Újezd u Průhonic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
překlep, 2. p. j. č. Újezdu je obvyklejší
Řádek 24: Řádek 24:
'''Újezd u [[Průhonice|Průhonic]]''' je [[katastrální území]] a místní část o [[rozloha|rozloze]] 370,38 [[hektar|ha]] na jihovýchodním okraji [[hlavní město|hlavního města]] [[Praha|Prahy]] (do 30. 6. 2016 byla jako část obce označena názvem '''Újezd''' bez přívlastku<ref>[http://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/2-Poskytovani-udaju-RUIAN-ISUI-VDP/Informace-o-uzemni-identifikaci-(1)/Informace-o-uzemni-identifikaci/zmeny_VUC_2016.aspx Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2016], ČÚZK, 21. 12. 2016</ref>) a tvořící území [[Městská část a městský obvod|městské části]] '''Praha-Újezd'''. Je součástí městského obvodu [[Praha 4]], rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část [[Praha 11]].
'''Újezd u [[Průhonice|Průhonic]]''' je [[katastrální území]] a místní část o [[rozloha|rozloze]] 370,38 [[hektar|ha]] na jihovýchodním okraji [[hlavní město|hlavního města]] [[Praha|Prahy]] (do 30. 6. 2016 byla jako část obce označena názvem '''Újezd''' bez přívlastku<ref>[http://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/2-Poskytovani-udaju-RUIAN-ISUI-VDP/Informace-o-uzemni-identifikaci-(1)/Informace-o-uzemni-identifikaci/zmeny_VUC_2016.aspx Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2016], ČÚZK, 21. 12. 2016</ref>) a tvořící území [[Městská část a městský obvod|městské části]] '''Praha-Újezd'''. Je součástí městského obvodu [[Praha 4]], rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část [[Praha 11]].


Zástavba se dělí na dvě původní sídla vzdálená zhruba kilometr – '''Újezd''' (v jihovýchodní části katastru, vesnického typu s 15 % obyvatel) a '''[[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]]''' (v severozápadní části s 85 % obyvatel, přecházející do [[sídliště]] [[Opatov (Chodov)|Opatov]]). Počet obyvatel Újezda se prudce zvýšil od 90. let vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, po níž se místní úřad přesunul z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek.
Zástavba se dělí na dvě původní sídla vzdálená zhruba kilometr – '''Újezd''' (v jihovýchodní části katastru, vesnického typu s 15 % obyvatel) a '''[[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]]''' (v severozápadní části s 85 % obyvatel, přecházející do [[sídliště]] [[Opatov (Chodov)|Opatov]]). Počet obyvatel Újezdu se prudce zvýšil od 90. let vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, po níž se místní úřad přesunul z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek.


== Historie Újezda ==
== Historie Újezdu ==
Újezd (dříve Oujezdec; {{Vjazyce2|de|Aujest bei Pruhonitz}}) vznikl kolem roku 1483. Jeho [[osada]] [[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]] při západním okraji [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] je téměř o čtvrt tisíciletí mladší, první zmínka je z roku 1727. Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka [[Milíčov (Praha)|Milíčov]]. V Újezdě prakticky nejsou větší památky. Východně od Újezda protéká potok [[Botič]], na jeho levostranném bezejmenném přítoku leží dva rybníky (Sukov a Návesní). V roce [[1850]] byla ustanovena [[obec]] Újezd u Průhonic, zahrnující i [[Křeslice]] asi dva kilometry severovýchodně (osamostatnily se v roce 1922). 12. července [[1971]] byla otevřena [[dálnice D1]], jen desítky metrů jihozápadně od zástavby Kateřinek i Újezda, která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova a tvoří hranici moderního katastru Újezda. Západně od nadjezdu Formanské ulice nad dálnicí byla později zřízena obousměrná odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem (i část ve směru od Prahy tvoří výběžek újezdského území na jih). Újezd byl k Praze připojen [[1. červenec|1. července]] [[1974]] z [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji [[Újezd (Praha)|odlišit od jiných pražských lokalit]], [[Újezd nad Lesy|Újezda nad Lesy]] i ulice [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]] na jihu Malé Strany. V souvislosti s výstavbou komplexu [[Jižní Město|Jižního Města]] se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do [[Chodov (Praha)|Chodova]], nově ústí do Opatovské ulice.
Újezd (dříve Oujezdec; {{Vjazyce2|de|Aujest bei Pruhonitz}}) vznikl kolem roku 1483. Jeho [[osada]] [[Kateřinky (Újezd u Průhonic)|Kateřinky]] při západním okraji [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] je téměř o čtvrt tisíciletí mladší, první zmínka je z roku 1727. Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka [[Milíčov (Praha)|Milíčov]]. V Újezdě prakticky nejsou větší památky. Východně od Újezdu protéká potok [[Botič]], na jeho levostranném bezejmenném přítoku leží dva rybníky (Sukov a Návesní). V roce [[1850]] byla ustanovena [[obec]] Újezd u Průhonic, zahrnující i [[Křeslice]] asi dva kilometry severovýchodně (osamostatnily se v roce 1922). 12. července [[1971]] byla otevřena [[dálnice D1]], jen desítky metrů jihozápadně od zástavby Kateřinek i Újezdu, která zpřetrhala přirozené vazby Újezdu a Šeberova a tvoří hranici moderního katastru Újezdu. Západně od nadjezdu Formanské ulice nad dálnicí byla později zřízena obousměrná odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem (i část ve směru od Prahy tvoří výběžek újezdského území na jih). Újezd byl k Praze připojen [[1. červenec|1. července]] [[1974]] z [[Okres Praha-západ|okresu Praha-západ]]. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji [[Újezd (Praha)|odlišit od jiných pražských lokalit]], [[Újezd nad Lesy|Újezdu nad Lesy]] i ulice [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]] na jihu Malé Strany. V souvislosti s výstavbou komplexu [[Jižní Město|Jižního Města]] se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do [[Chodov (Praha)|Chodova]], nově ústí do Opatovské ulice.


Újezd, získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (1989–1993) a počátkem tisíciletí také zástavby po jižní straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a dvě [[náměstí]] – Pod platanem a Kateřinské. Kateřinky tak násobně přerostly vlastní Újezd. Okraje starší domkové zástavby Kateřinek (ulice Na Cípu) a Újezda (Ve Vilkách) jsou od sebe vzdáleny zhruba kilometr, centra obou částí pak 2 km; zhruba v půli cesty už vznikly další areály po 4 domech (ulice Na Formance a pod Formankou), výhledově lze očekávat srůstání zástavby.
Újezd, získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (1989–1993) a počátkem tisíciletí také zástavby po jižní straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a dvě [[náměstí]] – Pod platanem a Kateřinské. Kateřinky tak násobně přerostly vlastní Újezd. Okraje starší domkové zástavby Kateřinek (ulice Na Cípu) a Újezdu (Ve Vilkách) jsou od sebe vzdáleny zhruba kilometr, centra obou částí pak 2 km; zhruba v půli cesty už vznikly další areály po 4 domech (ulice Na Formance a pod Formankou), výhledově lze očekávat srůstání zástavby.


Velké polnosti severně od Újezda až po [[Milíčovský les]] vlastní realitní magnát [[Miloš Červenka]] a rozprodává je na parcely pro rodinné domky; ambiciózní plán má probíhat řadu let.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.bydleni-ujezd.cz/ |datum přístupu=2019-06-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180105093143/http://www.bydleni-ujezd.cz/ |datum archivace=2018-01-05 |nedostupné=ano }}</ref>
Velké polnosti severně od Újezdu až po [[Milíčovský les]] vlastní realitní magnát [[Miloš Červenka]] a rozprodává je na parcely pro rodinné domky; ambiciózní plán má probíhat řadu let.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.bydleni-ujezd.cz/ |datum přístupu=2019-06-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180105093143/http://www.bydleni-ujezd.cz/ |datum archivace=2018-01-05 |nedostupné=ano }}</ref>


