
RodičeCornelis Hooft
PříbuzníAeghje Hooft (sourozenec)
Lodewijk De Geer (švagr)
Funkcemayor of Amsterdam
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pieter Corneliszoon Hooft (16. března 1581 Amsterdam21. května 1647 Haag) byl nizozemský historik, básník, dramatik a vysoký úředník, byl senešalem v Muiden a soudcem (baillim) v Naardenu. Je nejtypičtějším představitelem literární renesance v Nizozemsku, již do své země také uvedl. Lyrické a dramatické modely, které vyvinul na počátku 17. století, byly zdrojem inspirace pro jiné autory. Literární kritik Kees Fens ho nazval „prvním moderním básníkem“ nizozemského jazyka.

Po důkladném vzdělání cestoval Hooft v letech 1598 až 1601 po Francii a Itálii. Po návratu v letech 1606/1607 studoval právo a po různých romantických dobrodružstvích se roku 1610 oženil s Christinou van Erpovou. Jeho jmenování soudcem v Gooilandu v roce 1609 mu umožnilo se usadit na hradě Muiderslot, který brzy se stal centrem komunity intelektuálů a umělců, v 19. století nazvané „Muiderský kruh“. Mimo jiné se zabýval lingvistickými otázkami, jako je pravopis, tvarosloví a správná volba slov. V roce 1615 ztratil jedno ze svých čtyř dětí, poté v letech 1620 až 1624 manželku a další děti, což mu způsobilo hlubokou depresi. Ta pominula až v roce 1627 poté, co se opět oženil s Heleonorou Hellemansovou, se kterou měl další dvě děti. Zbytek svého života věnoval povinnostem administrátora a psaní své Nederlandsche Historien (Historie Nizozemska).

Počátkem 17. století století Hooft napsal mnoho sonetů a milostných písní. Roku 1611 vyšla první sbírka jeho písní Emblamata amatoria, která tento žánr uvedla do Nizozemí. Vyznačovala se harmonickou kombinací dobře zvládnuté konvence a hloubky bez těžkopádnosti. Tato dvojí snaha o popularitu i o skutečnou krásu ho vynesla do role „našeho [Nizozemského] renesančního člověka povýtce“. Hooft inspirovaný italskými modely napsal v roce 1605 pastorální tragédii Granida, inspirovanou pastorelami Guariniho a Tassa. V roce 1613 jeho tragédie Geeraerdt van Velsen demonstrovala jednotu místa děje v nizozemském divadelnictví. Jeho nejslavnější dílo, komedie Warenar, vydaná v roce 1616, je založeno na Plautově Aulularii. Roku 1618 se Hooft zabýval svým prvním historickým dílem, životopisem Jindřicha IV. Francouzského pod titulem Hendrik de Groote, zijn leven en bedriff (Jindřich Veliký, jeho život a dílo). Kniha vyšla v roce 1626 a získala mu v roce 1639 titul francouzského rytíře. V letech 1629 až 1636 překládal Tacita jako přípravu na jeho Nederlandsche Historien, své vlastní velké historické dílo, které zahájil v roce 1628. Prvních dvacet svazků bylo dokončeno v roce 1638 a vyšlo v roce 1642. V době jeho smrti v roce 1647 bylo připraveno k vydání sedm dalších svazků.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieter Corneliszoon Hooft na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy