Adorf (Vogtland): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Železnice: oprava odkazu
styl, fmt, wikilinky, název do úvodu, zs
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|stránka=Adorf (rozcestník)}}
{{Infobox - sídlo světa
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Adorf
| jméno = Adorf
Řádek 10: Řádek 11:
| název nižšího celku = [[Zemský okres Vogtland|Vogtland]]
| název nižšího celku = [[Zemský okres Vogtland|Vogtland]]
| administrativní dělení =
| administrativní dělení =
| rozloha = 42,8
| počet obyvatel = 5474
| obyvatelé aktuální k = 2008
| etnické složení =
| etnické složení =
| náboženské složení =
| náboženské složení =
| zeměpisná šířka = 50.3211111
| zeměpisná délka = 12.2572222
| nadmořská výška = 494
| psč = 08626
| psč = 08626
| telefonní předvolba =
| telefonní předvolba =
Řádek 24: Řádek 19:
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Adorf |position=left |width=320 |lat=50.32 |long=12.26 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Adorf |position=left |width=320 |lat=50.32 |long=12.26 |float=center |caption=}}
}}
}}
'''Adorf''' je malé město v [[Německo|německé]] [[Německé spolkové země|spolkové zemi]] [[Sasko]], v [[Zemský okres Vogtland|zemském okrese Vogtland]].
'''Adorf''' je malé město v [[Německo|německé]] [[Německé spolkové země|spolkové zemi]] [[Sasko]], v [[Zemský okres Vogtland|zemském okrese Vogtland]]. Od [[11. srpen|11. srpna]] [[2006]] je město oficiálně vedeno pod názvem '''Adorf/Vogtl.''', aby ho bylo možné odlišit od ostatních obcí stejného jména.


== Historie ==
== Historie ==
Adorf vznikl v roce [[1200]] jako osada na obchodní cestě mezi [[Plavno|Plavnem]] a [[Cheb]]em. V roce [[1294]] je obec zmiňována jako ''oppidum Adorph'', v roce [[1328]] jako ''stat czu Ahdorf'', roku [[1461]] jako ''Adruff'' a v roce [[1557]] poté jako ''Adroff''.
Adorf vznikl v roce [[1200]] jako osada na obchodní cestě mezi [[Plavno|Plavnem]] a [[Cheb]]em. V roce [[1294]] je obec zmiňována jako ''oppidum Adorph'', v roce [[1328]] jako ''stat czu Ahdorf'', roku [[1461]] jako ''Adruff'' a v roce [[1557]] poté jako ''Adroff''.


Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do [[Čechy|Čech]]. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce [[1293]] propůjčena [[městská práva]]. V roce [[1357]] připadlo město do majetku markrabství [[Míšeň]]ského, od roku [[1485]] vlastnilo Adorf [[Saské kurfiřtství]]. Poté se v roce [[1547]] stalo majetkem [[Páni z Plavna|pánů z Plavna]], a roku [[1569]] konečně připadlo Sasku.
Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do [[Čechy|Čech]]. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce [[1293]] propůjčena [[městská práva]]. V roce [[1357]] připadlo město do majetku [[Míšeňsko|míšenského markrabství]], od roku [[1485]] vlastnilo Adorf [[Saské kurfiřtství]]. Poté se v roce [[1547]] stalo majetkem [[Páni z Plavna|pánů z Plavna]], a roku [[1569]] konečně připadlo Sasku.


V roce [[1865]] byl Adorf připojen na [[Železnice|železniční]] síť. V roce [[1899]] byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce [[1996]] součástí zemského okresu Vogtland, náležel do dnes již neexistujícího [[Zemský okres Olešnice|zemského okresu Olešnice]] ''(Oelsnitz)''. Od [[11. srpen|11. srpna]] [[2006]] je město oficiálně vedeno pod názvem Adorf/Vogtl., aby ho bylo možné odlišit od ostatních obcí stejného jména.
V roce [[1865]] byl Adorf připojen na [[Železnice|železniční]] síť. V roce [[1899]] byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce [[1996]] součástí zemského okresu Vogtland, náležel do dnes již neexistujícího [[Zemský okres Olešnice|zemského okresu Olešnice]] ''(Oelsnitz)''.