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
Řádek 41: Řádek 41:


== Doprava ==
== Doprava ==
Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, nejbližší dobrá silnice vedla jižněji ze [[Šeberov]]a do [[Průhonice|Průhonic]], z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta od [[Litochleby|Litochleb]] ([[Chodov (Praha)|Chodova]]), dnesšní Formanská ulice. Při výstavbě sídliště [[Jižní Město]] byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.
Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, nejbližší dobrá silnice vedla jižněji ze [[Šeberov]]a do [[Průhonice|Průhonic]], z Újezdu a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta od [[Litochleby|Litochleb]] ([[Chodov (Praha)|Chodova]]), dnešní Formanská ulice. Při výstavbě sídliště [[Jižní Město]] byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.


Veřejná doprava byla do Újezda zavedena kolem roku 1930, a to linka 2116 do [[Průhonice|Průhonic]], provozovaná [[Autodopravní akciová společnost|Autodopravní akciovou společností]]<ref name="zemepis" /> (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927<ref name="zabehlice">Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, [http://www.dpp.cz/download-file/242/05-kveten-2004.pdf DP kontakt 5/2004] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/download-file/242/05-kveten-2004.pdf |date=20121103025156 }}, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)</ref>). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] č. 10820.<ref name="zemepis" /> Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.<ref name="zemepis" /> V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezda s Průhonicemi přerušeno.
Veřejná doprava byla do Újezdu zavedena kolem roku 1930, a to linka 2116 do [[Průhonice|Průhonic]], provozovaná [[Autodopravní akciová společnost|Autodopravní akciovou společností]]<ref name="zemepis" /> (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927<ref name="zabehlice">Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, [http://www.dpp.cz/download-file/242/05-kveten-2004.pdf DP kontakt 5/2004] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/download-file/242/05-kveten-2004.pdf |date=20121103025156 }}, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)</ref>). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] č. 10820.<ref name="zemepis" /> Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.<ref name="zemepis" /> V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezdu s Průhonicemi přerušeno.


Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.<ref name="zemepis">[[Pavel Fojtík]], František Prošek: ''Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974'', Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84</ref> Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice Družby (dnes [[Opatov (stanice metra)|Opatov]]) odkloněna k západnější stanici Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.<ref>[http://rbfoto.wz.cz/historicke/85-celek.pdf Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B], příloha časopis Praha'85</ref> Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.<ref name="zemepis" />
Po připojení Újezdu k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezdu zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.<ref name="zemepis">[[Pavel Fojtík]], František Prošek: ''Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974'', Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84</ref> Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice Družby (dnes [[Opatov (stanice metra)|Opatov]]) odkloněna k západnější stanici Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.<ref>[http://rbfoto.wz.cz/historicke/85-celek.pdf Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B], příloha časopis Praha'85</ref> Od 12. září 1996 jezdila do Újezdu i školní městská linka č. 427.<ref name="zemepis" />


Při rozšiřování [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 do Čestlic (provozovaná [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražským dopravním podnikem]]) a 28. května 2000 linky 363 (Opatov–[[Čestlice]]–[[Velké Popovice]]) a 385 (Opatov–[[Čestlice]]–[[Říčany]]), provozované nejprve společností [[ČSAD Vršovice]], jejíž provoz převzala firma [[Connex Praha]], později přejmenovaná na [[Arriva Praha|Veolia Transport Praha]]<ref>[http://stary.ropid.cz/download.php?idg=58&i=1&id=228&file=%2Fdata%2FGalleries%2F58%2Fd228_1_2000-2q.pdf%26Lang=cs Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000], ROPID, duben 2000</ref>, dnes [[Arriva Praha]]. Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.<ref>[http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni Dopravní obsluha a opatření] {{Wayback|url=http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni |date=20120626144902 }}, městská část Újezd u Průhonic</ref> Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,<ref>[http://duraz.unas.cz/aktuality/ujezd.htm Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic], Web o lokomotivách řad 749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID</ref> opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.<ref>[http://bus.zastavka.net/za-zajimavosti/hi-2004-01.phtml Historie Pražské integrované dopravy (2007)], Bus.zastavka.net, Filip Drápal</ref> Od 14. června 2009 byla zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.<ref>[http://stary.ropid.cz/trvale/zmeny-v-cervnu-2009__s188x739.html Změny v červnu 2009], ROPID, [http://stary.ropid.cz/informacni-materialy/Informacni-materialy-k-cervnu-2009__s208x740.html přílohy]</ref> Od té doby tak veřejnou v Újezdě dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363 [[Opatov (stanice metra)|stanice metra Opatov]]–[[Průhonice]]–[[Čestlice]]–[[Dobřejovice]]–[[Modletice]]–[[Velké Popovice]]. V ranní špičce jezdí po 10 minutách, v odpolední po 15, v sedle a o víkendech po půl hodině.
Při rozšiřování [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 do Čestlic (provozovaná [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražským dopravním podnikem]]) a 28. května 2000 linky 363 (Opatov–[[Čestlice]]–[[Velké Popovice]]) a 385 (Opatov–[[Čestlice]]–[[Říčany]]), provozované nejprve společností [[ČSAD Vršovice]], jejíž provoz převzala firma [[Connex Praha]], později přejmenovaná na [[Arriva Praha|Veolia Transport Praha]]<ref>[http://stary.ropid.cz/download.php?idg=58&i=1&id=228&file=%2Fdata%2FGalleries%2F58%2Fd228_1_2000-2q.pdf%26Lang=cs Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000], ROPID, duben 2000</ref>, dnes [[Arriva Praha]]. Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.<ref>[http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni Dopravní obsluha a opatření] {{Wayback|url=http://www.praha-ujezd.cz/152/dopravni-obsluha-a-opatreni |date=20120626144902 }}, městská část Újezd u Průhonic</ref> Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,<ref>[http://duraz.unas.cz/aktuality/ujezd.htm Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic], Web o lokomotivách řad 749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID</ref> opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.<ref>[http://bus.zastavka.net/za-zajimavosti/hi-2004-01.phtml Historie Pražské integrované dopravy (2007)], Bus.zastavka.net, Filip Drápal</ref> Od 14. června 2009 byla zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.<ref>[http://stary.ropid.cz/trvale/zmeny-v-cervnu-2009__s188x739.html Změny v červnu 2009], ROPID, [http://stary.ropid.cz/informacni-materialy/Informacni-materialy-k-cervnu-2009__s208x740.html přílohy]</ref> Od té doby tak veřejnou v Újezdě dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363 [[Opatov (stanice metra)|stanice metra Opatov]]–[[Průhonice]]–[[Čestlice]]–[[Dobřejovice]]–[[Modletice]]–[[Velké Popovice]]. V ranní špičce jezdí po 10 minutách, v odpolední po 15, v sedle a o víkendech po půl hodině.


Na Formanské ulici jsou v Kateřinkách autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině; nové Kateřinské náměstí s přestěhovaným úřadem městské části leží zhruba v polovině mezi nimi. Následuje Na Formance u nových domů na samotě a na území vlastního Újezda zastávky Ve Vilkách (na začátku zástavby, do listopadu 2013 dočasně jednosměrná směrem od Prahy<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.dpp.cz/omezeni-dopravy/na-formance-ve-vilkach-trvale-zrizeni-autobusovych-zastavek/ |datum přístupu=2015-03-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402135058/http://www.dpp.cz/omezeni-dopravy/na-formance-ve-vilkach-trvale-zrizeni-autobusovych-zastavek/ |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>), Formanská (asi o 250 metrů dále), a za odbočkou k jihu, u Návesního rybníku pak K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).
Na Formanské ulici jsou v Kateřinkách autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině; nové Kateřinské náměstí s přestěhovaným úřadem městské části leží zhruba v polovině mezi nimi. Následuje Na Formance u nových domů na samotě a na území vlastního Újezdu zastávky Ve Vilkách (na začátku zástavby, do listopadu 2013 dočasně jednosměrná směrem od Prahy<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.dpp.cz/omezeni-dopravy/na-formance-ve-vilkach-trvale-zrizeni-autobusovych-zastavek/ |datum přístupu=2015-03-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402135058/http://www.dpp.cz/omezeni-dopravy/na-formance-ve-vilkach-trvale-zrizeni-autobusovych-zastavek/ |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }}</ref>), Formanská (asi o 250 metrů dále), a za odbočkou k jihu, u Návesního rybníku pak K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).