== Kultura a pamětihodnosti ==
== Kultura a pamětihodnosti ==
Jedna z památek je 231 metrů dlouhé Tržní náměstí, pocházející ze [[13. století]]. Na jeho severní straně stojí městský [[Secese|secesní]] kostel [[Svatý Michal|svatého Michala]], vystavěný v letech [[1904]] až [[1906]]. Radnice pochází z roku [[1896]]. ''Freiberger Tor'', která bývá také označována jako Brána Vogtlandu, poskytuje přístřeší vlastivědnému muzeu.
Jedna z památek je 231 metrů dlouhé Tržní náměstí, pocházející ze [[13. století]]. Na jeho severní straně stojí městský [[Secese|secesní]] kostel [[Svatý Michal|svatého Michala]], vystavěný v letech [[1904]] až [[1906]]. Radnice pochází z roku [[1896]]. ''Freiberger Tor'', která bývá také označována jako Brána Vogtlandu, poskytuje přístřeší vlastivědnému muzeu.
Adorf je známý svým parkem [[Klein-Vogtland]] (malý Vogtland), kde se nachází modely budov a jiných staveb, jejichž předobrazy stoji v Vogtlandském okresu. Jedná se například o známý starý most [[Göltzschtalbrücke]] nebo [[klingenthal]]ský kruhový kostel.
Adorf je známý svým parkem [[Klein-Vogtland]] (malý Vogtland), kde se nachází modely budov a jiných staveb, jejichž předobrazy stojí ve Vogtlandském okresu. Jedná se například o známý starý most [[Göltzschtalbrücke]] nebo [[klingenthal]]ský kruhový kostel.
K výstavě patří také miniaturní železniční dráha a botanická zahrada, kde se nachází největší oddělení [[travertin]]u v celém Německu.
K výstavě patří také miniaturní železniční dráha a botanická zahrada, kde se nachází největší oddělení [[travertin]]u v celém Německu.
V městské části Remtengrün stojí dřevěná rozhledna v nadmořské výšce 566 metrů.
V městské části Remtengrün stojí dřevěná rozhledna v nadmořské výšce 566 metrů.


== Památná místa ==
== Památná místa ==
Na místním hřbitově se nachází památník [[Sovětský svaz|sovětským]] válečným zajatcům, stejně tak jako obětím, které byli do Německa zavlečeni během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na nucené práce.
Na místním hřbitově se nachází památník [[Sovětský svaz|sovětským]] válečným zajatcům a obětem, které byly do Německa zavlečeny během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na nucené práce.


== Železnice ==
== Železnice ==
Do Adorfu byly postaveny koleje v roce 1865. V současné době zde staví vlaky německých státních drah ([[Deutsche Bahn]]), a soukromé vlaky společnosti [[Vogtlandbahn]]. Z Adorfu vedou přímé spoje do [[Cvikov (Německo)|Cvikova]], [[Falkenstein (Vogtland)|Falkensteinu (Vogtland)]], [[Hof (město)|Hofu]] a [[Plavno|Plavna]]. Deutsche Bahn nabízí také regionální expres do saských lázní [[Bad Brambach]] a do [[Lipsko|Lipska]]. Prostřednictvím vlaků společnosti Vogtlandbahn jsou také snadno dosažitelná česká města [[Cheb]] a [[Mariánské Lázně]]. Do Adorfu vedou také přímé koleje z [[Česko|České republiky]] na trati Cheb-Adorf ([[Železniční trať Cheb - Hranice v Čechách|trať č. 148]]), která je však uzavřena od konce druhé světové války, a na české straně končí v poslední zastávce [[Hranice (okres Cheb)|Hranice v Čechách]].
Do Adorfu byly přivedeny koleje v roce 1865. Staví zde vlaky německých státních drah ([[Deutsche Bahn]]) a soukromé vlaky společnosti [[Vogtlandbahn]]. Z Adorfu vedou přímé spoje do [[Cvikov (Německo)|Cvikova]], [[Falkenstein (Vogtland)|Falkensteinu (Vogtland)]], [[Hof (město)|Hofu]] a [[Plavno|Plavna]]. Deutsche Bahn nabízí také regionální expres do saských lázní [[Bad Brambach]] a do [[Lipsko|Lipska]]. Prostřednictvím vlaků společnosti Vogtlandbahn jsou také snadno dosažitelná česká města [[Cheb]] a [[Mariánské Lázně]]. Do Adorfu vedou také přímé koleje z [[Česko|České republiky]] na trati Cheb-Adorf ([[Železniční trať Cheb - Hranice v Čechách|trať č. 148]]), která je však uzavřena od konce druhé světové války, a na české straně končí v poslední zastávce [[Hranice (okres Cheb)|Hranice v Čechách]].