Kateřinky s Šeberovem přímo propojuje pouze nově vybudovaná stezka určená pro chodce a cyklisty, která podchází dálnici i přilehlý protihlukový val.
Kateřinky s Šeberovem přímo propojuje pouze nově vybudovaná stezka určená pro chodce a cyklisty, která podchází dálnici i přilehlý protihlukový val.


V systému označení a záměru cyklotras z konce 90. let vedla přes Újezd dálková trasa č. 11 z pražské Výtoně směrem do Vídně, Újezd na ní měl ležet mezi Petrovicemi a Průhonicemi. Do Újezda dále vedla místní trasa s označením ÚJ–BR (Újezd u Průhonic–Braník).
V systému označení a záměru cyklotras z konce 90. let vedla přes Újezd dálková trasa č. 11 z pražské Výtoně směrem do Vídně, Újezd na ní měl ležet mezi Petrovicemi a Průhonicemi. Do Újezdu dále vedla místní trasa s označením ÚJ–BR (Újezd u Průhonic–Braník).


Zčásti ve směru Formanské ulice je vyznačena nečíslovaná dálková cyklotrasa [[Greenways Praha - Vídeň]]. Stezka mezi Kateřinkami a Šeberovem je označena jako cyklotrasa A21 – zatím jde o izolovaný úsek, ale výhledově má být součástí páteřní cyklistické trasy A21 Modřany – Kunratice – Háje. V městském návrhu z roku 2006 má spojení Kateřinek a Újezda být označeno jako hlavní cyklistická trasa A216 – tato trasa vede z Centrálního parku na Jižním Městě kolem severovýchodního cípu Kateřinek, kolem severní paty [[Milíčovský vrch|Milíčovského vrchu]], [[Milíčovské rybníky|Milíčovských rybníků]] a hájovny Milíčov přes [[Milíčovský les]] k silnici spojující Újezd z Křeslicemi.
Zčásti ve směru Formanské ulice je vyznačena nečíslovaná dálková cyklotrasa [[Greenways Praha - Vídeň]]. Stezka mezi Kateřinkami a Šeberovem je označena jako cyklotrasa A21 – zatím jde o izolovaný úsek, ale výhledově má být součástí páteřní cyklistické trasy A21 Modřany – Kunratice – Háje. V městském návrhu z roku 2006 má spojení Kateřinek a Újezdu být označeno jako hlavní cyklistická trasa A216 – tato trasa vede z Centrálního parku na Jižním Městě kolem severovýchodního cípu Kateřinek, kolem severní paty [[Milíčovský vrch|Milíčovského vrchu]], [[Milíčovské rybníky|Milíčovských rybníků]] a hájovny Milíčov přes [[Milíčovský les]] k silnici spojující Újezd z Křeslicemi.


Do Kateřinek Milíčovskou ulicí k zastávce Kateřinky vede zeleně značená pěší [[Turistická značka|turistická trasa]] KČT z [[Uhříněves|Uhříněvsi]] přes [[Křeslice]] a [[Milíčovský les]].
Do Kateřinek Milíčovskou ulicí k zastávce Kateřinky vede zeleně značená pěší [[Turistická značka|turistická trasa]] KČT z [[Uhříněves|Uhříněvsi]] přes [[Křeslice]] a [[Milíčovský les]].
Řádek 61: Řádek 61:
=== Vestecká spojka ===
=== Vestecká spojka ===
{{Podrobně|Vestecká spojka}}
{{Podrobně|Vestecká spojka}}
Újezd nemá přímé napojení na dálnici, Formanská ulice ji překonává mostem (a pokračuje do Průhonic), z Újezda není dostupná ani dálniční čerpací stanice s odpočívadlem, která leží v jeho bezprostřední blízkosti. Nejbližší nájezdy jsou Exit 2 Opatov (severozápadně od Kateřinek) a Exit 6 v Průhonicích.
Újezd nemá přímé napojení na dálnici, Formanská ulice ji překonává mostem (a pokračuje do Průhonic), z Újezdu není dostupná ani dálniční čerpací stanice s odpočívadlem, která leží v jeho bezprostřední blízkosti. Nejbližší nájezdy jsou Exit 2 Opatov (severozápadně od Kateřinek) a Exit 6 v Průhonicích.


Zlepšení dopravního napojení na dálnici D1 nastane se zprovozněním [[Vestecká spojka|Vestecké spojky]], která se má mezi Kateřinkami a Újezdem napojovat na [[dálnice D1|dálnici D1]] (exit 4) a dále pokračovat ještě asi 300 m k ulici Formanská, kde bude ukončena. Vestecká spojka povede od Pražského okruhu, resp. Vídeňské ulice kolem MČ Praha-Šeberov (bude sloužit jako obchvat) a na dálnici D1 se napojí na čtvrtém kilometru. Výstavba Vestecké spojky by mohla začít cca v roce 2017/2018.
Zlepšení dopravního napojení na dálnici D1 nastane se zprovozněním [[Vestecká spojka|Vestecké spojky]], která se má mezi Kateřinkami a Újezdem napojovat na [[dálnice D1|dálnici D1]] (exit 4) a dále pokračovat ještě asi 300 m k ulici Formanská, kde bude ukončena. Vestecká spojka povede od Pražského okruhu, resp. Vídeňské ulice kolem MČ Praha-Šeberov (bude sloužit jako obchvat) a na dálnici D1 se napojí na čtvrtém kilometru. Výstavba Vestecké spojky by mohla začít cca v roce 2017/2018.

Verze z 25. 5. 2020, 22:39

Praha-Újezd
Náves v Újezdě
Náves v Újezdě
Znak městské části Praha-ÚjezdVlajka městské části Praha-Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 11
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°0′45″ s. š., 14°32′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 067 (2011)[1]
Rozloha3,70 km²
Katastrální územíÚjezd u Průhonic
PSČ149 00
Počet domů624 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu MČÚMČ Praha-Újezd
Kateřinské náměstí 465/1
Praha-Újezd, Újezd u Průhonic
149 00 Praha 415
info@praha-ujezd.cz
StarostaVáclav Drahorád (Pro Prahu)
Oficiální web: www.praha-ujezd.cz
Praha-Újezd na mapě
Praha-Újezd
Praha-Újezd
Další údaje
Kód MČ539791
Kód části obce173991
Kód k. ú.773999
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd u Průhonic je katastrální území a místní část o rozloze 370,38 ha na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy (do 30. 6. 2016 byla jako část obce označena názvem Újezd bez přívlastku[3]) a tvořící území městské části Praha-Újezd. Je součástí městského obvodu Praha 4, rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11.

Zástavba se dělí na dvě původní sídla vzdálená zhruba kilometr – Újezd (v jihovýchodní části katastru, vesnického typu s 15 % obyvatel) a Kateřinky (v severozápadní části s 85 % obyvatel, přecházející do sídliště Opatov). Počet obyvatel Újezdu se prudce zvýšil od 90. let vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, po níž se místní úřad přesunul z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek.