== Vývoj počtu obyvatel ==
== Vývoj počtu obyvatel ==
Řádek 95: Řádek 90:
|}
|}


== Reference ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|de|Adorf/Vogtl.|55618212}}
{{Překlad|de|Adorf/Vogtl.|55618212}}
<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Oficiální web}}


{{Zemský okres Vogtland}}
{{Zemský okres Vogtland}}

Verze z 16. 5. 2020, 12:00

Další významy jsou uvedeny na stránce Adorf (rozcestník).
Adorf
Adorf/Vogtl.
Adorf – znak
znak
Poloha
Souřadnice50°19′ s. š., 12°16′ v. d.
Nadmořská výška494 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko Sasko
zemský okresVogtland
Adorf
Adorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42,9 km²
Počet obyvatel4 729 (2022)[1]
Hustota zalidnění110,2 obyv./km²
Správa
StarostaRico Schmidt
Oficiální webwww.adorf-vogtland.de
PSČ08626
Označení vozidelV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adorf je malé město v německé spolkové zemi Sasko, v zemském okrese Vogtland. Od 11. srpna 2006 je město oficiálně vedeno pod názvem Adorf/Vogtl., aby ho bylo možné odlišit od ostatních obcí stejného jména.

Historie

Adorf vznikl v roce 1200 jako osada na obchodní cestě mezi Plavnem a Chebem. V roce 1294 je obec zmiňována jako oppidum Adorph, v roce 1328 jako stat czu Ahdorf, roku 1461 jako Adruff a v roce 1557 poté jako Adroff.

Ekonomika města byla ve středověku široce podporována jeho dobrou pozicí na obchodní cestě do Čech. To vedlo k tomu, že byla Adorfu v roce 1293 propůjčena městská práva. V roce 1357 připadlo město do majetku míšenského markrabství, od roku 1485 vlastnilo Adorf Saské kurfiřtství. Poté se v roce 1547 stalo majetkem pánů z Plavna, a roku 1569 konečně připadlo Sasku.

V roce 1865 byl Adorf připojen na železniční síť. V roce 1899 byl založen místní dělnický spolek. Než se stal Adorf v roce 1996 součástí zemského okresu Vogtland, náležel do dnes již neexistujícího zemského okresu Olešnice (Oelsnitz).

Kultura a pamětihodnosti

Jedna z památek je 231 metrů dlouhé Tržní náměstí, pocházející ze 13. století. Na jeho severní straně stojí městský secesní kostel svatého Michala, vystavěný v letech 1904 až 1906. Radnice pochází z roku 1896. Freiberger Tor, která bývá také označována jako Brána Vogtlandu, poskytuje přístřeší vlastivědnému muzeu. Adorf je známý svým parkem Klein-Vogtland (malý Vogtland), kde se nachází modely budov a jiných staveb, jejichž předobrazy stojí ve Vogtlandském okresu. Jedná se například o známý starý most Göltzschtalbrücke nebo klingenthalský kruhový kostel. K výstavě patří také miniaturní železniční dráha a botanická zahrada, kde se nachází největší oddělení travertinu v celém Německu. V městské části Remtengrün stojí dřevěná rozhledna v nadmořské výšce 566 metrů.

Památná místa

Na místním hřbitově se nachází památník sovětským válečným zajatcům a obětem, které byly do Německa zavlečeny během druhé světové války na nucené práce.

Železnice

Do Adorfu byly přivedeny koleje v roce 1865. Staví zde vlaky německých státních drah (Deutsche Bahn) a soukromé vlaky společnosti Vogtlandbahn. Z Adorfu vedou přímé spoje do Cvikova, Falkensteinu (Vogtland), Hofu a Plavna. Deutsche Bahn nabízí také regionální expres do saských lázní Bad Brambach a do Lipska. Prostřednictvím vlaků společnosti Vogtlandbahn jsou také snadno dosažitelná česká města Cheb a Mariánské Lázně. Do Adorfu vedou také přímé koleje z České republiky na trati Cheb-Adorf (trať č. 148), která je však uzavřena od konce druhé světové války, a na české straně končí v poslední zastávce Hranice v Čechách.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Adorf
Rok 1500 1779 1801 1831 1910 1960 1971 1998 2000 2004 2005 2007 2008
Počet obyvatel 1 000 1 300 1 310 2 395 7 887 8 832 8 398 6 398 6 214 5 817 6 096 5 563 5 474

Místní části

  • Adorf
  • Arnsgrün
  • Gettengrün
  • Remtengrün
  • Leubetha
  • Sorge
  • Jugelsburg
  • Rebersreuth
  • Freiberg

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adorf/Vogtl. na německé Wikipedii.

  1. ↑ register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]

Externí odkazy

Města a obce zemského okresu Fojtsko
Znak zemského okresu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adorf_(Vogtland)&oldid=18519121“