Historie Újezdu

Újezd (dříve Oujezdec; německy Aujest bei Pruhonitz) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada Kateřinky při západním okraji Milíčovského lesa je téměř o čtvrt tisíciletí mladší, první zmínka je z roku 1727. Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nejsou větší památky. Východně od Újezdu protéká potok Botič, na jeho levostranném bezejmenném přítoku leží dva rybníky (Sukov a Návesní). V roce 1850 byla ustanovena obec Újezd u Průhonic, zahrnující i Křeslice asi dva kilometry severovýchodně (osamostatnily se v roce 1922). 12. července 1971 byla otevřena dálnice D1, jen desítky metrů jihozápadně od zástavby Kateřinek i Újezdu, která zpřetrhala přirozené vazby Újezdu a Šeberova a tvoří hranici moderního katastru Újezdu. Západně od nadjezdu Formanské ulice nad dálnicí byla později zřízena obousměrná odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem (i část ve směru od Prahy tvoří výběžek újezdského území na jih). Újezd byl k Praze připojen 1. července 1974 z okresu Praha-západ. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, Újezdu nad Lesy i ulice Újezd na jihu Malé Strany. V souvislosti s výstavbou komplexu Jižního Města se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do Chodova, nově ústí do Opatovské ulice.

Újezd, získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (1989–1993) a počátkem tisíciletí také zástavby po jižní straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a dvě náměstí – Pod platanem a Kateřinské. Kateřinky tak násobně přerostly vlastní Újezd. Okraje starší domkové zástavby Kateřinek (ulice Na Cípu) a Újezdu (Ve Vilkách) jsou od sebe vzdáleny zhruba kilometr, centra obou částí pak 2 km; zhruba v půli cesty už vznikly další areály po 4 domech (ulice Na Formance a pod Formankou), výhledově lze očekávat srůstání zástavby.

Velké polnosti severně od Újezdu až po Milíčovský les vlastní realitní magnát Miloš Červenka a rozprodává je na parcely pro rodinné domky; ambiciózní plán má probíhat řadu let.[4]

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Městská část Praha-Újezd.

Občanská vybavenost

V Kateřinkách je stanice městské policie a mateřská škola, v Újezdě vietnamský obchod s potravinami, restaurace, hostinec a nově postavená mateřská škola společně s základní školou (pouze 1.stupeň)

Doprava

Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, nejbližší dobrá silnice vedla jižněji ze Šeberova do Průhonic, z Újezdu a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta od Litochleb (Chodova), dnešní Formanská ulice. Při výstavbě sídliště Jižní Město byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.

Veřejná doprava byla do Újezdu zavedena kolem roku 1930, a to linka 2116 do Průhonic, provozovaná Autodopravní akciovou společností[5] (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927[6]). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka ČSAD č. 10820.[5] Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.[5] V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezdu s Průhonicemi přerušeno.

Po připojení Újezdu k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezdu zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.[5] Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice Družby (dnes Opatov) odkloněna k západnější stanici Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.[7] Od 12. září 1996 jezdila do Újezdu i školní městská linka č. 427.[5]

Při rozšiřování Pražské integrované dopravy do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 do Čestlic (provozovaná pražským dopravním podnikem) a 28. května 2000 linky 363 (Opatov–Čestlice–Velké Popovice) a 385 (Opatov–Čestlice–Říčany), provozované nejprve společností ČSAD Vršovice, jejíž provoz převzala firma Connex Praha, později přejmenovaná na Veolia Transport Praha[8], dnes Arriva Praha. Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.[9] Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,[10] opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.[11] Od 14. června 2009 byla zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.[12] Od té doby tak veřejnou v Újezdě dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363 stanice metra Opatov–Průhonice–Čestlice–Dobřejovice–Modletice–Velké Popovice. V ranní špičce jezdí po 10 minutách, v odpolední po 15, v sedle a o víkendech po půl hodině.

Na Formanské ulici jsou v Kateřinkách autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině; nové Kateřinské náměstí s přestěhovaným úřadem městské části leží zhruba v polovině mezi nimi. Následuje Na Formance u nových domů na samotě a na území vlastního Újezdu zastávky Ve Vilkách (na začátku zástavby, do listopadu 2013 dočasně jednosměrná směrem od Prahy[13]), Formanská (asi o 250 metrů dále), a za odbočkou k jihu, u Návesního rybníku pak K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).

Kateřinky s Šeberovem přímo propojuje pouze nově vybudovaná stezka určená pro chodce a cyklisty, která podchází dálnici i přilehlý protihlukový val.

V systému označení a záměru cyklotras z konce 90. let vedla přes Újezd dálková trasa č. 11 z pražské Výtoně směrem do Vídně, Újezd na ní měl ležet mezi Petrovicemi a Průhonicemi. Do Újezdu dále vedla místní trasa s označením ÚJ–BR (Újezd u Průhonic–Braník).

Zčásti ve směru Formanské ulice je vyznačena nečíslovaná dálková cyklotrasa Greenways Praha - Vídeň. Stezka mezi Kateřinkami a Šeberovem je označena jako cyklotrasa A21 – zatím jde o izolovaný úsek, ale výhledově má být součástí páteřní cyklistické trasy A21 Modřany – Kunratice – Háje. V městském návrhu z roku 2006 má spojení Kateřinek a Újezdu být označeno jako hlavní cyklistická trasa A216 – tato trasa vede z Centrálního parku na Jižním Městě kolem severovýchodního cípu Kateřinek, kolem severní paty Milíčovského vrchu, Milíčovských rybníků a hájovny Milíčov přes Milíčovský les k silnici spojující Újezd z Křeslicemi.

Do Kateřinek Milíčovskou ulicí k zastávce Kateřinky vede zeleně značená pěší turistická trasa KČT z Uhříněvsi přes Křeslice a Milíčovský les.

Vestecká spojka

Podrobnější informace naleznete v článku Vestecká spojka.

Újezd nemá přímé napojení na dálnici, Formanská ulice ji překonává mostem (a pokračuje do Průhonic), z Újezdu není dostupná ani dálniční čerpací stanice s odpočívadlem, která leží v jeho bezprostřední blízkosti. Nejbližší nájezdy jsou Exit 2 Opatov (severozápadně od Kateřinek) a Exit 6 v Průhonicích.

Zlepšení dopravního napojení na dálnici D1 nastane se zprovozněním Vestecké spojky, která se má mezi Kateřinkami a Újezdem napojovat na dálnici D1 (exit 4) a dále pokračovat ještě asi 300 m k ulici Formanská, kde bude ukončena. Vestecká spojka povede od Pražského okruhu, resp. Vídeňské ulice kolem MČ Praha-Šeberov (bude sloužit jako obchvat) a na dálnici D1 se napojí na čtvrtém kilometru. Výstavba Vestecké spojky by mohla začít cca v roce 2017/2018.

16. dubna 2015 se v MČ Praha-Újezd konalo referendum o prospěšnosti Vestecké spojky, kvůli nízké účasti (27 %) ale bylo neplatné.

Sousedící území

Újezd sousedí s katastrálními územími (od severu proti směru hodinových ručiček): Háje, Chodov, Šeberov, Hole (část obce Průhonice, okres Praha-západ), Průhonice (okres Praha-západ), Křeslice a Petrovice.

Další fotografie

  • Formanská ulice od Jižního Města
    Formanská ulice od Jižního Města
  • Návesní rybník
    Návesní rybník
  • Formanská ulice v Kateřinkách
    Formanská ulice v Kateřinkách
  • Pohled na Újezd v zimě z Milíčovského lesa, v pozadí Průhonický park
    Pohled na Újezd v zimě z Milíčovského lesa, v pozadí Průhonický park

Reference

  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2016, ČÚZK, 21. 12. 2016
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.bydleni-ujezd.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. 
  5. ↑ a b c d e Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84
  6. ↑ Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, DP kontakt 5/2004 Archivováno 3. 11. 2012 na Wayback Machine., Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)
  7. ↑ Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B, příloha časopis Praha'85
  8. ↑ Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000, ROPID, duben 2000
  9. ↑ Dopravní obsluha a opatření Archivováno 26. 6. 2012 na Wayback Machine., městská část Újezd u Průhonic
  10. ↑ Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic, Web o lokomotivách řad 749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID
  11. ↑ Historie Pražské integrované dopravy (2007), Bus.zastavka.net, Filip Drápal
  12. ↑ Změny v červnu 2009, ROPID, přílohy
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.dpp.cz [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 

Externí odkazy

Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov
Administrativní dělení Prahy • Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Újezd_u_Průhonic&oldid=18552407“